V ostravském bytě 88leté Libuše Salomonovičové jsou stále slyšet hlasy posledních žijících Židů, kteří prošli vyhlazovacími lágry. Občas třeba zavolá její vídeňský švagr Josef, který prošel ghettem v Lodži i osvětimskou továrnou na smrt. Na obrazovce stolního počítače ukazuje rukopis, který vypráví o neznámých osudech vyvražděných rodin, ale rozpracované dílo už prý nevydá: „Zhoršuje se mi zrak a bez velké lupy téměř nic nevidím. Síly docházejí i židovské komunitě v londýnském Kingstonu, která vydala tři mé knihy.“
Zatlučená okna a střechy očesané zloději plechů. Kdo v havířských koloniích ještě zůstává, bojí se ztráty bezpečí a vlastně i o samotný domov. Do likvidace hornické osady Bedřiška v Ostravě se pustila radnice, s vysídlováním dalších havířských kolonií v Ostravsko-karvinském revíru je spojena i realitní kancelář Heimstaden. Zabedněná okna hromadně přibývají například v kolonii Doubrava. Realitka tam navíc bourání v jeho průběhu zastavila a nyní se chce lokality zcela zbavit prodejem. Nejistota tak mezi nájemníky stoupá. „Nájemní smlouvu od realitky dostáváme na rok. Hodně sousedů už to tady radši vzdalo,“ líčí 43letý Zdeněk Triebl. V revíru končí na konci ledna těžba černého uhlí.
Ve třech letech přišla o tátu, zabil se na motorce. A v deseti o mámu, která podlehla rakovině. „Skončila jsem v Trnavě v dětském domově,“ vypráví Eva Lehotská, která už 24 let bojuje za uchování hornické kolonie Bedřiška v Ostravě. Děcák ji naučil pochopit mimořádnou cenu skutečného domova. „Samospráva by určitě neměla vyhánět občany z míst, kde se jim líbí a kde jsou doma,“ odmítá demolici Bedřišky, kterou prosazuje starosta ostravského obvodu Mariánské Hory a Hulváky Patrik Hujdus. „Schválená strategie říká, že prázdné domy není efektivní opravovat a postupně budou sneseny,“ říká nekompromisně Hujdus. Nadřízený orgán obvodu nyní demolice zpochybnil.
Návštěva vicepremiéra a ministra zahraničí Petra Macinky na Ukrajině byla sice bleskurychlá, ale o to více živelná. Své tomu přidaly ruské salvy raket a vlny dronů těsně před příjezdem Čechů a stejně tak hovory s médii v podzemním krytu. Nejvíce se však v tuzemském prostředí bude mluvit o jiném aktérovi cesty – Filipu Turkovi (oba Motoristé sobě). Neúspěšný aspirant na ministra životního prostředí totiž napřed znovu rozvířil emoce výroky k válce na Ukrajině a o pár hodin později cestu korunoval oznámením žaloby na prezidenta Petra Pavla.
Chrám svatého Víta, sídlo tělovýchovné organizace Sokol, fotoateliér jistého Němečka a nádherné murály zobrazující například „tatíčka národa“ – prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Zní to jako Praha, jmenuje se to Plzeň, ale v Česku byste to hledali marně. Řeč je o čtvrti Pilsen v americkém městě Chicago. Tato oblast byla po léta českou enklávou v zámořské metropoli. Dnes zde žije především hispánská komunita, ale české kořeny jsou zde patrné dosud. Podívejte se s CNN Prima NEWS na tuto unikátní čtvrť.
Zvykli jsme si na chytré mobily či domácnosti, v Česku už ale stojí i chytrý kravín. Zemědělství chybí tisíce lidí, živočišná výroba je na tom nejhůře. V obci Pyšel proto testují bezobslužnou stáj, kde krávy leží na vodních postelích, dopřávají si lázeň. Všechno tam řídí roboty a počítače.
Kdyby Bůh nechránil Ukrajinu, tak by se téměř čtyři roky nedokázala bránit ruské invazi. To je vánoční poselství ženy v čele dvacetitisícového města Apostolove u okupanty zničené Kachovské přehrady. „Válka mnoho Ukrajinců obrátila k Bohu, což je i můj osobní příběh,“ svěřuje se CNN Prima NEWS 47letá starostka Lesja Michno. „Pravoslavný kalendář už na Ukrajině neuznáváme a Vánoce slavíme se zbytkem světa 25. prosince,“ zmiňuje Boží hod vánoční Ivan Dyriv, 46letý starosta padesátitisícového města Dolyna v Ivanofrankivské oblasti, když popisuje vánoční stůl. „Musí na něm být 12 pokrmů za 12 apoštolů a 12 je i měsíců v roce."
