Jedním z favoritů blížících se komunálních voleb je v Ústí nad Labem hnutí ANO. Redakce se s jeho lídrem Tomášem Hrubým vydala do ulic krajského města, kde se spolustraníky rozdával letáčky v rámci kontaktní kampaně. Hrubý v rozhovoru pro CNN Prima NEWS mimo jiné slíbil, že Ústí zbaví takzvané „díry“, kterou označil za vřed. Místo ní by měla na místě vzniknout ukázka světové architektury. Na život v severočeském městě, kde ANO vládne již osm let, si přitom během kampaně stěžovala i jeho podporovatelka.
Komunální a senátní volby se rychle blíží, politické strany a hnutí proto finišují své kampaně. K netradičnímu kroku se rozhodli Piráti, kteří v čele se svou kandidátkou na primátorku Prahy Terezou Nislerovou vyrazili na nedělní „Pochod pro bydlení“. Do průvodu se zapojil úctyhodný počet podporovatelů strany. Nechyběli ani předseda Pirátů Zdeněk Hřib, ani jeho předchůdce a poslanec Ivan Bartoš, kteří se na trase od Palackého náměstí na náměstí Míru předháněli ve vymýšlení volebních sloganů. Sami si pak museli vyslechnout i několik urážek od kolemjdoucích. Hřib i Bartoš okomentovali pro CNN Prima NEWS jak význam uspořádané akce, tak končící kampaň.
Dokud to jde, musí se na frontové linii žít normálně, a to i v půlmilionovém velkoměstě Mykolajiv u Černého moře. „Rusové nám zabíjejí sousedy, ničí obchodní centra, prodejny stavebnin, pošty nebo hotely, ale město musí dál normálně fungovat. Třídíme odpad nebo hledáme tipy do ankety Strom roku,“ líčí v rozhovoru pro CNN Prima NEWS Svitlana Gontarenková, zástupkyně ředitele městské energetické společnosti. Nepoddat se, to je její heslo. Letos dokonce v Mykolajivu založila ekologické centrum EcoRoom, přičemž udržitelným energiím se na Ukrajině nikdo nesměje. Fotovoltaika se ve válce stala nutností.
O petici za Václava Havla, která vznikla 23. února 1989 v ostravské pivnici Na Plivanci, se tehdy uvězněný disident a pozdější prezident republiky určitě nikdy nedozvěděl. Případ sice vyšetřovala policie a dostal se až k prokurátorovi, v euforii ze sametové revoluce však na událost zapomněli i její aktéři. Ale protože měla v mnohém absurdní rozměr, možná stojí za zmínku v rámci nedožitých Havlových devadesátin. Sotva se totiž petice u piva zrodila, u jiného stolu už se tři udavači radovali, že jim ptáček skočil do hrsti. Jako za časů Bretschneidera, nejslavnějšího českého práskače, jenž udal Josefa Švejka.
Každý den v 9 hodin dopoledne se celá Ukrajina zastaví. Vojačka, která během ruské invaze prosadila na Ukrajině minutu ticha, už ale odpočívá věčným spánkem na vojenském pohřebišti ve Lvově. Irynu Cybuchovou, které bylo jen 25 let, když padla na charkovské frontě, připomíná pro CNN Prima NEWS Pavlo Bohajčik ze správy hřbitova. „Na Ukrajině už máme všichni své padlé, zahynul i můj nejlepší kamarád ze studií,“ svěřuje se mezi hroby. Leží tu 1 266 padlých vojáků. „I můj syn, bylo mu jen 34 let,“ vzlyká matka Vasila Zadorožného, který v srpnu 2023 padl u Bachmutu. K Vasilovu hrobu chodí téměř denně.
Když ukrajinští vojáci v obrněném transportéru projeli v noci přes neznámé pole a ráno se chtěli vrátit zpět stejnou cestou, chytli se za hlavu. „Zjistili, že v noci projeli úplně zaminovaným územím, přesto nic nevybuchlo. Podobné zázraky se na frontě často přisuzují Bohu,“ vypráví pro CNN Prima NEWS Serhij Vakulenčik, ukrajinský vojenský kaplan z první linie. „Bůh se v bojích považuje za podobně důležitou sílu jako zbraně,“ dodává kaplan, který s vojáky rozmlouvá přímo na frontě, v lazaretech i nemocnicích poblíž bojišť.
