Báňský záchranář Petr Szwanczar drží v ruce pořádný kus uhlí. „Černá hornina už nezabije žádného havíře. To je asi jediný klad na ukončení hlubinné těžby v Česku,“ tvrdí dlouholetý člen Závodní záchranné služby Dolu ČSM na Karvinsku. Poprvé fáral před 45 lety jako hornický učeň, takže konec dobývání uhlí v OKD doslova obrečel. „Naštěstí jsem nepřišel o práci, ještě musím pohlídat technický zánik šachty,“ dodává. I během likvidace poslední hlubinné šachty se může ledacos přihodit. „Vyloučit nelze ani důlní otřesy,“ vysvětluje Szwanczar. V útrobách Dolu ČSM zasahoval i 20. prosince 2018, kdy zde zahynulo 13 horníků.
Havířem se toužil stát už v šesti letech a teď hornický štajgr Rostislav Riedl z dolu ČSM na Karvinsku vyvezl na povrch poslední vozík s černým uhlím, které bylo vytěženo v České republice. „Fáral můj praděd, pak děda i táta. Už když se mě v první třídě ptala učitelka na povolání, měl jsem jasno. Budu havířem, řekl jsem jí.“ A také se podzemí upsal – na dlouhých 26 let. Horníkem zůstal až do středy 4. února 2026. „Déle už to nejde, i kdybych chtěl, to je škoda.“ Reportér CNN Prima NEWS sledoval osud posledního vozíku od rána až do večera. Havíři netajili dojetí, také ale vypískali prezidenta Pavla. A pomodlili se v ostravské katedrále, kde biskupovi darovali pořádný kus jejich černého zlata.
Pavla Delonga živí černé uhlí od roku 1988, jeho kolegyni Soňu Ondruškovou jen o dva roky méně. „Havíři, to je suprová parta, takovou už jinde nenajdu,“ loučí se Delong nerad s prací v Ostravsko-karvinských dolech (OKD). „Zabalila jsem si věci do igelitek, no a finito,“ zvedne tašky Ondrušková a dodá: „V pondělí jdu na pracák.“ Důl ČSM na Karvinsku, poslední hlubinná šachta v zemi, ukončí těžbu v sobotu 31. ledna během noční směny. Mnozí horníci naposled fárali už v pátek či ve čtvrtek. „Poslední šichta v Česku, teď se vracím domů do Polska, tam máme pořád hodně dolů,“ říká horník Marek Bloch před závodní kantýnou. Uhelný prach po ranní směně zapíjí pivem, je to poslední „lahváč s uhlím“ po 16 letech dřiny v OKD.
V ostravském bytě 88leté Libuše Salomonovičové jsou stále slyšet hlasy posledních žijících Židů, kteří prošli vyhlazovacími lágry. Občas třeba zavolá její vídeňský švagr Josef, který prošel ghettem v Lodži i osvětimskou továrnou na smrt. Na obrazovce stolního počítače ukazuje rukopis, který vypráví o neznámých osudech vyvražděných rodin, ale rozpracované dílo už prý nevydá: „Zhoršuje se mi zrak a bez velké lupy téměř nic nevidím. Síly docházejí i židovské komunitě v londýnském Kingstonu, která vydala tři mé knihy.“
Zatlučená okna a střechy očesané zloději plechů. Kdo v havířských koloniích ještě zůstává, bojí se ztráty bezpečí a vlastně i o samotný domov. Do likvidace hornické osady Bedřiška v Ostravě se pustila radnice, s vysídlováním dalších havířských kolonií v Ostravsko-karvinském revíru je spojena i realitní kancelář Heimstaden. Zabedněná okna hromadně přibývají například v kolonii Doubrava. Realitka tam navíc bourání v jeho průběhu zastavila a nyní se chce lokality zcela zbavit prodejem. Nejistota tak mezi nájemníky stoupá. „Nájemní smlouvu od realitky dostáváme na rok. Hodně sousedů už to tady radši vzdalo,“ líčí 43letý Zdeněk Triebl. V revíru končí na konci ledna těžba černého uhlí.
Ve třech letech přišla o tátu, zabil se na motorce. A v deseti o mámu, která podlehla rakovině. „Skončila jsem v Trnavě v dětském domově,“ vypráví Eva Lehotská, která už 24 let bojuje za uchování hornické kolonie Bedřiška v Ostravě. Děcák ji naučil pochopit mimořádnou cenu skutečného domova. „Samospráva by určitě neměla vyhánět občany z míst, kde se jim líbí a kde jsou doma,“ odmítá demolici Bedřišky, kterou prosazuje starosta ostravského obvodu Mariánské Hory a Hulváky Patrik Hujdus. „Schválená strategie říká, že prázdné domy není efektivní opravovat a postupně budou sneseny,“ říká nekompromisně Hujdus. Nadřízený orgán obvodu nyní demolice zpochybnil.
