Štěpán Křeček

Když před rokem a půl začínala koronavirová krize, obávali se ekonomové, že bude následovat krize finanční. Za následek měla mít masivní propouštění, k čemuž docházelo například po minulé krizi po roce 2008. Nezaměstnanost se však oproti predikcím udržela nadále na velmi nízké úrovni a naopak již čtvrtý měsíc za sebou klesá. Ekonomové tak nyní hledají příčinu těchto pozitivních výsledků.

Většina členů bankovní rady České národní banky na svém středečním měnověpolitickém zasedání hlasovala pro zvýšení dvoutýdenní repo sazby z dosavadních 0,25 na 0,5 procenta. Naplnila se tak očekávání analytiků. Centrální bankéři zřejmě reagovali na inflaci, která řadu měsíců setrvává na samé horní hranici cílového pásma České národní banky.

Ceny zboží a služeb se v České republice v květnu meziročně zvýšily o 2,9 procenta. Nejvíce zdražily pohonné hmoty. Oproti minulému měsíci cenová hladina vzrostla o 0,2 procenta. Vyplývá to z aktuálních údajů, které zveřejnil Český statistický úřad.

Dovolenou v létě letos neplánuje více než polovina Čechů a z těch, kteří ji plánují, je většina pro tuzemskou destinaci, konkrétně 57 procent. Vyplývá to z výzkumu agentury STEM/MARK pro MF DNES. Důvodem jsou především obavy z nákazy koronavirem a také finanční situace. Lidé chtějí také více poznávat českou krajinu.

Jedním z nejhůře postižených sektorů covidovou pandemií se stala kultura. Zábavní a společenské události byly uzavřené jako první a rozvolňování se dočkávají naopak jako poslední. Mnoho umělců bylo proto nuceno přehodnotit svoji profesní kariéru a vydat se úplně novým směrem, protože dlouhé měsíce bez kulturních akcí vedly k existenčním krizím. Přestože v Česku průměrná mzda vzrostla, v umělecké sféře naopak klesla. A týká se to také zábavního průmyslu, restaurací či ubytování.

Nastavení daňového mixu bude jedním z klíčových témat letošních voleb do Poslanecké sněmovny. Veřejné finance se totiž vychýlily z rovnováhy a na budoucí vládu čeká nelehký úkol dostat je zpět pod kontrolu. „Náš daňový systém vznikal v 90. letech, kdy lidé v zásadě nic nevlastnili a zdaňovaly se hlavně příjmy a spotřeba. Po třiceti letech je však otázkou, zda by se neměl daňový mix rozšířit o zdanění majetku,“ řekl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS Štěpán Křeček, hlavní ekonom společnosti BH Securities.

Zavřené hotely i restaurace, omezená letecká doprava i přejezdy hranic. Koronavirová opatření v různé míře zasahují do cestování již od začátku minulého roku. Lidé proto hledají nové alternativy pro letní dovolené. Nejvíce na tom budou tratit především tradiční ubytovací zařízení.

Elektřina, plyn, uhlí i dřevo. Za to všechno si české domácnosti ještě letos připlatí až tisíce korun. Energie by mohly zdražit o 10 až 15 procent. Může za to rostoucí poptávka a zdražování energetických komodit na světových burzách.

Ubytovací zařízení by se mohla otevřít 24. května. Původně se mluvilo o výrazném omezení jejich kapacity, hoteliéři se proto dokonce obrátili na Nejvyšší správní soud. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) ale slíbil, že bude na vládě usilovat o to, aby zařízení mohla provoz obnovit v plném rozsahu. Hoteliéři ovšem nečekají, že by se turisté vrátili v takové intenzitě, na jakou byla například Praha v předcovidovém období zvyklá.

V České republice se stupňuje debata o tom, jak by se měl změnit daňový systém. Sociálními sítěmi rezonují zejména nápady, jejichž autoři navrhují více zatížit zejména nemovitý majetek. Podle redakcí CNN Prima NEWS oslovených ekonomů to ale není úplně scestný nápad. Podmínkou ovšem je, aby se snížily jiné druhy daní.

Evropská unie byla i v loňském roce cílem statisíců imigrantů. Celkem jich v některé členské zemi požádalo o azyl přes 400 tisíc. Každý čtvrtý pak měl namířeno do Německa. Vyplývá to z aktuálních údajů Eurostatu. Imigrační příliv ovšem zeslábl, na čemž měla zásluhu i koronavirová pandemie.

Podíl obyvatel starších 65 let přesáhl loni v Evropské unii jednu pětinu. Ještě před deseti lety to bylo jen něco přes 17 procent. Podobný trend lze pozorovat také v České republice, kde je ovšem dynamika stárnutí populace mírně nadprůměrná. Vyplývá to z aktuálních údajů Eurostatu.