Pokud někdo tvrdí, že se nás vliv Ruska netýká, asi nežije v Evropě, pronesl na brífinku v rámci Mnichovské bezpečnostní konference prezident Petr Pavel. V otázce výdajů na obranu a bezpečnost uvedl, že z hlediska aktuálního nastavení jde Česko „téměř jako jediné v Evropě proti proudu“. Řekl také, že pokud si chceme zachovat důvěryhodnost v NATO, nemůžeme být černým pasažérem. Prezident zdůraznil, že naši spojenci velice pozorně sledují kroky a postoje nového kabinetu.
Generální tajemník NATO Mark Rutte v pátek vyzval, aby svět nepodléhal ruské propagandě. Na akci na okraj Mnichovské bezpečnostní konference prohlásil, že Rusko sice chce, aby jej ostatní vnímali jako velkého medvěda, zatím však na Ukrajině postupuje rychlostí zahradního hlemýždě
Místopředseda ODS Alexandr Vondra během europoslaneckého speciálu CNN Prima NEWS ve Štrasburku kritizoval vládní koalici za to, že snížila původně plánované výdaje státu na obranu. Podle Vondry tímto přístupem hazarduje s členstvím České republiky v NATO. Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) tato slova označila za směšné strašení. Debata dvou europoslanců nakonec eskalovala natolik, že členka ANO opakovaně hrozila odchodem ze studia.
Součástí debaty v nedělní Partii na CNN Prima NEWS byl názorový rozpor ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) a europoslance Alexandra Vondry (ODS) ohledně obrany a bezpečnosti. Podle Vondry vláda hazarduje se členstvím Česka v NATO, když snížila původně plánované výdaje státu na obranu. Havlíček je přesvědčen, že v tomto případě nestačí jen nakupovat způsobem, aby se „plnily tabulky“.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) je otevřený společnému jednání s prezidentem Petrem Pavlem v souvislosti s jejich vygradovaným sporem ohledně jmenování Filipa Turka (za Motoristy) na ministerstvo životního prostředí. Oznámil to novinářům po schůzce s šéfem NATO Markem Ruttem. S ním řešil i českou muniční iniciativu a přístup SPD k této věci. Macinka Ruttemu prý vysvětloval půdorys české vlády a také to, že SPD tímto postojem „platí vysokou politickou cenu“.
Bývalý prezident Miloš Zeman se vymezil proti prohlášení Donalda Trumpa, který se opřel do spojeneckých jednotek slovy, že se ve válce v Afghánistánu „drželi trochu mimo frontovou linii“. Zeman na Facebooku uvedl, že nikdo nemůže zpochybňovat hrdinství českých vojáků, kteří padli nebo byli zraněni. V souvislosti s tím apeloval na vzájemný respekt spojenců.
Nezvyzpytatelné chování a výhrůžky amerického prezidenta Donalda Trumpa otřásly důvěrou mezi Evropskou unií a Spojenými státy – Severoatlantická aliance je tak v ohrožení a Evropa musí přehodnotit svou bezpečnostní strategii, píše web Politico. Evropští lídři se chtějí soustředit na větší soběstačnost, a to i přes vnitropolitické překážky a rostoucí populismus.
Americký prezident Donald Trump v sobotu pochválil britské vojáky poté, co některé spojence Washingtonu pobouřil jeho výrok, že za války v Afghánistánu se jednotky ostatních států držely mimo bojovou frontu. Proti tomu se ozvali představitelé Polska, Německa, Itálie a Británie. Mezi Trumpovými kritiky byl i princ Harry, jenž sám ve válce sloužil. Podle něj si oběti zaslouží, aby se o nich mluvilo pravdivě a s úctou.
Evropští představitelé zůstávají i po dosažení rámcové dohody mezi USA a NATO o Grónsku skeptičtí. I nadále jsou podle nich před spojenci velké výzvy. Informoval o tom deník Politico s odkazem na rozhovory s vysoce postavenými evropskými představiteli. Prezident Petr Pavel ve čtvrtek uvedl, že se zdá, že se situace mírně zklidnila. V posledních týdnech panovalo mezi Evropou a USA napětí kvůli přání amerického prezidenta Donalda Trumpa převzít Grónsko, které je autonomní oblastí Dánska.
Ukrajina ve své obraně proti ruskému agresorovi nesměřuje ke spravedlivému konci války, nýbrž k finlandizaci. Ve druhé části rozhovoru pro CNN Prima NEWS to řekl diplomat a někdejší velvyslanec České republiky při Severoatlantické alianci (NATO) Jakub Landovský. Dodává, že již nevěří proklamacím NATO a má za to, že Aliance Ukrajinu nepodporovala dostatečně. Landovský se rovněž zastal staronového premiéra Andreje Babiše (ANO), který podle něj ČR na východ směrem do Ruska netáhne.
Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem Severoatlantické aliance Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím.
Francie žádá o uspořádání cvičení NATO v Grónsku. Krom toho je připravena se na samotném cvičení podílet, oznámila to podle agentur kancelář francouzského prezidenta Macrona. Francie již minulý týden poslala na severské poloautonomní území Dánského království 15 vojáků. Své jednotky na ostrov vyslaly i další státy v reakci na stupňování tlaku amerického prezidenta Donalda Trumpa, jehož administrativa se snaží arktický ostrov získat.
Záruky USA bránit Evropu svými jadernými zbraněmi jsou pro starý kontinent důležitější než Grónsko, o které usiluje americký prezident Donald Trump. V první části rozhovoru pro CNN Prima NEWS to řekl diplomat a někdejší velvyslanec České republiky při Severoatlantické alianci (NATO) Jakub Landovský. K ambicím americké hlavy státu poznamenal, že ideální scénář pro toto území je dojít k nezávislosti a až poté by si Gróňané měli zvolit vlastní cestu. Landovský mimo to hovořil také o zbrojení, posilování Česka a Evropu přirovnal k dinosaurovi.
Severoatlantická aliance je euroatlantický mezinárodní vojenský pakt, který byl založen 4. dubna 1949 Spojenými státy americkými, Kanadou, Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska, Francií, Portugalskem, Belgií, Lucemburskem, Nizozemskem, Dánskem, Norskem, Itálií a Islandem. Sídlo má v belgickém Bruselu. V roce 1999 se k NATO připojila i Česká republika. Hlavním cílem uskupení je obrana území členských států.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
