Český vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se pustil do bývalého předsedy vlády Petra Fialy (ODS). Ten v pondělí napřed vyzval vládu Andreje Babiše (ANO), aby znovu začala finančně přispívat do muniční iniciativy pro Ukrajinu, načež ho Macinka zkritizoval. Šéf Motoristů prohlásil, že Fialovy „řeči nikoho nezajímají“ a jeho poradci mu „nevypnuli teletext“.
Projev Petra Macinky (Motoristé) v rámci OSN spustil lavinu reakcí. Podle legendárního hokejového brankáře a někdejšího kandidáta do Senátu Dominika Haška byl jeho výstup velmi prázdný. „Místo konkrétních a jasných pojmenování často jenom jakési fráze či nejasná označení,“ kritizoval ministra zahraničí a označil ho za „připodělaného slabocha“. Proti Haškově hodnocení se však vymezil bývalý předseda vlády Mirek Topolánek, který mimo jiné upozornil na jeho cílenou podjatost.
Projev šéfa diplomacie Petra Macinky (Motoristé) nebyl překvapivý pro ty, kteří ho dlouhodobě poslouchají – ministr zahraničí totiž ohledně svých postojů k Ukrajině říká pořád to samé. Ve vysílání CNN Prima NEWS to řekl komentátor Petr Kolář. Macinkovi kritici si podle něj „načůrali do mraveniště“, a když je ministr svým vystoupením překvapil, „zmateně pobíhají a neví, co dělat“. Politolog Daniel Šárovec uvedl, že překvapivá byla spíše forma, nikoliv obsah.
Nejméně sedm lidí přišlo o život a sedm utrpělo zranění při ruském bombardování a ostřelování obcí na jihovýchodě Ukrajiny, další zahynul na severovýchodě země. Ještě čtyři lidé mohou být pod troskami, oznámily ve středu místní úřady. Sedm mrtvých a nejméně deset raněných si pak vyžádal podle ruských vyšetřovatelů nálet ukrajinských dronů na chemičku na západě Ruska, kde tamní gubernátor původně informoval o čtyřech obětech.
Ruská agrese na Ukrajině trvá už čtyři roky, svět si smutné výročí připomněl v úterý 24. února. Ve středu pozornosti médií jsou tak přední politické osobnosti: ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, první dáma Ukrajiny Olena Zelenská či prezident Ruské federace Vladimir Putin. Podívejte se, jak se jejich tváře od vypuknutí konfliktu změnily.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) sklízí po úterním projevu na jednání Rady bezpečnosti OSN úspěch i z nečekaných řad. Europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) má o výstupu jasno. „Za něj bych mu zatleskala,“ napsala na síti X, ovšem ihned dodala, že domácí rétorika vlády s Macinkovými slovy nekoresponduje. Podle prvního místopředsedy Sněmovny Patrika Nachera (ANO) by měl šéf diplomacie dokonce dostat ocenění. Ozval se i poradce prezidenta Petra Pavla – Petr Kolář, podle nějž si projev zaslouží uznání. „Teď uvidíme, jak s tím ministr naloží,“ podotkl mimo jiné.
Ruské jednotky se snaží prorazit na jihovýchodní Ukrajině a otevřít si tak cestu k průmyslovému městu Záporoží. Narážejí však na tvrdý odpor obránců. Vysoké ztráty, pomalý postup a účinné protiútoky Ukrajiny podle médií i analytiků ukazují, že rozhodující průlom je pro Moskvu stále obtížný a ruské vítězství není ani po čtyřech letech války jisté.
Restrikce v rozpočtu ministerstva obrany je nepříjemná, ale modernizaci armády neohrozí, prohlásil ve vysílání CNN Prima NEWS šéf resortu Jaromír Zůna (za SPD). Narážel tak na snížení rozpočtu resortu v porovnání s předchozími roky. Zůna také promluvil o tom, zda se vydá na Ukrajinu.
Spravedlivý mír teď pro Ukrajinu asi reálný není, čestný však ano. Přesně čtyři roky po spuštění Putinovy invaze to v rozhovoru pro CNN Prima NEWS říká bezpečnostní expert Vlastislav Bříza. Popisuje mimo jiné i to, zda ještě Rusko může napadenou zemi ovládnout.
Přijel dvakrát stejný vlak a dvakrát se i platilo. Těmito slovy zpochybnil poslanec Miroslav Ševčík (nestr. za SPD) fungování české muniční iniciativy na podporu Ukrajiny. „A vydělávají na tom skupiny lidí, které ji organizují, včetně hradního pána,“ uvedl na adresu prezidentova poradce Petra Koláře v pořadu 360°. „Nepřišlo vám to Whatsappem, pane Ševčíku?“ reagoval s nadsázkou místopředseda STAN Karel Dvořák.
Inženýr Andrij Lucyna ze Lvova od roku 2008 pracoval a žil v Los Angeles. Když ale Rusové zahájili invazi na Ukrajinu, zrovna pobýval v rodné zemi. „Neváhal jsem ani minutu a hned první den okupace jsem se šel zapsat do armády jako dobrovolník. Už mě ani neměli ve vojenské evidenci,“ vypráví. Ale on bojovat chtěl. „Nakonec mě vzali. A po krátkém výcviku jsem zažil tvrdou bitvu o město Popasna, pak následoval Bachmut,“ vypráví 42letý Lucyna. Přežil, ale po demobilizaci potřeboval péči psychologů. „Pořád jsem se vracel k tomu, co jsem mohl jako voják udělat lépe, aby neumírali kamarádi. Bylo to na zbláznění, psycholog mě od války musel nějak emočně odtrhnout.“ Ale pokud válka letos neskončí, je připraven i znova bojovat.
Pokud bude Evropskou unii paralyzovat jeden nebo dva státy, může být vícestupňová Evropa cestou, jak z toho ven. Na veřejném slyšení k bezpečnosti Evropy, Ukrajiny a obranyschopnosti Česka to řekl prezident Petr Pavel. Pokud by se plán, o kterém se v unijních kruzích mezi představiteli velkých zemí hovoří, skutečně uskutečnil, musí se podle prezidenta Česko rozhodnout, zda chce být v jádru bloku, nebo na jeho okraji.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
