Monika Kabourková

Ve spojitosti s plodností se v posledních letech pomyslná záře reflektorů zaměřuje zejména na starší páry, které hledají pomoc na specializovaných klinikách – problém se však týká i mladých. Jak vyplynulo z téměř deseti tisíc on-line dotazníků Nadačního fondu ProPlodnost, vysoce rizikové faktory se potvrdily u téměř čtvrtiny žen a poloviny mužů. Podle odborníků chybí osvěta. Panuje také mýtus, že medicína umí zázraky. „V různých oborech je to pravda, u reprodukčního zdraví však zatím zázrak nemáme,“ zdůraznila Hana Višňová, vedoucí lékařka kliniky IVF CUBE a odborná garantka fondu.

Pouhých několik minut telefonního hovoru. Tolik stačí unikátní české aplikaci k tomu, aby rozpoznala počínající Parkinsonovu nemoc. Speciální software analyzuje během rozhovoru řeč volajícího a dokáže přitom odhalit i nepatrné změny v hlase, které předznamenávají nástup choroby. Na vývoji aplikace pracuje tým vědců a lékařů z Národního ústavu pro neurologický výzkum, 1. lékařské fakulty UK a Fakulty elektrotechnické ČVUT. Jejich objev by mohl pomoci s včasnou diagnostikou onemocnění, která je u Parkinsonovy choroby zásadní.

Podzim a blížící se začátek zimy se tradičně nese v duchu respiračních onemocnění. Letos jsou však velmi časté také takzvané atypické pneumonie, tedy zápaly plic. Předsedkyně Sekce ambulantních pneumologů Ivana Čierná Peterová pro CNN Prima NEWS popsala, co za tím stojí, mezi časté pacienty se podle ní navíc mnohdy nečekaně řadí adolescenti.

V České republice je diagnostikováno přibližně 500 nových případů rakoviny varlat každý rok. Přestože tvoří pouze jedno až dvě procenta všech případů rakoviny u mužů, je zákeřná především proto, že postihuje hlavně chlapce a mladé muže ve věku od 15 do 35 let. Jedním z nich byl i hokejový útočník Pardubic Dominik Hrníčko, který si diagnózu vyslechl ve 28 letech. Kvůli nádorům přišel o obě varlata, dnes šíří osvětu.

Státní svátek 17. listopadu letos připadá na neděli. A lidé řeší, jestli budou na Den boje za svobodu a demokracii otevřené obchody, případně kde si budou moci nakoupit. V článku CNN Prima NEWS najdete všechny důležité informace.

První problémy s dýcháním zaznamenala dnes 69letá Věra z Pardubic před devíti lety. Byla zvyklá na pohyb, dlouhé vycházky i túry v přírodě, ale začala se náhle zadýchávat. Lékaři jí sdělili, že má astma. S přibývajícími lety obtíží přibývalo. Následná vyšetření odhalila, že má chronickou obstrukční plicní nemoc (CHOPN), kterou způsobil nedostatek enzymu alfa-1 antitrypsinu (AAT). Že se astma proměnilo v tuto nemoc, způsobily geny od obou rodičů. Podle odborníků může být v Česku zhruba 450 tisíc lidí, kteří o svém problému s CHOPN netuší.

Zhruba každý desátý člověk na světě i v Česku trpí cukrovkou – a jejich počet do 20 let vzroste až na dvojnásobek. Takové jsou alespoň předpovědi odborníků. Zatímco diabetes typu 1 je geneticky podmíněné onemocnění, diabetes 2. typu si většinou lidé způsobují sami. Vzhledem k tomu, že prvotní příznaky nebývají zprvu zjevné, je prevence důležitější než kdy dříve. Nejen z toho důvodu experti na Světový den diabetu – který připadá na 14. listopadu, den narození kanadského lékaře a objevitele léčebných účinků inzulinu Fredericka Bantinga – zdůraznili důležitost osvěty.

Přehnaně časté a dlouhodobé uklízení může škodit plicím podobně jako vykouření krabičky cigaret denně. Upozornili na to plicní lékaři, kteří varují před častým používáním čisticích a dezinfekčních prostředků ve špatně větraných prostorách. Studie, která data přinesla, se zajímala zejména o profesionály. Uklízecí přípravky mnohdy obsahují řadu chemických látek, které při dlouhodobém vdechování poškozují průdušky a mohou vést k rozvoji mnoha plicních onemocnění. U mladších se jedná zejména o astma, u starších o chronickou obstrukční plicní nemoc (CHOPN). V Česku se s ní léčí zhruba čtvrt milionu lidí, téměř další půl milionu Čechů však o svých problémech neví.

Čeští vědci, konkrétně výzkumná skupina pod vedením Dáši Bohačiakové z Ústavu histologie a embryologie Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, oznámili významný objev. Podařilo se jim ve spolupráci s dánskými kolegy popsat mutaci genu, která způsobuje Alzheimerovu nemoc. To by v budoucnosti mohlo vést k nalezení léku či terapeutických metod, které by zabránily propuknutí Alzheimera nebo zbrzdily jeho rozvoj.