Zaútočí Rusové i na Českou republiku? „Už to není o tom, zda k vám válka může přijít. To už je téměř jistota, jen zatím nevíme, kdy se to stane. A Češi by s tím měli počítat,“ varuje v rozhovoru pro CNN Prima NEWS Artem Semenichin, důstojník Ozbrojených sil Ukrajiny a zároveň starosta sedmdesátitisícového města Konotop nedaleko ruských hranic. Celá oblast je intenzivně ostřelována a každý den tam evidují další oběti. Hlavně proruským politikům z Česka by proto Semenichin rád ukázal, jak se žije i umírá pod nepřátelskými raketami a drony: „Měli by myslet na obranu republiky, ne na sundávání ukrajinských vlajek.“
Zemře zhruba každý osmý až devátý muž, kterého z městečka Kosiv povolá vojenská správa na frontu. „Máme 32 tisíc obyvatel a na frontu už byla odvedena tisícovka mužů. Rusové jich zabili 74 a každému z nich jsem byl na pohřbu. Dalších více než 40 chlapců zůstává nezvěstných a z války se vrací i spousta invalidů bez končetin, zrovna organizujeme finanční sbírku na protézy,“ vypráví pro CNN Prima NEWS Jurij Ploskonos, 54letý starosta Kosivu. Města v Ivanofrankivské oblasti na jihozápadě Ukrajiny, kterému se v roce 2019 podařilo proniknout na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.
Reality show Farma Vojty Kotka televizní diváky baví. Primácký pořad ukazuje snahu slavného herce uspět s vlastním hospodářstvím, naučit se znovu existovat v souladu s přírodou. Jak se ale doopravdy žije českým sedlákům, u jejichž každodenní lopoty kamery chybí? Co v 21. století zbylo z dřiny dávných předků, co je úplně jinak? Pro CNN Prima NEWS to popisuje soukromý zemědělec Daniel Pitek, který o realitě českých rolníků vydal knihu, píše o ní s úspěchem i na sociálních sítích.
Bez domova a bez rodičů, k obraně Ukrajiny se však přihlásil dobrovolně. Ale ještě před třicátými narozeninami padl. „Bojoval celé dva roky a zahynul na frontové linii mezi Dněpropetrovskou a Doněckou oblastí. Strašně moc přitom toužil po vlastním domově a během vojenské služby si dokonce koupil chatku se zahradou. Bohužel nikdy už vysněný domov nespatřil na vlastní oči, jen na videu,“ vypráví pro CNN Prima NEWS Nataliya Sanotska, ředitelka azylového domu Společnosti vzájemné pomoci Osela v západoukrajinském Lvově.
Korzující lidé, smějící se děti, hádající se dav, pískání, tleskání, pořvávání. Tak jako každý rok, na Národní třídě během 17. listopadu bublají všechny emoce – nehledě na to, kdo je u moci.
Přišlo jen 150 protestujících, ale organizátorka demonstrace je nadšená, že mezi vrstevníky našla tolik „statečných duší“, jak říká účastníkům. Ema Chramostová studuje první ročník Filozofické fakulty Ostravské univerzity. „V průběhu přednášky mě naštvalo, že se v našem městě nechystají kolem výročí 17. listopadu žádné demonstrace. A že zřejmě ani mým vrstevníkům nevadí, že Motoristé sobě posílají do vlády Filipa Turka a Petra Macinku,“ vypráví svolavatelka sobotního protestu. V ruce drží karton s výmluvným textem: „Filipa Turka do vlády? To jste se snad zbláznili. Rasistu a sexistu? Řekněte ne fašismu.“
Naši reportéři jsou denně v terénu, aby vám mohli přinášet ty nejzajímavější a nejzásadnější informace z dění v Česku i zahraničí. Podívejte se na reportáže z války, z vyloučených lokalit, ale i z volebních kampaní nebo nejzajímavějších koutů naší planety.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
