Cílem ruského prezidenta Vladimira Putina by v příštích letech mohlo být otestování jednoty aliance a její ochoty aktivovat článek 5, podle něhož je útok na jednoho člena považován za útok na všechny. Informaci přinesl jako první deník The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na tři zdroje obeznámené s informacemi amerických zpravodajských služeb.
Ukrajina, která od února 2022 bojuje proti ruské invazi a už řadu let usiluje o členství v NATO, se k této alianci nikdy nepřipojí. Podle agentury AFP to v Kyjevě prohlásil bývalý hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil a současný velvyslanec v Británii Valerij Zalužnyj. Zdůvodnil to tím, že aliance lpí na postupech z druhé světové války a není připravená na konflikty 21. století, což je v kontrastu s ukrajinskou armádou získávající zkušenosti ze současného konfliktu.
Severoatlantická aliance a Polsko v reakci na průnik nejspíš ruské rakety do polského vzdušného prostoru aktivovaly svou vzdušnou a pozemní obranu, řekl ve čtvrtek agentuře Reuters mluvčí vojenského velitelství NATO. Vrchní velitel spojeneckých sil NATO v Evropě Alexus Grynkewich o incidentu rovněž hovořil s polským náčelníkem generálního štábu generálem Wiesławem Kukulou.
Válka na Ukrajině i střet mezi USA a Íránem ukázaly, že budoucnost moderního boje nemusí rozhodovat jen špičkové zbraně, ale především schopnost rychle se přizpůsobovat. A podle expertů západní armády reagují příliš pomalu. Největší výzvou pro NATO tak nemusí být nedostatek technologií, ale schopnost držet krok s tempem změn.
Rusko plánuje útok pod falešnou vlajkou proti NATO. Podle Institutu pro studium války (ISW) se na tom shodli polští a pobaltští představitelé. K úderu by prý mohly být použity ukrajinské drony.
Ruský autoritářský prezident Vladimir Putin se může připravovat na zoufalý útok na Evropu, neboť se mu krátí jeho okno příležitosti. Ve svém komentáři pro britský deník Independent to napsal novinář a analytik Robert Fox. Ten ještě přidal několik náznaků od Kremlu, kterými zmíněnou tezi vysvětluje.
Europoslankyně vládního hnutí ANO Jaroslava Pokorná Jermanová ve čtvrtečním vysílání CNN Prima NEWS ujistila, že Babišův kabinet požadavek NATO ohledně výdajů 2 % HDP na obranu dodrží nejpozději příští rok. „Je tam i příslib, že toho dosáhneme letos, nicméně to bude hodně náročné," uvedla. Jedním dechem ale dodala, že Česko nemůže nad rámec svých závazků podporovat nikoho dalšího, ani Ukrajinu, protože na to zkrátka nemá peníze. Podle Ondřeje Krutílka (ODS) je takové vysvětlení alibismem. Občanský demokrat navíc vyslovil obavu, že vláda své sliby nakonec stejně nesplní.
Kritici vlády se těšili, že na summitu NATO přijde „kartáč“ od prezidenta USA Donalda Trumpa, ale setkání bylo úspěšné, vrátil se premiér Andrej Babiš (ANO) k dvoudennímu setkání spojenců v Ankaře. Zmínil se i o diskutovaném momentu s Trumpem, kvůli kterému se do něj zástupci opozice strefovali. Podání ruky podle něj bylo spontánní a verzi o tom, že se k americkému prezidentovi vtlačil, označil za překroucení situace.
Ukrajina má dva měsíce na obnovení mírových rozhovorů, jinak hrozí masivní vyostření konfliktu, řekl prezident Petr Pavel v rozhovoru pro The Telegraph. Rovněž vyzval spojence, aby koordinovaně vytvořili větší tlak na Rusko, aby jeho představitelé zasedli k mírovému jednání s ukrajinskou stranou.
Mezinárodní institut pro bezpečnostní studia (IISS) přišel s rozsáhlou analýzou, která popisuje, jak Rusko špehuje státy NATO. Využívá k tomu doslova armádu dronů, ale zapojuje i vojenské námořnictvo a civilní plavidla. Moskva tak sonduje citlivá místa Evropy a podle analytiků se dostala až do přísně střežených základen. Think-tank varuje, že evropské vlády si toho sice všímají, ale prakticky na odezvě nespolupracují.
Prezident Donald Trump byl příjemný. Žádný kartáč nenastal. Na tiskové konferenci po jednání Severoatlantické rady v Ankaře to novinářům řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Zároveň nevyloučil, že Česká republika vydá dvě procenta HDP na obranu ještě v letošním roce. Šéf SPD Tomio Okamura, který kritizuje zapojení Česka do programu na nákup zbraní pro Ukrajinu PURL, problematice podle premiéra „zjevně nerozumí“. Vládní koalice podle Babiše ohrožena není.
Česko podle někdejšího ministra financí Vlastimila Tlustého zřejmě pošle v rámci společné evropské pomoci Ukrajině v následujících dvou letech každý rok 40 miliard korun. Tlustý odkazoval na závazek, který by měl být obsažen ve finální deklaraci ze summitu v Ankaře a který hovoří o 70 miliardách eur jako pomoc Kyjevu v tomto i příštím roce. V rámci tohoto balíku by Česko mělo přispět částkou dvakrát 40 miliard korun. Tlustý v souvislosti s tím ironicky poděkoval prezidentovi i premiérovi za to, že „z každého občana vytáhnou 8 000 korun“ a mluvil o porušení předchozích slibů vlády.
Premiér Andrej Babiš (ANO) čelí na sociálních sítích posměchu v souvislosti s krátkou konfrontací s prezidentem USA Donaldem Trumpem u příležitosti středečního uvítacího ceremoniálu lídrů zemí NATO na summitu v Ankaře. Krátce poté, co se představitelé členských států vyfotografovali, Trump prošel kolem několika státníků a nabídl Babišovi podání ruky. Fotografie zachycuje zvláštní okamžik stisknutí, kdy šéf Bílého domu – částečně už na odchodu – stál bokem k předsedovi ANO. Vládní tábor považuje posměšné reakce opozice za laciný útok.
Severoatlantická aliance je euroatlantický mezinárodní vojenský pakt, který byl založen 4. dubna 1949 Spojenými státy americkými, Kanadou, Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska, Francií, Portugalskem, Belgií, Lucemburskem, Nizozemskem, Dánskem, Norskem, Itálií a Islandem. Sídlo má v belgickém Bruselu. V roce 1999 se k NATO připojila i Česká republika. Hlavním cílem uskupení je obrana území členských států.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
