
Volby by se od roku 2026 mohly konat pouze v pátek, navrhuje ministerstvo vnitra
Přestože Evropu i celý svět drtí nejvyšší inflace za posledních 40 let, stále jde o úsměvnou epizodu v porovnání s těmi, které (nejen) starý kontinent zažil ještě v poměrně nedávné minulosti. Řeč je o hyperinflaci, která se projevuje mnohem brutálněji, než si v současné době dovedeme představit. V porovnání s ní je 14procentní tempo růstu cen skutečně „čajíčkem pro děti“. Při hyperinflaci totiž ceny rostou o tisíce až biliardy procent měsíčně.
Ve veřejném prostoru se stále častěji objevuje argument, že kdyby Česká republika už dávno vyměnila korunu za euro, nemusela by nyní trpět pod jhem třicetileté inflace. A zastánci této myšlenky odkazují na údaje Eurostatu, podle nichž je míra růstu cen v eurozóně asi poloviční než u nás. Problém je v tom, že propagátoři eura v lepším případě podléhají přílišnému zjednodušení, v horším dokonce záměrně manipulují fakty.
Když 7. září loňského roku malá země střední Ameriky zavedla bitcoin jako oficiální platidlo, v komunitě „hodlerů“ se ozvalo uznalé zamručení. Jenže už po několika měsících se ukazuje, že šlo o obrovský risk, který nevyšel. Jako by hrstka lidí, která se loni v září vydala proti bitcoinu protestovat, tušila, co přijde. El Salvador si totiž adopcí bitcoinu výrazně zkomplikoval svou finanční situaci.
Pokud aktualizace dat na základě posledního vývoje ekonomiky potvrdí odhady České národní banky, velmi pravděpodobně bankovní rada ještě před letními prázdninami zvýší své úrokové sazby. V takovém případě se dostanou nejvýše od roku 1999. Tehdy ale průměrná úroková sazba u hypotečních úvěrů převyšovala deset procent.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) nechal přezkoumat rozhodnutí své předchůdkyně Aleny Schillerové (ANO) o prominutí daně z přidané hodnoty na energie, které bylo zavedeno na konci loňského roku. „Vydali jste nehorázné vyjádření,“ řekla Schillerová v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS. „Přišel podnět na porušení daňového řádu,“ vysvětloval Stanjura.
Češi vystavili vládě Petra Fialy (ODS) vysvědčení z předmětu, který bychom mohli nazvat boj s dopady inflace. Naprostá většina z nich se domnívá, že pětikoaliční kabinet tuzemským domácnostem s následky nadměrně rostoucích cen nepomáhá dostatečně. Vyplývá to z exkluzivního průzkumu agentury STEM/MARK pro CNN Prima NEWS.
Ještě do letních prázdnin by měl do Poslanecké sněmovny putovat návrh zákona, podle kterého vznikne takzvaný sociální energetický tarif pro domácnosti. V Partii Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Alena Schillerová (ANO) uvedla, že hnutí ANO je připraveno pro takový zákon zvednout ruku. „Podpoříme, aby to rodiny měly co nejrychleji,“ řekla.
Vládní Deštník proti drahotě nepředstavuje faktickou pomoc lidem, kteří se potýkají s dopady dvouciferné inflace. „O celé řadě opatření vaše vláda jen mluví. Kde máte podporu rodin? Je to jen politická deklarace,“ řekla v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS bývalá ministryně financí a šéfka poslanců ANO Alena Schillerová.
Inflaci má na starosti Česká národní banka, ale i vláda může částečně přispět k jejímu snižování. V Partii Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). „Inflace by se mohla začít snižovat ve druhé polovině roku a do přijatelných hodnot se dostane příští rok,“ řekl.
Přísná regulace odběru, dramatický růst cen a propad příjmů domácností a jejich životní úrovně. To jsou zřejmé důsledky potenciálního zastavení dodávek ropy a zemního plynu z Ruska do Evropské unie. Vyplývá to z aktuálního Globálního ekonomického výhledu, který zveřejnila Česká národní banka (ČNB).
Ministr školství Petr Gazdík (STAN) uvažuje o úpravě kritérií pro zápisy na základní školy. Podle něho by se mohla začít zohledňovat doba trvalého bydliště u spádových škol. Gazdík je přesvědčen, že by takové opatření zabránilo účelovému přehlašování dětí na adresu podle toho, do jaké školy chce rodič svého potomka dostat. Jenže podle některých odborníků by to mělo své negativní dopady.