redaktorka CNN Prima NEWS
Vystudovala obchodní akademii se zaměřením na cestovní ruch. První novinářské zkušenosti získala na Vyšší odborné škole publicistiky, kde přispívala do studentského magazínu Generace20. K redakci CNN Prima NEWS se připojila zprvu jako stážistka, posléze jako redaktorka v roce 2020. Díky své práci se snaží významněji propojovat dobročinnost s mediálním prostředím. Mezi její záliby patří čtení do brzkých ranních hodin, multitasking, cestování a čas trávený se zvířaty a přáteli.
Více o autorovi
Více než milion Čechů trápí migréna – nemoc, která je veřejností mnohdy stále zlehčována. Pacienti, kteří však s tímto neurologickým onemocněním žijí, trpí trýznivými bolestmi. Jejich jediným přáním je potíže s migrénou zastavit či se jim zcela vyhnout. Nemoc je totiž silně omezuje: ztěžuje práci nebo péči o děti. Postižení nikdy netuší, kdy přijde záchvat, který je ochromí. Existuje však pomoc.
Duchennova svalová dystrofie (DMD) patří mezi zákeřné nemoci: jedná se o vzácné genetické onemocnění, které způsobuje progresivní svalovou slabost. Postihuje zejména chlapce, ročně se narodí jeden z pěti tisíc s DMD. Navzdory progresivnímu vývoji nemoci neexistuje žádná kauzální léčba. Kdo je tedy skutečným srdcem péče o pacienty? Rodina a nejbližší. Tlak na tyto pečovatele je obrovský, a to jak po fyzické a psychické stránce, tak i po té sociální. Naději však přináší nová léčba. Tématu se odborníci věnovali u Světového dne povědomí o Duchennově svalové dystrofii.
Duchennova svalová dystrofie (DMD) bere dětem krok za krokem možnost prožít obyčejné dětství. Maminky vyprávějí o každodenním boji, odvaze a také o naději, kterou přináší nový přípravek na předpis.
Brigády už Čechům neslouží jen jako prostředek k drobnému přivýdělku. Pro řadu mladých Čechů naplňují roli příjmu, díky němuž hradí rodinné výdaje či startují vlastní investice. Vyplývá to z průzkumu společnosti Tymbe.
Jak se bude vyvíjet pracovní trh v České republice do konce roku? Právě to zjišťoval průzkum ManpowerGroup Index trhu práce pro čtvrté čtvrtletí. Vyplynulo, že se ekonomika transformuje – velká část firem zůstává obezřetná, zaměstnavatelé však pokračují v cílených investicích. Například do kvalifikovaných pracovníků, zejména v sektorech zdravotnictví, financí, energetiky a IT.
Po narození byla dnes čtyřleté Karolínce diagnostikována extrémně závažná forma atopického ekzému. Zdravotní problém mají lidé spojený zejména s dospělými, mnohdy však postihuje i ty nejmenší. Právě v jejich případě je snaha o zklidnění zánětlivého kožního onemocnění velmi náročná. Karolínka se často škrábala do krve, nic nepomáhalo. Vše však změnila speciální léčba, která pomohla celé rodině.
Zdravě by chtěl žít každý. Kolika lidem v Evropě – a potažmo v České republice – se to však daří? Právě na tuto otázku se zaměřil průzkum STADA Health Report 2025. Vyplynulo, že povědomí o zdraví a o tom, co pro něj dělat, je silné, počty však začínají klesat v momentě, kdy jde o realizaci. Například v tuzemsku se minimálně jednou týdně „zdravé“ aktivitě věnuje 74 procent Čechů. Existují však také překážky, které lidem podle jejich názoru v udržení zdravého životního stylu brání.
Od konce prázdnin v České republice opět významně roste počet nakažených onemocněním COVID-19. Denně přibývají stovky nemocných a množí se i případy pacientů, kteří kvůli vážnějšímu průběhu končí v nemocnici. Příznaky infekce v podobě horečky, bolesti svalů, kloubů nebo kašle se přitom neliší od běžné chřipky. Lékaři proto apelují na včasné testování. Ohroženi jsou podle nich zejména senioři a lidé s výrazně oslabenou imunitou. Pokud u rizikových osob odhalí nákazu včas, mohou jim lékaři předepsat antivirotika, která průběh covidu zmírní.
Ačkoliv se dnes 13letá Kamilka narodila jako zdravé miminko, její život zcela změnily horečky. V jejich důsledku ve dvou letech ochrnula. Její rodina se však nevzdala a zahájila náročnou cestu při hledání vhodných terapií a rehabilitací, které by Kamilku jednou zbavily invalidního vozíku. Dnes již hýbe levou rukou, dokonce zápasí v páce. Léčba je však finančně náročná, ročně rodinu vyjde na statisíce. Proto se ve sbírce na platformě Znesnáze obrací s žádostí o pomoc na veřejnost.
Krátkozrakost už není „vzácností“, která by se týkala jen několika žáků ve třídě. Dnes s ní má zkušenost zhruba třetina dětí a dospívajících. Jejich počet navíc stále roste. Aktuální studie dokonce předpokládají, že do roku 2050 bude krátkozrakých téměř 40 procent mladých lidí po celém světě. Globálně by se jednalo o 740 milionů dětí a teenagerů. Hodiny strávené u obrazovek k tomu nepochybně přispívají, ale nejsou jediným viníkem. Jak se proti riziku krátkozrakosti bránit, kde je situace nejvážnější a jak na to reagují oftalmologové?
Když se člověk řízne, rána se obvykle zacelí a na místě zůstane jizva. Na kůži jde o více či méně estetický problém, pokud se však jizvy objeví na plicích, mohou zabíjet – zjizvená, tedy fibrotická tkáň totiž neumožňuje průchod kyslíku. Některou z forem plicní fibrózy v Česku trpí tisíce lidí a každý rok jich přibližně 150 přibude. Moderní léčba dnes dokáže proces jizvení zpomalit, klíčem je však rychlé odhalení nemoci. O situaci lékaři informují u příležitosti Měsíce plicních fibróz, který připadá na září.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
playboy
lajk
prima-living
