Nejstřeženější hranice světa – to je Korejská demilitarizovaná zóna (DMZ) rozdělující poloostrov na dva státy. Na jihu funguje (víceméně) demokratická Jižní Korea, na severu pak totalitní KLDR. A právě sem se vydal redaktor CNN Prima NEWS. Podívejte se na reportáž přímo z místa na dohled největší totality světa.
Když na počátku února karvinští havíři vytěžili poslední vozík s uhlím, zdravici prezidenta přehlušilo pískání. Na nedělní demonstraci ale Karviná hlavu státu kupodivu podpořila. Protestní shromáždění svolal Lukáš Němeček. „Nejsem žádný studovaný člověk, jsem jen obyčejný svářeč. Ale chtěl jsem ukázat, že Karvinou nereprezentují jen křičící horníci. A že i tady na východě země nám jde o demokracii,“ vypráví pro CNN Prima NEWS. Demonstrantům ale nadávali kolemjdoucí. Například do ovcí.
Báňský záchranář Petr Szwanczar drží v ruce pořádný kus uhlí. „Černá hornina už nezabije žádného havíře. To je asi jediný klad na ukončení hlubinné těžby v Česku,“ tvrdí dlouholetý člen Závodní záchranné služby Dolu ČSM na Karvinsku. Poprvé fáral před 45 lety jako hornický učeň, takže konec dobývání uhlí v OKD doslova obrečel. „Naštěstí jsem nepřišel o práci, ještě musím pohlídat technický zánik šachty,“ dodává. I během likvidace poslední hlubinné šachty se může ledacos přihodit. „Vyloučit nelze ani důlní otřesy,“ vysvětluje Szwanczar. V útrobách Dolu ČSM zasahoval i 20. prosince 2018, kdy zde zahynulo 13 horníků.
Havířem se toužil stát už v šesti letech a teď hornický štajgr Rostislav Riedl z dolu ČSM na Karvinsku vyvezl na povrch poslední vozík s černým uhlím, které bylo vytěženo v České republice. „Fáral můj praděd, pak děda i táta. Už když se mě v první třídě ptala učitelka na povolání, měl jsem jasno. Budu havířem, řekl jsem jí.“ A také se podzemí upsal – na dlouhých 26 let. Horníkem zůstal až do středy 4. února 2026. „Déle už to nejde, i kdybych chtěl, to je škoda.“ Reportér CNN Prima NEWS sledoval osud posledního vozíku od rána až do večera. Havíři netajili dojetí, také ale vypískali prezidenta Pavla. A pomodlili se v ostravské katedrále, kde biskupovi darovali pořádný kus jejich černého zlata.
Pavla Delonga živí černé uhlí od roku 1988, jeho kolegyni Soňu Ondruškovou jen o dva roky méně. „Havíři, to je suprová parta, takovou už jinde nenajdu,“ loučí se Delong nerad s prací v Ostravsko-karvinských dolech (OKD). „Zabalila jsem si věci do igelitek, no a finito,“ zvedne tašky Ondrušková a dodá: „V pondělí jdu na pracák.“ Důl ČSM na Karvinsku, poslední hlubinná šachta v zemi, ukončí těžbu v sobotu 31. ledna během noční směny. Mnozí horníci naposled fárali už v pátek či ve čtvrtek. „Poslední šichta v Česku, teď se vracím domů do Polska, tam máme pořád hodně dolů,“ říká horník Marek Bloch před závodní kantýnou. Uhelný prach po ranní směně zapíjí pivem, je to poslední „lahváč s uhlím“ po 16 letech dřiny v OKD.
V ostravském bytě 88leté Libuše Salomonovičové jsou stále slyšet hlasy posledních žijících Židů, kteří prošli vyhlazovacími lágry. Občas třeba zavolá její vídeňský švagr Josef, který prošel ghettem v Lodži i osvětimskou továrnou na smrt. Na obrazovce stolního počítače ukazuje rukopis, který vypráví o neznámých osudech vyvražděných rodin, ale rozpracované dílo už prý nevydá: „Zhoršuje se mi zrak a bez velké lupy téměř nic nevidím. Síly docházejí i židovské komunitě v londýnském Kingstonu, která vydala tři mé knihy.“
Zatlučená okna a střechy očesané zloději plechů. Kdo v havířských koloniích ještě zůstává, bojí se ztráty bezpečí a vlastně i o samotný domov. Do likvidace hornické osady Bedřiška v Ostravě se pustila radnice, s vysídlováním dalších havířských kolonií v Ostravsko-karvinském revíru je spojena i realitní kancelář Heimstaden. Zabedněná okna hromadně přibývají například v kolonii Doubrava. Realitka tam navíc bourání v jeho průběhu zastavila a nyní se chce lokality zcela zbavit prodejem. Nejistota tak mezi nájemníky stoupá. „Nájemní smlouvu od realitky dostáváme na rok. Hodně sousedů už to tady radši vzdalo,“ líčí 43letý Zdeněk Triebl. V revíru končí na konci ledna těžba černého uhlí.
