reklama

Jak nižší daně pomohou české ekonomice? Lidé příliš utrácet nezačnou, ukazují data

Plné obchody? Nižší daně v důsledku zrušení superhrubé mzdy by útraty Čechů zvýšit nemusely, ukazují data.
Zdroj: CNN Prima NEWS

Na Nový rok nabyl účinnosti takzvaný daňový balíček, díky kterému výrazně klesnou daně z příjmů fyzických osob. Jeho zastánci argumentovali podporou domácí ekonomiky, neboť domácnosti prý budou pod vlivem zvýšení svých čistých výdělků motivovány k vyšším útratám. Jenže data ze Spojených států naznačují, že taková vládní podpora se může z velké části minout účinkem.

reklama

Mělo to fungovat jednoduše. Vláda rozdá lidem peníze a ti je utratí za užitečné věci a služby. Ekonomika zaznamená plusové body v podobě rostoucích spotřebních výdajů domácností, hrubý domácí produkt se zvýší a hospodářství vybředne z krize. Aktuální data, jež zveřejnil prestižní časopis The Economist, ale ukazují, že praxe je poněkud jiná.

Jak Američané naložili s finanční podporou od vlády.
Jak Američané naložili s finanční podporou od vlády.
Zdroj: CNN Prima NEWS

V článku odkazuje na studii tria ekonomů Oliviera Coibiona, Yuriye Gorodnichenka a Michaela Wewbera, kteří zkoumali, jak americké domácnosti naložily s vládní podporou v podobě dávek, jejichž výše byla odstupňována podle jejich ročního výdělku. Američané, jejichž roční příjem nepřesáhl 100 tisíc dolarů, dostali 1200 dolarů a dalších 500 za každé vyživované dítě.

Únik do domů a bytů v zahraničí

Ekonomové nezjistili nic příliš překvapivého. Největší část z této vládní finanční injekce utratili lidé s nejnižšími příjmy. Ale ani jejich dodatečné výdaje na spotřebu nevzrostly nijak závratně – z přijaté částky utratili jen asi 62 procent. Zhruba 12 procent uspořili a zbytek vydali na splátku dluhu. Lidé s ročním příjmem 100 tisíc dolarů a více si přijaté peníze rozdělili na tři téměř rovné díly: třetinu utratili, třetinu uspořili a třetinu použili na splácení svých závazků. Napříč příjmovými skupinami bylo na spotřebu vydáno jen 42 procent peněz přijatých od vlády, 27 procent uspořeno a 31 Američané použili na umoření dluhů.

K tématu

Otázkou tedy je, jak s dodatečnými příjmy naloží domácnosti české. Dopadl by podobný průzkum v tuzemsku stejně, nebo by se závěry výrazně lišily? „Dá se předpokládat, že domácnosti se v americké i české ekonomice v době krize a nejistoty dalšího vývoje budou chovat obdobně. Česká republika má ale hendikep, že majetkově zajištěná vyšší střední třída teprve vzniká, že lidé teprve v posledních letech akumulují majetek. Očekávala bych tedy, že tím spíš nějaké dodatečné peníze uspoří,“ řekla CNN Prima NEWS Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank.

Podle ní se navíc bude výrazně projevovat vliv očekávání, že daňový balíček byl přijat jen na dva roky, byť v samotném zákoně lhůta takto vymezená není. „Lidé to tak ale díky několikerému zdůrazňování například prezidentem Zemanem budou vnímat, a tak peníze, které skrze nižší daně ušetří, dají z velké části bokem. Vysokopříjmoví je pak spíše využijí k investicím do nemovitostí, avšak nejen v Česku, ale i v zahraničí,“ dodala Horská.

Úspory škodit nemusí

Jiný pohled na daňový balíček má ale hlavní ekonom společnosti BH Securities Štěpán Křeček. „Nesdílím obecné přesvědčení, že by ušetřené peníze díky nižším daním musely jít nutně do spotřeby. Občas se zapomíná, že i úspory v hospodářství hrají velmi důležitou roli. Úspory se totiž přeměňují na investice, pomocí nichž jsou financovány různé projekty, které by jinak svého investora nenašly,“ řekl CNN Prima NEWS.

