Meteorolog Možný vysvětlil, jak vznikají extrémní deště
Česko v září čelilo extrémnímu množství srážek, které přineslo ničivé povodně, srovnatelné s těmi nejhoršími v historii České republiky v roce 1997 či 2002. Jak ale déšť vůbec vzniká? A jak se měří úhrny srážek, které teď s napětím sledují lidé v celé republice? Projděte si nejdůležitější fakta o dešti, jednom z nejzásadnějších meteorologických jevů, bez nějž by nebyl možný život na Zemi, zároveň ale umí i pustošit a zabíjet.
Déšť je jedním z nejznámějších meteorologických jevů, kdy vodní kapky padají z atmosféry na zem. Tento proces je klíčový pro udržování života na Zemi, protože poskytuje potřebnou vodu pro rostliny, zvířata i lidi. Bez vody by zkrátka nebyl život.
- Co je déšť
- Jak déšť vzniká
- Pozitivní efekty deště
- Negativní efekty deště
- Přívalové (bleskové) povodně
- Měření srážek
- Rekordy a extrémy
Je nezbytný pro udržování ekosystémů i podporu biologické rozmanitosti. Poskytuje vodu potřebnou pro zemědělství, doplňuje podzemní vody a čistí atmosféru od prachu a znečišťujících látek.
Aktuální předpověď počasí: sledujte radar i teplotní výhled >>>
Déšť má významný vliv na kulturu a tradice v různých částech světa. V mnoha kulturách je déšť považován za požehnání a symbol prosperity. Mnoho festivalů a rituálů je spojeno s příchodem deště a oslavou úrody.
Co je déšť?
Déšť je formou srážek, která vzniká, když vodní pára v atmosféře kondenzuje a vytváří dešťové kapky, které vlivem gravitace padají na zem.
Déšť může mít různé formy, například:
- Lehké mrholení: Jemné kapky, které často padají déle.
- Přeháňky: Krátkodobé, intenzivní dešťové srážky.
- Liják: Silný, trvalý déšť, který může způsobit povodně.
- Bouřkové přeháňky: Intenzivní srážky často doprovázené bouřkou.
- Mrholení: Jemný a lehký déšť, který často trvá déle než přeháňky.
- Ledový déšť: Dešťové kapky, které vlivem vnější teploty zmrznou při dopadu na zemský povrch.
Jak déšť vzniká?
Déšť je součástí hydrologického cyklu, který zahrnuje odpařování vody z povrchů, kondenzaci vodní páry v atmosféře, tvorbu mraků a následný návrat vody na zem ve formě srážek. Tento cyklus je základním mechanismem, kterým se voda neustále recykluje a udržuje život na Zemi.
Dešťové kapky vznikají, když se vodní pára v atmosféře kondenzuje na drobných částečkách prachu nebo jiných aerosolů, a vytváří kapičky vody, které se spojují a rostou, dokud nejsou dostatečně těžké, aby padaly na zem. Tento proces začíná tvorbou oblaků, kde se kapičky vody shlukují a vytvářejí větší kapky. Fascinující, že ano?
OBRAZEM: Jeseníkem se prohnala ničivá vlna. Brala domy, zanechala po sobě naprostou zkázu
Vliv deště na přírodu a životní prostředí
Pozitivní efekty deště
Déšť je zásadní pro růst rostlin, protože jim poskytuje potřebnou vodu. Déšť je životně důležitý pro zemědělství, protože zavlažuje plodiny a umožňuje růst potravinových zdrojů. Pravidelné srážky jsou potřebné pro úspěšnou úrodu a udržitelné zemědělství.
Také pomáhá doplňovat zásoby podzemní vody, která je důležitá pro pitnou vodu a zavlažování. Kromě toho déšť čistí vzduch od prachu a dalších znečišťujících látek, což zlepšuje kvalitu ovzduší a snižuje množství škodlivin v atmosféře.
Negativní efekty deště
Intenzivní déšť může způsobit povodně, které mohou mít devastující dopady na lidská sídla a infrastrukturu. Eroze půdy a sesuvy půdy jsou dalšími riziky spojenými s nadměrnými srážkami. Povodně mohou zničit domy, infrastrukturu a zemědělské plochy, zatímco eroze půdy může vést k degradaci půdního profilu a snížení úrodnosti.
