reklama

Jak nižší daně pomohou české ekonomice? Lidé příliš utrácet nezačnou, ukazují data

Na Nový rok nabyl účinnosti takzvaný daňový balíček, díky kterému výrazně klesnou daně z příjmů fyzických osob. Jeho zastánci argumentovali podporou domácí ekonomiky, neboť domácnosti prý budou pod vlivem zvýšení svých čistých výdělků motivovány k vyšším útratám. Jenže data ze Spojených států naznačují, že taková vládní podpora se může z velké části minout účinkem.

reklama

Mělo to fungovat jednoduše. Vláda rozdá lidem peníze a ti je utratí za užitečné věci a služby. Ekonomika zaznamená plusové body v podobě rostoucích spotřebních výdajů domácností, hrubý domácí produkt se zvýší a hospodářství vybředne z krize. Aktuální data, jež zveřejnil prestižní časopis The Economist, ale ukazují, že praxe je poněkud jiná.

V článku odkazuje na studii tria ekonomů Oliviera Coibiona, Yuriye Gorodnichenka a Michaela Wewbera, kteří zkoumali, jak americké domácnosti naložily s vládní podporou v podobě dávek, jejichž výše byla odstupňována podle jejich ročního výdělku. Američané, jejichž roční příjem nepřesáhl 100 tisíc dolarů, dostali 1200 dolarů a dalších 500 za každé vyživované dítě.

Únik do domů a bytů v zahraničí

Ekonomové nezjistili nic příliš překvapivého. Největší část z této vládní finanční injekce utratili lidé s nejnižšími příjmy. Ale ani jejich dodatečné výdaje na spotřebu nevzrostly nijak závratně – z přijaté částky utratili jen asi 62 procent. Zhruba 12 procent uspořili a zbytek vydali na splátku dluhu. Lidé s ročním příjmem 100 tisíc dolarů a více si přijaté peníze rozdělili na tři téměř rovné díly: třetinu utratili, třetinu uspořili a třetinu použili na splácení svých závazků. Napříč příjmovými skupinami bylo na spotřebu vydáno jen 42 procent peněz přijatých od vlády, 27 procent uspořeno a 31 Američané použili na umoření dluhů.

Otázkou tedy je, jak s dodatečnými příjmy naloží domácnosti české. Dopadl by podobný průzkum v tuzemsku stejně, nebo by se závěry výrazně lišily? „Dá se předpokládat, že domácnosti se v americké i české ekonomice v době krize a nejistoty dalšího vývoje budou chovat obdobně. Česká republika má ale hendikep, že majetkově zajištěná vyšší střední třída teprve vzniká, že lidé teprve v posledních letech akumulují majetek. Očekávala bych tedy, že tím spíš nějaké dodatečné peníze uspoří,“ řekla CNN Prima NEWS Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank.

Podle ní se navíc bude výrazně projevovat vliv očekávání, že daňový balíček byl přijat jen na dva roky, byť v samotném zákoně lhůta takto vymezená není. „Lidé to tak ale díky několikerému zdůrazňování například prezidentem Zemanem budou vnímat, a tak peníze, které skrze nižší daně ušetří, dají z velké části bokem. Vysokopříjmoví je pak spíše využijí k investicím do nemovitostí, avšak nejen v Česku, ale i v zahraničí,“ dodala Horská.

Úspory škodit nemusí

Jiný pohled na daňový balíček má ale hlavní ekonom společnosti BH Securities Štěpán Křeček. „Nesdílím obecné přesvědčení, že by ušetřené peníze díky nižším daním musely jít nutně do spotřeby. Občas se zapomíná, že i úspory v hospodářství hrají velmi důležitou roli. Úspory se totiž přeměňují na investice, pomocí nichž jsou financovány různé projekty, které by jinak svého investora nenašly,“ řekl CNN Prima NEWS.

Určitou komplikací může být současná mimořádně nízká hladina úrokových sazeb, které se u standardních spořicích produktů pohybují jen těsně nad nulou. „To právě otevírá cestu k rozvoji nových forem financování zejména rizikového kapitálu. Mohou tak vzniknout nejrůznější start-upy, které v budoucnu vytvoří nová pracovní místa,“ dodal Křeček.

Podle něho by to českou ekonomiku posunulo blíže k západním standardům. „Především ve Spojených státech je běžné, že se úpory dostávají do firem skrze vydávání a prodej akcií, rozšiřuje se to také v západní Evropě. Rovněž u nás došlo v poslední době k mnoha zajímavým vstupům na burzu,“ řekl Štěpán Křeček. Sám prý vnímá námitky některých sociologů nebo svých kolegů z řad ekonomů, realita ho ale přesvědčuje o tom, že zvýšení úspor v důsledku poklesu daňové zátěže nemusí být nutně škodlivé.

