Poctivé povolání, možná skoro řemeslo. Tak vzpomíná 74letý Petr Vejrosta na práci za promítacím přístrojem pro 35milimetrové filmové pásy. A i když se dokázal přeškolit na digitální technologie, na staré časy nedá dopustit. „Dneska je to o několika ovládacích tlačítkách, ale dříve měl promítač práci na celý den,“ říká a zapózuje na starém bicyklu. „Na tomhle kole značky Eska jsem po promítání vozil velké cívky s filmy k nočnímu vlaku.“ Digitalizace kin od roku 2010 postupně zničila více než třetinu biografů v Česku, další zařízení skončila kvůli konkurence multikin.
Na rodiny sovětských okupantů vzpomínají v dobrém. Třináctiposchoďový věžák ve Foerstrově ulici č. 1 v Olomouci společně obývaly rodiny důstojníků Československé lidové armády (ČSLA) a okupační Sovětské armády, která do Československa vtrhla 21. srpna 1968. Reportéra CNN Prima NEWS na tento dům upozornila vzpomínka jeho někdejších sovětských obyvatel na ruské sociální síti LiveJournal. A posléze přímo v olomouckém věžáku slyšel i nečekané výpovědi. „S jedním z těch oficírů jsem chodil na fotbal. Podle mě to bylo správný, že sem v srpnu 1968 Sověti přišli,“ tvrdí 84letý Koloman Sedlák, někdejší letec ČSLA.
V komunálkách tam devětkrát uspěli komunisté. „Jsme komunistická bašta,“ líčí situaci ve dvoutisícové Pustiměři na Hané tamní živnostník Jaromír Sýkora. Od revoluce v roce 1989 se v republice obecní volby konaly jen devětkrát, takže v této hanácké dědině se KSČM pokaždé protlačila do zastupitelstva. A sedí v něm už 36 let. „Teď ale voliči KSČM přebíhají k ANO,“ dodá Sýkora. Pustiměř hlasuje přísně stranicky, což je výjimka, neboť venkov ovládají spíše nezávislí. V roce 2022 tu obecní volby vyhrálo ANO a uspěly i Přísaha, KDU-ČSL a KSČM. Obec se chlubí mnoha křesťanskými památkami, o to více je letitá obliba komunistů nepochopitelná. A jak v dědině asi dopadnou letošní komunálky?
Romantické trosky hradů Branč, Ostrý Kameň, Korlátka nebo Beckov vévodí strmým karpatským kopcům jen 15 až 45 kilometrů od východní hranice České republiky. „Výlet za kamennými ruinami tam má úplně jiné grády, než když milovník středověku šlape třeba po turisty přelidněném Českém ráji,“ přemítá o zříceninách hned za česko-slovenskou hranicí reportér CNN Prima NEWS. Pohraniční hrady si dobře pamatují bojovné Tatary, Turky či uherské Kuruce, kteří toužili obsadit i země ležící západně od této horské hradby. Tady se vždy potkával Východ se Západem.
Malebné nábřeží Marc-Aurel-Ufer v historickém srdci Řezna se poslední červencovou sobotu poprvé proměnilo v pulzující letní lounge pod širým nebem. Premiérový ročník akce Brückenaperitivo přilákal davy místních obyvatel i turistů, kteří si přišli vychutnat regionální gastronomii, osvěžující drinky a podmanivé melodie přímo na břehu Dunaje. Úspěšná akce se navíc stala klíčovou součástí širšího Festivalu demokracie, což návštěvníkům otevřelo dveře k mnoha kulturním zážitkům. A něco takového jsem si nemohl nechat ujít.
Kudy táhli Moravou krvelační Kumáni a kde zanechali náhrobní kámen s tajemným písmem? Výlet po stopách ukrutných událostí ze středověkých moravských dějin začíná v Ivančicích, městečku vzdáleném 20 kilometrů od Brna. Cílem je nedaleký templářský hrad Templštejn.
Přijíždíme k nablýskané moderní budově muzea Horacia Paganiho u městečka San Cesario sul Panaro, na půl cesty mezi Modenou a Boloní. Zastávka v srdci italského „Motor Valley“ má být jedním z vrcholů Czech Oldtimer Express 2026. Jenže pohledem do zpětného zrcátka sleduji stále hustější kouř valící se z výfukového potrubí a říkám si, že tohle bude ještě dlouhý den. Pro všechny veteránské soutěže nakonec vždy platí jedno pravidlo – někdy je potřeba si to vybojovat.
