
Pět zraněných včetně dětí si vyžádala nehoda na Plzeňsku. Auta po srážce vylétla ze silnice
Česká republika je silným podporovatelem Ukrajiny, od začátku ruské invaze poskytla vojenskou pomoc napadené zemi za 1,3 miliardy eur (přes 30 miliard korun). Na středeční tiskové konferenci po jednání s českým prezidentem Petrem Pavlem v Bruselu to řekl generální tajemník Severoatlantické aliance (NATO) Mark Rutte. Pavel uvedl, že pokud summit NATO v červnu v Haagu dospěje ke společné dohodě na nutnosti zvyšovat výdaje na obranu až k pěti procentům hrubého domácího produktu (HDP), je ČR připravena to podpořit.
Státy NATO čeká debata o navýšení výdajů na obranu. Nově by mohli členové povinně přispívat pět namísto původních dvou procent HDP. Na stole nyní leží také alternativní návrh Evropy, podle kterého by se do výdajů na obranu mohly řadit i další investice, jako opatření na ochranu hranic proti migraci nebo stavba dopravní infrastruktury. Pět procent zatím představuje jen „vykopávací“ návrh USA, vysvětlil pro CNN Prima NEWS bývalý velvyslanec při NATO Jakub Landovský. Česko s navýšením souhlasí. „Za současné bezpečnostní situace to považujeme za nezbytné,“ uvedlo ministerstvo na dotaz redakce. Celé jednání teprve bude hlavním předmětem debat na červnovém summitu NATO.
Ukrajině bychom do Severoatlantické aliance (NATO) měli nechat dveře otevřené. V exkluzivním rozhovoru pro CNN Prima NEWS to řekl francouzský velvyslanec v České republice Stéphane Crouzat. Podle jeho slov Rusko zatím rozhodně nevysílá signály, že by stálo o jednání vedoucí k příměří s Kyjevem. Francie stojící v čele nově zbudované koalice ochotných navíc svým spojencům včetně Česka nabízí ochranu ve svém jaderném deštníku.
Takto zahnaného do kouta diváci Tomia Okamuru už asi dlouho neviděli. Šéf SPD se zapotil v nedělní Partii na CNN Prima NEWS, když opakovaně čelil otázce, jak by hlasoval v referendu o vystoupení České republiky z NATO. Nejdříve se přímé odpovědi vyhýbal jako čert kříži. Nakonec řekl, že by se k takovému referendu možná vůbec nedostavil. Asi by to celé bylo k smíchu, kdyby Okamura netoužil po vládní odpovědnosti.
V nedělní Partii na CNN Prima NEWS došlo k bizarní debatě, během níž šéf SPD Tomio Okamura nechtěl říct, jak by hlasoval v referendu o vystoupení České republiky z NATO. Po opakovaném naléhání místopředsedy Sněmovny Jana Skopečka (ODS) zmínil, že by možná vůbec nehlasoval. „Vy byste vypsal referendum, ke kterému byste nešel?“ vysmál se mu Skopeček.
Jednadvacetiletý voják Delen z Nizozemska zemřel ve čtvrtek v noci v Německu při cvičení NATO simulujícím obranu proti ruskému útoku. Stalo se tak během manévrů v armádním výcvikovém centru ve městě Schnöggersburg. Nizozemské a německé jednotky tam simulovaly boj v hustě zastavěných oblastech.
V důsledku dlouhodobého podfinancování má česká armáda vnitřní dluh ve výši 265 miliard korun. V nové studii to zveřejnili odborníci z Centra veřejných financí (CVF) a Peace Research Center Prague (PRCP) při Univerzitě Karlově. Aby stát nahromaděný dluh smazal, bude muset v následujících letech na obranu vynakládat více než minimální dvě procenta HDP odsouhlasená v rámci NATO. Podle expertů by vláda nové peníze mohla získat třemi způsoby.
