Fotografie zatčení novináře - kašmírský reportér Aasif Sultan Zdroj: twitter CPJAsia
Mexická novinářka Norma Sarabia Garduzaová seděla na verandě, když přišli maskovaní muži. Vystoupili z vozidla, zaznělo několik výstřelů a pak odjeli. Šestačtyřicetiletá žena na místě zemřela.
K vraždě došlo letos v červnu v Mexiku a Garduzaová byla v tu dobu již desátou novinářkou zabitou v Mexiku. Psala o korupci a násilném zločinu v jihovýchodním státě Tabasco na hranicích s Guatemalou. Již v roce 2014, když psala do místních deníků, že policie je zapojená do únosů, dostala řadu výhrůžek smrtí. Letos v březnu a dubnu informovala o řadě násilných zločinů, včetně několika vražd a únosů.
To je jeden z mnoha případů a nám je dobře známý případ slovenského novináře Jana Kuciaka. Ten byl se svojí přítelkyní zabit předloni a dodnes se případ vyšetřuje. Jediným českým zavražděným novinářem je Václav Dvořák, který byl před svým domem zabit nájemným vrahem v dubnu 1992 v Kostelci nad Černými Lesy, když se zajímal o aktivity bosse podsvětí Františka Mrázka. V roce 2002 se psalo o přípravě vraždy novinářky Sabiny Slonkové a za objednání vraždy byl odsouzen Karel Srba, bývalý generální sekretář Ministerstva zahraničí a agent vojenské rozvědky. Slonková byla na stopě případu zmizení stamilionů ze zakázek ministerstva a finančních operací spojených s diplomatickou poštou.
Být válečný a investigativní novinář je riziko
Novinařina, obzvláště válečná a investigativní, patří k nejrizikovějším povoláním a na místním hřbitově ve francouzském městě Bayeux mají zabití novináři své pietní místo.
Mezinárodní organizace Reportéři bez hranic každoročně uvádí statistiky zabitých novinářů a zde jsou letošní čísla a fakta.
Novinářů bylo letos zabito 49, uneseno 57 a uvězněno 389
Nejnebezpečnějším místem výkonu tohoto povolání se stala opět Sýrie, dále Afghánistán, Somálsko a Pákistán.
Dobrou zprávou je, že v roce 2019 došlo k výraznému poklesu celosvětového počtu novinářských vražd. V předchozím roce bylo zabito 87 novinářů, což je nejnižší počet za posledních 16 let. Zvláště prudce poklesl počet reportérů, kteří zemřeli v konfliktních válečných zónách. Důvody poklesu však nejsou pozitivní. Mnohem méně zahraničních reportérů odjíždí do válečných krizových zón. Poprvé nebyl při práci zabit žádný zahraniční novinář – všichni byli občané země, kde se válčí. Reportéři jsou dnes před odjezdem do válečných zón lépe školeni a mají také lepší vybavení.
Jestliže se snížil počet zabitých novinářů, zvýšil se naopak proti loňsku počet uvězněných, a to o dvanáct procent. Letos je ve vězení 389 novinářů a pracovníků médií. Největší nárůst byl zaznamenán v Číně, a to ze šedesáti stoupl počet vězněných na sto dvacet. Rovněž došlo v Číně k tomu, že se zvyšuje počet stíhaných novinářů, kteří jsou takzvaně občanští novináři. To znamená, že profesi novináře nevykonávají jako svoji hlavní činnost a zejména píší na internetu.