Určitou komplikací může být současná mimořádně nízká hladina úrokových sazeb, které se u standardních spořicích produktů pohybují jen těsně nad nulou. „To právě otevírá cestu k rozvoji nových forem financování zejména rizikového kapitálu. Mohou tak vzniknout nejrůznější start-upy, které v budoucnu vytvoří nová pracovní místa,“ dodal Křeček.

K tématu

Podle něho by to českou ekonomiku posunulo blíže k západním standardům. „Především ve Spojených státech je běžné, že se úpory dostávají do firem skrze vydávání a prodej akcií, rozšiřuje se to také v západní Evropě. Rovněž u nás došlo v poslední době k mnoha zajímavým vstupům na burzu,“ řekl Štěpán Křeček. Sám prý vnímá námitky některých sociologů nebo svých kolegů z řad ekonomů, realita ho ale přesvědčuje o tom, že zvýšení úspor v důsledku poklesu daňové zátěže nemusí být nutně škodlivé.

Rozvrat veřejných financí

Daňový balíček v podobě zrušení superhrubé mzdy, kdy sazby daně z příjmů zůstaly zachovány na 15 a 23 procentech, vyvolal bouřlivou negativní odezvu z řad mnoha tuzemských ekonomů. Vadí jim zejména prohloubení deficitu, k němuž kvůli razantnímu snížení daní dojde. „Před rizikem rozvratu veřejných financí jsem varoval několikrát a nyní je vidět, že ještě až moc slabě. Pokud se nenajde v příštích letech skupina tzv. dobrovolných hasičů, kteří začnou veřejné finance dávat do pořádku, nebude v historii letošní rok zapsán jako rok covidu, ale jako rok, kdy Česká republika přestala být zemí s nízkým dluhem a s robustní rozpočtovou stabilitou,“ řekl CNN Prima NEWS ekonom Mojmír Hampl, ředitel segmentu služeb pro finanční sektor v KPMG. Ten si také vypůjčil citát britského politika 17. století Olivera Cromwella: „Když zasedá parlament, nikdo si nemůže být jistý majetkem, životem, a ani stabilitou veřejných financí.“

Odhaduje se, že finální podoba daňového balíčku by mohla státní rozpočet připravit ročně o 80 až 90 miliard korun. Think tank IDEA spadající pod Národohospodářský ústav Akademie věd ČR přitom navrhoval řešení, které by státní kasu vyšlo podstatně laciněji, a to přibližně na 44 miliard korun. Ekonomové z IDEA navrhovali namísto pouhého zrušení superhrubé mzdy navýšit daňové sazby a slevy na dani na poplatníka, které by se zároveň přelily do daňového bonusu. Jejich podoba změny daní ale nebyla vzata politiky v potaz.

K tématu

reklama
reklama

Další hlavní zprávy

Školství

Přijímací zkoušky na střední školy rozdělily Česko. Jsou příliš těžké? Zkuste si je

Přijímací zkoušky na střední školy rozdělily Česko. Jsou příliš těžké? Zkuste si je

V prvním květnovém týdnu se deváťáci zapotili při konání přijímacích zkoušek na své vysněné školy. Po jejich dopsání však na mnohé z nich padla skepse. Studenti se často bouří kvůli obtížnosti zkoušek, především té z matematiky. Podle nich bylo nemožné i s nastaveným časem test stihnout. Rodiče dětí pak podtrhují fakt, že se žáci od začátku školního roku prezenčně téměř neučili. Kromě kritiky vůči Cermat však přichází i ta vůči samotným dětem.

Porovnali jsme novou Škodu Fabia s úhlavními konkurenty. Výsledek nás překvapil
Tři kluby věří ve zmrtvýchvstání Superligy. Nenechávají si líbit výhrůžky ostatních
Sobotní oslava i zmatky v pražské zoo. Počitadlo je matoucí, zoufají si lidé ve frontě
Exploze u školy v Kábulu: Nejméně 40 mrtvých, mezi oběťmi jsou hlavně studenti
Čeká tě tam peklo, naznačují odsouzenému Křížkovi. Kteří slavní skončili za mřížemi?
reklama
reklama
Jágr vs. děti. Proč jsi nosil dlouhé vlasy jako holka? ptaly se drsně legendy

Hokej

Domácí zpravodajství

Další články
reklama
reklama