Návštěva vicepremiéra a ministra zahraničí Petra Macinky na Ukrajině byla sice bleskurychlá, ale o to více živelná. Své tomu přidaly ruské salvy raket a vlny dronů těsně před příjezdem Čechů a stejně tak hovory s médii v podzemním krytu. Nejvíce se však v tuzemském prostředí bude mluvit o jiném aktérovi cesty – Filipu Turkovi (oba Motoristé sobě). Neúspěšný aspirant na ministra životního prostředí totiž napřed znovu rozvířil emoce výroky k válce na Ukrajině a o pár hodin později cestu korunoval oznámením žaloby na prezidenta Petra Pavla.
Chrám svatého Víta, sídlo tělovýchovné organizace Sokol, fotoateliér jistého Němečka a nádherné murály zobrazující například „tatíčka národa“ – prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Zní to jako Praha, jmenuje se to Plzeň, ale v Česku byste to hledali marně. Řeč je o čtvrti Pilsen v americkém městě Chicago. Tato oblast byla po léta českou enklávou v zámořské metropoli. Dnes zde žije především hispánská komunita, ale české kořeny jsou zde patrné dosud. Podívejte se s CNN Prima NEWS na tuto unikátní čtvrť.
Zvykli jsme si na chytré mobily či domácnosti, v Česku už ale stojí i chytrý kravín. Zemědělství chybí tisíce lidí, živočišná výroba je na tom nejhůře. V obci Pyšel proto testují bezobslužnou stáj, kde krávy leží na vodních postelích, dopřávají si lázeň. Všechno tam řídí roboty a počítače.
Kdyby Bůh nechránil Ukrajinu, tak by se téměř čtyři roky nedokázala bránit ruské invazi. To je vánoční poselství ženy v čele dvacetitisícového města Apostolove u okupanty zničené Kachovské přehrady. „Válka mnoho Ukrajinců obrátila k Bohu, což je i můj osobní příběh,“ svěřuje se CNN Prima NEWS 47letá starostka Lesja Michno. „Pravoslavný kalendář už na Ukrajině neuznáváme a Vánoce slavíme se zbytkem světa 25. prosince,“ zmiňuje Boží hod vánoční Ivan Dyriv, 46letý starosta padesátitisícového města Dolyna v Ivanofrankivské oblasti, když popisuje vánoční stůl. „Musí na něm být 12 pokrmů za 12 apoštolů a 12 je i měsíců v roce."
Zaútočí Rusové i na Českou republiku? „Už to není o tom, zda k vám válka může přijít. To už je téměř jistota, jen zatím nevíme, kdy se to stane. A Češi by s tím měli počítat,“ varuje v rozhovoru pro CNN Prima NEWS Artem Semenichin, důstojník Ozbrojených sil Ukrajiny a zároveň starosta sedmdesátitisícového města Konotop nedaleko ruských hranic. Celá oblast je intenzivně ostřelována a každý den tam evidují další oběti. Hlavně proruským politikům z Česka by proto Semenichin rád ukázal, jak se žije i umírá pod nepřátelskými raketami a drony: „Měli by myslet na obranu republiky, ne na sundávání ukrajinských vlajek.“
Zemře zhruba každý osmý až devátý muž, kterého z městečka Kosiv povolá vojenská správa na frontu. „Máme 32 tisíc obyvatel a na frontu už byla odvedena tisícovka mužů. Rusové jich zabili 74 a každému z nich jsem byl na pohřbu. Dalších více než 40 chlapců zůstává nezvěstných a z války se vrací i spousta invalidů bez končetin, zrovna organizujeme finanční sbírku na protézy,“ vypráví pro CNN Prima NEWS Jurij Ploskonos, 54letý starosta Kosivu. Města v Ivanofrankivské oblasti na jihozápadě Ukrajiny, kterému se v roce 2019 podařilo proniknout na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.
Reality show Farma Vojty Kotka televizní diváky baví. Primácký pořad ukazuje snahu slavného herce uspět s vlastním hospodářstvím, naučit se znovu existovat v souladu s přírodou. Jak se ale doopravdy žije českým sedlákům, u jejichž každodenní lopoty kamery chybí? Co v 21. století zbylo z dřiny dávných předků, co je úplně jinak? Pro CNN Prima NEWS to popisuje soukromý zemědělec Daniel Pitek, který o realitě českých rolníků vydal knihu, píše o ní s úspěchem i na sociálních sítích.
Naši reportéři jsou denně v terénu, aby vám mohli přinášet ty nejzajímavější a nejzásadnější informace z dění v Česku i zahraničí. Podívejte se na reportáže z války, z vyloučených lokalit, ale i z volebních kampaní nebo nejzajímavějších koutů naší planety.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
