El Niño a La Niña – dva póly klimatického jevu známého jako ENSO (El Niño–Southern Oscillation) – existují prakticky odjakživa. Každých pár let způsobí ohřátí, nebo naopak ochlazení tropického východního Tichého oceánu dramatické výkyvy počasí po celém světě. „Jenže teď se děje něco znepokojivého – tyto jevy trvají déle než kdy dřív, čímž zesilují své ničivé dopady,“ zdůraznil geoekolog Čeng-jao Lu v článku zveřejněném na platformě The Conversation.
El Niño, jev známý svými extrémními výkyvy počasí, dlouhodobě ovlivňuje klimatické podmínky na celé planetě. Tento cyklus, kdy se tropický Tichý oceán střídavě ohřívá (El Niño) a ochlazuje (La Niña), má vliv na dešťové srážky, teploty a způsobuje extrémní povětrnostní události.
ČTĚTE TAKÉ: Do Česka vtrhne chladný vzduch, hrozí i bouřky. Mapa ukazuje, kde spadnou teploty až k nule
Oba cykly přinášejí svá vlastní nebezpečí od záplav až po dlouhá sucha. „Tyto klimatické změny neovlivňují pouze počasí, ale devastují úrodu, ničí rybolov, škodí korálovým útesům, podporují lesní požáry a ohrožují lidské zdraví,“ poznamenal čínský výzkumník Čeng-jao Lu z univerzity ve švédském Lundu na platformě The Conversation.
El Niño i La Niña trvají delší dobu
Zatímco dříve se tyto jevy objevovaly v nepravidelných cyklech trvajících zhruba jeden rok a poté postupně odezněly, dnes se čím dál častěji stává, že přetrvávají déle a znovu se vracejí. Například La Niña mezi lety 2020 a 2023 trvala nepřetržitě tři roky – šlo o tzv. „trojí ponoření“ (triple-dip), což je mimořádně vzácný jev.
Podle Lua to výrazně komplikuje obnovu postižených oblastí: „Jednoleté sucho může představovat vážný problém pro zemědělství, ale několik let trvající sucho může zemědělské systémy zcela paralyzovat.“
Víceleté epizody cyklu jsou stále častější
Podle nedávné studie vydané v prestižním vědeckém časopise Nature Geocience, na které se Čeng-jao Lu podílel, se víceleté fáze ENSO výrazně nešíří jen v posledních desetiletích, ale dělo se to již dříve.
Vědci analyzovali fosilní korály z centrálního Pacifiku, které uchovávají záznamy o teplotách oceánu i klimatických výkyvech až sedm tisíc let zpátky.
„Zjistili jsme, že v raném holocénu (holocén začal po skončení poslední doby ledové, pozn. red.) byly jednoleté epizody ENSO běžné, ale v průběhu času se víceleté události staly pětkrát častějšími,“ uvedl Čeng-jao Lu. Tento trend potvrdily i pokročilé klimatické modely, které simulují chování oceánů a atmosféry po miliony let.
Za změny mohou hlavně lidé
Příčinou této změny jsou podle vědců kromě jiného pozvolné změny oběžné dráhy Země, což ovlivňuje rozložení slunečního záření na planetě a mění strukturu teplotních vrstev v Tichém oceánu. Avšak největší akceleraci v posledních letech způsobuje lidská činnost.
„Skleníkové plyny z fosilních paliv ohřívají oceán i atmosféru, což zvyšuje pravděpodobnost, že tyto jevy budou nejen častější, ale i delší a intenzivnější,“ varoval Čeng-jao Lu.
Pokud tento vývoj bude pokračovat, svět se bude muset připravit na stále častější a déle trvající sucha, vlny veder, záplavy i ničivé bouře. Důsledky zasáhnou zemědělství, zásoby vody, rybolov, ale i infrastrukturu v pobřežních městech.
„Zatímco dříve šlo o přirozený klimatický cyklus, dnes se z něj stává rostoucí krize,“ uzavřel vědec s tím, že důsledky pocítí celý svět. „Nemůžeme změnit oběžnou dráhu Země, ale můžeme omezit emise, zvýšit odolnost vůči klimatickým jevům a připravit se na to, co přijde.“
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Smrt z moře. V Austrálii zabíjejí až pět metrů vysoké vlny, utopili se plavci i rybáři
