Patří mezi největší talenty českých bojových sportů, v ringu vždy předvádí skvělé výkony. Tadeáš „Mawar“ Růžička je zkrátka rozený bojovník. Na turnaji Clash of the Stars 5 ale nastupoval do klece proti influencerovi Tadeáši Veselému, který má nicotné zápasnické zkušenosti. Proč? Profesionální bijec chtěl ztrestat silácké a arogantní chování Veselého. Jejich zápas měl však výrazně upravená pravidla.
Zatímco amatér mohl používat všechny techniky MMA a na rukou měl malé rukavice, Růžička si nasadil velké boxerské rukavice a směl jen boxovat. Duel dopadl, jak se čekalo. TKO v prvním kole. Poražený Veselý si totiž údajně vyhodil rameno. Nic to ale nezměnilo na velikém nadšení publika, které jásalo „Mawar je king!“
ČTĚTE TAKÉ: Clash nabídl obří show, rychlá vítězství, střety podivínů i unikátní zážitek pro Mawara
Jak jste si užil roli naprosto kladného hrdiny? U většiny zápasů je přece jen publikum nějak rozdělené podle toho, komu fandí. Vás ale k vítězství hnala celá hala.
Nikdy jsem nic podobného nezažil a bylo to prostě fantastický, nepopsatelný. Znovu bych rád poděkoval publiku. Crazy!
Opravdu žádný z vašich dosavadních zápasů neměl takovou energii?
Ne, nikdy. Tohle bylo na úrovni Conora McGregora. (usmívá se) Fakt, díky lidem.
Řeklo by se, že do rizika nastupoval jen Tadeáš Veselý – amatér proti profesionálovi. Ale vy jste také riskoval, a to pověst. Co kdyby soupeř měl mimořádné štěstí a dobře se trefil. Pomyslel jste na to vůbec?
Ani na chvíli. To jsem nemohl dopustit. Proto jsem boxoval, jak jsem boxoval. Opatrně. Měl jsem velké rukavice, čekal jsem si. Chtěl jsem ho zmlátit víc, ale nešlo to.
A jak bylo těžké se udržet, nenapadnout ho víc, tedy nepřekročit pravidla zápasu? Mnoho lidí tipovalo, že se necháte unést.
Mnozí lidé mě podceňovali, že mě diskvalifikují, protože jsem magor a tak… Na druhou stranu jsem profesionál a měl bych to udržet v kleci i přes všechnu nenávist. Takže jsem udělal všechno pro to, abych vyhrál tak, jak mám. Věděl jsem, že kdybych byl náhodou diskvalifikovaný a jemu zvedli ruku, tak už se v životě nevyspím.
Na koho jste si po výhře hned vzpomněl?
Je to smutný, ale jednomu mému nejlepšímu kamarádovi, který mi šel teď i do rohu, zrovna umřel otec. A on mi fandil od mých jedenácti let. Na něj jsem rozhodně myslel. Smutný. Ta výhra byla pro něj.