Smutné časy nastávajú, bude vojna… Znojemská cimbálovka zpívá starou vojenskou píseň u dvou vozů SUV, které muzikanti přivezli ukrajinské armádě. „Už jsme měli v brigádě pouze jedno auto,“ děkuje Andrij ze 44. mechanizované brigády z Kramatorsku. Nadace Partnerství z Brna zakládá na Ukrajině pobočku. „Paradoxně až tato česká nadace propojila naše město s Ochtyrkou u ruských hranic, odkud k nám jezdí děti, aby si odpočinuly od války,“ pochvaluje si Oleh Makar, tajemník města Mostysk na západě Ukrajiny. A radnice Brno-střed uzavírá partnerskou smlouvu s městskou částí Sychiv ve Lvově. „Třetina rozpočtu obvodu jde na armádu, vítáme každou pomoc pro běžný chod čtvrti,“ říká starosta Andrij Zozulja.
Ruští okupanti jim do školy hodili raketu, ale budova znovu stojí a má i nový kryt. „Po zásahu zůstaly z mé třídy trosky, ale naštěstí byly prázdniny,“ vypráví pro CNN Prima NEWS Vira Prychidko, učitelka prvňáčků ze základní školy a lycea Orijana v západoukrajinském Lvově. „Ve městě přibývá vzdušných poplachů a do krytu musíme pokaždé rychle dostat asi 1 350 žáků,“ líčí v úkrytu ředitelka školy Iryna Koropecka. Podzemní škola je vybavena provizorními kamny, jimž se říká buržujky. Raketový poplach zažily lvovské školy třeba ve čtvrtek 17. září 2026 ve 13 hodin a 24 minut. To sem ale ruské střely Kinžal naštěstí nedoletěly.
Ústecký Mojžíř má pověst vyloučené lokality. I proto se v čase před komunálními volbami z něj pravidelně stává třaskavé téma. Na sídliště minulý týden zavítal kandidát sedmi stran spojených v jednu celoměstskou koalici Tomáš Vohryzka. Beseda s obyvateli se tu většinou nesla ve vypjaté atmosféře, která odrážela frustraci místních – z planých slibů politiků, nebezpečí v ulicích i ze změny, která nepřišla.
Co je to Senát? „Nevím,“ odpovídá 25letá Eva Plachetková z vyloučené lokality v Orlové. Znáte jméno svého senátora? „Neznám,“ říká 58letý Andrej Beňák z podobné romské lokality v Karviné. V senátním obvodu číslo 75 (Karviná) žijí tisíce Romů, přitom je tam mizerná volební účast a ke zvolení senátorem či senátorkou stačí jen 3,4 tisíce hlasů. „Na Karvinsku bychom asi mohli uspět. Máme dokonce i romské osobnosti vhodné pro Senát, ale teď nechtějí jít do politiky,“ vysvětluje předák moravskoslezských Romů Josef Stojka.
Před 130 lety se narodil Josef Mašín starší, jeden z největších hrdinů protinacistického odboje. Jak to vypadá na jeho rodném statku v Lošanech u Kolína, kde je dnes vybudován pozoruhodný Památník tří odbojů? Jen těžko se v něm ubráníte dojetí. Obdivu. A to i k Mašínově dceři, které říkal Nenda nebo Nenuška.
Poctivé povolání, možná skoro řemeslo. Tak vzpomíná 74letý Petr Vejrosta na práci za promítacím přístrojem pro 35milimetrové filmové pásy. A i když se dokázal přeškolit na digitální technologie, na staré časy nedá dopustit. „Dneska je to o několika ovládacích tlačítkách, ale dříve měl promítač práci na celý den,“ říká a zapózuje na starém bicyklu. „Na tomhle kole značky Eska jsem po promítání vozil velké cívky s filmy k nočnímu vlaku.“ Digitalizace kin od roku 2010 postupně zničila více než třetinu biografů v Česku, další zařízení skončila kvůli konkurence multikin.
Na rodiny sovětských okupantů vzpomínají v dobrém. Třináctiposchoďový věžák ve Foerstrově ulici č. 1 v Olomouci společně obývaly rodiny důstojníků Československé lidové armády (ČSLA) a okupační Sovětské armády, která do Československa vtrhla 21. srpna 1968. Reportéra CNN Prima NEWS na tento dům upozornila vzpomínka jeho někdejších sovětských obyvatel na ruské sociální síti LiveJournal. A posléze přímo v olomouckém věžáku slyšel i nečekané výpovědi. „S jedním z těch oficírů jsem chodil na fotbal. Podle mě to bylo správný, že sem v srpnu 1968 Sověti přišli,“ tvrdí 84letý Koloman Sedlák, někdejší letec ČSLA.
Naši reportéři jsou denně v terénu, aby vám mohli přinášet ty nejzajímavější a nejzásadnější informace z dění v Česku i zahraničí. Podívejte se na reportáže z války, z vyloučených lokalit, ale i z volebních kampaní nebo nejzajímavějších koutů naší planety.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
