Ruská agrese na Ukrajině trvá už čtyři roky, svět si smutné výročí připomněl v úterý 24. února. Ve středu pozornosti médií jsou tak přední politické osobnosti: ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, první dáma Ukrajiny Olena Zelenská či prezident Ruské federace Vladimir Putin. Podívejte se, jak se jejich tváře od vypuknutí konfliktu změnily.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) sklízí po úterním projevu na jednání Rady bezpečnosti OSN úspěch i z nečekaných řad. Europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) má o výstupu jasno. „Za něj bych mu zatleskala,“ napsala na síti X, ovšem ihned dodala, že domácí rétorika vlády s Macinkovými slovy nekoresponduje. Podle prvního místopředsedy Sněmovny Patrika Nachera (ANO) by měl šéf diplomacie dokonce dostat ocenění. Ozval se i poradce prezidenta Petra Pavla – Petr Kolář, podle nějž si projev zaslouží uznání. „Teď uvidíme, jak s tím ministr naloží,“ podotkl mimo jiné.
Ruské jednotky se snaží prorazit na jihovýchodní Ukrajině a otevřít si tak cestu k průmyslovému městu Záporoží. Narážejí však na tvrdý odpor obránců. Vysoké ztráty, pomalý postup a účinné protiútoky Ukrajiny podle médií i analytiků ukazují, že rozhodující průlom je pro Moskvu stále obtížný a ruské vítězství není ani po čtyřech letech války jisté.
Restrikce v rozpočtu ministerstva obrany je nepříjemná, ale modernizaci armády neohrozí, prohlásil ve vysílání CNN Prima NEWS šéf resortu Jaromír Zůna (za SPD). Narážel tak na snížení rozpočtu resortu v porovnání s předchozími roky. Zůna také promluvil o tom, zda se vydá na Ukrajinu.
Spravedlivý mír teď pro Ukrajinu asi reálný není, čestný však ano. Přesně čtyři roky po spuštění Putinovy invaze to v rozhovoru pro CNN Prima NEWS říká bezpečnostní expert Vlastislav Bříza. Popisuje mimo jiné i to, zda ještě Rusko může napadenou zemi ovládnout.
Přijel dvakrát stejný vlak a dvakrát se i platilo. Těmito slovy zpochybnil poslanec Miroslav Ševčík (nestr. za SPD) fungování české muniční iniciativy na podporu Ukrajiny. „A vydělávají na tom skupiny lidí, které ji organizují, včetně hradního pána,“ uvedl na adresu prezidentova poradce Petra Koláře v pořadu 360°. „Nepřišlo vám to Whatsappem, pane Ševčíku?“ reagoval s nadsázkou místopředseda STAN Karel Dvořák.
Inženýr Andrij Lucyna ze Lvova od roku 2008 pracoval a žil v Los Angeles. Když ale Rusové zahájili invazi na Ukrajinu, zrovna pobýval v rodné zemi. „Neváhal jsem ani minutu a hned první den okupace jsem se šel zapsat do armády jako dobrovolník. Už mě ani neměli ve vojenské evidenci,“ vypráví. Ale on bojovat chtěl. „Nakonec mě vzali. A po krátkém výcviku jsem zažil tvrdou bitvu o město Popasna, pak následoval Bachmut,“ vypráví 42letý Lucyna. Přežil, ale po demobilizaci potřeboval péči psychologů. „Pořád jsem se vracel k tomu, co jsem mohl jako voják udělat lépe, aby neumírali kamarádi. Bylo to na zbláznění, psycholog mě od války musel nějak emočně odtrhnout.“ Ale pokud válka letos neskončí, je připraven i znova bojovat.
Pokud bude Evropskou unii paralyzovat jeden nebo dva státy, může být vícestupňová Evropa cestou, jak z toho ven. Na veřejném slyšení k bezpečnosti Evropy, Ukrajiny a obranyschopnosti Česka to řekl prezident Petr Pavel. Pokud by se plán, o kterém se v unijních kruzích mezi představiteli velkých zemí hovoří, skutečně uskutečnil, musí se podle prezidenta Česko rozhodnout, zda chce být v jádru bloku, nebo na jeho okraji.
S válkou, která začala ruskou invazí před čtyřmi lety, má zkušenost každý Ukrajinec, reportuje přímo z napadené země Patrik Kaizr. Reportér CNN Prima NEWS také popsal vývoj nálady mezi válkou zkoušenými obyvateli.
Úterní projev prezidenta Petra Pavla v Senátu o Ukrajině byl naprosto zbytečný. Mrzí mě, že v evropském i světovém kontextu je strašně průměrný a nevyužívá své autority. Ve vysílání CNN Prima NEWS to řekl historik a ukrajinista David Svoboda. Podle něj by se prezident měl vyslovit pro zapojení do války takovým způsobem, který by demaskoval ruskou rétoriku. Podle komentátora Romana Jocha se Pavel snažil být vzhledem k vnitrostátní politice co nejvíce konsenzuální a to i za cenu toho, že ve svém projevu nepřinesl nic nového.
Celoplošná ruská invaze na Ukrajinu vypukla přesně před čtyřmi lety. Za tu dobu došlo na mnoha místech frontové linie k větším či menším územním změnám. Nejvíce dynamické posuny nastaly v první fázi války, kdy se Ukrajincům podařilo zabrzdit zprvu rychlý ruský postup a vytlačit okupanty z Kyjevské a Charkovské oblasti. Později také dosáhli rozhodujícího vítězství v bitvě o Cherson. V poslední době ale tahá za delší konec ruská armáda, která navzdory těžkým ztrátám ulamuje další a další území na Donbase.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve videu, které natočil k sobotnímu čtvrtému výročí rozpoutání války Ruska proti Ukrajině, poprvé ukázal svůj bunkr pod prezidentskou kanceláří v centru Kyjeva, upozornil server RBK-Ukrajina.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
