Reportáž

Nejnovější příspěvky k tématu

REPORTÁŽ: Palacký varoval před Ruskem i dalšími živly. Pravnuk připomněl muže z tisícikoruny
Reportáž

REPORTÁŽ: Palacký varoval před Ruskem i dalšími živly. Pravnuk připomněl muže z tisícikoruny

Všichni dospělí už se mu podívali do tváře, ne každý ovšem ví, že muž na tisícikoruně se jmenuje František Palacký. A že od jeho smrti uplynulo 150 let. „Zemřel 26. května 1876 v našem pražském paláci. Už měl ale sbaleno a chystal se na letní pobyt sem na Vysočinu, když ho náhle zastihla smrt,“ vítá nás Václav Macháček, zámecký pán z Malče a Palackého pravnuk. „Tento pokoj se od jeho smrti nezměnil a na stole pořád leží i pero. Mimochodem, velmi miloval svoji ženu Terezii a napsal jí 526 dopisů, všechny v němčině,“ ukazuje zámeckou pracovnu národního buditele, kde vznikalo slavné dílo Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě.

Veterán od Stalingradu i odbojář ze Sudet. Deset osudů z pohraničí vs. sjezd v Brně
Reportáž

Veterán od Stalingradu i odbojář ze Sudet. Deset osudů z pohraničí vs. sjezd v Brně

Rozhovory s českými Němci zaznamenávám přes 30 let, ale stejně dlouho zpovídám i oběti nacismu. Na konkrétních lidských osudech přitom žádný sjezd nemůže nic změnit, ani ten sudetský v Brně. „Češi udělali chybu, když po válce vyhnali Němce. Kdyby si nás tu nechali, pohraničí by dneska jen vzkvétalo,“ vyprávěl mi v roce 1996 Edmund Jakel, muž narozený roku 1922 v Barnově, což je nyní zaniklá obec v Oderských vrších. Za války rukoval do wehrmachtu a válčil až u Stalingradu, zatímco Jindřich Heřkovič (ročník 1923) bojoval v řadách 1. Československé tankové brigády na východní frontě a postupně osvobozoval republiku, včetně oblastí obydlených československými Němci. „V Osvětimi jsem přišel o rodiče a šest sourozenců,“ svěřil se Heřkovič. „Kdo mi zaručí, že bývalý německý voják, jemuž podám ruku k usmíření, nehlídal dobytčák, který odvážel mé blízké na smrt?“ Nerad proto naslouchal nářkům sudetských Němců. Přečtěte si o deseti osudech Čechů, Němců i Židů ve vyhrocené době.

REPORTÁŽ: Češi milují hospody, ty ale mizí jak pára nad hrncem. Experti řeší důvod

Hospodo, nalej! Pro mezinárodní vědeckou konferenci je to překvapivý název, ovšem přiléhavý. Asi 60 odborníků rokovalo po tři dny v Benešově u Prahy, aby se dopídili, co se to děje s českou hospodou. Hlavně z venkova a menších měst totiž výčepy mizí jak pára nad hrncem. „Průzkumy sice říkají, že většina Čechů stále považuje hospodu za součást kultury a tradic, ale frekvence návštěv pivnic se rychle snižuje,“ zjistil Jiří Vinopal ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR. Bez hostů přitom hospodský nepřežije, proto každý den zanikají další podniky.

REPORTÁŽ: Placky s Putinem i vlajky se Stalinem aneb Jak Ostrava ctí diktátory

Žluté srpy a kladiva na rudých vlajkách. Prapory zaniklého Sovětského svazu jasně převládají, ačkoliv jsou vidět také zástavy Ruské federace i České republiky. V podvečer 9. května se u monumentálního Památníku Rudé armády v Ostravě scházejí prorusky naladění manifestanti a 73letý pan Štěpán hrdě ukazuje placku s Putinem, kterou si připíchl na kapsu vestičky. „Proč ji nosím? Protože si Putina velmi vážím.“ A co na záplavu srpů a kladiv říká policie? „Když budou sovětskými vlajkami mávat v ulicích Ostravy, bude to protiprávní jednání, a to nebudeme tolerovat. Jako součást pietního aktu to protiprávní jednání není,“ vysvětluje René Petr z Městské policie Ostrava, vedoucí takzvaného opatření, což je dozor strážníků na celou akci.

