Počet migrantů vzrostl v roce 2019 v rozvinutém i rozvíjejícím se světě. Nejvíce migrantů hostí Evropa
utečenci ilustrace foto UNHCR Zdroj: foto_UNHCR
Podle nové studie OSN počet mezinárodních migrantů roste rychlejším tempem než celosvětová populace.
Na základě dat získaných ze statistik cizích příslušníků shromážděných vládami v rámci sčítání lidu, OSN zjistila (https://reliefweb.int/sites/reliefweb.int/files/resources/MigrationStock2019_PopFacts_2019-04.pdf), že v roce 2019 byl počet mezinárodních migrantů 272 milionů, nárůst o 51 milionů od roku 2010.
Podíl migrantů na světové populaci se tak zvýšil, nyní tvoří 3,5 %, v roce 200 to bylo 2,8 %. Dalo se očekávat, že vede sever, kde skoro každý dvanáctý ze 100 obyvatel je migrant, globálně na jihu je to pouze každý druhý.
Studie OSN považuje za migranta kohokoliv, kdo překročil mezinárodní hranici, bez ohledu na jeho občanský status či motiv. Data se tedy týkají jak dobrovolné, tak nedobrovolné migrace.
Počet uprchlíků a žadatelů o azyl vzrostl o 13 miliónů od roku 2010 do roku 2017. Jedná se o osmiprocentní roční nárůst. Počet tradičních – ekonomických - migrantů vzrostl každoročně o méně než 2 %. Podíl uprchlíků na mezinárodní migraci se tak stále zvyšuje. Podle OSN na tom mají zásluhy nejenom rozšiřující se konflikty na Blízkém východě a v Africe, ale i stále citelnější klimatické změny.
Evropa zůstává regionem, který hostí nejvíce migrantů
Hned po ní následuje Severní Amerika, na třetím místě je Severní Afrika a Západní Asie. Nejméně migrantů hostí Oceánie a Jižní Amerika a Karibik.
V porovnání s rokem 2010 však podíl migrantů v Evropě i Severní Americe klesl. Zatímco v roce 2010 byl evropský podíl 32 %, v roce 2019 to bylo 30,3 %. Severní Amerika měla v roce 2010 podíl 23,1 %, v roce 2019 klesl na 21,6 %. Naopak v Severní Africe a západní Asii podíl migrantů vzrostl - z 14,7% v roce 2010 na 17,9% v roce 2019.
Ačkoliv Evropa je regionem s největším podílem migrantů, státem s největším počtem migrantů stále zůstávají USA
V roce 2019 USA hostily 50,7 milionů mezinárodních migrantů, tj. 19 % světového počtu migrantů. Německo a Saúdská Arábie jsou na druhém a třetím místě (každý stát hostí 13,1 milionů migrantů), následované Ruskou federací (11,6 milionu), Velkou Británií (9,6 milionu), Spojenými arabskými emiráty (8,6 milionu), Francií (8,3 milionu), Kanadou (8,0 milionu), Austrálií (7,5 milionu) a Itálií (6,3 milionu).
Dvě třetiny všech evropských mezinárodních migrantů zůstávají v Evropě. V roce 2019 42 miliónů z 61 mezinárodních migrantů narozených v Evropě žilo v evropských zemích (69 %). Podobně i většina mezinárodních migrantů narozených v subsaharské Africe žila v zemích tohoto regionu (65 %). Naopak migranti narození ve Východní a Jihovýchodní Asii (39 %), Severní Americe (30 %), Střední a Jižní Asii (23 %) a Latinské Americe a Karibiku (20 %) žili většinou mimo své domovské regiony.
V roce 2019 rostla migrace z jihu na jih rychleji než migrace z jihu na sever. 39 % migrantů narozených v rozvojové zemi žilo v jiné rozvojové zemi (jih-jih migrace) v roce 2019. 35 % migrantů z rozvojových zemí se přesunulo do rozvinuté země (jih-sever migrace).
Nejvíc migrantů pochází z Indie (17,5 milionů). Na druhém místě je Mexiko (11,8 milionů), následované Čínou (10,7 miliónů). V top pětce je ještě Rusko (10,5 milionů) a Sýrie (8,2 milionů).
47,9 % všech mezinárodních migrantů tvoří ženy. Existují však značně rozdíly v jejich počtu na globálním Jihu a Severu. V rozvinutých oblastech jejich podíl byl 51,5 %, v méně rozvinutých oblastech to bylo 43,4 %. Počet žen-migrantek vzrostl z 68 % v roce 1990 na 72 % v roce 2019, v případě mužů byl vzrůst z 71 % na 76 %.
Na Severu je taktéž více starších migrantů, zatímco na Jihu převažují migranti mladšího věku. Na Severu podíl migrantů ve věku 65 a více byl výrazně vyšší (15 %) než podíl migrantů ve věku 20 let a méně (9 %) v roce 2019. Na Jihu naopak 20 % všech mezinárodních migrantů bylo ve věku 20 let a méně, zatímco jen 8 % těchto migrantů bylo ve věku 65 let a více.
Počet migrantů ve věku 20 let a méně poklesl z 19 % na 14 % v letech 1990 až 2019. U migrantů ve věku 65 let a víc zůstal počet stejný - na 12 %. Počet migrantů ve věku 20 až 64 let vzrostl z 69 % na 75 % v letech 1990 až 2019.
Jan Hron
