Helena Horská

Ceny zboží a služeb se v České republice v květnu meziročně zvýšily o 2,9 procenta. Nejvíce zdražily pohonné hmoty. Oproti minulému měsíci cenová hladina vzrostla o 0,2 procenta. Vyplývá to z aktuálních údajů, které zveřejnil Český statistický úřad.

Rozpočtový schodek na letošní rok mohl být klidně o 150 miliard korun nižší. Do hospodaření státu se totiž nepromítla jen koronavirová pandemie, ale především nezodpovědné snížení daní od počátku letošního roku. „Bude nutné hledat úspory, ale i nové zdroje. Daně z příjmů se budou muset vrátit tam, kde byly,“ uvedla v pořadu Nový den na CNN Prima NEWS Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank.

V České republice se stupňuje debata o tom, jak by se měl změnit daňový systém. Sociálními sítěmi rezonují zejména nápady, jejichž autoři navrhují více zatížit zejména nemovitý majetek. Podle redakcí CNN Prima NEWS oslovených ekonomů to ale není úplně scestný nápad. Podmínkou ovšem je, aby se snížily jiné druhy daní.

Lednová bilance příjmů a výdajů skončila ve schodku 31,5 miliardy korun. To je bezmála čtyřikrát horší výsledek než před rokem. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnilo ministerstvo financí. Podle odhadů analytiků by hospodaření státu mohlo letos skončit v deficitu blízko 400 miliard korun.

České dráhy se chystají od dubna snížit nominální mzdy asi 700 administrativních pracovníků. Podle dřívějšího vyjádření generálního ředitele podniku by to mělo být o deset procent. Tarifní mzdy pak mají letos vzrůst jen o dvě procenta. Vzhledem k inflaci to ale znamená jejich reálný pokles. Podle ekonomů to není dobrý příklad pro ostatní, který navíc může negativně ovlivnit peníze ve zdravotnictví a sociálních službách.

Dluh tuzemských vládních institucí, neboli veřejný dluh, dosáhl ve třetím čtvrtletí 2,17 bilionu korun. Přesáhl tak hranici 38 procent hrubého domácího produktu a v průměru na osobu dosahuje bezmála 203 tisíc korun. V porovnání s předchozím rokem se veřejné zadlužení zvýšilo o více než 386 miliard korun.

Na Nový rok nabyl účinnosti takzvaný daňový balíček, díky kterému výrazně klesnou daně z příjmů fyzických osob. Jeho zastánci argumentovali podporou domácí ekonomiky, neboť domácnosti prý budou pod vlivem zvýšení svých čistých výdělků motivovány k vyšším útratám. Jenže data ze Spojených států naznačují, že taková vládní podpora se může z velké části minout účinkem.

Relativně brzké schválení vakcíny proti koronaviru jak ze strany amerických, tak evropských lékových agentur dává naději, že covidová epizoda by mohla v nadcházejícím roce skončit. To by znamenalo lepší vývoj globální ekonomiky, než se dosud čekalo, což by se příznivě projevilo i na tuzemském hospodářství. Odborníci ale varují před nastoleným trendem vývoje českých veřejných financí.

Koronavirová krize ukázala v plné nahotě, jaká je schopnost veřejných institucí komunikovat s veřejností. Namísto jasného plánu pro zvládání pandemie vidíme spíše chaos, což obrovsky zvyšuje nejistotu v ekonomice. „To je možná daleko horší než otázka výše schodku státního rozpočtu,“ zdůrazňuje hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. Co říká o roli iniciativy KoroNERV-20 ve vztahu k vládě? A je vakcína světlo na konci tunelu? Co nás čeká v příštím roce? Dočtete se v rozhovoru pro CNN Prima NEWS.

Skóre PES se již druhý den v řadě drží na 64 bodech ze sta, což znamená čtvrtý nejvyšší stupeň rizika nákazy koronavirem. Pokud pondělní čísla o vývoji epidemie trend potvrdí, hrozí opětovné zpřísnění protiepidemických opatření. Tedy zavření restaurací, obchodů a dalších služeb. Jenže takový krok před Vánocemi znamená pro spoustu z nich úplný konec.

Zrušení superhrubé mzdy, zachování daňových sazeb z příjmů fyzických osob na 15 a 23 procentech a zvýšení daňových slev na poplatníka znamená nejen navýšení schodku rozpočtu státu, ale bude znamenat i velký „zářez“ do rozpočtů měst a obcí. Navíc prý můžeme zapomenout na komplexní daňovou reformu a k dluhové brzdě se přiblížíme už do pěti let. Tak ekonomové vidí dopady daňového balíčku, který poslanci schválili v noci na pátek.

Vláda pokračuje ve zvyšování nejistoty. Firmy ani lidé nedostali dostatek času na to, aby se na uzavření podstatné části ekonomiky připravili. Hospodářství se může v posledním čtvrtletí propadnout stejně jako na jaře, o práci může přijít až 200 tisíc lidí. Jde o důsledek selhání a nečinnosti vlády v létě. Tak vidí ekonomové dopady lockdownu ohlášeného tuto středu.