Reportáž

Neví, co by roupama, jsou rozežraní, prostě potřebují vojnu, tvrdí o dnešních mladých mužích Jiří Klein, který si základní službu odkroutil v letech 1970 až 1972 ve Zvolenu. „Někteří lampasáci byli strašní vypatlanci a mazáci nás mlátili i lopatami, povinnou vojnu bych přesto obnovil. Je třeba bránit vlast, no a kluci se v kasárnách naučí i zodpovědnosti a pořádku,“ doporučuje Vojtěch Belica, jenž v letech 1977 až 1979 sloužil v Uherském Hradišti. Politici ale obnovení povinné služby v armádě zatím odmítají, s výjimkou neparlamentních Motoristů.

Zatímco vytopené domácnosti dostaly od státu okamžitý finanční příspěvek, živnostníci ostrouhali. „Do dnešního dne jsme žádnou pomoc nezaznamenali, stát se na nás vykašlal,“ bilancuje šest měsíců po ničivé záplavě majitel ostravského stolařství Tomáš Cibulka. Téměř dvoumetrová povodňová vlna jeho firmu zničila v pondělí 16. září 2024. Každá vytopená domácnost přitom mohla získat přes úřady práce státní pomoc až do výše 73 tisíc korun a posléze i další nevratnou dávku 40 tisíc korun. „Živnostníci nic. Stát vlastně pomohl jen tím, že nám půjčil vězně, kteří nám ulehčili nejhorší fázi úklidu,“ líčí Cibulka. Reportér CNN Prima NEWS příběh stolařství sleduje od chvíle, kdy opadla voda, ale zajímají ho i osudy dalších postižených živností, například utopené opravny autosoučástek.

Brzdí ji obrovský náklad, který vláčí po chodnících. Dohromady to bude hodně přes 50 tašek, možná i více. A na přesunutí se z bodu A do bodu B, byť jde pouze o 20 nebo 30 metrů, potřebuje až půlhodinu. Ostravou putuje přes deset let, i když dříve tahala mnohem méně zavazadel. „Nosí s sebou veškerý majetek, nabídku pomoci ale odmítá,“ říká Jiří Machů z Městské policie v Ostravě. Kdysi prý dobře situovaná žena, která nemá kde složit hlavu, přitom říká: „Žádnou konkrétní pomoc mi nikdo nenabízí.“

Leninova třída (dnes Hlavní) v ostravské Porubě tvoří téměř dvoukilometrový bulvár stavěný od padesátých let po vzoru nejvýstavnějších ulic v Leningradu či Stalingradu. Za komunistů se jí říkalo Leninka a vizuálně je to pořád kus Sovětského svazu ve středu Evropy, ale i tady naštěstí proběhla v listopadu 1989 sametová revoluce. A v kulisách bývalé Leninovy třídy teď CNN Prima NEWS hledala pamětníky oficiálních oslav MDŽ před listopadem 1989.

Předseda hnutí ANO zařadil zpátečku. „Na Trumpa už se neptejte. Nevím, proč bych měl komentovat každý jeho výrok,“ zahájil Andrej Babiš páteční setkání s voliči ve slezském Havířově. Médiím už totiž několik dnů dluží odpověď na otázku, jak hodnotí výpady amerického prezidenta vůči Volodymyru Zelenskému. O Trumpovi tak v pátek mluvil minimálně, zatímco ještě na počátku týdne to bylo jeho velké téma. „S Donaldem Trumpem jsem se setkal už pětkrát,“ pochlubil se na úterním mítinku před opavskými fanoušky.

