Bývalý prezident Miloš Zeman se vymezil proti prohlášení Donalda Trumpa, který se opřel do spojeneckých jednotek slovy, že se ve válce v Afghánistánu „drželi trochu mimo frontovou linii“. Zeman na Facebooku uvedl, že nikdo nemůže zpochybňovat hrdinství českých vojáků, kteří padli nebo byli zraněni. V souvislosti s tím apeloval na vzájemný respekt spojenců.
Nezvyzpytatelné chování a výhrůžky amerického prezidenta Donalda Trumpa otřásly důvěrou mezi Evropskou unií a Spojenými státy – Severoatlantická aliance je tak v ohrožení a Evropa musí přehodnotit svou bezpečnostní strategii, píše web Politico. Evropští lídři se chtějí soustředit na větší soběstačnost, a to i přes vnitropolitické překážky a rostoucí populismus.
Americký prezident Donald Trump v sobotu pochválil britské vojáky poté, co některé spojence Washingtonu pobouřil jeho výrok, že za války v Afghánistánu se jednotky ostatních států držely mimo bojovou frontu. Proti tomu se ozvali představitelé Polska, Německa, Itálie a Británie. Mezi Trumpovými kritiky byl i princ Harry, jenž sám ve válce sloužil. Podle něj si oběti zaslouží, aby se o nich mluvilo pravdivě a s úctou.
Evropští představitelé zůstávají i po dosažení rámcové dohody mezi USA a NATO o Grónsku skeptičtí. I nadále jsou podle nich před spojenci velké výzvy. Informoval o tom deník Politico s odkazem na rozhovory s vysoce postavenými evropskými představiteli. Prezident Petr Pavel ve čtvrtek uvedl, že se zdá, že se situace mírně zklidnila. V posledních týdnech panovalo mezi Evropou a USA napětí kvůli přání amerického prezidenta Donalda Trumpa převzít Grónsko, které je autonomní oblastí Dánska.
Ukrajina ve své obraně proti ruskému agresorovi nesměřuje ke spravedlivému konci války, nýbrž k finlandizaci. Ve druhé části rozhovoru pro CNN Prima NEWS to řekl diplomat a někdejší velvyslanec České republiky při Severoatlantické alianci (NATO) Jakub Landovský. Dodává, že již nevěří proklamacím NATO a má za to, že Aliance Ukrajinu nepodporovala dostatečně. Landovský se rovněž zastal staronového premiéra Andreje Babiše (ANO), který podle něj ČR na východ směrem do Ruska netáhne.
Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem Severoatlantické aliance Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím.
Francie žádá o uspořádání cvičení NATO v Grónsku. Krom toho je připravena se na samotném cvičení podílet, oznámila to podle agentur kancelář francouzského prezidenta Macrona. Francie již minulý týden poslala na severské poloautonomní území Dánského království 15 vojáků. Své jednotky na ostrov vyslaly i další státy v reakci na stupňování tlaku amerického prezidenta Donalda Trumpa, jehož administrativa se snaží arktický ostrov získat.
Záruky USA bránit Evropu svými jadernými zbraněmi jsou pro starý kontinent důležitější než Grónsko, o které usiluje americký prezident Donald Trump. V první části rozhovoru pro CNN Prima NEWS to řekl diplomat a někdejší velvyslanec České republiky při Severoatlantické alianci (NATO) Jakub Landovský. K ambicím americké hlavy státu poznamenal, že ideální scénář pro toto území je dojít k nezávislosti a až poté by si Gróňané měli zvolit vlastní cestu. Landovský mimo to hovořil také o zbrojení, posilování Česka a Evropu přirovnal k dinosaurovi.
Ukrajina nebude schopna vrátit své hranice do stavu před ruskou invazí a Moskva nebude za svoji agresi spravedlivě potrestána. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to řekl bývalý velvyslanec při Severoatlantické alianci (NATO) Jakub Landovský. Doplnil, že už před časem „přestal věřit proklamacím“ spojenců v NATO a v ten moment se v něm „něco lidsky zlomilo“. V rozhovoru Landovský rovněž popisuje, kterak na Ukrajinu sám jezdil pomáhat.
Do Grónska dorazili první němečtí vojáci. Přistání v hlavním městě Nuuk se podle listu Bild odehrálo okolo páteční 18. hodiny. Na palubě civilního letadla měli sedět zkušení experti včetně logistiků a odborníků na leteckou dopravu. Vojáci zemí NATO vyrážejí do Grónska kvůli stupňující se rétorice amerického prezidenta Donalda Trumpa, který opakovaně mluví o anexi arktického ostrova.
Ruská agrese vyléčila Severoatlantickou alianci (NATO) z mozkové mrtvice či mozkové smrti – a teď se to vrací. V pořadu K věci na CNN Prima NEWS to prohlásil bezpečnostní poradce Andor Šándor. Komentoval také aktuální rozdílnost v pohledu na zahraniční politiku NATO a USA, přičemž podotkl, že prezident Spojených států Donald Trump „Alianci nijak nemiluje“. Vyjádřil se také k nečekané cestě prezidenta Petra Pavla na Ukrajinu.
Případný americký vojenský zásah v Grónsku by byl z politického hlediska katastrofou. Konflikt či pokus o zabrání území státu, který je členem NATO, jiným státem Severoatlantické aliance by znamenal konec světa, jak ho dnes známe a který po dlouhá léta zaručoval bezpečnost, varoval ve čtvrtek polský premiér Donald Tusk. Vzhledem k dosavadnímu počínání amerického prezidenta Donalda Trumpa je možný každý scénář, připustil šéf polské vlády. Polsko své vojáky do Grónska nevyšle, uvedl také.
Spojené státy americké tlačí na evropské spojence, aby nejpozději do roku 2027 převzali na svá bedra velkou část kolektivní obrany Severoatlantické aliance (NATO). Informuje o tom agentura Reuters s odkazem na své zdroje. Američané měli tento požadavek sdělit diplomatům evropských států během tohoto týdne ve Washingtonu. Evropané by si podle nich měli vzít na starost takřka všechno – od protivzdušné obrany po vojenské zpravodajství.
Severoatlantická aliance je euroatlantický mezinárodní vojenský pakt, který byl založen 4. dubna 1949 Spojenými státy americkými, Kanadou, Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska, Francií, Portugalskem, Belgií, Lucemburskem, Nizozemskem, Dánskem, Norskem, Itálií a Islandem. Sídlo má v belgickém Bruselu. V roce 1999 se k NATO připojila i Česká republika. Hlavním cílem uskupení je obrana území členských států.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
