Monika Kabourková

Po loňské premiéře si i letos mohli návštěvníci Rock for People v Hradci Králové vychutnat ryze nealkoholické koktejly v Toyota zóně. V případě 30. ročníku jednoho z největších festivalů však i nabídka nápojů doznala určitých změn. „Nealkoholická vína loni příliš nešla, proto jsme se domluvili, že to letos změníme,“ sdělil pro CNN Prima NEWS marketingový ředitel Michal Velička. Toyota zóna však není jen o nápojích, ale také o udržitelnosti, relaxu a zábavě – místu, kde se lidé setkávají.

Konzumace nadměrného množství ultrazpracovaných potravin může urychlit počáteční příznaky Parkinsonovy choroby a zvýšit riziko jejího vzniku. Vyplývá to z nedávného výzkumu, který vycházel z dat takřka 43 tisíc účastníků dvou amerických studií. Podle odborníků tak prevence proti neurodegenerativnímu onemocnění může začít již u jídelního stolu. Vysvětlili také, jaké symptomy – které se mohou objevit roky až desetiletí před charakteristickými příznaky – patří mezi ty časné.

Výstup na horu Kinabalu v Malajsii absolvovalo 5. června 2015 celkem 29 studentů a osm učitelů singapurské základní školy – domů se jich vrátilo o devět méně. Školní výlet zasáhlo před deseti lety zemětřesení o síle 6,0 stupně Richterovy škály, spustilo sesuv půdy a část expedice pohřbilo. Tehdy 11letý Prajesh Dhimant Patel vděčí za život horskému průvodci, kterého k němu přivedly jeho zářivě oranžové boty. Na tragické výročí se se svým tehdejším spolužákem rozhodl zemřelé uctít, výstup dokončit a zároveň se „uzdravit“.

Letní měsíce s sebou přinášejí mnohými vytoužené tropické teploty, ale také riziko týkající se elektronických zařízení s lithiovými bateriemi: telefonů, tabletů, notebooků, fotoaparátů či elektronických cigaret. Pokud dojde k jejich poškození či přehřátí, mohou začít hořet, případně i vybuchnout. Jak s nimi zacházet tak, aby k tomu nedošlo? To přiblížila Kateřina Vránková z neziskové společnosti Ecobat.

Výskyt rakoviny jater ve světě rychle roste, přičemž možnosti léčby tohoto typu karcinomu jsou omezené. Vědci z laboratoře integrativní biologie Ústavu molekulární genetiky (ÚMG) AV ČR, který je součástí Národního ústavu pro výzkum rakoviny (NÚVR), však dávají pacientům s touto nemocí naději. V rámci výzkumu, jehož výsledky zveřejnili v časopise eLife, odhalují možnosti nového přístupu k léčbě některých zhoubných nádorů.

Terapeutický program Mindwell spustil v květnu u příležitosti měsíce duševního zdraví kampaň „Jak se máš doopravdy?“. V rámci ní mohou lidé prostřednictvím on-line screeningu orientačně zjistit, zda se potýkají s příznaky úzkosti, deprese či syndromu vyhoření. Cílem autorů je zvýšit povědomí o běžných, ale často přehlížených příznacích duševní nepohody, odbourat stigma spojené s duševním zdravím a zejména podpořit prevenci a přístup k potřebné pomoci.

Od momentu, kdy Matějovi z Prahy došlo, že něco není v pořádku, uběhlo šest let. Tehdy při horské túře v Krkonoších přestal cítit nohu a přepadly ho silné bolesti hlavy. Obtíže po několika dnech ustoupily, rodiče-lékaři však měli obavy: oprávněně. Do měsíce si Matěj vyslechl diagnózu: trpí roztroušenou sklerózou (RS). „Všichni, hlavně rodina a má slečna, si to brali hrozně definitivně. Vlastně jsem jim pomáhal se přes to přenést a sám si to uvědomoval až se zpožděním,“ přiznal pro CNN Prima NEWS. Nevyléčitelná nemoc mu však i něco dala – zahájení profesní dráhy.

Stav, při němž člověk ztrácí kontakt s realitou. Tak by se dala popsat psychóza, vážná porucha duševního stavu, při níž může mít člověk pocit, že ho někdo sleduje, slyší jako jediný hlasy nebo že disponuje výjimečnými schopnostmi. Psychózy se mohou objevit u různých onemocnění, jako jsou schizofrenie, bipolární porucha nebo těžká deprese. Mohou však být také důsledkem užívání drog nebo jiných zdravotních problémů.

Konec školního roku se neodvratně blíží, a s tím i vysvědčení, které děti domů donesou. To, jak rodiče na známky a prospěch svého potomka zareagují, může mít zásadní dopad. Podle psycholožky a autorky teorie typů Šárky Mikové by žádný rodič neměl dát najevo zklamání. „Vyhněte se také srovnání s ostatními, větám jako ‚čekal jsem víc‘ nebo výčitkám,“ radila odbornice. Nic z těchto vět totiž dítě nemotivuje k tomu, aby se příště více snažilo. Jak tedy ideálně komunikovat, ať už se jedná o jakýkoliv prospěch?