Ve třech letech přišla o tátu, zabil se na motorce. A v deseti o mámu, která podlehla rakovině. „Skončila jsem v Trnavě v dětském domově,“ vypráví Eva Lehotská, která už 24 let bojuje za uchování hornické kolonie Bedřiška v Ostravě. Děcák ji naučil pochopit mimořádnou cenu skutečného domova. „Samospráva by určitě neměla vyhánět občany z míst, kde se jim líbí a kde jsou doma,“ odmítá demolici Bedřišky, kterou prosazuje starosta ostravského obvodu Mariánské Hory a Hulváky Patrik Hujdus. „Schválená strategie říká, že prázdné domy není efektivní opravovat a postupně budou sneseny,“ říká nekompromisně Hujdus. Nadřízený orgán obvodu nyní demolice zpochybnil.
Návštěva vicepremiéra a ministra zahraničí Petra Macinky na Ukrajině byla sice bleskurychlá, ale o to více živelná. Své tomu přidaly ruské salvy raket a vlny dronů těsně před příjezdem Čechů a stejně tak hovory s médii v podzemním krytu. Nejvíce se však v tuzemském prostředí bude mluvit o jiném aktérovi cesty – Filipu Turkovi (oba Motoristé sobě). Neúspěšný aspirant na ministra životního prostředí totiž napřed znovu rozvířil emoce výroky k válce na Ukrajině a o pár hodin později cestu korunoval oznámením žaloby na prezidenta Petra Pavla.
Chrám svatého Víta, sídlo tělovýchovné organizace Sokol, fotoateliér jistého Němečka a nádherné murály zobrazující například „tatíčka národa“ – prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Zní to jako Praha, jmenuje se to Plzeň, ale v Česku byste to hledali marně. Řeč je o čtvrti Pilsen v americkém městě Chicago. Tato oblast byla po léta českou enklávou v zámořské metropoli. Dnes zde žije především hispánská komunita, ale české kořeny jsou zde patrné dosud. Podívejte se s CNN Prima NEWS na tuto unikátní čtvrť.
Zvykli jsme si na chytré mobily či domácnosti, v Česku už ale stojí i chytrý kravín. Zemědělství chybí tisíce lidí, živočišná výroba je na tom nejhůře. V obci Pyšel proto testují bezobslužnou stáj, kde krávy leží na vodních postelích, dopřávají si lázeň. Všechno tam řídí roboty a počítače.
Kdyby Bůh nechránil Ukrajinu, tak by se téměř čtyři roky nedokázala bránit ruské invazi. To je vánoční poselství ženy v čele dvacetitisícového města Apostolove u okupanty zničené Kachovské přehrady. „Válka mnoho Ukrajinců obrátila k Bohu, což je i můj osobní příběh,“ svěřuje se CNN Prima NEWS 47letá starostka Lesja Michno. „Pravoslavný kalendář už na Ukrajině neuznáváme a Vánoce slavíme se zbytkem světa 25. prosince,“ zmiňuje Boží hod vánoční Ivan Dyriv, 46letý starosta padesátitisícového města Dolyna v Ivanofrankivské oblasti, když popisuje vánoční stůl. „Musí na něm být 12 pokrmů za 12 apoštolů a 12 je i měsíců v roce."
Zaútočí Rusové i na Českou republiku? „Už to není o tom, zda k vám válka může přijít. To už je téměř jistota, jen zatím nevíme, kdy se to stane. A Češi by s tím měli počítat,“ varuje v rozhovoru pro CNN Prima NEWS Artem Semenichin, důstojník Ozbrojených sil Ukrajiny a zároveň starosta sedmdesátitisícového města Konotop nedaleko ruských hranic. Celá oblast je intenzivně ostřelována a každý den tam evidují další oběti. Hlavně proruským politikům z Česka by proto Semenichin rád ukázal, jak se žije i umírá pod nepřátelskými raketami a drony: „Měli by myslet na obranu republiky, ne na sundávání ukrajinských vlajek.“
Naši reportéři jsou denně v terénu, aby vám mohli přinášet ty nejzajímavější a nejzásadnější informace z dění v Česku i zahraničí. Podívejte se na reportáže z války, z vyloučených lokalit, ale i z volebních kampaní nebo nejzajímavějších koutů naší planety.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
