Litva

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko otevřel stavidla a zřejmě úmyslně vypouští masy migrantů z Blízkého východu k hranicím sousední Litvy. Vilnius už přestává nápor tisíců běženců zvládat, kvapem staví hraniční zeď a je pravděpodobné, že po naplnění kapacit vpustí zbylé migranty dál na západ.

Plot z ostnatého drátu a spolu s ním i ten pevný začali stavět litevští vojáci na hranici s Běloruskem. Uprchlíků z Běloruska v zemi totiž přibývá. Nejde přitom o politické odpůrce Lukašenova režimu, ale o Iráčany. Běloruské úřady je podle Litvy vozí přímo z Iráku a dopravují na litevskou hranici.

Litevské úřady začaly stavět u hranic s Běloruskem stanové tábory pro nelegální migranty. Tamní veřejnoprávní televize přinesla informaci, že běloruský prezident Alexandr Lukašenko začal vozit do země uprchlíky z Iráku a zároveň organizuje jejich převoz z Minsku k litevským hranicím. Začal tak zřejmě plnit svou hrozbu, že Evropu zaplaví uprchlíky a drogami.

S odloučením a samotou během pandemie se v Litvě rozhodli bojovat jako ve sci-fi filmech. V hlavním městě Vilniusu totiž vyrostl kruhový portál, skrz který lidé dohlédnou až do 600 kilometrů vzdáleného města Lublin v Polsku, kde rovněž stojí „teleport“. V monumentech jsou zabudované obří obrazovky a prostor před nimi živě snímá a přenáší kamera.

Představitelka běloruské opozice Svjatlana Cichanouská přijede v červnu do Česka. Setká se zde s některými ústavními činiteli a na plánu má rovněž projev v Senátu, jehož předseda Miloš Vystrčil (ODS) Cichanouskou do Česka pozval. Ve hře je podle informací CNN Prima NEWS rovněž možná její schůze s prezidentem Milošem Zemanem.

Zastavení letadla a následné zatčení běloruského novináře Ramana Prataseviče je akt státního terorismu. O nedělním incidentů, během něhož skončil v poutech kritik režimu, to tvrdí čeští opoziční politici. Na místě jsou podle nich sankce, omezení vzdušného prostoru nad EU nebo i odvolání běloruského velvyslance v Praze. Incident odsoudil i Senát či Pražský hrad.

Silně odmítavé reakce vyvolal nedělní postup běloruských úřadů, které přinutily letadlo společnosti Ryanair na trase z Atén do Vilniusu přistát v Minsku, aby mohly zatknout novináře a odpůrce běloruské vlády Ramana Prataseviče. S kritikou vystoupila Evropská unie, NATO, Británie, Francie, Německo či Polsko. Krokem Běloruska se bude zabývat pondělní summit EU. Podle Evropské unie čin nezůstane bez následků.

Ruský prezident se údajně ocitl mezi letošními nominanty na Nobelovu cenu míru. Informovala o tom ruská agentura RIA Novosti. Do širšího seznamu kandidátu se Putin dostal i přes pokračující válku na ukrajinském Donbasu, zhoršené vztahy se západními mocnostmi a mimo jiné i navzdory údajnému ruskému zapojení v české kauze Vrbětice.

Ruské ministerstvo zahraničí ve středu oznámilo, že vyhošťuje diplomaty z Estonska, Litvy a Lotyšska v odvetě za to, že pobaltské země vypověděly ruské diplomaty v gestu solidarity s Českem. Z Ruska budou podle agentury TASS muset odjet také tři pracovníci slovenského velvyslanectví v Moskvě. Podle agentury AFP jde celkem o sedm diplomatů – tři Slováky, dva Litevce a po jednom diplomatovi z Lotyšska a Estonska. Na opuštění země jim dalo týden.

Ceny v Evropské unii se v březnu meziročně zvýšily o 1,7 procenta. Inflace se tak blíží cílové hodnotě Evropské centrální banky, která je stanovena na dvě procenta za rok. Česká inflace (2,3 procenta) je čtvrtá nejvyšší v evropské sedmadvacítce. Vyplývá to z aktuálních údajů statistického úřadu Eurostat.

Litevský výrobce monstrózních obrněných vozidel začal nabízet nejlevnější elektromobil v Evropě. Ne, to není sci-fi, ale realita a paradox dnešní doby. Vozík zvaný Freze Nikrob stojí na základech čínského bestselleru, poskytuje miniaturní rozměry, směšný výkon a dojezd 200 kilometrů na jedno nabití. Cena by měla startovat na částce 9 999 eur (cca 259 000 korun).

Německo, Francie, Itálie, Španělsko, Slovinsko, Portugalsko, Kypr a Lucembursko v pondělí preventivně pozastavily používání vakcíny proti COVID-19 od britsko-švédské firmy AstraZeneca. Budou čekat na stanovisko Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA), která svolala na čtvrtek mimořádnou schůzi a poté vydá k vakcíně stanovisko. Česko zatím podávání preparátu nepřerušuje. Podle ministra zdravotnictví Jana Blatného nebyla prokázána souvislost s případy výskytu krevních sraženin. Obdobně se vyjádřil šéf polského resortu zdravotnictví.