Ševčík: Ať Pavel dělá obchoďáka s letadly. Prokremelské proklamace, rýpl si Vlček
Měla by Česká republika prodat Ukrajině letouny L-159? O tom v nedělní Partii na CNN Prima NEWS vedli spor místopředseda STAN Lukáš Vlček a poslanec Miroslav Ševčík (za SPD). Ten prezidenta Petra Pavla označil za vojáka na Hradě. Rovněž mu doporučil, aby šel dělat obchoďáka s letadly. Vlček slova Ševčíka považuje za prokremelské proklamace. V případě ministra obrany za SPD Jaromíra Zůny pak připomněl jeho proukrajinské postoje, které poté s nelibostí sledovaly špičky zmíněného vládního hnutí.
Jednání o míru na Ukrajině skončila. Rusové při něm dále bombardovali Kyjev i další města
Třístranné mírové rozhovory mezi Ukrajinou, USA a Ruskem o ukončení války rozpoutané Vladimirem Putinem v sobotu odpoledne skončily. Pokračovat by mohly příští týden. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského byla schůzka konstruktivní. Největší neshody panují okolo dobytého ruského území, uvádějí zdroje. Do jednání se promítly také činy Rusů na bojišti. I během mírových rozhovorů totiž bombardovali ukrajinská města, v Kyjevě jeden člověk zemřel.
Mrazivé boje v troskách města. Podívejte se na podrobnosti o nejkrvavější bitvě na Ukrajině
Nekončící vojenské střety v rozbombardovaných ulicích i zmrzlých zákopech. Přesně tak vypadá bitva o Pokrovsk, která je od léta 2024 válečným epicentrem na Donbasu. Zmíněné doněcké město je zčásti obklíčené ruskou armádou – ze severní i jižní strany. Přesto ukrajinští obránci nadále drží pod kontrolou severní oblast Pokrovsku i únikový západní sektor, přičemž působí okupantům těžké ztráty. Každý den v tomto regionu dochází k vyšším desítkám vojenských střetů, což se výrazně podepisuje na katastrofálním stavu města.
Nový vojenský plán USA volá po razantní změně, kromě Grónska zmiňuje i Panamu. Co chybí?
Pentagon představil novou národní obrannou strategii, která výrazně mění priority americké bezpečnostní politiky. Dokument nabádá spojence, aby převzali větší odpovědnost za vlastní obranu, a potvrzuje zaměření administrativy prezidenta Donalda Trumpa na dominanci na západní polokouli namísto dlouhodobého cíle omezovat vliv Číny, napsala agentura AP.
Tvrdý ukrajinský úder v Rusku: Hořelo ropné skladiště i dům, útok mířil hluboko za hranice
„Trosky sestřeleného dronu dopadly na území ropného skladu a způsobily požár,“ oznámil guvernér Penzenské oblasti v Rusku Oleg Melničenko. Dron, jehož části na ropný sklad v noci ze čtvrtka na pátek dopadly, měl patřit Ukrajině. Penza je ruským městem, které se nachází zhruba 545 kilometrů od nejbližší hranice s Ukrajinou. Dle Melničenka si ukrajinský útok nevyžádal žádné oběti.
Mír na Ukrajině nebude bez vyřešení územních otázek, zní z Ruska. Jednání s USA trvalo hodiny
Bez vyřešení územních nároků Ruska není dlouhodobý mír na Ukrajině možný, prohlásil poradce ruského prezidenta Vladimira Putina Jurij Ušakov po jednání s americkými vyjednávači, která podle něj trvala přibližně čtyři hodiny. Poradce podle tiskových agentur také potvrdil nadcházející třístranná americko-rusko-ukrajinská jednání v Abú Zabí, kde se také mají separátně sejít zmocněnci obou prezidentů Steve Witkoff a Kirill Dmitrijev.
Zelenskyj se v Davosu pustil do Evropy: Bez Ameriky nedokážete vůbec nic
Dokumenty k ukončení války na Ukrajině jsou takřka hotové a Rusko musí být připraveno tuto válku ukončit. V projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu to ve čtvrtek prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který předtím zhruba hodinu jednal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. V projevu zároveň ostře kritizoval Evropu za to, že nedokáže jednat sama, ale vždy čeká na rozhodnutí Spojených států. Jako příklad uvedl postoj k ruským tankerům.
Trumpova Rada míru PŘEHLEDNĚ: Slovo má mít i Putin. Jaká je mise a kolik stojí členství?
Americký prezident Donald Trump hodlá zřídit „Radu míru“ pro Gazu a vládám několika zemí rozeslal pozvánku, aby se připojily k jeho novému projektu, jehož má být doživotním předsedou. Mimo spojenců Trump zve i Rusko a Bělorusko. Pokud by ale země chtěly být trvalým členem, musely by zaplatit více než miliardu dolarů. Podívejte se, jaká bude mise projektu, který kritici označují za potenciálního konkurenta Rady bezpečnosti Organizace spojených národů (OSN), která vznikla po druhé světové válce.
KOMENTÁŘ Tomáše Zdechovského: Írán představuje kybernetickou hrozbu pro Evropu
Současné dění v Íránu nám kromě jiného připomnělo jednu věc. Nejen Rusko a Čína, ale i teheránský islamistický režim má zájem o vyvolávání rozporů v Evropě s cílem rozložit ji zevnitř. Všeobecně se už dlouho ví, že Rusko aktivně podporovalo například úsilí o Brexit. To ukázal v plné nahotě případ prokremelského europoslance Nathana Gilla. Nyní vychází najevo, že i Írán měl zájem zasahovat do vnitřních záležitostí Velké Británie.
