Litva

Věřím, že ti, kteří se rozhodli omezit dodávky Ukrajině, se připravují na další fázi války. Na neformálním setkání ministrů zahraničí EU v Bruselu to řekl před novináři litevský šéf diplomacie Gabrielius Landsbergis. Evropa podle něj tak dává najevo, že je „připravena s Ruskem prohrát“. Český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) zdůraznil, že hovořit o prohře Ukrajiny je součástí černých scénářů. Zmínil také, že ruský imperialismus si klade za cíl zničit celou ukrajinskou národnost.

Aerolinky airBaltic zveřejnily výsledky hlasování, ve kterém mohli lidé na internetu rozhodovat o pojmenování 48 letadel společnosti. Vybírali z měst Lotyšska, Litvy a Estonska. Hlasování získalo nečekanou popularitu v České republice. Češi jej totiž, alespoň podle příspěvků na sociálních sítích, výrazně ovlivnili a zařídili, že se mezi vybraná města dostala malá estonská obec Kunda. Společnost airBaltic ohledně této skutečnosti pouze konstatovala, že různost významu názvů v různých jazycích je nevyhnutelná.

Exekutoři si stěžují na banku Revolut, která má jen u nás 700 tisíc klientů. Vadí jim, že přestože má bankovní licenci, je velmi složité dohledat skutečné majitele účtů. Zabavovat peníze na těchto účtech je tedy pro ně téměř nemožné. Podle exekutorů by se to mělo řešit změnou zákona.

Litvu a Lotyšsko zasáhla bouře, kterou provázel silný vítr a hustý déšť. V litevské metropoli Vilniusu padající strom zabil padesátiletou ženu, napsala v pondělí agentura AP s odvoláním na místní úřady. Přibližně 200 tisíc lidí v regionu se kvůli bouři ocitlo bez dodávek elektrické energie. Třetí z trojice pobaltských zemí – Estonsko – zasáhla bouře zčásti také, země se ale vyhnula větším materiálním škodám.

Přední ruský vojenský analytik a blízký spolupracovník Vladimira Putina Konstantin Sivkov pohrozil ve vysílání ruské státní televize Rossija 1 zničením Polska. Expert v propagandistickém vysílání vyjádřil přesvědčení, že na každé větší polské město by stačilo shodit dvě jaderné bomby. Českým sousedům Sivkov vyhrožoval i ve svých dřívějších prohlášeních. Poradce polského prezidenta Stanislav Źaryn uvedl, že podobná prohlášení jsou snahou o zastrašení západní společnosti.

Ruské ministerstvo obrany navrhlo revizi hranic ruských teritoriálních vod v Baltském moři. Vyplývá to z návrhu vládního nařízení, uvedla ve čtvrtek agentura Reuters s tím, že Finsko se ohradilo. Litva, které se podle portálu The Moscow Times návrh na rozšíření ruských teritoriálních vod také dotýká, označila ruské počínání za „provokaci“ a předvolala si zástupce Ruské federace ve Vilniusu k podání vysvětlení, napsal server Delfi o prohlášení litevské diplomacie. Ruské tiskové agentury ovšem následně úmysl změnit hranice teritoriálních vod na Baltu popřely.

Litevská premiérka Ingrida Šimonytėová prohlásila, že její země je připravená poslat vojáky na Ukrajinu. Po Francii jde tak o druhou zemi NATO, která s touto myšlenkou reálně pracuje. V případě Litvy by ale mělo jít údajně o tréninkovou misi, nikoli o nasazení vojáků do první linie. Informoval o tom list Financial Times.

Ukrajinští muži utíkají ze své vlasti před mobilizací. Nový zákon ohledně branné povinnosti podepsal prezident Volodymyr Zelenskyj v polovině dubna. Jen za poslední týden zadrželi na slovensko-ukrajinské hranici pět desítek mužů z válkou zmítané země. Za snahu vyhnout se konfliktu zaplatilo od začátku ruské invaze životem již 30 Ukrajinců. Za ilegální převod přes hranice jsou uprchlíci ochotni platit tisíce dolarů.

Až třetina Čechů, konkrétně 33 procent, by si přála návrat totality, ve které by neprobíhaly jakékoliv svobodné volby. Uvádí to průzkum z mimovládní organizace GLOBSEC zkoumající nálady v zemích střední a východní Evropy. V daném tématu jsou na tom hůře už pouze Slováci a Rumuni. Návratu totality se naopak nejvíce brání v Pobaltí.

Český prezident Petr Pavel se ve čtvrtek ve Vilniusu sešel se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, který mimo jiné poděkoval České republice za iniciativu na zajištění munice pro napadenou zemi ve státech mimo Evropskou unii. Novináře o tom informovali zástupci prezidentské kanceláře. Hlavy států probraly i další aktuální potřeby Ukrajiny. Oba prezidenti se v Litvě zúčastní summitu iniciativy Trojmoří.

Narození dětí, zásnuby a přípravy na stěhování. Před Lucií, trojnásobnou maminkou, stála do začátku léta 2023 budoucnost plná radosti, tu však překazila náhlá diagnóza: rakovina prsu. Místo chystání svatby tak diář zaplnily lékařské návštěvy. Lucie má za sebou náročnou léčbu, operaci, při níž přišla o obě prsa a většinu axilárních uzlin, její boj však nekončí. Rozšíření metastáz do dalších orgánů v těle je vysoce pravděpodobné, naději však představuje nejšetrnější imunoterapie na světě. Pojišťovna léčbu v zahraničí nehradí, do akce tak vložila Luciina blízká přítelkyně a založila sbírku na platformě Donio.

Ukrajina potřebuje neomezené a včasné dodávky zbraní, aby mohla bojovat proti ruským invazním silám. Na návštěvě v Litvě to v pátek podle agentury Reuters prohlásil ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Strategie pomoci po kapkách už podle něj nefunguje.