Ukrajinská strana potvrzuje, že Rusové dále podnikají útoky na energetické uzly, řekl po jednání summitu NATO v Bruselu ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Zdůraznil, že Moskva nedokázala ohledně možného příměří splnit ani nejzákladnější body. K diplomatickým krokům Rusů tak nadále zůstává skeptický. Lipavský rovněž popsal výrazný pokrok v české muniční iniciativě – podařilo se najít zdroje tak, aby bylo možné dodávat munici až do letošního září.
Ukrajina přijala americký návrh na příměří bez jakýchkoli podmínek, uvedl v sídle NATO v Bruselu ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha. Návrh je stále na stole, ale ruský prezident Vladimir Putin hovoří o ruských požadavcích a ústupcích. Ne všichni Ukrajinci ale příměří považují za dobré řešení. Například podle vojenského experta a válečného veterána Jevhena Dykyje pro něj není důvod.
Tři ze čtyř amerických vojáků pohřešovaných v Litvě byli nalezeni mrtví, oznámil v pondělí podle agentury Reuters litevský prezident Gitanas Nausėda. Jejich smrt potvrdila v prohlášení i armáda Spojených států, píše agentura AFP. Smrt čtvrtého potvrdil v úterý Bílý dům, píše agentura Reuters. Vojáci byli pohřešováni od minulého týdne, šéf NATO Mark Rutte už tehdy řekl, že nejspíš zemřeli při výcviku.
Pátrání po čtyřech amerických vojácích, pohřešovaných v Litvě během vojenského výcviku, pokračuje, uvedla ve čtvrtek americká armáda. Dříve generální tajemník NATO Mark Rutte při své návštěvě Varšavy řekl, že vojáci zahynuli při incidentu v Litvě, ale zatím nezná jeho podrobnosti. Mluvčí NATO ale podle agentury Reuters později upřesnil, že Rutte nepotvrdil osud pohřešovaných vojáků, který zůstává neznámý. Americká armáda mezitím sdělila, že se našlo vyprošťovací vozidlo M88 ponořené ve vodě, a pátrání po vojácích pokračuje.
Severoatlantická aliance (NATO) skutečně vítá fakt, že evropští spojenci investují do obrany mnohem více než dříve. Na čtvrtečním zasedání Výboru pro bezpečnost a obranu Evropského parlamentu to uvedla zástupkyně generálního tajemníka NATO Radmila Šekerinská ze Severní Makedonie. Konkrétně přitom zmínila i Českou republiku. Podle europoslance Ondřeje Koláře (TOP 09) to jen potvrzuje vylepšení pozice Česka v rámci NATO, členka Evropského parlamentu z opozičního hnutí ANO Jaroslava Pokorná Jermanová si to však nemyslí.
Není pravda, že žijeme v jiném světě, spíše jsme se naučili kvůli okolnostem vnímat realitu bez iluzí a naivity, pronesl v projevu na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost premiér Petr Fiala (ODS). Zmínil také, že „hlavní proud Evropy“ si tento stav věcí dlouho odmítal připustit a že nepřátelé svobodné Evropy nepočkají na zelenou změnu hospodářství. Nová americká administrativa podle Fialy ukázala, že se státy EU musí více starat o sebe. Pokud tak neučiníme, bude transatlantická spolupráce ohrožena, prohlásil předseda vlády – proto je prý nutné „zatnout zuby“, jinak může dojít i na konec Evropy, jak ji známe.
Severoatlantická aliance je euroatlantický mezinárodní vojenský pakt, který byl založen 4. dubna 1949 Spojenými státy americkými, Kanadou, Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska, Francií, Portugalskem, Belgií, Lucemburskem, Nizozemskem, Dánskem, Norskem, Itálií a Islandem. Sídlo má v belgickém Bruselu. V roce 1999 se k NATO připojila i Česká republika. Hlavním cílem uskupení je obrana území členských států.