Zlatá KSČ i odpor: Pamětníci vyprávějí o 1. máji. Do průvodu mě nahnali jen jednou, říká Milan

Za komunistů se prvomájového průvodu zúčastnil pouze jednou. „Donutili mě k tomu v roce 1971, to jsem byl v prváku na učňáku,“ vzpomíná 68letý Milan Blažíček. Zato 77letá Jana Horáková se oslavám Svátku práce nikdy nebránila a socialismus považuje za zlatou éru v dějinách českých zemí: „Do průvodu jsem chodila moc ráda. Ono se za komunistů vůbec žilo lépe než dnes.“ A 82letá Jana Bjačková si posteskne, že se dnes místo na oslavy 1. máje chodí do nákupních center.

Pes nezradí, věří tchán Lucie Bílé. Co vzkázal muž z garáže čtenářům za krmení pro Luckyho?

Psy si zamiloval v komunistické armádě. „Na vojně jsem dělal psovoda,“ vzpomíná 61letý Roman Dvorský, od letošního března tchán zpěvačky Lucie Bílé. Už více než čtvrt století vede extrémně nuzný život v různých ostravských garážích, ovšem vždy ve společnosti psa. „Asi 16 roků jsem měl vlčáka Ronnyho, teď už jsem 10 let s Luckym. Bez psa by mi život nedával smysl,“ vypráví a přijímá dary od čtenářů webu CNN Prima NEWS. Pytle s psími granulemi i spoustu konzerv. „Pro sebe bych nic nevzal, mě uživí potraviny z kontejnerů a popelnic, ale Lucky má vystaráno,“ raduje se.

Zpověď Ukrajinky: V městečku máme 100 padlých, muž válčí a syn nechce za hranice

Ukrajinské město Apostolove hlásí 100 padlých branců, kteří odsud byli odvedeni na frontu. „A přibývají další. Je to tragédie, která se těžko vysvětluje někomu ze zahraničí, ale každé naší rodině už válka hodně ublížila. Modlím se za manžela i švagra, oba jsou na bojištích čtvrtý rok,“ vypráví pro CNN Prima NEWS 47letá Lesja Michno, dvojnásobná matka a zároveň starostka dvacetitisícového Apostolova. Kdo z Čechů zná tohle městečko kdesi u zničené Kachovské přehrady v Dněpropetrovské oblasti? A můžeme rozumět tamní bolesti?

REPORTÁŽ: Tchán Lucie Bílé žije v garáži a miluje Pražský výběr. Živí mě odpad, říká

„Syn Radek i jeho Lucka dělají, že neexistuju, ale moje garáž stejně nemá žádnou adresu,“ stýská si 62letý Roman Dvorský, otec Radka Filipiho a od letošního března tchán zpěvačky Lucie Bílé. Pozvánka na svatbu mu nepřišla. „Tajně jsem snil, že až se budou brát, pozvou mě aspoň na obřad,“ dodá. S vlčákem Luckym se nedávno přestěhoval do „nového“, tedy z jedné garáže do další, kde ho našel reportér CNN Prima NEWS. „Živí mě odpadky,“ směje se Dvorský. Je to vlastně slovní hříčka: „V práci sbírám odpadky a po šichtě pak v kontejnerech hledám další odpadky, hlavně vyhozené potraviny.“ Radek Filipi styky s otcem Romanem přerušil již před více než čtvrtstoletím.

REPORTÁŽ: V bytě 1+1 pod uhelnou haldou a 12 dětí Milana z Ostravy. Jedno už je v nebi

U Kroščenových jsem poprvé zazvonil v únoru 2013, tehdy Simona a Milan vychovávali 10 ještě nezletilých dětí. A posléze se jim narodily další dvě holčičky, Nikolka a Sára. „Kromě těch dvou už jsou dneska všechna děcka plnoletá, ale nemají to lehké,“ vypráví 72letý Milan Kroščen. O nejstaršího syna dokonce přišel, skočil z okna policejní stanice, ochrnul a do roka umřel. Nikolka má deset let, Sára v těchto dnech oslaví deváté narozeniny a obě holčičky taťku radostně objímají. Část Romů stále touží zakládat početné rodiny a vychovávat kupu dětí, u majority je to spíše výjimka.

