Ukrajina se stala ´double´ obětí: Putinovy agrese a Trumpovy touhy být znovu prezidentem

mirko.radusevic@iprima.cz
mirko.radusevic@iprima.cz
  • 25. zář 2019, 17:47

  • Vztahy USA a Ukrajiny se dostaly pod drobnohled v souvislosti s obviněním Trumpa, který měl vyvíjet nátlak na Ukrajinu, aby zahájila vyšetřování Huntera Bidena, syna někdejšího viceprezidenta Joea Bidena.

    Velká angažovanost USA na Ukrajině se opět dostává na scénu poté, co v prosinci roku 2013 dřívější náměstkyně ministra zahraničí USA Victoria Nulandová uvedla, že „USA od roku 1991 investovaly na Ukrajině zhruba 5 miliard dolarů, kdy se po rozpadu Sovětského svazu znovu Ukrajina stala nezávislým státem. Peníze byly vynaloženy na podporu snahy ukrajinského lidu o silnou demokratickou vládu, která by zastupovala jejich zájmy. “

    Nyní se podruhé ve velkém mluví o vztazích USA - Ukrajina, když letos v červenci měl Trump připomenout tentokrát vojenskou pomoc Ukrajině, kterou měl podmínit v rozhovoru s novým ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Opakovaně ho měl žádat, aby se spojil s jeho osobním právníkem Rudym Guilianim a zahájil vyšetřování Huntera Bidena, syna bývalého viceprezidenta Joe Bidena, který kandiduje na funkci prezidenta za demokraty.

    Vše se úzce dotýká nejen americké politiky, ale také přímo dění na Ukrajině, kdy tento stát je aférou představován jako říše korupce sahající do nejvyšších pater politiky. Ukrajina se nyní díky Trumpovi dostala po nadějné volbě nového prezidenta Zelenského opět do spirály podezření na korupci. Vše to pro deník The New York Times popisuje ukrajinská aktivistka Alena Getmančuková, ředitelka nevládní organizace Nová Evropa, která se specializuje na vztahy Ukrajiny a EU.

    Aktivistka tvrdí, že zatímco dříve byla Ukrajina jen pod tlakem Moskvy, nyní vychází najevo, že je na zemi vyvíjen tlak rovněž Washingtonu. „Ukrajina se nyní může proměnit v ´double´ oběť: na jedné straně - oběť Putinovy ​​agrese, na druhé straně - oběť Trumpovy touhy být znovu za každou cenu zvolen pro druhé prezidentské funkční období,“ píše Getmančuková a vyslovuje přání: „Ukrajina by si přála zůstat tím, čím za posledních pět let je - spolehlivým partnerem Spojených států a nikoli zdrojem špíny, kterou lze použít v domácím politickém boji.“

    USA a Polsko jsou pro Ukrajinu největšími spojenci, a proto je podle ukrajinské aktivistky „těžká představa, že se USA pod současným prezidentem připojily k těm, kteří se snaží využít Ukrajinu k dosažení svých vlastních úzkých cílů, a tím nám brání v pokroku v naší zemi.“

    Alena Getmančuková píše o tom, že s prezidentem Zelenským se objevily vyhlídky na zbavení se korupce reformou soudnictví a úřadu nejvyššího státního zástupce. Ale zároveň konstatuje, že „vyhlídky na diktaturu zákona a správu bez korupce na Ukrajině zůstávají stále poměrně křehké. Mnozí se obávají možného vlivu oligarchů na Zelenského politiku.“

    Situace na Ukrajině zůstává velice nejistá. Země přišla o Krym a na východě se stále ještě bojuje. K tomu ukrajinská aktivistka přidává: „Vítězství ve válce proti korupci je stále daleko. Ve všech těchto problémech závisí Kyjev na podpoře USA, a proto se naše politické vedení zoufale snaží zajistit, aby se Ukrajina nestala součástí americké volební kampaně.“

    Mirko Radušević