Český státní dluh v prvním pololetí vzrostl o 49,2 miliardy korun na 3,727 bilionu korun. Ve čtvrtletní zprávě o řízení státního dluhu to uvedlo Ministerstvo financí. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 342 034 korun. Míra zadlužení od počátku roku klesla ze 42,9 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 42,4 procenta HDP.
Zrušení 9. třídy na základních školách přinese do státní kasy 50 miliard korun ročně, aniž by se snížila kvalita výuky, vyzývá šéf SPD a předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura k ráznému kroku ve školství. Proti koaličnímu partnerovi se ovšem vymezil ministr Robert Plaga (za ANO). Podle něj je krátkozraké nahlížet na tuzemské vzdělávání „optikou úspor“. Současně připustil, že tato oblast je podfinancována.
Vybere se na nové elektronické evidenci tržeb (EET) přes 14 miliard korun ročně, jak odhadují vládní činitelé? Bývalého ministra financí Miroslava Kalouska tato suma pobavila. „Pod to se fakt někdo podepsal?“ ptal se ironicky. Avizovaný přísun do státní kasy na dotaz CNN Prima NEWS zpochybnil také další exministr financí Ivan Pilný. Podobně skeptický je i další bývalý šéf resortu Ivan Pilip, který změny u spropitného nepovažuje za významné z hlediska rozpočtu.
Ministři za SPD mají mnohem bližší vztah k premiérovi Andreji Babišovi (ANO) než ke straně, jež je nominovala, poznamenal ve vysílání CNN Prima NEWS politolog Jan Kubáček. Vláda funguje již půl roku, ve čtvrtek se schází premiér s jednotlivými ministry, aby zhodnotil jejich práci. Podle Kubáčka čeká některé členy vlády od Babiše důrazné varování: „Pokud nezmění způsob své práce, mohou se v čase adventu rozloučit s úřadem.“
Vláda slíbila učitelům, že na konci jejího mandátu se dočkají průměrného platu ve výši 75 tisíc korun. Podle ekonoma a výkonného ředitele think tanku IDEA Daniela Münicha však tato částka nebude odpovídat rovněž slibovaným 130 procentům průměrné mzdy. Odkazuje se na ekonomické predikce. Odborníci současně spočítali, kolik musí ministr školství Robert Plaga (za ANO) vybojovat pro rozpočet resortu na příští rok, aby kabinet naplnil své závazky týkající se mezinárodního srovnání OECD.
Při sledování současné situace na české politické scéně se nabízí otázka, jak by asi vypadala celospolečenská debata o možnostech financování České televize a rozhlasu v ideálním světě. Zřejmě by šlo o konstruktivní a racionální diskusi, během níž by se politici a experti zabývali možnostmi, jakou roli by měla mít veřejnoprávní média v moderní éře digitálních technologií. Jenže hádejte co... Nežijeme v ideálním světě. Média veřejné služby se tak stala hřištěm pro politický boj plný populismu a pokrytectví.
Bouřlivou debatu rozpoutala v pořadu 360° na CNN Prima NEWS vládou chystaná změna financování veřejnoprávních médií. Když Libor Vondráček (Svobodní) zvolený za SPD připustil úvahy o větší kontrole a transparentnosti hospodaření a celkového fungování České televize, vyprovokoval tím zástupce opozice ve studiu k ostré reakci. Podle Pavly Pivoňky Vaňkové (STAN) je cílem vládních stran televizi nejprve vyhladovět a následně ji ovládnout.
Debata o budoucnosti financování České televize a Českého rozhlasu vyvolala v pondělním pořadu 360° na CNN Prima NEWS ostrou výměnu názorů mezi místopředsedou Poslanecké sněmovny Patrikem Nacherem (ANO) a bývalým ministrem kultury Martinem Baxou (ODS). Zatímco Nacher tvrdil, že současný spor o veřejnoprávní média odstartovalo zvýšení koncesionářských poplatků v době předvolební kampaně za předchozí vlády, Baxa varoval před ohrožením nezávislosti ČT a ČRo.
Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) v rozhovoru pro CNN Prima NEWS přiznal, že Motoristé nesplní slib o vyrovnaném rozpočtu do čtyř let. Omluvil se za to a dodal, že Motoristé nerezignují na to, aby se státní rozpočet postupně konsolidoval. Hájil také návrh skupiny koaličních poslanců na zmírnění zákona o střetu zájmů. Podle opozice je změna šitá na míru premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Šťastný ale tvrdí, že nejde o úlevu pro premiéra ani holding Agrofert, ale pro tisíce lidí, kteří chtějí do politiky.
Je to třetí paskvil, který píšou ministerstvo kultury a Oto Klempíř (za Motoristy). Nesedí tady a v médiích neobhajuje zákon o zrušení koncesionářských poplatků, kritizovala ministra v pořadu 360° poslankyně STAN Pavla Pivoňka Vaňková. Vládní koalici mimo jiné nepřímo vyčetla, že předvádí „fiskální iluzi“. Nestraník za SPD Miroslav Ševčík ji následně obvinil ze lži. Návrh zákona spjatý se změnou financování České televize a Českého rozhlasu hájil ve vysílání CNN Prima NEWS rovněž místopředseda Sněmovny Patrik Nacher (ANO).
Vláda zřejmě bude moci navyšovat výdaje na obranu nad schválené výdajové rámce rozpočtu až do roku 2036. Výdaje nad dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) se nebudou započítávat do schválených výdajových rozpočtových rámců. Prodloužení této výjimky v pátek schválila Sněmovna ve sporné novele zákonů, které se týkají veřejných rozpočtů. Podle ODS to povede k „brutálnímu zadlužení“ státu.
Vládou prosazovaná novelizace rozpočtových zákonů vyvolala ve středu ve Sněmovně ostrý spor. Opozice pálí hlavně do Motoristů kvůli jejich předvolebním slibům o vyrovnaných rozpočtech. „Měli jste heslo, že pohlídáte Andreje Babiše (ANO), tak jak to jde?“ útočil šéf Pirátů Zdeněk Hřib. Ministr sportu, zdraví a prevence Boris Šťastný (Motoristé) již dříve prohlásil, že slogan o hlídání Babiše ztratil smysl při podpisu koaliční smlouvy a strana se nyní soustředí na plnění vládního programu. Podle lidovce Mariana Jurečky ale Motoristé srazili paty a „plní zadání“. Šťastný ovšem pro CNN Prima NEWS řekl, že Motoristům jde nyní o investice a na svou roli nerezignovali.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