Zatímco se v pondělí na arktickém ostrově demonstrovalo proti zamýšlené americké těžbě, v Česku se sešly grónské elity, aby diskutovaly o budoucnosti země. „Nevíme, zda aktuální aktivity těžařů už nejsou nenápadnou součástí Trumpovy invaze. Jsme z toho zmateni, proto demonstrujeme,“ říká pro CNN Prima NEWS grónská politička, aktivistka a spisovatelka Aka Hansenová, která spolu s dalšími grónskými intelektuály přicestovala do Česka na pozvání pořadatelů probíhajícího literárního festivalu Měsíc autorského čtení (MAČ).
Mělo jít o bezpečnou zónu pod ochranou OSN, přesto se město Srebrenica a jeho okolí na východě Bosny a Hercegoviny staly dějištěm největší evropské genocidy po druhé světové válce. Vojáci Republiky srbské tam 11. července 1995 zavraždili přes osm tisíc Bosňáků, převážně mužů a chlapců. Některá z těl nebyla dodnes nalezena nebo identifikována a přeživší se tak dodnes nedočkali odpovědi na tu nejpalčivější otázku: Kde skončili jejich příbuzní?
Je to zřejmě poslední žijící havíř, jenž byl u největší důlní tragédie v našich poválečných dějinách. K té došlo 7. července 1961, kdy na Dole Dukla v Dolní Suché u Havířova zahynulo 108 horníků. „V sobotu 1. července jsem promoval na Vysoké škole báňské, v pondělí 3. července jsem nastoupil na Důl Dukla jako revírník a už v pátek 7. července jsem zažil ten strašný maras. Zrovna jsem měl odpolední, vyvedl jsem zbylé chlapy ven ze šachty, a bez většího přemýšlení jsem se přidal k záchranným pracím,“ vzpomíná Jaroslav Gongol, příští rok mu bude 90 let.
Inuité je na svůj ostrov nepozvali, přesto se misionáři z církve Moravských bratří roku 1733 vylodili v Grónsku. „Stejně jako mnoho mladých lidí se hlásím k inuitské víře a kultuře, kterou naši předkové vyznávali dávno před příchodem křesťanů z Moravy,“ říká grónská spisovatelka Navarana Lennertová Andersenová. Když totiž moravští misionáři Inuitům vzali víru, šamany i mytologii, nabídli náhradou jakéhosi Ježíše Krista. A navíc přišli ve jménu politické kolonizace ostrova Dánským královstvím. „Ať si dělají, co chtějí, ale vracet se od křesťanství k šamanům, to je podle mě krok zpátky,“ nesouhlasí s aktuálními duchovními proměnami v Grónsku Daniel Říčan, zakladatel Muzea Moravských bratří v Suchdole nad Odrou.
Od posledního boje statečných českých parašutistů, kteří se vedle jiných operací zasloužili i o zahubení nacistického tyrana Reinharda Heydricha, uplynulo přesně 84 let. Duchovní Jan Beránek vzal v pražském chrámu sv. Cyrila a Metoděje štáb CNN Prima NEWS jak do bájné krypty, tak do dalších míst, na nichž jsou dodnes patrné stopy dávného vzdorování hrozivé německé přesile.
Až tři čtvrtiny obyvatel Grónska sužují obavy, úzkosti a stres z dalších kroků Donalda Trumpa. „Grónský lid je posledních 16 měsíců vystaven každodennímu teroru ze strany Bílého domu,“ říká Aqqaluk Lynge, grónský politik a spisovatel. „V roce 1968 vás napadli Sověti, takže víte, co teď cítíme,“ vzkazuje Čechům. „Na počátku amerických výhrůžek jsem se domnívala, že se to samo od sebe přežene. Jedná se však o vytrvalý akt agrese,“ přemítá spisovatelka Iben Mondrupová. „Uklidňuje mě naděje, že Američané si brzy zvolí nového a lepšího prezidenta,“ dodává Pauline Kleinschmidt Knudsenová. Všichni tři přijedou v červenci do České republiky na literární festival Měsíc autorského čtení.
Naši reportéři jsou denně v terénu, aby vám mohli přinášet ty nejzajímavější a nejzásadnější informace z dění v Česku i zahraničí. Podívejte se na reportáže z války, z vyloučených lokalit, ale i z volebních kampaní nebo nejzajímavějších koutů naší planety.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
