Ukrajina v květnu dobyla zpět 282 kilometrů čtverečních, čímž druhý měsíc za sebou zmenšila plochu území okupovaného Ruskem. Uvedla to agentura AFP s odvoláním na vlastní analýzu údajů poskytnutých americkým Institutem pro studium války (ISW). V dubnu se plocha území ovládaná Moskvou – poprvé za dva a půl roku – zmenšila o přibližně 120 kilometrů čtverečních, dodala AFP.
Nejméně 11 mrtvých a dalších více než 100 raněných si v noci na úterý vyžádaly rozsáhlé ruské údery raketami a drony na Kyjev, Dnipro a další ukrajinská města. Jen z ukrajinského hlavního města hlásí záchranná služba čtyři mrtvé a 58 raněných, včetně tří dětí. V Kyjevě i Dnipru další lidé uvázli pod sutinami zasažené budovy, uvedly podle agentury AP místní úřady. Ruské ministerstvo obrany podle agentury Interfax potvrdilo, že během noci provedlo masivní útok na cíle na Ukrajině.
Rok se s rokem sešel a Mezinárodní federace ledního hokeje (IIHF) nám znovu drze připomíná, jak moc ráda by viděla na příštím mistrovství světa teroristický stát, který už pátým rokem utápí v krvi svého západního souseda. Řeč je o Rusku, jež minulý týden uspělo se svým odvoláním, čímž se formálně přiblížilo k teoretickému návratu. V IIHF asi zapomněli, že válka na Ukrajině ještě neskončila. Na řadě jsou opět národní hokejové svazy v čele s Českem, Švédskem a Finskem, které by měly říct ke comebacku Putinových sportovců jasné ne.
Prezident možná na summit NATO nepojede, ale kompetenční žaloba smysl má. Jde o uhájení pozice prezidentského úřadu jako instituce. Stejně tak má smysl zkusit přesvědčit vládu, aby obnovila financování muniční iniciativy, říká ve velkém rozhovoru pro CNN Prima NEWS exministr zahraničí a dnes poradce hlavy státu Tomáš Petříček. Někdejší šéf české diplomacie vzpomíná také na to, jaké to bylo sedět se současným premiérem Andrejem Babišem (ANO) ve vládě a zamýšlí se nad tím, zda je reálné, aby Kanada vstoupila do EU.
Severoatlantická aliance (NATO) se usilovně snaží opevnit baltský ostrov Gotland, který vojenští plánovači stále více vnímají jako jednu z nejexponovanějších a zároveň strategicky nejdůležitějších frontových linií aliance proti Rusku. Švédský ostrov leží pouhých 300 kilometrů od silně militarizované ruské exklávy Kaliningradu a vzhledem k rostoucím obavám z ruské agrese, hybridních útoků a kolísajícího závazku USA k evropské bezpečnosti se jej Švédsko a jeho spojenci v NATO snaží proměnit ve vojenskou pevnost, píše web Politico.
Ukrajinská 129. mechanizovaná brigáda zveřejnila kuriózní video, na němž je vidět zmatené chování ruských vojáků, kterým ujelo vlastní auto. Groteskní situaci zřejmě předcházely obavy okupantů z ukrajinských dronových úderů. Bližší okolnosti záběrů je v průběhu ruské agrese složité nezávisle ověřit.
Místopředseda SPD Radim Fiala v nedělní Partii na CNN Prima NEWS zaskočil ostatní hosty i moderátorku svým nepodloženým tvrzením, že prezident Petr Pavel údajně řekl, že by NATO mělo v reakci na zásah rumunského domu ruským dronem okamžitě odpovědět raketovým úderem na Rusko. „Když slyším slova SPD, nestačím se divit. Jste strana, která sdílela Putinovy statusy. Říkáte věci, které jsou v jeho zájmu,“ reagovala šéfka pirátských poslanců Olga Richterová.
Diktátor, který povládne navždy? Podle médií nejde jen o dystopický scénář, ale vizi ruského prezidenta Vladimira Putina. Jak uvádí americký magazín Wall Street Journal (WSJ), šéf Kremlu se nesnaží o nic menšího než přiblížit se vlastní nesmrtelnosti a do extravagantních experimentů zaměřených na dlouhověkost člověka měl investovat už stovky miliard.
Ukrajinská armáda provedla v sobotu večer úspěšný dronový úder na ropnou rafinerii v Saratově. S odvoláním na ruské telegramové kanály o tom informují ukrajinští analytici i média. Fotografie a videa na sociálních sítích ukazují plameny šlehající z rafinerie i hustý černý kouř.
Ruské jednotky se stále snaží dostat k ukrajinskému Kupjansku. Využívají k tomu i staré potrubí, které jim umožňuje pohybovat se skrytě a vyhýbat se útokům dronů. Ukrajinské síly však tyto trasy sledují a vojáky po vynoření rychle likvidují. Rusové podle nich žijí maximálně hodinu poté, co z potrubí vylezou – obvykle však zůstanou živi zlomek času.
Kubu sužuje nedostatek ropy, elektřiny i základních potravin a je na tom dnes nejhůře od komunistické revoluce vedené Fidelem Castrem. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to řekl exministr financí a školství Ivan Pilip, který se řadu let specializuje právě na Latinskou Ameriku. Nastínil možné scénáře vývoje včetně toho, jak reálná je americká invaze pod taktovkou prezidenta Donalda Trumpa. Pilip mimo jiné připustil, že změna by na Kubě mohla vynést k moci třeba i vnuka Raúla Castra.
Ukrajina se ve válce s Ruskem stále častěji opírá o drony a robotické systémy, které nahrazují část lidských sil na frontě. Bezpilotní technologie zajišťují útoky, logistiku i evakuaci zraněných a podle ukrajinského velení už ovlivňují chování ruských jednotek na bojišti. Kyjev tvrdí, že díky nim dokáže dosahovat výrazných vojenských výsledků i přes nedostatek vojáků. Upozornila na to americká stanice CNN.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
