Členové Sil bezpilotních systémů Ukrajiny (SBS) provedli koncem minulého týdne několik dronových operací na území Ruska i na okupovaném Krymu. Rozsáhlá koordinovaná akce vedla ke zničení dvou ruských stíhaček a dalších sofistikovaných systémů protivzdušné obrany. Ztráty okupantů lze vyčíslit v miliardách českých korun. Bližší okolnosti zveřejněných záběrů je v průběhu války složité nezávisle ověřit.
Ukrajina si připomíná 35 let od vyhlášení nezávislosti. Přestože je mezinárodně uznávaným suverénním státem, část jejího území okupuje Rusko, které zároveň zpochybňuje její právo rozhodovat o vlastní budoucnosti. Válka tak není jen bojem o území, ale také o samotný význam ukrajinské nezávislosti.
Dvě děti přišly o život a dalších devět lidí, včetně sedmi dětí, utrpělo zranění při náletu ukrajinských dronů na Krasnodar na jihozápadě Ruska. Trosky dronů zasáhly obytné budovy a také sklady, ve kterých vypukl požár, uvedl gubernátor Krasnodarského kraje Veniamin Kondraťjev na sociální síti. Hoří sklady druhého největšího ruského internetového prodejce, potvrdila sama firma Ozon.
Váleční zajatci, kteří se narodili na území Ukrajiny, ale bojovali na straně Ruska, pro BBC popsali, proč se rozhodli obrátit zbraň proti vlastní zemi. Mnozí z nich vyrůstali na okupovaných územích pod ruským vlivem a svou identitu dnes spojují spíše s Ruskem než s Ukrajinou. Zpovědi zároveň ukazují, jak válka a ruská propaganda ovlivnily celou generaci lidí na Donbasu.
Ukrajina se nijak nepodílela na zničení baltských plynovodů Nord Stream a s vyšetřovateli na objasnění událostí z roku 2022 spolupracuje. V neděli to podle agentury Reuters prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Kyjev už dříve opakovaně odmítal, že by za akcí stál, němečtí vyšetřovatelé ale v minulosti na možné ukrajinské zapojení poukázali. Kvůli podezření z účasti na zničení plynovodů spojujících po dně Baltského moře Rusko s Německem jsou nyní ve vazbě dva Ukrajinci.
Volby v době války představují velké riziko, pro stát by v současné chvíli byly jako vlna tsunami a rozštěpily by zemi, řekl podle veřejnoprávní stanice Suspilne ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Vyjádřil se tak před novináři poté, co k uspořádání voleb ještě během nynější války s Ruskem vyzval bývalý ministr obrany Mychajlo Fedorov, jenž nedávno skončil ve vládě.
Tři roky. Tolik času uplynulo od chvíle, kdy soukromé letadlo Jevgenije Prigožina vybuchlo 23. srpna 2023 ve vzduchu nad Tverskou oblastí a spolu s ním zemřelo i celé vedení žoldnéřské Wagnerovy skupiny. Šéf žoldáků přitom ještě pár týdnů před smrtí věřil, že se z konfliktu s Kremlem nějak vykroutí. Mýlil se – a nebyl sám.
Ukrajina svými údery na ruské ekonomické a civilní cíle vypustila džina z lahve. V sobotu to podle agentury TASS v rozhovoru s reportérem ruské státní televize Pavlem Zarubinem prohlásil ruský prezident Vladimir Putin, podle kterého Moskva náležitě odpoví.
Bývalý šéf ruského ropného gigantu Jukos Michail Chodorkovskij tvrdí, že ukrajinská kampaň proti ruským rafineriím dosáhla bodu, kdy už nejde jen o dočasné výpadky. Škody se podle něj na ruských rafineriích množí rychleji, než je Putinův režim schopný výpadky odstraňovat. A ani samotné Rusko prý přesně netuší, v jakém stavu jeho petrochemické závody skutečně jsou.
Ukrajinská 79. vzdušná výsadková brigáda podnikla v posledních měsících několik úspěšných operací v okolí doněcké Oleksandrivky, což vedlo k částečnému ústupu ruských jednotek. Zmíněná vojenská skupina zveřejnila sestřih záběrů, které ukazují likvidaci okupantů. Některé z nich ukrajinští výsadkáři postříleli z bezprostřední blízkosti, další pak zajali. Bližší okolnosti tohoto videa je v průběhu ruské agrese složité nezávisle ověřit.
Ukrajina uvalila sankce na autory animovaného seriálu „Máša a medvěd“, který prý šíří proruské narativy maskované jako dětský obsah. Představuje tak podle ní hrozbu pro národní bezpečnost. Na svém webu o tom ve čtvrtek informovala prezidentská kancelář s tím, že sankce byly uvaleny i na další subjekty.
Ruským městem Perm v pátek ráno po útoku dronů otřásly exploze, píše agentura Unian. Cílem měla být ropná rafinerie Lukoil-Permněftěorgsintez, která je jednou z nejdůležitějších v celé zemi a ročně zpracovává přes 13 milionů tun ropy. Kvůli útoku muselo místní letiště omezit provoz.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
