17. listopad

Oslavili jsme svátek svobody, přičemž jsme měli vzácnou příležitost porovnat myšlení a názory hned tří prezidentů. Dvou bývalých a jednoho současného. Bohužel ten jediný, který by nám nejspíše řekl něco zajímavého, už není mezi námi. Co nám tohle říká o kvalitě naší demokracie?

Nástup sametové revoluce před 34 roky nevítala s nadšením úplně celá republika, nemálo spoluobčanů bylo naopak pro zachování komunistického režimu. Jasně to naznačují dokumenty uchované v Archivu bezpečnostních složek, které obsahují dopisy od jednotlivců i celých organizací, děkující policejním složkám za tvrdý zásah 17. listopadu.

Miloš Zeman a Václav Klaus si prošli ve své politické kariéře vrcholy i pády. Byli předsedy vlády, nejvýznamnější opozičníky, dosáhli na metu nejvyšší prezidentskou, jednu dobu trávili v nuceném politickému důchodu. Ovlivnili nejen náš polistopadový vývoj, ale přiznám, jejich vzájemné půtky formovaly i mě samého nejen studiem patřičných rétorických figur.

Bylo obrovské štěstí, že jsme Václava Havla měli, řekl ve vysílání CNN Prima NEWS během oslav výročí sametové revoluce europoslanec a chartista Alexandr Vondra (ODS). Havla s Klausem ocenil a vyzdvihl jejich význam v tom, že se Česko stalo členem mezinárodních organizací. Uvedl také, proč si myslí, že se lidem nechce do politiky.

Už před volbami jsem byl proti tomu, aby se stal Petr Pavel prezidentem. I dnes má základní výhrada, že na Hradě neměl být bývalý komunista, přetrvává. A kdyby se na post premiéra znovu dostal Andrej Babiš (ANO), což není vůbec vyloučené, tam kam jsme se to dostali? To tam rovnou mohl zůstat sedět Gustav Husák. V pořadu K věci na CNN Prima NEWS to uvedl bývalý ministr pro lidská práva a hudebník Michael Kocáb. Zároveň mu však některé Pavlovy kroky imponují a hodnotí je „střízlivě“.

Každoročně se na výročí Dne boje za svobodu a demokracii na Václavském náměstí v Praze koná Koncert pro budoucnost. Letos je mezi interprety i herec a hudebník Igor Orozovič. V rozhovoru pro redakci Showtime popsal, jak vybíral písně, které s kapelou zahraje, a prozradil, že se uskuteční i jedna významná premiéra.

Vedle akcí připomínajících události 17. listopadu z let 1939 a 1989 se v Praze uskutečnilo několik alternativních demonstrací. Na Národní třídě se objevila skupinka s transparenty na podporu Palestiny, ulicí zároveň prošel studentský protest za klima. Na Staroměstském náměstí se sešli odpůrci vlády pod hlavičkou dezinformátora Ladislava Vrabela. Členem týmu zajišťujícího zázemí pro akci byl i muž, který na předchozích demonstracích nosil nášivku ruské žoldnéřské Vagnerovy skupiny, čímž podle soudu schvaloval válečné zločiny.

Každý šestý Čech se domnívá, že se před rokem 1989 měli lidé lépe. Více než polovina je však přesvědčena o opaku. Skeptičtí k vývoji po sametové revoluci jsou především zástupci nejstarší generace a také lidé s nižším vzděláním a nižšími příjmy. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM/MARK pro Festival svobody – uskupení občanských organizací, které každoročně po celé České republice pořádají největší vzpomínkové akce k připomínce 17. listopadu.

Kdyby nedošlo k sametové revoluci, nemohl bych se nikdy podívat do USA. Tak na významnou událost vzpomíná hokejová legenda Jaromír Jágr. Jak o přelomovém datu 17. listopadu mluví i další osobnosti, například moderátor Honza Dědek, zpěváci Josef Vojtek a Michal Hrůza nebo herečka Sabina Remundová?

Že byl prezident Petr Pavel v kampani připodobňován k Václavu Havlovi? Oba byli naprosto odlišné osobnosti, měli jiný životní osud. Nejde je srovnávat. U oslav výročí Dne boje za svobodu a demokracii to pro CNN Prima NEWS uvedl bývalý mluvčí prezidenta Havla Ladislav Špaček. Přesto zmínil jednu podobnost mezi oběma hlavami státu. Zároveň vzpomněl, že Havel prosazoval přímou volbu prezidenta. Uvedl však, proč by v ní jeho bývalý nadřízený neuspěl.

Od sametové revoluce uplynulo 34 let. Redakce CNN Prima NEWS oslovila známé české osobnosti s otázkou, zda splnila jejich očekávání. Jaká byla jejich reakce?

Někdejší chartista, disident a jeden z hybatelů 17. listopadu 1989 Petr Pazdera Payne nečekal, že ještě 34 let po sametové revoluci budou mezi špičkami justice zůstávat lidé, kteří za komunismu soudili odmítače povinné vojenské služby, emigranty a jiné tehdy nepohodlné osoby. „Považuji za zvrácené, že nejvyšším státním zástupcem je předrevoluční vojenský prokurátor a komunista Igor Stříž, který posílal do vězení mladé muže odmítající kvůli svému přesvědčení základní vojenskou službu,“ říká Payne.