Bosna a Hercegovina

Před 107 lety zastřelil atentátník Gavrilo Princip v bosenském Sarajevu následníka rakousko-uherského trůnu Ferdinanda d’Este a jeho ženu Žofii Chotkovou. Incident odstartoval první světovou válku a uvrhl Evropu do brutálního čtyřletého konfliktu. Samotný atentát byl ale už jen poslední kapkou v moři dlouhodobě napjatých vztahů mezi národy.

Mechanismus OSN pro mezinárodní trestní tribunály (MICT) v úterý s konečnou platností potvrdil bývalému veliteli bosenskosrbské armády Ratku Mladičovi doživotní trest za genocidu spojenou se srebrenickým masakrem a další zločiny spáchané za války v Bosně a Hercegovině v letech 1992 až 1995. Nevyhověl tak požadavku Mladiče, který v odvolání žádal zproštění viny, nebo nový proces.

Ve věku 84 let zemřel bosenský generál Jovan Divjak, který za války v Bosně proslul jako architekt úspěšné obrany Sarajeva před srbskými obléhateli. Později se rodák z Bělehradu věnoval filantropii. V pátek o tom s odvoláním na sdělení jím vedené nadace, informovala agentura AFP.

Tisíce žadatelů o azyl v Bosně a Hercegovině se ocitly v zoufalých podmínkách. V mrazech žijí bez adekvátního ubytování. Mnozí si stěžují na nejrůznější onemocnění. To se nelíbí místním obyvatelům, kteří žijí v blízkosti měst provizorních táborů.

Při oslavě příchodu nového roku zemřelo v Bosně osm mladých lidí. Podle dosud nepotvrzených informací se otrávili zplodinami z dieselového agregátu, který jejich chatu zásoboval elektrickým proudem. Bosenská média uvádějí, že další dvě osoby přežily a nacházejí se ve vážném stavu. Podle deníku Dnevni list zemřeli čtyři dívky a čtyři mladíci ve věku 18 a 19 let.

Francie dnes vyhostila do Sarajeva pět členů muslimské rodiny Bosňanů za trýznění a ostříhání sedmnáctileté příbuzné kvůli jejímu vztahu se srbským křesťanem. Oznámil to v sobotu francouzský ministr vnitra Gérald Darmanin.

Od pondělí 3. srpna není možné z Česka přicestovat do Litvy. Země zařadila ČR mezi státy, odkud cestujícím není umožněn vstup do země, a to ani za podmínky karantény. Vyplývá to z mapy cestovatele, kterou na svém webu pravidelně aktualizuje tuzemské ministerstvo zahraničí.

Genocida v Srebrenici si vyžádala přes osm tisíc nevinných obětí, které byly pohřbeny v masových hrobech. Tuto sobotu proběhne vzpomínková ceremonie, při jejíž příležitosti se pohřbí dalších osm nově nalezených ostatků z masakru, který se udál před čtvrtstoletím.

Se svou urostlou postavou, ostře řezanými rysy a mrazivým pohledem vzbuzuje dojem gangstera ze špionážního románu. Ve skutečnosti je Vladimír Dzuro český vyšetřovatel, který dostal do vězení některé z největších zločinců občanské války v bývalé Jugoslávii. Začínal jako pražský kriminalista, stíhal vrahy a násilníky. Počátkem 90. let přišla nabídka, která se nedala odmítnout, a zcela mu změnila život. Jako člen ochranných sil OSN odcestoval do válkou sužovaného Sarajeva a od roku 1995 působil dalších deset let jako vyšetřovatel haagského tribunálu.