Déšť a lidé: Přívalové (bleskové) povodně
V městských oblastech může déšť způsobit problémy s odvodněním a vést k povodním či záplavám. Zvláštním fenoménem posledních let jsou přívalové povodně, někdy nazývané jako bleskové, kdy extrémní srážky, někdy i krátké, způsobí místní zatopení. Takové povodně jsou typické pro suché (i pouštní oblasti), ale vyskytují se i tam, kde je znemožněno vsakování vody do půdy, typicky v zástavbě s nedostatečnou či ucpanou kanalizací). Důležitá je proto efektivní správa dešťové vody. Moderní města implementují zelenou infrastrukturu, jako jsou zelené střechy a dešťové zahrady, aby lépe zvládala přívalové srážky.
PŘIPOMEŇTE SI: Zkáza vesnic i řada mrtvých. Záplavy jako v roce 1997, jak to tehdy vypadalo?
Jak se měří déšť?
Déšť se měří pomocí různých nástrojů:
- Srážkoměry (ombrometr, ombrograf/hyetograf, člunkový srážkoměr): Měří množství srážek spadnuvších na určitou plochu. Tyto přístroje jsou umístěny na různých místech a poskytují přesné údaje o srážkách.
- Radary: Snímání srážkových systémů a intenzity deště. Radary používají elektromagnetické vlny k detekci srážek a jejich intenzity.
- Satelity: Monitorování globálních srážkových vzorců z vesmíru. Satelity poskytují údaje o srážkách na velkých plochách a pomáhají při sledování klimatických změn.
Množství srážek, tzv. úhrn srážek, se měří v milimetrech, kdy jeden milimetr vodního sloupce odpovídá jednomu litru vody spadlé na plochu 1 m čtvereční. Měří se také intenzita srážek, doba trvání či skupenství. Výsledky se v rámci meteorologických záznamů využívají pro analýzu a předpovědi počasí. Tyto údaje jsou potřebné pro pochopení klimatických vzorců a pro zemědělské a vodohospodářské plánování.
Vedoucí regionálního předpovědního pracoviště ČHMÚ v Brně Milan Šálek ukazuje moderní srážkoměr, na kterém meteorologové naměřili 7.8.2006 srážkový rekord 75 litrů na metr čtverečný. Zdroj: Tomáš Hájek / Lidové noviny / Profimedia
Jak dešťové srážky ovlivňují různá klimatická pásma
Déšť je klíčovým faktorem, který ovlivňuje klima různých regionů. Například tropické oblasti mají vysoké srážkové úhrny, zatímco pouště mají velmi nízké. Déšť ovlivňuje teplotu, vlhkost a celkové klimatické podmínky v dané oblasti.
Klimatické změny způsobují změny v dešťových vzorcích, což může vést k extrémním srážkovým událostem, jako jsou sucho a povodně. Například v některých oblastech může docházet k častějším a intenzivnějším srážkám, zatímco jiné oblasti mohou trpět nedostatkem srážek a extrémním suchem.
Rekordy a extrémy: Největší srážkové úhrny a sucha v historii
Největší zaznamenaný srážkový úhrn během 24 hodin byl 1825 mm v roce 1966 na ostrově Réunion. Nejdelší období sucha bylo zaznamenáno v poušti Atacama v Chile, kde některé oblasti nezažily významné srážky po stovky let.
Fascinující fakta
Věděli jste, že na Jupiteru prší diamanty? Tento fascinující jev je způsoben vysokým tlakem a teplotou, které přeměňují metan na diamanty. Dalším zajímavým faktem je, že v některých částech světa, jako je Havaj, je déšť považován za posvátný a lidé věří, že přináší štěstí a prosperitu. Naopak v některých kulturách, jako v Indii, jsou dlouhé období sucha vnímána jako zlé znamení a vyvolávají obřady a modlitby za déšť.
PODÍVEJTE SE: Českem se prohnala neobvyklá supercela, urazila přes 200 kilometrů. Hrozí i „vláčkový efekt“
