Ředitel CIA John Ratcliffe tento týden neohlášeně navštívil Moskvu. Do ruské metropole se vypravil v situaci, kdy vztahy mezi Washingtonem a Kremlem zůstávají mírně řečeno napjaté. Důvod jeho cesty není znám, podle expertů ale mohl jednat o válce na Ukrajině, ruské podpoře Íránu, možných ruských plánech vůči NATO nebo osudu Američanů zadržovaných v Rusku.
Rusko zatím dokázalo držet válku mimo nejbohatší vrstvy společnosti a nahrazovat padlé vojáky muži z chudších regionů, etnických menšin či vězni. Případná nová mobilizace by ale podle bývalého britského důstojníka Hamishe de Bretton-Gordona mohla tuto rovnováhu narušit. Válka by se totiž mohla poprvé naplno dotknout i rodin, kterým se jí dosud dařilo vyhýbat, a výsledek by mohl být stejný jako v roce 1989, kdy se Rusko nakonec z války v Afghánistánu i díky tlaku veřejnosti stáhlo.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov listu The Washington Post potvrdil úterní návštěvu šéfa americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) Johna Ratcliffa v Moskvě. Šlo podle něj o kontakty mezi zpravodajskými službami. Blíže to neupřesnil. S ruským prezidentem Vladimirem Putinem se Ratcliffe nesešel, řekl Peskov agentuře Interfax.
Ruský dron, který v červenci zabil v ukrajinském Záporoží tři civilisty, nejspíš při útoku využil umělou inteligenci k samostatnému výběru cíle. Analýza trosek ukázala, že stroj měl na palubě minipočítač od společnosti Nvidia, na kterém podle expertů běžel autonomní systém. Jeho použití otevírá otázku, jak blízko je válka okamžiku, kdy o životě a smrti začnou rozhodovat stroje, píše deník The New York Times.
Po nočním ukrajinském dronovém útoku vypukl požár v Afipské rafinerii v Krasnodarském kraji na jihu Ruska. V úterý to na síti Telegram oznámil tamní gubernátor Veniamin Kondraťjev, podle kterého si nálet na kraj vyžádal dvě oběti a dva raněné. Ukrajina, která od února 2022 vzdoruje ruské invazi, podniká v sebeobraně údery na ruskou ropnou infrastrukturu.
Členové Sil bezpilotních systémů Ukrajiny (SBS) provedli koncem minulého týdne několik dronových operací na území Ruska i na okupovaném Krymu. Rozsáhlá koordinovaná akce vedla ke zničení dvou ruských stíhaček a dalších sofistikovaných systémů protivzdušné obrany. Ztráty okupantů lze vyčíslit v miliardách českých korun. Bližší okolnosti zveřejněných záběrů je v průběhu války složité nezávisle ověřit.
Ukrajina si připomíná 35 let od vyhlášení nezávislosti. Přestože je mezinárodně uznávaným suverénním státem, část jejího území okupuje Rusko, které zároveň zpochybňuje její právo rozhodovat o vlastní budoucnosti. Válka tak není jen bojem o území, ale také o samotný význam ukrajinské nezávislosti.
Dvě děti přišly o život a dalších devět lidí, včetně sedmi dětí, utrpělo zranění při náletu ukrajinských dronů na Krasnodar na jihozápadě Ruska. Trosky dronů zasáhly obytné budovy a také sklady, ve kterých vypukl požár, uvedl gubernátor Krasnodarského kraje Veniamin Kondraťjev na sociální síti. Hoří sklady druhého největšího ruského internetového prodejce, potvrdila sama firma Ozon.
Váleční zajatci, kteří se narodili na území Ukrajiny, ale bojovali na straně Ruska, pro BBC popsali, proč se rozhodli obrátit zbraň proti vlastní zemi. Mnozí z nich vyrůstali na okupovaných územích pod ruským vlivem a svou identitu dnes spojují spíše s Ruskem než s Ukrajinou. Zpovědi zároveň ukazují, jak válka a ruská propaganda ovlivnily celou generaci lidí na Donbasu.
Ukrajina se nijak nepodílela na zničení baltských plynovodů Nord Stream a s vyšetřovateli na objasnění událostí z roku 2022 spolupracuje. V neděli to podle agentury Reuters prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Kyjev už dříve opakovaně odmítal, že by za akcí stál, němečtí vyšetřovatelé ale v minulosti na možné ukrajinské zapojení poukázali. Kvůli podezření z účasti na zničení plynovodů spojujících po dně Baltského moře Rusko s Německem jsou nyní ve vazbě dva Ukrajinci.
Volby v době války představují velké riziko, pro stát by v současné chvíli byly jako vlna tsunami a rozštěpily by zemi, řekl podle veřejnoprávní stanice Suspilne ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Vyjádřil se tak před novináři poté, co k uspořádání voleb ještě během nynější války s Ruskem vyzval bývalý ministr obrany Mychajlo Fedorov, jenž nedávno skončil ve vládě.
Tři roky. Tolik času uplynulo od chvíle, kdy soukromé letadlo Jevgenije Prigožina vybuchlo 23. srpna 2023 ve vzduchu nad Tverskou oblastí a spolu s ním zemřelo i celé vedení žoldnéřské Wagnerovy skupiny. Šéf žoldáků přitom ještě pár týdnů před smrtí věřil, že se z konfliktu s Kremlem nějak vykroutí. Mýlil se – a nebyl sám.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