V kuchyni u rodičů Jána Kuciaka voní dopolední káva. „Zapomenout nemůžete, to nejde a nikdy nepůjde. Učíme se s tím žít,“ přemítá 68letý Jozef Kuciak. A jeho žena Mária děkuje bohu za dvě další děti, které mají. „Už se staráme i o dva vnoučky, a to nám také pomáhá,“ dodá. Důležitá je víra. „Jako římský katolík věřím, že Ján teď sleduje, jak tady na zemi žijeme. A že je tu pořád s námi,“ přemítá Jozef. Hodně mu ale vadí, že na Slovensku je znova u moci Robert Fico. Stejný Fico, který republice vládl, když nájemní vrazi zastřelili „příliš zvídavého“ novináře Jána Kuciaka. Před sedmi lety, 21. února 2018.

Jsem ve formě, bude to jízda, skutečně to bude megakampaň, mega, plánoval si Andrej Babiš, jakou formu letos dostane jeho předvolební kampaň. A na mítinku v Opavě skutečně sliboval „mega“ věci. Prý voličům zajistí zubaře a bude se méně umírat na infarkty i na rakovinu slinivky. Zachrání školní kuchařky, omezí neziskové organizace a slovenské absolventy českých univerzit nepustí zpátky na Slovensko. A hodně to schytal i opavský rodák, exprimátor města a současný ministr financí Zbyněk Stanjura. V nacpaném kulturním domě vlastně zazněl jediný kritický dotaz: „Kdy už konečně odsoudíte politiku Roberta Fica?“ Po chvilce vytáčení Babiš prohlásil: „To není náš problém.“

Kozy před utopením zachránil, když je zahnal na půdu, u sousedů ale utonul přivázaný kůň. Na záplavy z poloviny září 2024 vzpomíná 60letý chovatel Jan Jelínek z Jeseníku velmi nerad. Příliš mu změnily život. I celému slezskému městu, v němž žije. Z oken svého domu měl třeba výhled na staleté vesnické usedlosti, povodeň je pobořila a ruiny posléze rozsápaly lžíce bagrů. „Sousedé zmizeli, to je smutné. Třeba s Kamilem jsme byli kamarádi odmalička,“ ukazuje přes silnici na pustou a sněhem pocukrovanou pláň, kde stál barák Kamila Böhma.

Šikanu nezletilé dívky řeší celá republika, nyní i přípravu vraždy na stejné škole. A co na to hodonínská ulice? „No já vám nevím, jako děti jsme se ve škole pořádně řezali, kolikrát jsem domů přišel s monoklem,“ porovnává 80letý Květoslav Flašar, bývalý vojenský pilot. Zajímá mě reálný hlas Hodonína se skutečnými jmény občanů, nikoli anonymní výkřiky na sociálních sítích. „Jsem taky Romka, bohužel. A tvrdím, že v tom byl rasismus,“ je přesvědčena 30letá Viktorie Danielová. Redakce CNN Prima NEWS kontaktovala rovněž matku fyzicky napadené žákyně. K situaci se však nechce dále vyjadřovat.

Dobrý den, kandiduji do Poslanecké sněmovny a potřebuji k tomu váš podpis. Takovou větu poslední lednový den na větrném pražském Náměstí Republiky slyší spousta lidí, kteří se míjejí se členy koaličního hnutí STAN sbírajícími podpisy v rámci akce Podpisovka. Kdo totiž chce kandidovat na volitelném místě kandidátky, musí jich dodat několik set. Dát lidem pocit důležitosti a vlivu je chytré. Samotné provedení je ale více než „rozhodováním lidí o tom, kdo bude kandidovat“, prostě jen předvolební kampaní.

Tma, slepé uličky, klaustrofobní chodby a past vedle pasti. Tunely vietkongských partyzánů se staly noční můrou pro americké i jihovietnamské vojáky. Jeden z nejzachovalejších labyrintových komplexů – táhnoucí se více než sto kilometrů pod zemí nedaleko Ho Či Minova Města – sehrál během konfliktu klíčovou roli. Tunely Củ Chi totiž 30. ledna 1968 posloužily jako logistická tepna pro krvavou „ofenzívu Tet“, která i přes kolosální ztráty znamenala pro tehdejší Severní Vietnam symbolické vítězství. Průchod jedním z koridorů natočil redaktor CNN Prima NEWS.