Ukrajinský generální štáb popřel, že by ruské jednotky dobyly Kosťantynivku na východě Ukrajiny, informovala agentura Reuters. Moskva v noci na sobotu uvedla, že získala toto strategicky položené město na silnici vedoucí k posledním velkým městům Donbasu, která jsou stále pod ukrajinskou kontrolou.
Ukrajinská armáda v noci na sobotu provedla další úspěšný úder v Rusku. Drony zasáhly ropný terminál v druhém největším městě země Petrohradu, areál je v plamenech. O útoku informovala agentura Unian, později ho na síti X potvrdil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Ruská invaze na Ukrajinu je nejkrvavějším konfliktem v Evropě od druhé světové války. Součástí ničivé agrese, která se naplno rozjela v únoru 2022, jsou neobvyklé, kuriózní i bizarní situace. CNN Prima NEWS přináší první díl osmé série Momentů války. Smyslem tohoto seriálu je připomenutí některých událostí, k nimž během konfliktu došlo – ať už přímo na bojišti, či v politickém prostředí.
Rusko už podle všeho není energetickou supervelmocí, jejíž ekonomiku nedokážou oslabit ani ty nejtvrdší západní sankce, jak Kreml dlouhodobě tvrdí. Vyplývá to z analýzy serveru Politico, podle níž Ukrajina sérií cílených útoků výrazně narušila ruskou palivovou infrastrukturu a vyvolala nedostatek pohonných hmot. Portál dodává, že ekonomika autoritářského vládce Vladimira Putina kvůli tomu doslova „jede na výpary“.
Ukrajinská armáda se intenzivně připravuje na možnost, že Rusko v nejbližší době otevře novou frontu na severu země. V rozhovoru pro ukrajinskou televizní stanici TSN to potvrdil hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj. Podle něj má ukrajinské velení k dispozici hned několik zpravodajských zdrojů, které potvrzují, že Moskva aktivně rozpracovává plány na rozšíření současné bojové linie o délce více než 1 200 kilometrů. Ve hře je i varianta, že Kreml opět využije území Běloruska.
Ukrajinské útoky na ruské rafinerie, sklady paliv a logistickou infrastrukturu začínají podle některých vojenských analytiků citelně oslabovat ruskou válečnou mašinerii. Rusko se potýká s nedostatkem pohonných hmot, výpadky elektřiny i vysokými ztrátami na frontě. Problémy se zásobováním už veřejně připustil i ruský prezident Vladimir Putin. Podle expertů by tak současná strategie, kterou agentura UNIAN nazvala blitzkriegem (bleskovou válkou), mohla Kreml donutit přehodnotit plány na další pokračování ve válce.
Systematické ukrajinské útoky na ruské rafinerie a sklady paliv začínají přinášet ovoce pro Kyjev. Rusko, které přitom patří k největším producentům ropy na světě, se potýká s tak závažným nedostatkem pohonných hmot, že v několika regionech muselo zavést přídělový systém. Moskva situaci podle interních informací řeší krizovým dovozem z Kazachstánu.
Rusko od středečního večera přes noc na čtvrtek ve vlnách ostřelovalo balistickými raketami, řízenými střelami a bezpilotními letouny Kyjev a další ukrajinská města. V Kyjevě podle agentur Reuters a AFP zemřelo nejméně 25 lidí, ukrajinské úřady hlásí také mnoho zraněných, včetně dětí. Útok poničil více než 130 objektů po celém hlavním městě a několik čtvrtí muselo být evakuováno. Moskva útoky označila za odvetu za dřívější ukrajinské údery na ruskou civilní infrastrukturu. Polsko kvůli ruským úderům preventivně vyslalo do vzduchu své stíhačky.
V centru Kyjeva vypukl ve středu večer požár kvůli výbuchu, k němuž došlo během leteckého poplachu, napsala s odvoláním na svého reportéra agentura AFP. Agentura Reuters uvedla, že v centru a na předměstí Kyjeva dopadly úlomky sestřelených ruských bezpilotních letounů. Ukrajina se brání ruské vojenské invazi od února 2022. Obě země proti sobě od té doby podnikají vzdušné údery.
Ruská propaganda roky tvrdí, že vojáci na Ukrajině bojují proti neonacistům. Jenže v ruské armádě samotné je nošení nacistických symbolů tak rozšířené, že velení zuří a hrozí přesunem na frontu každému, koho s podobnou symbolikou přistihnou. Velitelé se za každou cenu snaží dosáhnout toho, aby je nikdo nevykresloval jako neonacisty.
Výroky předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) namířené proti Ukrajincům jsou nešťastné, uznala v rozhovoru pro CNN Prima NEWS přímo ve Štrasburku europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová z hnutí ANO. Prohlásila také, že věří, že je kompromis s Ruskem ohledně ukončení války na Ukrajině možný. Řeč přišla i na Izrael a jeho počínání v Pásmu Gazy.
U ruských čerpacích stanic zavládla panika. Lidé skupují benzín po stovkách litrů, ve frontách stráví i osm hodin. Někde dokonce řidiči přespávají v autech nebo tlačí vozidla s prázdnou nádrží ke stanici. A to v zemi, která patří k největším producentům ropy na světě. Část problémů způsobily ukrajinské drony, část si panikařící Rusové doslova vyrobili sami.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
