Krnov

Lidé v uplynulé zimě koupili bezdomovcům 24 000 poukazů, díky kterým mohli chladnou noc strávit v některé z nocleháren a dalších zařízeních Armády spásy v Česku. Meziročně se poukazů během letošní mírné zimy prodalo méně než v uplynulém roce. Loni koncem března bylo takzvaných nocleženek v hodnotě 100 korun prodáno zhruba 31 000. V tiskové zprávě o tom v pondělí informovala Armáda spásy.

Kauza blovické základní školy, kde mělo několik dětí ubližovat spolužačce, má nečekané pokračování. Příběh, který na první pohled působil jako děsivá ukázka šikany, se nakonec ukázal být z velké části smyšlený.

Výpadky mobilního signálu, chybějící satelitní telefony či nedostatečný počet evakuačních center. Ale i nefunkční systém varovných SMS zpráv, které často lidem přicházely s několikahodinovým zpožděním. Půl roku od ničivých povodní, které loni v září zasáhly Moravskoslezský kraj, krizové štáby měst a obce analyzují své zkušenosti. Hledají chyby, které je potřeba pro příští mimořádné situace zlepšit, řekli starosta Krnova na Bruntálsku Tomáš Hradil (Krnovští patrioti) a primátor Opavy Tomáš Navrátil (ANO).

Školačka, kterou minulý týden v Krnově napadly dvě dívky, je od incidentu zamlklá a odmítá o něm mluvit. Redakci CNN Prima NEWS to řekla její matka. Vrstevnice dívku zfackovaly, incident si navíc natáčely okolo stojící děti. Oběť během útoku jen nehybně seděla na lavičce a nijak se nebránila.

Na sociálních sítích koluje video, které zachycuje, jak dvě puberťačky v Krnově fackují dívku nehybně sedící na lavičce. Incident na svých sociálních sítích zveřejnila také jedna z útočících dívek. Případem se už zabývá i policie.

Obyvatelé Bohumína přišli v době zářijových povodní o své věci nejen kvůli velké vodě, ale také kvůli zlodějům, kteří v jejich domech rabovali. Soud se teď začíná zabývat prvním z těchto případů. Muži, který ze zaplaveného domu ukradl tři jízdní kola, hrozí dokonce až osmileté vězení.

Více než 120 podnikatelů ze severní Moravy a Slezska, které během loňského září zasáhly ničivé povodně, ve čtvrtek poslali otevřený dopis vládě s žádostí o jednání. Stát podle nich podnikatelům dostatečně nepomohl s obnovou po ničivém živlu. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) je prý připraven se s dotčenými podnikateli co nejdříve sejít.

Policie obvinila 18letého mladíka, který měl na přelomu roku v Krnově brutálně zabít spícího bezdomovce. Soud ho společně s jeho o rok starším kamarádem, který mu měl podle kriminalistů pomoci schovat tělo do výpustě u řeky, poslal do vazby. Údajnému vrahovi hrozí 20 let za mřížemi nebo výjimečný trest, jeho komplicovi pak čtyři roky.

Stav nebezpečí v částech Moravskoslezského kraje zasažených zářijovými povodněmi potrvá do pátku 13. prosince. Žádost hejtmana Josefa Bělici (ANO) schválila vláda, řekl novinářům po zasedání kabinetu ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Mimořádný stav umožňuje rychleji likvidovat povodňové škody a v Moravskoslezském kraji byl vyhlášen 14. září. Kabinet naposledy v říjnu podpořil jeho prodloužení do 13. listopadu.

Po ničivých povodních, které Moravu a Slezsko zasáhly v polovině září, statici na území Moravskoslezského kraje rozhodli o demolici celkem 72 staveb. Z toho je 37 rodinných domů. Novinářům to v pátek řekl ředitel moravskoslezských hasičů Radim Kuchař. Nejvíc budov k demolici je podle něj na horním roku řeky Opavy na Bruntálsku. Státní podnik Povodí Moravy odhadl škodu na majetku po zářijových povodních na 2,9 miliardy korun, přesnou částku bude ještě upřesňovat. Uvedla to Jana Kučerová, která je pověřena vedením útvaru vnějších vztahů a marketingu státního podniku.

Škody po ničivých zářijových povodních budou vyšší, než uvádějí oficiální data. V pořadu Svět financí s Trinity Bank se na tom shodli ekonom Lukáš Kovanda a spolumajitel společnosti Kofola Jannis Samaras. Do oficiálních čísel se totiž podle nich nezapočítává zisk, o který přijdou podniky v zasažených oblastech.

Přehrada v Nových Heřminovech na Bruntálsku už měla být dávno hotová, stát v tomto případě selhal, připustil ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Pro přehradu, a to dokonce i pro její větší variantu, jsou po katastrofálních povodních už i mnozí obyvatelé obce. Původně ji přitom v referendu odmítli.