státní rozpočet

Koncesionářské poplatky nestrannost České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) negarantují, řekl v pořadu 360° na CNN Prima NEWS senátor za klub ODS a TOP 09 Zdeněk Hraba. Jeho kolegyni z horní komory Janě Mračkové Vildumetzové (ANO) vadí nedostatečné kontroly hospodaření veřejnoprávních médií. Spornou novelu projedná ve středu Senát.

Šéf ANO Andrej Babiš je proti české muniční iniciativě a proti výdajům na obranu, uvedl v rozhovoru pro list Financial Times (FT) premiér Petr Fiala (ODS). Rovněž připomněl, že díky iniciativě by se mělo na Ukrajinu dostat podobné množství nábojů ráže 155 milimetrů jako loni (bylo jich 520 tisíc). Podle Babišova následného vyjádření premiér lživými výroky potvrdil, že mu nikdy nešlo o téma bezpečnosti a shodu s opozicí, ale jen o konfrontaci. Místopředseda Sněmovny Radek Vondráček (ANO) k tomu uvedl, že Putin by měl vládě zaslat „blahopřejný telegram“.

Jsem přesvědčeným lidovcem, ale nikoliv přesvědčeným příznivcem současné vlády, zdůraznil v pořadu 360° na CNN Prima NEWS senátor Jiří Čunek (KDU-ČSL). Lidovci se ale podle něj odchýlili od svých základů za cenu „jakési účasti na vládě“. Senátor připustil, že nabídky z jiných politických uskupení má, ale současně zdůraznil, že je odmítl.

Stabilita míru je udržována strategií odstrašení, která je nejlevnější variantou, řekla ve vysílání CNN Prima NEWS ekonomka Jana Matesová. Ilona Švihlíková se však ohledně otázky vyšších výdajů na obranu obává „paciček přisátých na státní rozpočet“. Zbrojařský průmysl rovněž označila za „otesánka“. Matesová však oponovala, že NATO počítá s analýzou možných rizik zneužití ze strany zbrojařů.

Příště budeme platit daň ze vzduchu, protože dýcháme? Rozšíření poplatků pro veřejnoprávní média těmito slovy ve vysílání CNN Prima NEWS hodnotil komentátor Thomas Kulidakis. Zkritizoval i nové přísnější podmínky pro zaměstnavatele. Přijetí velké mediální novely, jejíž součástí je i tento sporný bod, označil za „pokřivení trhu“. Ministr kultury Martin Baxa (ODS) po středečním přijetí úpravy ve Sněmovně řekl, že cílem novely byla hlavně ekonomická stabilizace médií veřejné služby.

Vláda rozhodla o postupném navýšení výdajů na obranu o 0,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP) ročně až do roku 2030, oznámil ve středu premiér Petr Fiala (ODS). V roce 2026 bude podle něj obranný rozpočet činit 2,2 procenta HDP, v roce 2030 by mělo Česko na obranu vydávat tři procenta HDP. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) si je jistá, že se zvýšené výdaje na obranu podaří vynakládat smysluplně. Počítá s nákupem tanků, chce pracovat na protivzdušné obraně.

Vláda dělá změnami televizních a rozhlasových poplatků medvědí službu veřejnoprávním médiím, řekl ve vysílání CNN Prima NEWS komentátor Martin Schmarcz. Zmínil také, že vláda kvůli absenci debaty ohledně systému podpory zbytečně zvedá „vůči těmto médiím vlnu nenávisti“. Sněmovna bude o velké mediální novele, jejíž součástí jsou i diskutované poplatky, hlasovat ve středu.

Když byli Petr Fiala a Zbyněk Stanjura (oba ODS) dříve v opozici, pevné hlasování označili za znásilnění demokracie, uvedl ve vysílání CNN Prima NEWS komentátor Thomas Kulidakis. Připomněl, že nyní ke stejnému nástroji kabinet sahá v případě schválení velké mediální novely. Zmínil i další „pikanterie“, které hlasování o zvýšení poplatků pro veřejnoprávní média doprovází. Politolog Pavel Šaradín poznamenal, že varianta jejich financování státem sice neznamená žádnou pohromu, zůstává ovšem potenciálním nebezpečím.

Na letní summit NATO hodlám jet za Česko se závazkem tří procent HDP na obranu, řekla v pořadu K věci na CNN Prima NEWS ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Podotkla, že k cíli má pomoct usnesení vlády, které toto navýšení zakotví v rozpočtu pro příští rok. Černochová rovněž věří, že Evropa a administrativa Donalda Trumpa opět najdou společnou řeč u jednoho stolu.

Česko vydalo na humanitární dávky a další pomoc uprchlíkům z Ukrajiny od začátku války do konce loňska 62,5 miliardy korun. Lidé s dočasnou ochranou za tu dobu státu na odvodech a části daní zpátky zaplatili 55,5 miliardy korun. Příjmy postupně rostou. Poprvé převýšily výdaje ve třetím čtvrtletí roku 2023. Loni pak vybraná suma přesáhla poskytnutou podporu o osm miliard korun. Dosáhla 23,5 miliardy korun. Výdaje činily 15,5 miliardy. Vyplývá to z údajů, které ČTK poskytlo ministerstvo práce.

Ačkoliv ruští představitelé opakovaně šíří narativy o dobré situaci tamní ekonomiky, při detailním pohledu je silně nestabilní, makroekonomická situace se navíc letos bude dále zhoršovat. Vyplývá to ze studie pro ministerstvo zahraničí s názvem Factors of Instability in the Russian Economy (Faktory nestability ruské ekonomiky), jíž má redakce CNN Prima NEWS k dispozici. „Studie identifikuje slabá místa a možné zdroje nespokojenosti v ruské společnosti,“ píše se v textu. Ruská ekonomika podle něj čelí mnohým výzvám – například riziku stagflace či recese. Studie se také detailně věnuje tomu, jak se současná špatná ekonomická situace podepisuje na jednotlivých částech ruské společnosti.

Bitva o miliardy na podporu obnovitelných zdrojů – zejména solárních elektráren – pokračuje. Už zítra by měli novelu energetického zákona projednat senátoři. Ovšem jestli nová úprava, která má státnímu rozpočtu ušetřit na dotacích skoro 17 miliard korun, projde, není vůbec jisté. Proti jsou totiž i někteří poslanci vládní koalice.