Rozvrat veřejných financí

Daňový balíček v podobě zrušení superhrubé mzdy, kdy sazby daně z příjmů zůstaly zachovány na 15 a 23 procentech, vyvolal bouřlivou negativní odezvu z řad mnoha tuzemských ekonomů. Vadí jim zejména prohloubení deficitu, k němuž kvůli razantnímu snížení daní dojde. „Před rizikem rozvratu veřejných financí jsem varoval několikrát a nyní je vidět, že ještě až moc slabě. Pokud se nenajde v příštích letech skupina tzv. dobrovolných hasičů, kteří začnou veřejné finance dávat do pořádku, nebude v historii letošní rok zapsán jako rok covidu, ale jako rok, kdy Česká republika přestala být zemí s nízkým dluhem a s robustní rozpočtovou stabilitou,“ řekl CNN Prima NEWS ekonom Mojmír Hampl, ředitel segmentu služeb pro finanční sektor v KPMG. Ten si také vypůjčil citát britského politika 17. století Olivera Cromwella: „Když zasedá parlament, nikdo si nemůže být jistý majetkem, životem, a ani stabilitou veřejných financí.“

Odhaduje se, že finální podoba daňového balíčku by mohla státní rozpočet připravit ročně o 80 až 90 miliard korun. Think tank IDEA spadající pod Národohospodářský ústav Akademie věd ČR přitom navrhoval řešení, které by státní kasu vyšlo podstatně laciněji, a to přibližně na 44 miliard korun. Ekonomové z IDEA navrhovali namísto pouhého zrušení superhrubé mzdy navýšit daňové sazby a slevy na dani na poplatníka, které by se zároveň přelily do daňového bonusu. Jejich podoba změny daní ale nebyla vzata politiky v potaz.

Tagy:

Hlavní zprávy

Termíny a systém prvního předvánočního MS ve fotbale 2022. Proč začíná v listopadu?
MS ve fotbale

Termíny a systém prvního předvánočního MS ve fotbale 2022. Proč začíná v listopadu?

Česká reprezentace zabojuje o fotbalové mistrovství světa v Kataru v březnové baráži. Pokud by ve dvoukolovém play-off uspěla, bude se upínat k termínu 21. listopad 2022. Právě v tento den „mundial“ v exotické destinaci začíná. Termín je to pro světový šampionát dosti netradiční, ale vzhledem k vedrům v Perském zálivu je zimní varianta pro hráče komfortnější než tradiční letní.

Spory uvnitř České lékařské komory gradují. O očkování dětí museli členové jednat ve sněhu

Spory uvnitř České lékařské komory (ČLK) nabírají na intenzitě. Menší část jejích členů chtěla v sobotu v Lékařském domě uspořádat odbornou diskusi o očkování dětí. Vedení ale konání akce zamítlo. Jako důvod uvedlo špatnou epidemickou situaci. Jednání se tak muselo uskutečnit venku ve sněhu. Organizátoři semináře, kteří si přezdívají Paralelní lékařská komora a jsou podepsaní pod Deklarací lékařů proti nátlaku na očkování, to považují za naschvál. Prezident komory Milan Kubek to odmítá.

reklama

Domácí zpravodajství

Hrůzné snímky plic neočkovaných s covidem: Lékař posílá lidem varovný vzkaz

Bez dalších závažných nemocí, 46 a 38 let, těžké plicní postižení. Další „sporťák 48 let“ na mimotělním oběhu. Lékař plzeňské letecké záchranné služby Jiří Chvojka zveřejňuje na sociálních sítích anonymní příběhy lidí, kterým zdraví zničil covid. Dá se předpokládat, že se jedná o lidi, kteří nejsou očkovaní, lékař totiž zároveň vyzývá k vakcinaci.

Strach o Rockyho: Covid Vémolově Lele zkomplikoval porod, s Karlosem teď spát nebude

Partnerka Karlose „Terminátora“ Vémoly Lela Ceterová ve středu porodila malého Rockyho. Jenže nic se neobešlo bez komplikací. Pár dní před nástupem maminky do nemocnice dostali novopečení rodiče covid. Ceterová v sobotu v živém vysílání na Instagramu popsala, že žila ve stresu a beznaději. Domů se vrací v neděli, se svým partnerem ale nemůže spát v jedné místnosti.

reklama