Daňový balíček začne platit v lednu. Ministerstvo vnitra dostalo příkaz ze Sněmovny

„Daňový balíček bude vydán ve Sbírce zákonů pod č. 609/2020 Sb. dne 31. prosince 2020. Legislativní proces tím bude dokončen do konce roku a daňový balíček tak nabyde účinnosti 1. ledna 2021,“ sdělilo v pondělí ministerstvo financí.

Podle Vondráčka se sice jedná o hraniční termín, ale předpokládá se, že na silvestra ve Sbírce zákonů vyjde. „Ono se to stihne. Kdyby se to náhodou nestihlo, zákon přechodných ustanovení pamatuje na možnost, že by lhůta uplynula až po 1. lednu. Ta ustanovení týkající se toho, co zajímá lidi nejvíce, tedy daně z příjmů, by měla zpětnou účinnost. Když by to vyšlo ve Sbírce zákonů v lednu a účinnost by byla od 1. února, podle některých přechodných ustanovení by se uplatnily už na lednové příjmy. Taky je to možnost, ale zákon by měl pět různých účinností,“ sdělil Vondráček.

V prosinci normu schválili poslanci a senátoři. Prezident Miloš Zeman ji nepodepsal, ale ani nevetoval a v pondělí ji vrátil Vondráčkovi. „Názor pana prezidenta samozřejmě respektuji. My budeme dál postupovat podle ústavy a zákon vyjde ve sbírce zkrátka jen se dvěma podpisy, a to s podpisem předsedy vlády a mého pana místopředsedy (Vojtěch Filip, KSČM), protože v době, kdy se projednával, jsem musel být v důsledku onemocnění covidem doma,“ dodal předseda Sněmovny.

Podle místopředsedy vlády Jana Hamáčka (ČSSD) podpis připojil i předseda vlády Andrej Babiš (ANO).

Zeman: Balíček může prohloubit nepříznivý vývoj veřejných financí

Své rozhodnutí nepodepsat daňový balíček oznámil prezident 20. prosince. Na podepsání či vetování zákona má prezident lhůtu 15 dní. Daňový balíček podle sněmovních stránek obdržel prezident 22. prosince.

Podle toho, co Zeman napsal v dopise předsedovi Sněmovny, se mu nelíbí, že daňová změna může „prohloubit nepříznivý vývoj veřejných financí, zejména státního rozpočtu“.

Daňový balíček jako jednu z hlavních změn přináší zrušení takzvané superhrubé mzdy. Od roku 2008 byla základem daně z příjmů u zaměstnanců hrubá mzda navýšená o povinné odvody zaměstnavatele. Nově má být základem daně pouze hrubá mzda. Současně s tím zvyšuje zákon v příštím a přespříštím roce daňovou slevu na poplatníka vždy ročně o tři tisíce korun. Samotné zrušení superhrubé mzdy může připravit státní rozpočet podle údajů ministerstva financí asi o 52 miliard korun.

„Uvedené změny zákona o daních z příjmů, spočívající ve snížení zdanění nejen v jedné, ale rovnou ve dvou úrovních, považuji za současné situace státu za projev snížené míry odpovědnosti,“ stojí v prezidentově dopisu Vondráčkovi.

Původní verze, kterou v listopadu schválila Sněmovna, znamenala výpadek daňových příjmů veřejných rozpočtů zhruba 130 miliard korun, z toho na státní rozpočet připadl výpadek asi 88 miliard korun. Sněmovna balíček přijala v senátní verzi, která bude znamenat pro státní rozpočet výpadek příjmů 87,5 miliardy korun. Schválený státní rozpočet s tím nepočítá.

Opozice považuje rozpočet za nereálný

Poslanci rozpočet schválili a prezident ho podepsal se schodkem 320 miliard korun. Opozice z tohoto i jiných důvodů kritizovala rozpočet jako nereálný.

Zákon má vstoupit v účinnost prvního dne kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení, nejdříve však k 1. lednu roku 2021. Ministerstvo financí uvedlo, že díky tomu, že skutečně vstoupí v platnost k 1. lednu, bude již od tohoto data platit například vyšší základní sleva na poplatníka, nové sazby daně z příjmů fyzických osob 15 a 23 procent nebo stravenkový paušál. „Okamžikem obecné účinnosti zákona (tedy 1. ledna 2021) dojde dále k osvobození státních dluhopisů, ke změně rozpočtového určení daní ve prospěch místních samospráv či ke snížení sazby na motorovou naftu o jednu korunu na litr. Ke zvýšení sazeb z tabákových výrobků a zahřívaného tabáku dojde podle původního harmonogramu k 1. únoru 2021,“ uvedlo ministerstvo financí.