Reportáž

Bagr se měsíc po ničivé záplavě stále zakusuje do baráků označených písmeny XX, což je ve vyplaveném Jeseníku znamení smrti. I pro usedlosti, které v Šumperské ulici stály třeba 150 let a přežily stoleté povodně v roce 1903 a 1997. „Ty letošní byly nejsilnější v novodobé historii,“ srovnává Tomáš Svoboda, učitel dějepisu na jesenickém gymnáziu. „Z těch se budeme ještě dlouho vzpamatovávat,“ posteskne si nad korytem řeky Bělá, která bořila domy a s automobily si hrála jako s dětskými lodičkami ve vaně.

Jedna vyplavená restaurace vedle druhé. Bahnem obalené sudy s pivním mokem stojí ve vytopeném pivním baru Mexicana v Opavě i tři týdny po záplavách. „Voda sahala po strop, prostě bazén. V pivovaru slíbili, že bečky odkoupí zpět, ale ještě si pro ně nepřijeli,“ říká provozní Patrik Andrejka. Ve stejné ulici proud řeky Opavy prorazil skleněné výlohy restaurace U Draka a metr vody natekl i do pivnice Na Rožku, ve které se chmelovina čepuje více než 130 let.

Poslali 100 tisíc korun na pomoc válčící Ukrajině. „Teď ale sami potřebujeme finanční injekci. Sedm let našeho života je v tahu,“ posteskne si spoluzakladatelka ostravského stolařství Veronika Žižková. S přítelem Tomášem Cibulkou firmu spustili právě před sedmi lety. Sedmička má být šťastným číslem, v tomto případě to neplatilo a stolařství se po záplavách proměnilo ve hřbitov dřevoobráběcích strojů. „CNC nářezové centrum za 3,5 milionu korun. Ten stroj už se nikdy nerozjede, protože je to vlastně velký počítač, který stál téměř ve dvou metrech vody,“ ukazuje žena zničené elektronické útroby obráběcího stroje. „Stát ale spí. Zatím nám nenabídl žádnou smysluplnou pomoc,“ říká.

Romové z východoslovenských Rožkovan obývají stejné chýše, v jakých jejich předkové žili před sto i více lety. Reportér CNN Prima NEWS přijel do osady s unikátními historickými snímky, které tu pořizoval fotograf Jozef Kolarčík-Fintický ve třicátých letech minulého století. Stísněná roubená obydlí bez vody či elektřiny se od té doby moc nezměnila, středověké poměry jen doplnil plech anebo lepenka. Reálný život v dnešní osadě je ovšem jiný než třeba v roce 1934, zmizeli koně a ubylo úsměvů. A v osadě je doma neskutečná bída, většina Romů přežívá na sociální dávce 85 eur (2 137 korun) měsíčně.

Učitel David Honěk ze slezského Děhylova právě dokončoval rodinný dům nedaleko řeky Opavy, chyběla jen terasa a plot. Čtvrt století také aktivně chrání ohrožené přírodní lokality či živočichy, mimo jiné i vzácné mokřady nebo obojživelníky. Vodní živel teď ale novostavbu, ve které už bydlel s partnerkou Hanou, prakticky zničil.

Povodeň připravila o domov asi 30 stálých obyvatel garáží v ostravských Mariánských Horách. Včetně otce Radka Filipiho, současného partnera zpěvačky Lucie Bílé. Favela u někdejší koksovny Jan Šverma je po záplavách zčásti srovnaná se zemí. Z několika desítek příbytků záplavy strhaly střechy, u dalších pobořily i stěny. O poslední útočiště přišla také 52letá vdova Dagmar Paláková, jejíž živoření v garáži sleduje reportér CNN Prima NEWS od roku 2021. „Vyhnali nás odtud policajti, když jsem měla v garáži asi 20 centimetrů vody,“ líčí Paláková. „Teď nemám kde bydlet.“

Téměř dvacítka vězňů z různých českých kriminálů pózuje na snímku pro CNN Prima NEWS. „No jo, mám za sebou rvačky a zase rvačky. Momentálně sedím v Horním Slavkově, dostal jsem 54 měsíců,“ vypráví 48letý mukl Dušan Samko. Odsouzení i vazebně stíhaní teď v ostravské čtvrti Přívoz tvrdě pracují na odstraňování povodňových škod, které způsobila zdivočelá Odra. A nad rozměry zkázy i hromadami zničeného majetku jen kroutí hlavou. Sami už přitom dost zažili. „Obrovská zkáza. I proto je to tady pořádná dřina, makáme 11 hodin denně,“ říká 38letý Pavel Hájek z Vazební věznice v Teplicích. „Nedovolené ozbrojování,“ vysvětluje, proč skončil za mřížemi.

Klára Manglová z Hanušovic na Šumpersku patří k lidem, kterým povodeň během pár minut úplně zamávala se životem. Dvaatřicetiletá matka pro CNN Prima NEWS vypráví, jak měla na záchranu nejnutnějších věcí před blížící se velkou vodou jen dvě hodiny, jak jí pak pohroma změnila milovaný domov v ruinu. Děti zkázu obrečely, těžce ji nese i Klářin partner Bohuslav, který budovu několik let zveleboval.

Miroslav Kuchár žije v romské osadě ve východoslovenské Veľké Šariši a živí ho sběr plastových a plechových obalů od nápojů. „Dneska jsem si vydělal 15 eur,“ říká po celodenní šichtě 42letý dlouhodobě nezaměstnaný muž. Češi zálohování PET lahví stále oddalují, Slováci systém využívají od roku 2022. Po jeho zavedení lidé vraceli 70 procent nápojových obalů, nyní je to 92 procent. Příroda i města jsou čistější a obyvatelům vyloučených lokalit odhozené petky a plech pomáhají z nejhorší nouze.

Vyděsilo ho vyprávění bratra, který se počátkem léta 1944 vrátil z ruské fronty, kde slovenské jednotky bojovaly po boku německé armády. „Brácha mi otevřel oči, když se doma svěřil, jak wehrmacht krutě likviduje civilisty. Na Krymu i jinde v tehdejším Sovětském svazu,“ vzpomíná pro CNN Prima NEWS 96letý František Orlovský, jeden z posledních žijících veteránů protinacistického Slovenského národního povstání, které vypuklo 29. srpna 1944. „A ty hrůzy, které jsem slyšel od bratra, byly jedním z důvodů, proč jsem se k povstání přidal už v šestnácti letech.“ Za komunismu pak Orlovský v uniformě Československé lidové armády velel dělostřelcům na hranicích s Německem. „Střežil jsem republiku proti Američanům,“ říká.

Málokteré sporty k sobě mají tak daleko jako právě MMA a rychlostní kanoistika. Spojuje je nejspíš jen tvrdá dřina. Zástupci obou disciplín potřebují mít sílu, ale každý ji využívá jiným způsobem. To teď na vlastní kůži zjistil Karlos Vémola, když si vyzkoušel disciplínu olympijského šampiona Martina Fuksy. Český Terminátor sice bojoval s kánoí statečně, ale daleko nedopádloval, jak můžete vidět v exkluzivní reportáži CNN Prima NEWS.