Polsko - vzpomínka na začátek války: Srbský prezident rovná se Putin?
Varšava vzpomínka na začátek války Zdroj: foto youtube DW
Poláci si společně se světovou veřejností připomněli den 1. září, kdy v roce 1939 vypukla druhá světová válka, mimo jiné přepadením poloostrova Westerplatte u Gdańsku a útoky z Pomořanska a Slezska.
Vzpomínková akce začala ve městě Wieluń, které se rovněž v ten samý den, 1. září, stalo terčem německého náletu. Zde německý a polský prezident zahájili akci k výročí začátku druhé světové války. Na hlavní vzpomínkové shromáždění do Varšavy pak Poláci přizvali čtyři desítky zahraničních delegací včetně prezidentů, premiérů, předsedů parlamentů, ministrů zahraničí a obrany, jakož i zástupců královských rodů z Evropy. Tito představitelé položili jeden věnec za všechny k památníku neznámého vojína ve Varšavě. Nebyli však pozváni prezidenti Ruska Vladimir Putin a Srbska Aleksander Vučić.
Ruský politolog Oleg Bondarenko toto jednání vysvětluje jako jednostranný politický akt polského vedení, které se takto rozhodlo. Polsko se podle něj cítí jako oběť mezi Hitlerem a Stalinem. Bondarenko ale připomněl Polsku to, co mu mnohé země světa včetně Francie, Česka a Slovenska vyčítají, a to je podepsání německo-polského paktu (Pilsudski-Hitler) o neútočení z roku 1934. Ruský politolog oceňuje polskou vzpomínkovou akci jako čin ve prospěch svých sobeckých zájmů. Dodává: „Co budou Poláci dělat, až se k nim Washington otočí zády.“
Podobně polské sobectví naznačuje titulek ruského agenturního serveru RIA Novosti, který zní „Ani Trump, ani Putin. Vzpomínka na začátek války v Polsku jen mezi ´svými´.“ Autor článku sarkasticky píše: „Vzpomínková akce ve Varšavě na vypuknutí druhé světové války se bude připomínat především jako seznam nepřítomných.“
Samotný článek je dokladem vzájemného polsko-ruského vyčítání si. Autor totiž kritizuje, že akce se konala ve Varšavě na Pilsudském náměstí. „Proč si polští představitelé vybrali toto místo, to se lze jen dohadovat. Maršál Jozef Pilsudski přivítal nacistický nástup k moci a měl dobré vztahy s vůdci Třetí říše. Do Polska na pohřeb Pilsudského v roce 1935 přijel Hermann Göring a Adolf Hitler se účastnil mše za Pilsudského. Zřejmě prezidentský úřad upřednostnil ceremoniál na náměstí pojmenovaném po politikovi, kterému bylo Německo blíže, když Varšava považovala Moskvu za svého úhlavního nepřítele,“ píše server Ria Novosti.
Připomeňme si polské zdůvodnění, proč nepozvali Putina, zde je opačná výčitka – vůči Rusku. Místopředseda vlády Jacek Sasin uvedl: „Bylo by nevhodné oslavovat výročí ozbrojené agrese proti Polsku za účasti vůdce, který dnes jedná proti svému sousedovi (Ukrajina).“ Navíc Polsko připomnělo den 17. září 1939, kdy Sovětský svaz vyslal vojsko do Polska, když předtím 23. srpna byl uzavřen pakt Molotov-Ribbentrop.
Reakce Srbska
Srbský ministr zahraničí Ivica Dačić reagoval s podivem, že nebyl pozván žádný představitel Srbska a Ruska, přitom byli pozváni představitelé Německa a Chorvatska. Označil to za věc čistě politického rozhodnutí a uvedl, že je to „věc organizátora“. K tomu dodal: „Jestliže je důvodem nezvat Rusko, které zabralo část Polska, na druhé straně je pozváno Německo jako agresor, těmto zvacím kritériím vůbec nerozumím.“
Ještě ostřeji se ozval srbský ministr obrany Aleksander Vulin, který polské jednání nazval „politikařením“: „Je to politika v její nejhorší podobě, když se mění historie jen proto, že s někým jsou momentální vztahy napjaté. Vůbec nepochopím, že Polsko, které mělo tolik obětí z druhé světové války, přehlíží oběti jiných zemí.“
Nezávisle na prohlášeních z Ruska a Srbska se lze podivit nad jednáním polských představitelů. V reakci na to ze solidarity nepřijeli ke vzpomínkovému shromáždění ve Varšavě představitelé Běloruska a Arménie. Jednání Polska lze vysvětlit jedině absolutní servilitou vůči USA a NATO. Z pohledu na domácí scénu zde sehrávají velkou roli blížící se říjnové parlamentní volby. Nepozvání srbského prezidenta je reakcí na ochotu Srbska vstoupit do Euroasijské hospodářské unie a jeho dobré vztahy s Ruskem.
Mirko Radušević
