Europoslankyně vládního hnutí ANO Jaroslava Pokorná Jermanová ve čtvrtečním vysílání CNN Prima NEWS ujistila, že Babišův kabinet požadavek NATO ohledně výdajů 2 % HDP na obranu dodrží nejpozději příští rok. „Je tam i příslib, že toho dosáhneme letos, nicméně to bude hodně náročné," uvedla. Jedním dechem ale dodala, že Česko nemůže nad rámec svých závazků podporovat nikoho dalšího, ani Ukrajinu, protože na to zkrátka nemá peníze. Podle Ondřeje Krutílka (ODS) je takové vysvětlení alibismem. Občanský demokrat navíc vyslovil obavu, že vláda své sliby nakonec stejně nesplní.
Kritici vlády se těšili, že na summitu NATO přijde „kartáč“ od prezidenta USA Donalda Trumpa, ale setkání bylo úspěšné, vrátil se premiér Andrej Babiš (ANO) k dvoudennímu setkání spojenců v Ankaře. Zmínil se i o diskutovaném momentu s Trumpem, kvůli kterému se do něj zástupci opozice strefovali. Podání ruky podle něj bylo spontánní a verzi o tom, že se k americkému prezidentovi vtlačil, označil za překroucení situace.
Ukrajina má dva měsíce na obnovení mírových rozhovorů, jinak hrozí masivní vyostření konfliktu, řekl prezident Petr Pavel v rozhovoru pro The Telegraph. Rovněž vyzval spojence, aby koordinovaně vytvořili větší tlak na Rusko, aby jeho představitelé zasedli k mírovému jednání s ukrajinskou stranou.
Mezinárodní institut pro bezpečnostní studia (IISS) přišel s rozsáhlou analýzou, která popisuje, jak Rusko špehuje státy NATO. Využívá k tomu doslova armádu dronů, ale zapojuje i vojenské námořnictvo a civilní plavidla. Moskva tak sonduje citlivá místa Evropy a podle analytiků se dostala až do přísně střežených základen. Think-tank varuje, že evropské vlády si toho sice všímají, ale prakticky na odezvě nespolupracují.
Prezident Donald Trump byl příjemný. Žádný kartáč nenastal. Na tiskové konferenci po jednání Severoatlantické rady v Ankaře to novinářům řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Zároveň nevyloučil, že Česká republika vydá dvě procenta HDP na obranu ještě v letošním roce. Šéf SPD Tomio Okamura, který kritizuje zapojení Česka do programu na nákup zbraní pro Ukrajinu PURL, problematice podle premiéra „zjevně nerozumí“. Vládní koalice podle Babiše ohrožena není.
Česko podle někdejšího ministra financí Vlastimila Tlustého zřejmě pošle v rámci společné evropské pomoci Ukrajině v následujících dvou letech každý rok 40 miliard korun. Tlustý odkazoval na závazek, který by měl být obsažen ve finální deklaraci ze summitu v Ankaře a který hovoří o 70 miliardách eur jako pomoc Kyjevu v tomto i příštím roce. V rámci tohoto balíku by Česko mělo přispět částkou dvakrát 40 miliard korun. Tlustý v souvislosti s tím ironicky poděkoval prezidentovi i premiérovi za to, že „z každého občana vytáhnou 8 000 korun“ a mluvil o porušení předchozích slibů vlády.
Premiér Andrej Babiš (ANO) čelí na sociálních sítích posměchu v souvislosti s krátkou konfrontací s prezidentem USA Donaldem Trumpem u příležitosti středečního uvítacího ceremoniálu lídrů zemí NATO na summitu v Ankaře. Krátce poté, co se představitelé členských států vyfotografovali, Trump prošel kolem několika státníků a nabídl Babišovi podání ruky. Fotografie zachycuje zvláštní okamžik stisknutí, kdy šéf Bílého domu – částečně už na odchodu – stál bokem k předsedovi ANO. Vládní tábor považuje posměšné reakce opozice za laciný útok.
Rozcházející se postoje vládních stran k českým výdajům na obranu a vojenské podpoře Ukrajiny naplno ukázal úterní evropský speciál CNN Prima NEWS ve Štrasburku. Europoslanec Ivan David (SPD) v reakci na otázky týkající se pozic koalice opakovaně kličkoval a vyhýbal se přímým odpovědím. Jeho vystoupení pobavilo opoziční politiky i další hosty debaty. Přesto David s ohledem na proukrajinskou iniciativu PURL připustil, že odchod SPD z vlády „je samozřejmě k uvážení“.
Americký prezident Donald Trump ve středu ostře kritizoval spojence v NATO před začátkem summitu v Ankaře. Řekl, že není spokojený s aliancí kvůli Grónsku a Íránu, píše Reuters. Podle něj USA do aliance přispívají nepřiměřeně moc. Španělsko je podle Trumpa hrozným spojencem v NATO a uvedl, že s ním chce přerušit obchod. Madrid odmítá výrazné navýšení výdajů na obranu a bezpečnost na pět procent HDP do roku 2035. Trump dále uvedl, že příměří mezi Spojenými státy a Íránem je u konce. Íránce označil za lháře, vyjednávat s nimi podle něj nemá smysl. Vyjednavači obou stran konfliktu spolu mohou hovořit, ale jen tím ztrácejí čas, míní šéf Bílého domu.
Evropský speciál CNN Prima NEWS ve Štrasburku se neobešel bez ostrých výpadů a hádek, které mezi sebou vedly zejména europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM) a Danuše Nerudová (STAN). Ta během sporů týkajících se plnění závazků vůči NATO připomněla, kolik procent HDP na obranu vydávalo Československo za dob komunistické totality. Poté Nerudovou rozčílily některé ironické poznámky a provokace od Konečné, přičemž spor přešel do osobní roviny.
Debata o sporu vlády Andreje Babiše (ANO) s prezidentem Petrem Pavlem vyvolala v europoslaneckém speciálu CNN Prima NEWS názorový spor mezi Tomášem Zdechovským (KDU-ČSL) a Jaroslavou Pokornou Jermanovou (ANO). Ti se kromě jiného přeli o to, co o hierarchii v českých delegacích na zahraničních cestách říká protokol.
Pan premiér bohužel dává najevo, že summit NATO v Ankaře bere jen jako další PR akci. Ve vysílání CNN Prima NEWS to řekl europoslanec Ondřej Kolář (TOP 09). Podle něj se prezident ve svém sporu s vládou pouze snaží domoci toho, aby mohl vykonávat své ústavní pravomoci. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) ale namítla, že Pavel v minulosti vystupoval proti vládě, a proto chápe rozhodnutí kabinetu, který chtěl v Ankaře vystupovat sám.
Napětí mezi Hradem a Strakovou akademií před summitem NATO neustává. Podle politologa Jana Kubáčka nelze očekávat, že by konflikt mezi prezidentem a premiérem v dohledné době polevil. Přetahovaná bude podle něj naopak pokračovat a celá situace už dospěla do bodu, ze kterého není návratu.
Severoatlantická aliance je euroatlantický mezinárodní vojenský pakt, který byl založen 4. dubna 1949 Spojenými státy americkými, Kanadou, Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska, Francií, Portugalskem, Belgií, Lucemburskem, Nizozemskem, Dánskem, Norskem, Itálií a Islandem. Sídlo má v belgickém Bruselu. V roce 1999 se k NATO připojila i Česká republika. Hlavním cílem uskupení je obrana území členských států.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
