Soud uznal bývalého premiéra Nečase vinným v kauze trafik pro poslance ODS
Odvolací soud ve středu potvrdil bývalému premiérovi Petru Nečasovi (ODS) v kauze takzvaných trafik pro poslance ODS podmíněný trest 2,5 roku se zkušební dobou na čtyři roky a peněžitý trest milion korun. Jeho spoluobžalovaný bývalý náměstek ministra zemědělství Roman Boček dostal dvouletý podmíněný trest a musí zaplatit 300 000 korun. Rozsudek, podle kterého se muži dopustili trestného činu podplacení, je pravomocný.
V případu figurovala i Nečasova manželka Jana (dříve Nagyová), kterou prvoinstanční soud také potrestal dvouletým podmíněným trestem a třísettisícovým peněžitým trestem. Žena se ale proti verdiktu neodvolala a rozhodnutí nabylo právní moci už dříve. Trojice vinu od počátku odmítala.
ČTĚTE DÁL: Disidenti budou mít jistotu průměrného důchodu, schválila vláda. Potřebují osvědčení
Odvolací senát podle soudce zpravodaje Alexandra Sotoláře nenašel v prvoinstančním verdiktu žádné chyby. Soud podle něj provedl veškeré důkazy důležité pro posouzení věci, náležitě vyhodnotil provedené odposlechy i další důkazy a zabýval se i širšími souvislostmi. Ze všech okolností pak vyplynulo, že se trojice dopustila podplácení.
Prvoinstanční soud i přes velmi dlouhou dobu trvání trestní věci vyloučil možnost zastavit obžalovaným stíhání. S tím odvolací senát souhlasil. „Tresty odnětí svobody byly uloženy hluboko v dolní polovině trestní sazby,“ prohlásil Sotolář. Při výměře peněžitých trestů se pak podle něj soud zabýval i finanční situací trojice.
Expremiér Petr Nečas hovoří 12. 7. 2013 před pražskou služebnou Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu s novináři poté, co Nečas vypovídal v kauze jeho bývalé blízké spolupracovnice z Úřadu vlády Jany Nagyové. Zdroj: ČTK
Petr Nečas odvádí Janu Nagyovou po výslechu 20. 9. 2013 v Praze Zdroj: ČTK
Petr Nečas a Jana Nagyová odcházejí z policejního výslechu, 20. 9. 2013 Zdroj: ČTK
Odvolací soud Nečasovi potvrdil roční podmínku. Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Odvolací soud Nečasovi potvrdil roční podmínku. Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Za přísné považuje tresty Nečasův advokát Adam Černý. „Mně přijde, že je to trestná činnost, která v podstatě nebyla nikdy předtím trestána, ani nikdy potom. Takže minimálně z té subjektivní stránky mám za to, že je otázka, jestli kdokoli si mohl myslet, že by toto mohlo být posuzováno jako trestná činnost,“ řekl po skončení jednání novinářům. Dodal, že se poradí s klientem na dalším postupu. Naopak státní zástupce Rostislav Bajger je s rozhodnutím spokojen.
Kauza trafik přispěla před více než deseti lety po policejním zásahu na úřadu vlády k pádu Nečasovy vlády. Nečas, tehdejší šéfka jeho kabinetu Nagyová a Boček slíbili poslancům Marku Šnajdrovi, Petru Tluchořovi a Ivanu Fuksovi lukrativní funkce za to, že se vzdají mandátu a nechají projít vládní daňový balíček, s nímž nesouhlasili. Poté, co byl balíček schválen, se Šnajdr stal předsedou dozorčí rady Čepra a Fuksa členem představenstva Českého Aeroholdingu. Kauza trafik přispěla v roce 2013 k pádu Nečasovy vlády.
Nečasův trest zahrnuje i jeho předchozí odsouzení. Expremiér dvakrát křivě svědčil u soudu ve prospěch své manželky. Odvolací pražský městský soud mu za to letos v květnu potvrdil roční podmíněný trest a peněžitý trest 100 000 korun. Nečas se tak stal prvním pravomocně odsouzeným někdejším premiérem České republiky v trestní kauze. Trvá nicméně na tom, že říkal pravdu.
Nečasova někdejší milenka a šéfka jeho kabinetu Nagyová nezákonně nařídila zpravodajcům, aby sledovali premiérovu první manželku Radku a také dva zaměstnance úřadu vlády. Dostala pravomocně podmíněný trest a zákaz činnosti. Bývalý prezident Miloš Zeman Nečasové před koncem svého mandátu udělil milost: prominul jí zbytek zkušební doby.
Zásah policie na úřadu vlády, ministerstvu obrany i řadě dalších míst, který se uskutečnil v noci na 13. června 2013, vedl k pádu vlády Petra Nečase a jeho odchodu z čela ODS. Následně padla řada obvinění a začaly soudní procesy, některé dosud neskončily. Znamenal velký otřes na domácí politické scéně – otevřel cestu novým stranám, především hnutí ANO a Úsvitu přímé demokracie Tomia Okamury, oslabil naopak důvěru ve stávající subjekty, vedle občanských demokratů se to týkalo i ČSSD. Příležitost využil tehdejší prezident Miloš Zeman jmenováním úřednické vlády.