Monika Kabourková

Parkinsonovou nemocí, závažným neurodegenerativním onemocněním, trpí v Česku více než 50 tisíc lidí. Nedá se zcela vyléčit, ale existují způsoby, jak výrazně zmírnit její projevy. Pomáhají i technologie, jednou z nich je hluboká mozková stimulace (DBS). Moderní metoda stimuluje jádra hluboko v mozku a výrazně potlačuje ztuhlost, zpomalení i třes. V Česku je dostupná už více než 25 let a pomohla přes tisíc pacientům, včetně paní Blanky. Ačkoliv zákrok hradí pojišťovna, řada potřebných o něm neví.

Bez praktického lékaře je v Česku více než milion lidí – dospělých i dětí. Ordinace jsou přitom už nyní přetížené a pokud nedojde ke změně, očekávají odborníci zhoršení situace. I proto praktici spustili kampaň nazvanou „11 milionů důvodů“. V průběhu celého roku budou v jednotlivých krajích představovat konkrétní možnosti řešení, mezi něž se řadí týmové praxe a příchod nových posil z řad absolventů lékařských fakult.

U příležitosti Mezinárodního dne štěstí, který každoročně připadá na 20. března, vyšla globální analýza vztahující se k tomuto tématu. Její autoři v ní například upozornili na to, že v posledním měsíci udělalo 70 procent světové populace alespoň jeden laskavý skutek. Doprovodné studie navíc poukazují na fakt, že daleko větší radost mají lidé z činů, při nichž myslí na druhé než na sebe. Peníze jdou přitom stranou. Experti pak lidem radí způsoby, kterými laskavé činy konat, aby z nich získali „příval radosti“.

Vydělávat peníze nejen formou výplaty, mít přivýdělek či investici. To a další důvody vedou lidi k tomu, aby vstoupili na forexový, tedy devizový trh – celosvětový finanční trh, na němž se obchoduje se světovými měnami. Někteří však opomíjí základní poučku: obchodování je z 80 procent o hlavě a jen z 20 procent o strategii. Radek Babčan, jednatel a lektor F.X.C.G., proto přiblížil základní psychologické pasti, do nichž se mohou lidé chytit.

Více než 20 let může každý dospělý Čech sepsat své dříve vyslovené přání (DVP) – souhlas či nesouhlas s poskytnutím zdravotních služeb pro situaci, kdy se dostane do stavu, v němž tak již nebude moci učinit. Z nejnovějšího průzkumu agentury Ipsos však vyplynulo, že o tomto institutu ví minimum občanů, navíc se s ním pojí několik komplikací. S některými by mohl pomoci vznik centrálního registru, díky němuž by přání byla snadno dohledatelná. Inspiraci mohou odborníci najít v Dánsku.

Takřka tři čtvrtiny Čechů by podpořily přijetí zákona, který povoluje eutanazii. Vyplynulo to z průzkumu agentury Ipsos pro platformu Smrtelník. Rozhodně by uzákonění podpořila třetina lidí, na druhé straně jsou mladí lidé do 24 let, kteří by ho podpořili nejméně. Obdobná situace vyplynula z názoru Čechů v otázce asistovaného sebeusmrcení. V případě institutu dříve vysloveného přání o něm má povědomí jen třetina lidí v tuzemsku.

Ve čtyřech letech si William a jeho rodina vyslechli zdrcující zprávu: chlapec se narodil s vrozenou genetickou poruchou. Duchennova svalová dystrofie způsobuje progresivní svalovou slabost a končí předčasnou smrtí. V Evropské unii není žádný stát schopný zajistit léčbu či alespoň zastavit progres nemoci. Babička Šárka, Češka žijící se svou rodinou v Irsku, našla terapii, která by jejímu vnukovi dokázala zachránit život, stojí však více než 80 milionů korun. Veřejnost tak prosí o pomoc.

Úryvek z knihy Kluk v sukních v čítance pro 5. ročník základní školy a zejména následná křížovka, jejíž tajenkou bylo slovo transgender, pobouřila rodiče na sociálních sítích. Podle vyjádření maminky, která cvičení a své rozhořčení veřejně sdílela, měly děti pracovní učebnici jen ve škole, a tak si její obsah nemohla přečíst. Nyní apeluje na ostatní rodiče, aby mluvili s dětmi o tom, co ve škole probírají. Obdobný vzkaz pro ně má i dětský psycholog Václav Mertin. Toho téma zvlášť neznepokojilo, podle něj je nejvyšší čas s dětmi mluvit o nejrůznějších tématech.

Česko je národem pejskařů, výběr vhodného plemene však majitelům ne vždy vyjde podle plánu. Nemají-li zkušenosti, mohou volit pouze podle vzhledu a nehledí na temperament a potřeby daného psa i své rodiny. „Spousta lidí si bere nepřiměřeného psa, co se dynamiky a životního stylu týče,“ řekl pro CNN Prima NEWS psí psycholog Pavel Bradáč. Ze své letité praxe popsal, co by lidé před pořízením nejen malého štěněte měli zvážit. Odbornice na psí chování Dana Navrátilová zmínila také vhodnost „řidičáku na psy“. Oba experti se shodují, že „ideální plemeno“ například pro rodinu s dětmi neexistuje, vše je o přístupu, potřebách a výchově.