17. listopad

Pokud někteří čeští fanoušci při sledování vítězného projevu tenistky Barbory Krejčíkové po finále Turnaje mistryň zatlačovali slzy, nešlo se ničemu divit. Publiku v mexické Guadalajaře 17. listopadu přiblížila, co se v tuzemsku stalo přesně před 32 lety a jak je důležité mít možnost žít svobodně. Podle bývalé světové jedničky Andyho Murrayho jsou silná slova české hvězdy určitou nadějí, že se situace změní i v Číně, která je nyní podezřelá z umlčení hráčky Pcheng Šuaj.

Oslavy 17. listopadu se nesly v duchu koncertů, shromáždění i protestů po celé České republice. Někde se demonstrovalo proti vládním opatřením, jinde se řešila otázka budoucích prezidentských voleb či problematika politických vězňů. Rušno bylo po celý den na Národní třídě, kde se u pamětní desky až do pozdních večerních hodin scházeli lidé a nechávali zapálené svíčky. Podívejte se ve fotogalerii redakce CNN Prima NEWS, jak probíhaly události v Praze.

Oslavy 17. listopadu se v Česku spojují zejména se Dnem boje za svobodu a demokracii či Mezinárodním dnem studenstva. Mnozí však netuší, že jde i o oslavu radosti ze života. Řeč je o předčasně narozených dětech, kterých jen v Česku přijde na svět ročně až 8 500. Drobné ratolesti, které se mnohdy hrdým rodičům vejdou do dlaně, na jejich světový den lidé oslavují purpurovou barvou. A do ní se zahalily i mnohé české památky či významná místa.

Herečka a signatářka Charty 77 Vlasta Chramostová, která by 17. listopadu oslavila 95. narozeniny, si v životě sáhla až na pomyslné dno. Do smrti ji trápily obrovské výčitky. O co šlo?

Prezident Miloš Zeman pravděpodobně bude vetovat jednoho z kandidátů na ministra. Řekl to v rozhovoru televize Nova. Jméno ale neuvedl. Jen několik hodin před Zemanovým rozhovorem budoucí premiér Petr Fiala (ODS) po setkání s prezidentem uvedl, že hlava státu jistý problém s jediným kandidátem na ministra skutečně má.

Projev bývalého prezidenta Václava Klause na Národní třídě budí vášně. Jeho tvrzení, že komunismus nesvrhli studenti ani disidenti, vyvolalo reakce na sociálních sítích. Do Klause se například strefoval primátor Prahy Zdeněk Hřib nebo jeho předchůdce Jan Kasl, ale také evoluční biolog Jaroslav Flegr.

Češi žijí už 32 let v demokracii, tvrdá diktatura však leží nedaleko. Slavíme 17. listopadu, diktátor Alexandr Lukašenko ale vězní 869 politických vězňů. Nemáme místo oslav svobody spíše protestovat proti totalitě v Bělorusku? „Obávám se, že pokud v Moskvě nepadne režim Vladimira Putina, nezmění se ani Bělorusko. Během sametové revoluce byly karty rozdány jinak,“ porovnává jedna z předních studentských vůdkyň sametové revoluce Monika MacDonagh Pajerová (55).

Snažím se, aby pandemie nebyla otázkou politického střetu, jenže to se nedaří. Ve vysílání CNN Prima NEWS to uvedl předseda ODS a kandidát na premiéra Petr Fiala. „Naši odborníci z Anticovid týmu ve čtvrtek představí protiepidemická opatření. Doufám, že se na nich s vládou dohodnou a kabinet je začne realizovat,“ zdůraznil.

Předseda STAN Vít Rakušan po položení věnce na Národní třídě promluvil nejen o odkazu 17. listopadu, ale také o zhoršující se epidemické situaci v České republice. Úterní rekordní počet 22 479 nakažených si podle něj vyžádá další opatření. „Zneklidněně sleduji, že se současná vláda tváří, že už nevládne,“ podotkl.

Máme dvě výročí 17. listopadu. To z roku 1989, ale také z roku 1939. Podle bývalého českého prezidenta Václava Klause je nutné připomínat si je obě. „Starší z těchto výročí je symbolem prvního dějství nejtemnějšího období našich novodobých dějin, tedy německé okupace,“ řekl Klaus na Národní třídě v Praze.

K 17. listopadu 1989 se každý rok vyjadřují stále stejné osobnosti sametové revoluce, u dějinného zlomu přitom bylo i plno bezejmenných hrdinů. Právě jejich příběhy přinesla kniha Ten den. Jeden z autorů, spisovatel Aleš Palán, v rozhovoru pro CNN Prima NEWS popisuje, co osudový pátek před 32 lety přinesl třeba těhotné demonstrantce, návštěvníkům z ciziny, spoustě zmlácených dětí. Ale i muži, jehož dnes jako hrdinu nevnímáme: veliteli zasahujícího pluku.

Česko si ve středu připomínalo 32 let od sametové revoluce a 82 let od uzavření vysokých škol nacisty. Konaly se pietní shromáždění i kulturní akce. Připomínku historických okamžiků doplnily debaty a demonstrace týkající se aktuálních témat, jako jsou občanská práva, opatření proti epidemii covidu nebo členství ČR v EU. Na rozdíl od loňska, kdy se kvůli šíření koronaviru konaly akce převážně on-line, byly letos navzdory horšící se epidemii zpět v ulicích.