Od začátku války na Ukrajině rekordně roste kriminalita páchaná ruskými vojáky postavenými mimo službu nebo s propustkou zpět domů. Vraždy, loupeže a znásilnění jsou často páchány pod vlivem alkoholu. Podíl na trestných činech ve své vlasti mají často bývalí vězni, vyplývá to z dat mediálního projektu Vot Tak.
Z Ruska stále častěji přicházejí svědectví o tom, že náboráři nutí opilé muže k podpisu smlouvy o vstupu do armády. Podle organizací pro lidská práva se Kreml snaží vyplnit mezery ve svých jednotkách, protože počet ztrát začal převyšovat nábor. Podobné potíže s mobilizací však zažívá i Ukrajina, kde se lidé ze strachu vyhýbají odvodům a vláda se připravuje na válku trvající další roky.
Prapor Signum z ukrajinské 53. mechanizované brigády se začátkem dubna pochlubil rozsáhlým sestřihem, který ukazuje březnové údery na ruské vojáky v okolí doněckého Lymanu. Z videa je patrné, že většina okupantů neměla proti pečlivě naplánovaným dronovým operacím Ukrajinců sebemenší šanci. Bližší okolnosti záběrů je v průběhu ruské agrese složité nezávisle ověřit.
Parlamentní volby v Maďarsku se uskuteční už 12. dubna. I v souvislosti s nimi se v zemi takřka denně objevují nové kauzy, které mohou zahýbat veřejným míněním. Aktuálně jde o údajnou sabotáž plynovodu BalkanStream na hranicích se Srbskem, ze které maďarský premiér Viktor Orbán nepřímo viní Ukrajinu. Tu si vybral jako hlavní terč své předvolební kampaně. Kyjev mezitím popřel jakékoli zapojení a i Srbové hlásí, že nenašli ukrajinské stopy. Maďarská opozice kauzu zpochybňuje a řeší její načasování krátce před volbami.
Rusko opět zaútočilo na energetická zařízení na Ukrajině. Ministerstvo energetiky tvrdí, že část odběratelů v Oděské, Sumské, Charkovské, Chersonské a Černihivské oblasti zůstává v důsledku bojů a ostřelování dočasně bez elektřiny.
Rusko se stále častěji zaměřuje na univerzity jako na nový zdroj rekrutů pro válku na Ukrajině. V době, kdy klesá počet dobrovolníků a ztráty na frontě dosahují statisíců, cílí armádní náboráři přímo na studenty — často během zkouškového období a zejména na ty s horšími výsledky. Podle svědectví a organizací, které pomáhají lidem vyhnout se odvodu, se tlak na mladé od začátku roku výrazně zvýšil, píše ruský web The Moscow Times.
Moskva investuje stovky milionů dolarů do agresivní výstavby dopravní a obchodní infrastruktury na okupovaných ukrajinských územích. Tyto projekty zapojují okupované oblasti do Ruska a podkopávají požadavky Kyjeva a jeho spojenců na vrácení území, uvádí analýza agentury Reuters. Odbornice z Institutu pro studium války Karolina Hirdová podotkla, že okupace by se pro Rusko mohla stát skutečně ziskovou.
Pokud by chtěl Vladimir Putin zaútočit na Evropu, pak se před ním rýsuje unikátní příležitost. Podle britského webu The iPaper by Kreml mohl využít napětí mezi zeměmi starého kontinentu a USA, které narostlo zejména po posledních výrocích Donalda Trumpa o možném opuštění NATO.
Německá vláda zvažuje nezvyklý krok, jak bojovat proti drahým pohonným hmotám. Majitelé vozidel by totiž mohli obdržet jednorázový státní příspěvek. Informuje o tom deník Handelsblatt s odvoláním na vládní zdroje. Německo bojuje s drahými palivy i jinými opatřeními. Od 1. dubna platí zákon, podle kterého nesmí čerpací stanice zdražovat víckrát než jednou denně. Má to zabránit kartelovým dohodám či současné praxi, kdy se ceny měnily na totemech pump i padesátkrát za den.
Ukrajinská 81. vzdušná výsadková brigáda se pochlubila záběry, které ukazují práci obranných sil při odražení ruského útoku ve směru na doněcký Slovjansk. Na videu je kromě jiného vidět likvidace několika okupantů na motocyklech. I přes dílčí úspěchy Kyjev připouští, že situace v regionu zůstává složitá. Bližší okolnosti zveřejněných záběrů je v průběhu ruské agrese složité nezávisle ověřit.
Ukrajinská balistická střela s doletem až 850 kilometrů bude hotová v polovině roku 2026. Potvrdil to spolumajitel a hlavní konstruktér ukrajinské zbrojařské společnosti Fire Point Denis Štilerman. Ukrajinci by tak mohli zasáhnout i Moskvu, píše agentura Unian. Štilerman navíc podotkl, že tyto rakety je obtížné sestřelit.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj má za sebou cestu po Perském zálivu, kde uskutečnil několik dohod s místními státy. Jde o obranné a obchodní smlouvy, které se zdají být mimořádně výhodné jak pro rivaly Íránu, tak pro samotnou Ukrajinu. Zelenskyj prodejem svých kvalitních a hlavně v boji ozkoušených dronů totiž umocňuje pozici Ukrajiny jako technologické velmoci a ještě naplňuje státní kasu. Možná navíc získá nové zbraně.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
