státní rozpočet

Nový závazek NATO ve výši pěti procent HDP na výdaje do obrany považuji za symbol. Myšlenka celé věci by měla být opačná – nejdříve potřebujeme ekonomický růst, porcovat se může až poté. To je názor guvernéra České národní banky (ČNB) Aleše Michla na aktuální dění v Severoatlantické alianci. Výrok předsedy vlády Petra Fialy (ODS) na toto téma vnímá šéf centrální banky jako klišé, řekl v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS.

Schodek státního rozpočtu bude v příštím roce vyšší než letos, mohl by se dostat až k 280 miliardám korun. Za prohloubením schodku budou mimo jiné zvýšené výdaje na obranu, řekl České televizi (ČT) ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Stínová ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v reakci ČTK řekla, že zvýšení deficitu by bylo fiaskem vládní rozpočtové politiky. V letošním roce stát plánuje hospodařit se schodkem 241 miliard korun, na konci května deficit činil 170,5 miliardy korun.

Stačí dosavadní výdaje do obrany, nebo by do ní měla ČR investovat více peněz? Třetina Čechů si myslí, že do obranného rozpočtu není třeba více než aktuální dvě procenta HDP. Další třetina si ovšem stojí za názorem, že by se mělo investovat více – někteří se nebrání ani pěti procentům HDP, po kterých volá NATO. Vyplývá to z exkluzivního výzkumu analytického ústavu STEM pro redakci CNN Prima NEWS. Na opačné straně názorového spektra pak stojí 19 procent lidí, kteří výdaje na obranu považují za zbytečnost a prostředky by přesunuli jinam.

Šéf ANO Andrej Babiš se nijak netají tím, že by chtěl v případě výhry ve volbách převést financování České televize (ČT) pod stát. Situace ve veřejnoprávním médiu tak může být již brzy zcela jiná. Ve vysílání CNN Prima NEWS to prohlásil Aleš Borovan, vydavatel webu Borovan.cz. Rovněž si stojí za tím, že médium bylo, je a bude politickou institucí kvůli volbě radních ČT Poslaneckou sněmovnou.

Miliardář Elon Musk se ve středu zapojil do debaty o zákonu na snížení daní a výdajů, který podporuje americký prezident Donald Trump. V příspěvku na sociálních sítích označil tento návrh za „odporný hnus“, který zvýší schodek federálního rozpočtu. Bílý dům údajně Muskovo ostré vyjádření nepřekvapilo, vyplývá z videa dostupného na CNN.

Diskuze o státním rozpočtu na příští rok běží v plném proudu. V pořadu Co na to ministr na CNN Prima NEWS to potvrdil šéf resortu financí Zbyněk Stanjura (ODS). Podle něj si někteří ministři komplikují svou roli, když s ním nejprve nejednají. Na veřejnost se totiž nejdříve dostanou jejich požadavky, které ale nejsou reálné.

Kdyby mi někdo řekl, že dám za pravdu exministru financí Miroslavu Kalouskovi, asi bych se smál, řekl na tiskové konferenci Pirátů poslanec a jejich bývalý šéf Ivan Bartoš. Poslanecký klub totiž obvinil ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS), že vláda vyplatila pouze část peněz určených na pomoc postiženým oblastem po loňských povodních. Obdobně přitom hovoří i Kalousek. Mluvčí resortu financí Petra Vodstrčilová však namítla, že část obnosu zůstává v nespotřebovaných výdajích, přičemž je stále účelově navázána na povodňové záležitosti.

Vláda Petra Fialy (ODS) připravuje rozpočet na příští rok, který těžko můžeme přijmout, pokud po volbách sestavíme vládu. Redakci CNN Prima NEWS to řekla stínová ministryně financí Alena Schillerová (ANO) s tím, že návrh rozpočtu bude muset projít auditem. „Pokud v něm budou nestandardnosti, přepracujeme ho,“ dodala. Současná vláda musí návrh rozpočtu dodat Sněmovně do září. Rozhodovat o něm ale pravděpodobně budou až noví poslanci po volbách.

Předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Alena Schillerová se v pořadu Partie Terezie Tománkové opřela do premiéra Petra Fialy (ODS) a zejména do zahájení kampaně koalice Spolu. Podle ní na akci chyběly jen pionýrské šátky nebo pěticípé hvězdy. To si nenechal líbit místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS), který Schillerové připomněl její návštěvy Ústředního výboru KSČM. Právě tam chodila jako ministryně financí vyjednávat státní rozpočet.

Přímé výdaje státního rozpočtu související s válkou na Ukrajině loni klesly meziročně o 7,1 miliardy korun na 17,3 miliardy korun. Nejvyšší část z toho tvořila humanitární dávka, která vyšla na osm miliard korun. Uvedla to vláda ve státním závěrečném účtu za loňský rok s odvoláním na údaje správců kapitol. Upozornila ale na to, že toto číslo nezahrnuje utajované údaje. Poukázala i na to, že dopady pracovního uplatnění válečných uprchlíků na příjmovou stranu rozpočtu nelze jednoznačně vyčíslit. Ministerstvo práce v únoru uvedlo, že na odvodech a části daní od uprchlíků loni vybral stát 23,5 miliardy korun, zatímco výdaje představovaly 15,5 miliardy korun.

Bývalí členové Svobodných a příznivci myšlenek libertarianismu založili novou stranu Voluntia, kterou představili na tiskové konferenci. Podle volebního lídra v Praze Jiřího Fábery se nynější Svobodní výrazně odklonili od svých původních myšlenek. Jejich předseda Libor Vondráček prý spory uvnitř spojení s SPD, Trikolorou a PRO raději vymlčí, uvedl Fábera pro CNN Prima NEWS. Členové Voluntie na brífinku zdůraznili, že představují „pravici bez nahnědlého odéru“. Mimo jiné se staví proti vyšším poplatkům pro veřejnoprávní média.