REPORTÁŽ: Vietnam a dědictví Francie. Katedrála, latinka ani bagety neodčiní staré křivdy

Nápisy v latince, plněné bagety bánh mì, polévka pho i třeba novogotická katedrála svatého Josefa, která měla svůj předobraz v pařížské dominantě Notre-Dame. Vliv francouzské kultury uvidíte v ulicích Hanoje na každém kroku. Přesto je vztah Vietnamců ke zmíněnému západoevropskému státu a bývalému kolonizátorovi i v současnosti spíše chladný. Naopak Češi si u tamních obyvatel stojí dobře, leckoho by možná překvapil také dnešní postoj místních k Američanům. CNN Prima NEWS nabízí reportáž z Hanoje poodhalující vztahy běžných Vietnamců k nejrůznějším národům i zážitky z cestovatelského života.

REPORTÁŽ: Vietnam a paradox „svobody“. Ulice Hanoje plní volný trh, ale i srp a kladivo

Stále více Čechů si pochvaluje dovolenou ve Vietnamu, což je vzhledem k početnému zastoupení vietnamské menšiny v tuzemsku i ke zvyšující se poptávce Evropanů po exotických destinacích pochopitelné. Redakce CNN Prima NEWS nabízí tematickou reportáž z Hanoje a jejího okolí, která se věnuje všedním postřehům zahrnujícím tamní propojení komunistického systému s volným trhem a náboženstvím, dále pak významu symbolů, kultu osobnosti Ho Či Mina či spokojenosti a mentalitě místních obyvatel.

REPORTÁŽ: Zasypáni černým uhlím aneb Jak spočítat oběti hornictví. Jsou jich tisíce

Roztříštění lebky, pád do šachty, zasypání uhlím. Těžba černého uhlí si vyžádala tisíce mrtvých, přesné číslo zatím nikdo nezná. „Určit počet obětí za zhruba 250 let těžby v Ostravsko-karvinském revíru, to je docela komplikovaná záležitost,“ potvrzuje historik Aleš Zářický z Ostravské univerzity. Udušení plyny, rozdrcení těla horninou, uhoření, takové údaje nyní badatelka Libuše Salomonovičová vypisuje z matrik, aby zabité havíře spočítala: „Zatím jsem došla k číslu v řádech nižších tisíců, ale zdaleka nejsem u konce.“ Jisté je pouze to, že v hornictví už nikdo další nezahyne, neboť hlubinné dobývání uhlí v České republice skončilo 31. ledna 2026.

REPORTÁŽ: Z Malibu do pekel Bachmutu. Inženýr přežil krvavé boje, smrt kamarádů ho děsí dodnes

Inženýr Andrij Lucyna ze Lvova od roku 2008 pracoval a žil v Los Angeles. Když ale Rusové zahájili invazi na Ukrajinu, zrovna pobýval v rodné zemi. „Neváhal jsem ani minutu a hned první den okupace jsem se šel zapsat do armády jako dobrovolník. Už mě ani neměli ve vojenské evidenci,“ vypráví. Ale on bojovat chtěl. „Nakonec mě vzali. A po krátkém výcviku jsem zažil tvrdou bitvu o město Popasna, pak následoval Bachmut,“ vypráví 42letý Lucyna. Přežil, ale po demobilizaci potřeboval péči psychologů. „Pořád jsem se vracel k tomu, co jsem mohl jako voják udělat lépe, aby neumírali kamarádi. Bylo to na zbláznění, psycholog mě od války musel nějak emočně odtrhnout.“ Ale pokud válka letos neskončí, je připraven i znova bojovat.

Naši reportéři jsou denně v terénu, aby vám mohli přinášet ty nejzajímavější a nejzásadnější informace z dění v Česku i zahraničí. Podívejte se na reportáže z války, z vyloučených lokalit, ale i z volebních kampaní nebo nejzajímavějších koutů naší planety.