NATO

Není tajemstvím, že se mluví o rozdělení Ukrajiny na západní část v NATO a dobytá území pro Rusko, řekl v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Takové řešení sice podle něj není optimální, ale je přijatelné. Podle europoslance Filipa Turka (Přísaha) rozhodne o konci konfliktu nově zvolený americký prezident Donald Trump.

Státy Severoatlantické aliance budou muset na obranu vydávat více než v roce 2014 dohodnutá dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), částka se bude blížit spíše ke třem procentům. Podle agentury Reuters to v pondělí prohlásil šéf Vojenského výboru NATO Rob Bauer. Bez vyšších investic do armády se podle něj nepodaří splnit obranné plány aliance. Bauer se rovněž věnoval ruským pozemním silám, jejichž kvalita se podle něj od invaze na Ukrajinu v únoru 2022 zhoršila.

Švédská agentura pro mimořádné události vydala tento týden speciální brožuru pro obyvatele království, jak se zachovat v případě přírodní pohromy nebo vojenského napadení. Obdobná opatření přijaly i další severské státy. Na severu kontinentu probíhají i vojenská cvičení NATO.

Ukrajinská armáda ve středu ráno vyslala kolem dvanácti britsko-francouzských raket dlouhého doletu Storm Shadow na ruskou Kurskou oblast. Nejdříve to tvrdily ruské kanály na sociálních sítích, vzápětí o události informovala i média s odvoláním na nejmenovaného západního představitele. Ukrajinská strana zatím úder nekomentovala. Kyjev zřejmě naplno využívá povolení západních zemí k ničení cílů na ruském území.

V bojích proti Ukrajině padlo nebo bylo zraněno na 600 tisíc ruských vojáků, uvedl v pondělí podle agentury Reuters generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte. Potvrdil také, že do ruské Kurské oblasti byli vysláni severokorejští vojáci. Je to podle něj známka zoufalství ruského prezidenta Vladimira Putina, ale zároveň bezpečnostní hrozba. Mluvčí ukrajinské armády řekl, že zatím nemá informace o bojovém střetu mezi vojáky KLDR a ukrajinskými ozbrojenými silami.

Německý kancléř Olaf Scholz a slovenský prezident Peter Pellegrini se ve čtvrtek shodli, že vstup Ukrajiny do NATO, jak to žádá ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém takzvaném plánu vítězství, není nyní realistický. Médiím to při své návštěvě v Berlíně řekl Pellegrini. Podle něj z jeho rozhovoru s kancléřem rovněž vyplynulo, že mezi světovými lídry roste přesvědčení, že by se na válku na Ukrajině a její budoucí vývoj mělo pohlížet realističtěji.

Ukrajinský plán vítězství má pět bodů a tři tajné dodatky, řekl ve středu v ukrajinském parlamentu prezident Volodymyr Zelenskyj, jehož citoval server RBK-Ukrajina. První bod je podle webu geopolitický, druhý a třetí vojenský, čtvrtý se týká ekonomiky a pátý je bezpečnostní. Prvním bodem je pozvání do NATO, uvedl Zelenskyj podle agentury Reuters a serveru Ukrajinska pravda. Kyjev by měl vystřízlivět a uvědomit si nesmyslnost politiky, kterou prosazuje, i příčiny, které vedly k nynějšímu konfliktu, reagoval podle agentury Reuters mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Generální tajemník NATO Mark Rutte nemůže říct, že podporuje celý plán Ukrajiny na vítězství. Některé otázky jsou stále obtížné, řekl nový šéf aliance na tiskové konferenci v Bruselu.

Pokud Rusko zaútočí na Polsko či pobaltské státy, odpověď přijde okamžitě. Na bezpečnostní konferenci Defending Baltics, která proběhla 8. a 9. října v litevském Vilniusu, to řekl polský generál a tamní bývalý náčelník generálního štábu Rajmund Andrzejczak. Deník Bild dále uvedl, že spojenci jsou v takovém případě podle něj připraveni udeřit přímo na Petrohrad.

Novým generálním tajemníkem NATO se stal bývalý nizozemský premiér Mark Rutte. Nahradil Nora Jense Stoltenberga, který byl ve funkci deset let. Stoltenberg mu během slavnostního zasedání Severoatlantické rady symbolicky předal slavnostní kladívko, které šéf NATO používá při zahájení jednání. Severoatlantická rada je nejvyšším orgánem aliance.

Západ by měl dát Ukrajině zelenou k provádění úderů střelami dlouhého doletu na vojenské cíle na ruském území. S pohodlnou většinou se na tom ve čtvrtek shodli europoslanci. Markéta Gregorová (Piráti) upozornila, že západní podpora Kyjevu slábne. Politička v tomto ohledu zmínila Německo. Francii pak zkritizovala za nerozhodnost. Evropští zákonodárci rovněž chtějí, aby se západní spojenci zavázali k pravidelné a dlouhodobé vojenské pomoci Ukrajině, která se před ruskou invazí brání již třetím rokem.

V posledních týdnech přibývá incidentů, kdy se ruské drony zapojené do války na Ukrajině – ať už záměrně nebo omylem – objevují ve vzdušném prostoru států NATO. Takové případy hlásí Polsko, Lotyšsko nebo Rumunsko. NATO proto jedná o tom, že by jeho síly ruské střely a drony v takovém případě automaticky sestřelovaly. Informoval o tom web Deutsche Welle.