Dochází v Polance nad Odrou k týrání koní? Zdroj: FTV Prima
Chceme vám poděkovat za to, že se pozorně díváte kolem sebe a nezavíráte oči před tím, co se vám nelíbí. Lidé kolem Polanky nad Odrou už několik let upozorňují na osud několika koní přivázaných u hlavní silnice nedaleko železničního přejezdu. Bohužel zatím s majitelem koní nehnula ani veterina.
Ať už je tropické léto, nebo tuhá zima, u frekventované silnice v Polance nad Odrou se pasou den co den koně. Podle místních jsou uvázaní asi na pětimetrovém lanu nebo řetězu bez možností výběhu a přístřešku.
„My tu jezdíme už asi šest let. Koně jsou furt na stejném místě prostě bez vody, bez příjmu. Kdyby je tady vlastně lidé nekrmili, tak asi by pošli. Nemají přístřešky, jsou tady 24 hodin denně. Ty úvazy jsou nedostačující. Mnohdy dojde k přiškrcení, k zamotání. Některá zvířata mají poranění,“ řekla Zpravodajství FTV Prima žena z Ostravy.
Že něco evidentně není v pořádku, potvrzuje také veterinář František Horník: „Kůň uvázaný na řetězu určitě z hlediska veterinárních i chovatelských není správný způsob v žádném případě“.
Majitelem koní je Antonín Prokop. Pro krajskou veterinární stanici je prý známá firma. Pravidelně u něj totiž provádí kontroly, ať už na základě podnětů ze strany občanů Polanky, různých sdružení nebo z vlastní iniciativy.
My základní problém vidíme v tom, že ti koně by měli mít možnost výběru toho, kde se budou nacházet. To znamená měli možnost schovat se do stínu, schovat se před nějakým deštěm, před sluncem, což ti koně nemají,“ uvedl René Šimík, vedoucí oddělení Péče o pohodu zvířat KVS MSK.
Podle majitele koním nic nechybí
My jsme se proto na statek za panem Prokopem vydali. Naše návštěva ho zaskočila a chtěl, abychom se na schůzku objednali telefonicky. Když jsme se ho následující dny snažili několikrát kontaktovat a domluvit si s ním termín, nikdy neměl čas. Nakonec se nám tak vyjádřil alespoň po telefonu. Koně prý chová alternativním způsobem a přístřešek prý k dispozici mají.
„Absolutně, to nemá chybu. To mi spousta lidí i jako závidí, jak jsem je to naučil a jak jsem k tomu došel. Protože za těch podmínek, co já to dělám, ti koně jsou v takové kondici, že na nich se maso jenom jako třepe. Nemají bídu nebo jako to všechno. Absolutně mají svůj režim. A jak říkám, ten pohyb mají tak dostatečný. Teď mám na těch úvazech, tak to dělají i moji předci, moji rodiče, prarodiče. Tak toto je absolutně jako lepší.“
My jsme tam ale zahlédli například koně, který byl uvázaný, stál v blátě, neměl možnost si lehnout na suché místo. „Vůbec ty koně nekrmili. Byla jsem tady 12 hodin v kuse a absolutně bych neviděla, že by někoho nakrmil,“ říká místní žena.
Zhruba po půl hodině od našeho hovoru nám pan Prokop opět zavolal. „Ti stěžovatelé to jsou z 50 % lidé od koní, a že jim vzkazuju, že kdykoliv budou mít zájem, tak si jejich koně s mými koňmi to můžou rozdat. Ti moje koně půjdou tři dny a tři noci bez jakékoliv únavy oproti jejich herkám.“
Krajská veterinární správa s majitelem koní vede několik správních řízení. Situaci tak budeme i dál sledovat.
