Namísto sektorové daně, kterou prosazovala ČSSD, přišel na jaře tohoto roku premiér Andrej Babiš s návrhem Národního rozvojového fondu, do kterého by investovaly své prostředky největší tuzemské banky. Mimo bank by mohli přispívat další investoři, například některé pojišťovny.
Podle ministra průmyslu a místopředsedy vlády Karla Havlíčka by se jednalo o nenávratné prostředky, které by banky do fondu odevzdaly. Takto vložené finance by mohl stát poskytovat jako zvýhodněné úvěry pro prospěšné projekty. Dnes čtyři banky - Česká spořitelna, ČSOB, Komerční banka a UniCredit bank - potvrdily připravenost dobrovolně investovat, případně i spolu s dalšími investory, do vládního fondu až sedm miliard korun.
Předseda vlády Andrej Babiš, vicepremiér Karel Havlíček a představitelé velkých bank se na dnešním setkání k záměru vytvořit Národní rozvojový fond shodli na tom, že společnou snahou je, aby tento Fond vznikl co nejdříve. V uplynulých týdnech byla dosažena dohoda nad zásadními aspekty Fondu a jednání budou pokračovat.
Úlohou Fondu bude investovat do projektů, které společnost potřebuje pro svůj sociální a ekonomický rozvoj. Sektorově bude zaměřen zejména na oblast veřejné infrastruktury. Například se bude jednat o dálnice, dopravní okruhy, nemocnice nebo kampusy univerzit.
Fond bude založen na udržitelném finančním modelu a bude navázán na přípravu Národní hospodářské strategie státu, která bude obsahovat Národní investiční plán, Národní inovační strategii ČR, strategii pro Digitální Česko a další.
Zakladatelem Fondu bude Českomoravská záruční a rozvojová banka. Investoři získají investiční akcie. Fond bude mít profesionální vedení, které bude respektovat principy řádného hospodáře. Vedle něho bude nově zřízena Národní investiční rada, společně obsazená zástupci investorů a vlády a za účasti nezávislých expertů, jejíž funkcí bude zejména schvalovat investiční strategii Fondu.
Do konce září 2019 bude připraveno Memorandum o porozumění mezi Vládou ČR a odpovědnými investory, kteří projeví zájem účastnit se na činnosti Fondu. Memorandum, které bude základem pro zpracování žádosti o licenci od ČNB, v písemné podobě ukotví misi Fondu, mechanismy jeho řízení a fungování.
Ke zmíněnému projektu Lukáš Kovanda, hlavní ekonom, CZECH FUND pro náš server uvádí: „Pro zmíněné banky je příspěvek do fondu stále mnohem výhodnější, než pokud by podléhaly sektorové dani. Zmíněná čtveřice bank by na sektorové dani, tak jak ji navrhuje ČSSD, třeba za rok 2018 odvedla v souhrnu kolem 13,5 miliardy korun. Tedy téměř dvojnásobek jejich příspěvku do fondu. ČSSD navrhovala pro banky s aktivy, jejichž výše přesahuje 300 miliard korun, což splňuje každá z výše uvedených bank, roční sektorovou daň ve výši 0,3 procenta objemu aktiv.“
Ekonom Lukáš Kovanda ale upozorňuje: „Víme, že často nejsou primárním problémem peníze, v jejichž čerpání Česko v rámci EU vykazuje spíše podprůměrný výsledek. Primárním problémem jsou nedostatečně připravené investiční projekty. Otázka je, zda na tomto Národní rozvojový fond cosi zásadního může v dohledné době změnit. Čím méně projektů bude připraveno k profinancování, tím slabší budou nároky na banky na případné další financování fondu, které je na dobrovolné bázi. Banky tak do fondu vloží už například během prvních tří let jeho existence mnohonásobně méně, než by za stejnou dobu odváděly státu ve formě bankovní daně.“
Mirko Radušević, vláda.cz, Lukáš Kovanda