Vyskočil z vlaku, aby se vyhnul Putinově válce. Rus má ale jen malou šanci na azyl v EU

Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst

  • Rus vyskočil z jedoucího vlaku, aby unikl odvodům.

  • Uprchlík nyní ve Francii čeká na rozhodnutí o azylu.

  • Litevské úřady ho chtějí vrátit zpět do Ruska.

  • Má šanci na úspěch u francouzských soudů?

Více

Dvaadvacetiletý Rus skočil za jízdy z vlaku jedoucího přes území Litvy a požádal o azyl v EU. Teď mu hrozí deportace zpátky do Ruska. Snaží se sice, aby úřady jeho žádost o azyl ještě jednou prošetřily, narazí ale zřejmě na nesmlouvavé Litevce, kteří podobné lidi zásadně posílají zpět do země, ze které se snažili utéct.

Jmenuje se Daniil Muchametov a pochází z Kolomny nedaleko Moskvy. Když Rusko v únoru 2022 zahájilo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu, bylo mu sedmnáct. Vojně se odmítl podrobit ze zásadních důvodů – pracoval jako průvodčí na vlacích a jednoho červnového rána roku 2025 využil trasu, kterou znal nejlépe. Skočil z pohybujícího se vlaku jedoucího přes Litvu a požádal o azyl v EU. Jak popisuje Novaya Gazeta Europe, právě teď sedí v azylovém centru ve Štrasburku a čeká, co s ním Francie udělá.

Ruský vlak na území EU

Aby bylo vůbec pochopitelné, jak se něco takového mohlo stát, je třeba vysvětlit jednu z geopolitických kuriozit postsovětské Evropy: kaliningradský tranzitní koridor.

Kaliningrad je ruská exkláva na Baltském moři, kus ruského území oddělený od zbytku Ruska Litvou a Polskem. Aby Moskva mohla zásobovat tuto oblast a přepravovat tam své občany, musí její vlaky projet přes území Evropské unie. A to není v dnešním politickém rozpoložení světa samozřejmost.

ČTĚTE TAKÉ: Chci mluvit s Putinem, hřímal nespokojený veterán. Místo rozhovoru dostal pobyt v cele

Systém byl dojednán ještě před vstupem Litvy do EU. Dohoda z roku 2002 zavedla tzv. usnadněný železniční tranzitní dokument, speciální povolení, které ruský cestující dostane automaticky při zakoupení jízdenky, pokud litevské úřady nemají námitky. Vlak jede jedinou povolenou trasou: Kena – Vilnius – Kaunas – Kybartai, cestující nesmějí na litevském území vystoupit a pohyb vlaku hlídají pohraniční stráže.

Jak ovšem upozorňuje analytické centrum CEPA, v praxi toto pravidlo nefunguje dokonale — část Rusů tranzitní vlak využívá jako zadní vrátka do schengenského prostoru a na stanici Kena prostě vystoupí. V roce 2023 takto přicestovalo do EU téměř 14 000 lidí, pětinásobek oproti předchozímu roku.

Skok ve čtyři ráno

Muchametov na trase Adler–Kaliningrad pracoval jako průvodčí. Věděl, jak vlak funguje zevnitř. Věděl také, že vojenský odvodní úřad mu zakázal opustit Rusko poté, co se opakovaně nedostavoval k předvolání. Čas se krátil.

„Jde to proti mému přesvědčení,“ řekl Novaya Gazeta Europe o případném nástupu vojenské služby. „Pokud nesouhlasím s touto válkou a s tím, co moje země spustila, proč bych se měl vystavovat riziku, že skončím na frontě?“

Koupil si jízdenku jako cestující, vzal si s sebou klíč zakoupený přes internet, který otevírá dveře vagonu, a několik set eur v hotovosti. Kolem čtvrté hodiny ranní 17. června 2025, když vlak zpomalil, otevřel dveře a skočil. „Rozhodl jsem se nespouštět záchrannou brzdu, protože to může být velmi nebezpečné,“ vysvětloval později. Dopad přežil bez zranění.

Útěk přes půl Evropy

Litevská pohraniční stráž si nesouladu v počtu cestujících rychle všimla. Průvodčí zjistil otevřené dveře a hlídky zahájily pátrání. Litevská média mezitím informovala o úniku ruského občana. Slovo „sabotér“ se v titulcích objevovalo hned od začátku.

Muchametov, který slyšel, co o něm vysílají rádia, se rozhodl v Litvě o azyl nežádat. Byl to strategický krok: LRT tehdy citovalo litevského ministra vnitra, který sice vyloučil „zlé úmysly“ uprchlíka, nicméně litevská vláda má k azylu pro ruské občany dlouhodobě rezervovaný postoj. V praxi jej téměř neuděluje a hrozí trestním stíháním za nelegální překročení hranice.

ČTĚTE TAKÉ: Co bude po Putinovi? Rozběhne se nemilosrdný boj o moc, říká bývalý ruský poslanec

Muchametov stopoval a jel místními vlaky do Estonska, odkud přeplul trajektem do Helsinek. Ve Finsku požádal o azyl. Finové po třech měsících rozhodli, že žádost musí posuzovat první unijní země vstupu – tedy Litva. Odvolání neuspělo, stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva také ne.

V lednu 2026 stopoval z Helsinek do Paříže a znovu požádal o azyl. Francouzské úřady ho umístily do střediska pro žadatele u Štrasburku.

Naráží na nařízení EU

Případ naráží na základní mechanismus unijního azylového práva: Dublinské nařízení ukládá, že žádost o azyl musí posuzovat první členská země, do které žadatel vstoupil. Pro Muchametova to znamená Litvu, zemi, která ho s vysokou pravděpodobností pošle zpět do Ruska.

„Myslím, že šance na úspěšné odvolání jsou docela nízké,“ říká Arťom Klyha, právní expert organizace Movement of Conscientious Objectors, která Muchametovův případ zastupuje. „Francie může snadno uznat Litvu za bezpečnou zemi a poslat Daniila tam, aby tam jeho žádost posoudili.“

Muchametov je nicméně optimističtější. „Myslím, že mám šanci na spravedlivé slyšení ve Francii. Není tu stejná míra diskriminace vůči Rusům jako v pobaltských státech nebo Finsku,“ říká.

Data o migraci z Francie mu dávají alespoň statistickou naději: z téměř 32 000 žádostí o přesun žadatelů o azyl do jiné země, které Francie v roce 2024 obdržela, bylo schváleno jen asi 2 600.

Výsledek soudního řízení ve Štrasburku se očekává v nejbližších týdnech. Do té doby Muchametov nesmí opustit region, každý týden se hlásí na policii. Navíc nemá pas, který mu odebraly finské úřady. Tráví čas učením se francouzsky, výlety do okolí a sledováním mistrovství světa se spolubydlícím, dvacetiletým Čečencem.

„Zůstat v Rusku v roce 2025 by bylo mnohem děsivější,“ říká. Výsledek svého zoufalého skoku ke svobodě ale zatím nezná.

MOHLO VÁM UNIKNOUT: Jak se ubránit komárům a klíšťatům? Pozor na nefunkční náramky i domácí repelenty