NATO

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek vybídl Severoatlantickou alianci, aby přijala potřebné politické rozhodnutí a pozvala jeho zemi do svých řad. Ukrajina chce vědět, kdy se stane členem NATO, naléhal na společné tiskové konferenci s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem. Ten ve čtvrtek přicestoval do Kyjeva na svou první návštěvu od zahájení ruské invaze před 14 měsíci a za prioritu označil vítězství Ukrajiny ve válce.

Ruská invaze na Ukrajinu loni v únoru přinesla mimo jiné přehodnocení zahraniční politiky Finska. Tato severská země se v úterý stává oficiálně členem NATO. Jde tak o definitivní zánik dlouhodobé finské neutrality, známé také pod pojmem „finlandizace“. Jak vůbec vznikla? Nutno podotknout, že Finové během 20. století několikrát bojovali o vlastní existenci. V časech druhé světové války se nejdřív bránili Sovětskému svazu, nakonec na straně spojenců dopomohli k porážce nacistického Německa.

Finsko se v úterý stalo 31. členem Severoatlantické aliance, kam se rozhodlo vstoupit vloni v reakci na ruský vpád na Ukrajinu. Americký ministr zahraničí Antony Blinken převzal v Bruselu přístupový dokument podepsaný jeho finským protějškem Pekkou Haavistem, čímž pro skandinávskou zemi oficiálně skončil přijímací proces.

Finsko se oficiálně stane členem Severoatlantické aliance (NATO) v úterý, oznámil úřad finského prezidenta Sauliho Niinistöa. Generální tajemník aliance Jens Stoltenberg to potvrdil. Podle něj krok učiní Finsko bezpečnějším a bezpečnější podle něj bude i Švédsko, které zatím na přijetí do aliance čeká. Podle Stoltenberga rozšíření posílí také samotnou Severoatlantickou alianci. Náměstek ruského ministra zahraničí Alexandr Gruško prohlásil, že Moskva zvýší vojenskou přítomnost na západě a severozápadě země.

Turecký parlament ve čtvrtek večer jednomyslně ratifikoval vstup Finska do NATO, oznámily tiskové agentury. Turecko schvalovalo přijetí Finska jako poslední z členských zemí Severoatlantické aliance. Ratifikace se očekávala, podpořil ji prezident Recep Tayyip Erdogan.

Zvýšení možného jaderného ohrožení. Tak generál Jiří Šedivý ve vysílání CNN Prima NEWS zhodnotil rozhodnutí Ruska rozmístit v Bělorusku taktické jaderné zbraně, což oznámil ruský prezident Vladimir Putin. Moskva s Minskem podle všeho už uzavřela příslušnou dohodu. V Bělorusku má být deset letadel schopných takové zbraně nést, uvedla agentura Reuters.

Mohlo by se zdát, že válka v Evropě může skončit jen dvěma způsoby – buď zvítězí Ukrajina, nebo Rusko. Jenže na stole jsou ještě další tři méně pravděpodobné scénáře, které by okolní svět ovlivnily možná více než pouhá porážka jedné ze stran. Ve hře je krátkodobé příměří, přímý zásah NATO nebo nekončící konflikt.

Severoatlantická aliance (NATO) by mohla nabídnout Ukrajině bezpečnostní dohodu, která by Kyjevu po konci války s Ruskem zpřístupnila větší množství moderních vojenských technologií. To by mělo přimět Kyjev k zahájení jednání o příměří s Ruskem i v momentě, kdy by ruská armáda byla stále na ukrajinském území. Napsal to deník The Wall Street Journal s odkazem na vyjádření představitelů Německa, Francie a Británie.

Od vypuknutí ruské invaze na Ukrajinu uběhl přesně jeden rok. Jak se konflikt od loňského 24. února vyvíjel? Často se mluví o tvrdém ukrajinském odporu, početných ztrátách na obou stranách či o bezprecedentním ruském teroru. Redakce CNN Prima NEWS pro vás vybrala dvanáct zásadních událostí, ke kterým během války došlo.

Pokud by se Rusko rozhodlo použít jaderné zbraně, tak by se o tom Spojené státy a jejich spojenci dozvěděli s předstihem několika dnů. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS to naznačil bezpečnostní analytik Michal Smetana. Obavy o případném použití jaderných zbraní znovu rozvířil ruský prezident Vladimir Putin svým prohlášením, že Rusko pozastavuje účast na smlouvě označované jako Nový START.

Západní země by měly podporovat Ukrajinu až do definitivního vítězství nad ruským agresorem, zároveň by ale neměly podceňovat ruskou schopnost se ze svých chyb na bojišti poučit. V exkluzivním rozhovoru s novinářkou Christiane Amanpourovou ve vysílání stanice CNN to řekl zvolený český prezident Petr Pavel.