Havel jako Pavel? Měl úplně jiný osud, řekl Špaček. V přímé volbě by podle něj nikdy neuspěl

Bývalý mluvčí prezidenta Václava Havla  Ladislav Špaček, zavzpomínal na 17. listopad. Popsal i to, jakou byl Havel osobností.

Ladislav Špaček o 17. listopadu

Že byl prezident Petr Pavel v kampani připodobňován k Václavu Havlovi? Oba byli naprosto odlišné osobnosti, měli jiný životní osud. Nejde je srovnávat. U oslav výročí Dne boje za svobodu a demokracii to pro CNN Prima NEWS uvedl bývalý mluvčí prezidenta Havla Ladislav Špaček. Přesto zmínil jednu podobnost mezi oběma hlavami státu. Zároveň vzpomněl, že Havel prosazoval přímou volbu prezidenta. Uvedl však, proč by v ní jeho bývalý nadřízený neuspěl.

Sám Špaček přímou volbu prezidenta částečně kritizoval, podle první porevoluční hlavy státu se však jednalo o dobrý nápad. „Pro Václava Havla měla být tato volba výrazem přímé demokracie. Byl přesvědčen, že všichni občané by měli mít právo volby, protože se prezident považuje za prezidenta všech. Nicméně si neuměl představit ten cirkus, který se kolem přímé volby roztočil – udělal z něj až nepříjemnou marketérskou a PR záležitost,“ sdělil bývalý mluvčí prezidenta pro CNN Prima NEWS.

Osobně je toho názoru, že přímá volba prezidentské autoritě škodí, než že by ji nějakým způsobem zvlášť posilovala. Potřetí byl touto formou zvolen letos v lednu Petr Pavel. V průběhu kampaně byl dokonce některými lidmi připodobňován právě k Havlovi. Tento názor však Špaček nesdílí.

ČTĚTE TAKÉ: Euforie i hořké zklamání. Jak vidí listopadové události roku 1989 známé české osobnosti

„Oba byli naprosto odlišné osobnosti. Havel seděl pět a půl roku ve vězení pro své názory, pro svobodu a boj proti tehdejšími režimu a totalitě. Pavel měl zcela jiný životní osud. Nejde je srovnávat,“ zdůraznil. Zároveň však uvedl jednu podobnost.

V přímé volbě by Havel neuspěl

„Co je spojuje, je myslím slušnost, s jakou Pavel v kampani vystupoval a kterou okázale dával najevo, že náleží k prezidentskému úřadu. Havel byl nesmírně slušný člověk, s každým jednal zdvořile a okolí mu to oplácelo. V přímé volbě by Havel nikdy nemohl uspět – nedokázal by dehonestovat soupeře, urážet ho, lhát a dělat podpásové manévry. Pavel postupoval podobně a možná v tomto ohledu ho veřejnost považuje za člověka, který navazuje na slušnost Havla,“ pokračoval Špaček.

Fremr a spol.: Chartista ještě 34 let po revoluci zápasí s kostlivci komunismu v justici

Někdejší chartista, disident a jeden z hybatelů 17. listopadu 1989 Petr Pazdera Payne nečekal, že ještě 34 let po sametové revoluci budou mezi špičkami justice zůstávat lidé, kteří za komunismu soudili odmítače povinné vojenské služby, emigranty a jiné tehdy nepohodlné osoby. „Považuji za zvrácené, že nejvyšším státním zástupcem je předrevoluční vojenský prokurátor a komunista Igor Stříž, který posílal do vězení mladé muže odmítající kvůli svému přesvědčení základní vojenskou službu,“ říká Payne.

Společně s Havlem pracoval zhruba deset let, a tak popsal, jak by současnou situaci v zemi zřejmě komentoval. „Už za svého života byl velmi kritický k politickému vývoji, ale nebyl tím, kdo by veřejnosti měl říkat, jak by měla situace vypadat a jak si ji on představuje. V revolučních dnech, když vystoupil na balkóně, dal široké veřejnosti šanci. Nabídl jí svobodu. A jak s ní vy, Češi, naložíte, to už je váš úděl,“ konstatoval.

Jako prezident podle Špačka nemohl dělat nic víc než zemi zajišťovat v zahraničí dobré jméno a mít autoritu. „Dal nám příležitost. Myslím si, že taková ta rozpolcenost společnosti, hašteřivost, věčná nespokojenost s politickým vývojem – ale i se vším kolem nás – by ho asi hluboce zklamala. A je to škoda, protože žijeme v nejkrásnějším období lidských dějin, žijeme v období nadbytku blahobytu. Žijeme si opravdu daleko lépe než všechny předchozí generace. Možná bychom si toho měli více vážit,“ dodal Špaček.

Tagy: