Světový konflikt se zdá být podle hlavního zahraničního komentátora deníku Financial Times Gideona Rachmana zas o krok blíž. Reagoval tak na přímou konfrontaci mezi Ukrajinou a Íránem a zároveň popsal motivaci „osy nepřátel“. Co všechno podle něj může vést k opakování situace z první a druhé světové války?
Teherán po sobotním ukrajinském zásahu lodi převážející „náklad související s Íránem“ hrozí ráznou odvetou. Kyjev se podle něj přepočítal. „Brzy by mohl pochopit, že činy nenecháváme bez odezvy,“ uvedl Ebrahim Azizi, předseda Národní bezpečnostní komise íránského parlamentu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj konstatoval, že Rusko Íránu předává satelitní snímky amerických základen. Ukrajina se nyní podle něj hodlá dělit o zpravodajské informace se svými spojenci. Analytici tak mluví o jasném signálu, že se válka rozšiřuje.
U pobřeží ukrajinského černomořského přístavu Oděsa se v neděli potopila mezinárodní nákladní loď, informuje agentura Reuters. Došlo k tomu týden poté, co ukrajinští představitelé oznámili, že byla zasažena ruskými silami. V posledních týdnech Rusko zintenzivnilo útoky na přístavy na jihu Ukrajiny.
Existuje možnost, jak jedním tahem vyřešit válku na Ukrajině i konflikt s Íránem? Podle vlivného amerického časopisu The Hill k tomu má prezident USA Donald Trump právě nyní jedinečnou příležitost. Stačí mu zajistit, aby se už tak dlouhé fronty řidičů u ruských čerpacích stanic ještě prodloužily. Pokud nedostatek paliva přinutí Moskvu k jednání s Kyjevem, uvolní se ukrajinské dronové kapacity pro válku s Íránem. Podmínkou však je, kombinací nátlaku a Trumpovy oblíbené celní diplomacie, přimět Indii, členské státy Evropské unie a další světové hráče, aby Rusku neprodávaly benzín.
Válka na Ukrajině i střet mezi USA a Íránem ukázaly, že budoucnost moderního boje nemusí rozhodovat jen špičkové zbraně, ale především schopnost rychle se přizpůsobovat. A podle expertů západní armády reagují příliš pomalu. Největší výzvou pro NATO tak nemusí být nedostatek technologií, ale schopnost držet krok s tempem změn.
Ruské podnikatelky si ve videích na sociálních sítích stěžují kvůli novým ukrajinským útokům. Po úderech na sklady internetového giganta Wildberries mnohé z nich tvrdí, že přišly o podnikání a celoživotní úspory.
Náměstkyně ministra obrany hlásí, že evakuace na frontě funguje a zdravotníci jsou skvěle vybaveni. Ruští vojenští blogeři na to reagují nevěřícným smíchem – a popisují vojáky, kteří na evakuaci čekají týdny, někdy i měsíce. Často se záchrany vůbec nedočkají.
Rumunská stíhačka F-16 v sobotu ráno sestřelila dron, který narušil vzdušný prostor země. Na síti X to uvedl prezident Nicușor Dan. Jeho původ není zatím známý, píše agentura Reuters. Jedná se o druhý zneškodněný bezpilotní letoun během 24 hodin.
Ruská invaze na Ukrajinu je nejkrvavějším konfliktem v Evropě od druhé světové války. Součástí ničivé agrese, která se naplno rozjela v únoru 2022, jsou neobvyklé, kuriózní i bizarní situace. CNN Prima NEWS přináší čtvrtý díl osmé série Momentů války. Smyslem tohoto seriálu je připomenutí některých událostí, k nimž během konfliktu došlo – ať už přímo na bojišti či v politickém prostředí.
Rusko se podle ukrajinských představitelů připravuje na další rozsáhlé posílení své armády. Na podzim by Moskva mohla povolat až půl milionu lidí, část z nich chce podle Kyjeva rychle nasadit na stávající frontu a další připravovat pro otevření fronty nové. Podle expertů by v případě nasazení takového počtu vojáků čekalo Ukrajinu těžké období.
Nejméně deset mrtvých a stovku zraněných si vyžádal páteční ruský útok v Kyjevské oblasti, oznámil ukrajinský generální prokurátor Ruslan Kravčenko. Generální prokuratura podle Kravčenka vyšetřuje tento válečný zločin a zároveň akci, která se konala v zasaženém prostoru. Moskva tvrdí, že zaútočila na shromáždění konstruktérů a výrobců dronů, velitelů bezpilotních systémů a tajných služeb, podílejících se na útocích v hloubi Ruska. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X sdílel snímky z míst zasažených raketami.
Ještě před svým jmenováním do čela ukrajinské armády označil Rusko za stát, jehož vedení ani národ podle něj „nemají právo na existenci“. Prohlásil to v souvislosti s imperiálními ambicemi Ruska. Výrok Mychajla Drapatého z roku 2023 nyní znovu připomínají média i ruští propagandisté, kteří nového velitele označují za jednoho z nejnebezpečnějších protivníků. Tiskový mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov ale obavy nesdílí. Podle něj naopak Ukrajina čelí vnitřním problémům.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
