Vládní hnutí ANO upeklo „daňový koláč“, který bude nejvíce chutnat lidem s nejvyššími příjmy. A to až desetinásobně. Zdroj: ČTK
Poslanci schválené zrušení superhrubé mzdy představuje obrovskou úlevu hlavně pro dvacet procent nejvýdělečnějších Čechů. Ti na snížení daní vydělají přes 32 miliard korun ročně, zatímco dolních dvacet procent jen kolem tří miliard. Daňový balíček tedy nejbohatším přinese desetinásobné zvýšení čistých výdělků v porovnání s těmi nejchudšími. Vyplývá to z analýzy think tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd České republiky.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) je spokojena s jednáním v Senátu, kam přišla prosit za odstranění „chyby“ ve vládním daňovém balíčku. Variantu, kterou minulý týden schválila Poslanecká sněmovna, totiž Schillerová považuje za rozpočtově neodpovědnou a české veřejné finance si ji prý nemohou dovolit.
Vedle zrušení takzvané superhrubé mzdy při zachování sazeb daně z příjmů na 15 a 23 procentech (navrhoval premiér a šéf ANO Andrej Babiš) Sněmovnou prošel také návrh Pirátů na zvýšení základní slevy na dani na poplatníka, a to o přibližně deset tisíc korun ročně. Pokud taková podoba změny daní projde i Senátem a podepíše ji prezident, veřejné rozpočty se mohou rozloučit asi se 130 miliardami korun, které jim budou na příjmové straně chybět každý rok. Ministryně financí proto požaduje, aby senátoři zvýšení slevy na dani z novely daňových zákonů odstranili.
Jistota desetinásobku
Jenže podle řady ekonomů by naopak zachování této slevy v kombinaci s mírnými úpravami sazeb daně bylo nejen rozpočtově zodpovědnější, ale také by na celkovém poklesu daňového zatížení vydělaly rovnoměrně všechny příjmové skupiny obyvatelstva. Na rozdíl od vládním hnutím ANO prosazovaného zrušení superhrubé mzdy.
Měsíční úspory na daních u jednotlivých příjmových skupin. Vlevo dopad vládní varianty, vpravo varianta think tanku IDEA Zdroj: repro CNN Prima NEWS
Měsíční úspory na daních u jednotlivých příjmových skupin. Vlevo dopad vládní varianty, vpravo varianta think tanku IDEA Zdroj: repro CNN Prima NEWS
Jestliže se bude od ledna počítat daň z příjmů fyzických osob pouze z hrubé namísto superhrubé mzdy a současně zůstanou zachovány sazby 15 a 23 procent, na změně nejvíce vydělají lidé s nejvyššími příjmy. Na tom by nebylo nic divného, jenže rozdíl mezi lidmi s nejvyššími a nejnižšími příjmy je desetinásobný. Zatímco dvacet procent nejbohatších takto ušetří asi 32 miliard ročně, lidem z prvního příjmového kvintilu (dvacet procent s nejnižším příjmem) vzroste čistý výdělek jen asi o tři miliardy. V přepočtu na měsíční mzdu jde o 3 000 korun navíc pro nejbohatší versus 274 korun pro nejchudší.
Podle ekonomů z think tanku IDEA při Národohospodářské ústavu Akademie věd České republiky se tak celkové snížení daní mezi jednotlivými příjmovými skupinami rozdělí velmi nerovnoměrně. Právě ti nejbohatší „sklidí“ skoro čtyřicet procent, zatímco na lidi s nejnižšími příjmy zbydou jen asi čtyři procenta. Ekonomové proto už počátkem listopadu navrhli alternativu, která by tuto disproporci výrazně narovnala a současně by státní kasu bolela podstatně méně.
Slevu převeďme do bonusu
Navržené změny jsou prakticky jen tři: zrušení superhrubé mzdy doprovázené sazbami 20 a 27 procent z hrubé mzdy, zvýšení základní slevy na poplatníka na 34 700 korun ročně (dnes je to 28 400 korun), převedení této slevy do bonusu. Zejména poslední krok je důležitý pro nízkopříjmové pracující. Ti totiž už dnes díky slevám na daních mají nulovou daňovou povinnost, a tak další zvýšení základní slevy nijak nepocítí, protože se nemění v bonus. Bonus naopak funguje u daňových slev na vyživované děti.
Rozložení snížení daní podle vládní varianty (vlevo) a podle alternativního návrhu z dílny think tanku IDEA. Zdroj: repro CNN Prima NEWS
Rozložení snížení daní podle vládní varianty (vlevo) a podle alternativního návrhu z dílny think tanku IDEA. Zdroj: repro CNN Prima NEWS
Autoři analýzy Štěpán Jurajda, Klára Kalíšková, Daniel Prokop a Michal Šoltés spočítali, že by se v takovém případě lidem s nejvyššími příjmy zvýšila čistá mzda o 887 korun a s těmi nejnižšími o 618 korun měsíčně. V ostatních příjmových skupinách by rovněž došlo k měsíční úspoře kolem 850 korun. Státu by se snížily daňové příjmy jen o necelých 44 miliard, zatímco varianta prosazovaná Andrejem Babišem by znamenala výpadek přes 82 miliard korun ročně.
