NATO

Ukrajinský plán vítězství má pět bodů a tři tajné dodatky, řekl ve středu v ukrajinském parlamentu prezident Volodymyr Zelenskyj, jehož citoval server RBK-Ukrajina. První bod je podle webu geopolitický, druhý a třetí vojenský, čtvrtý se týká ekonomiky a pátý je bezpečnostní. Prvním bodem je pozvání do NATO, uvedl Zelenskyj podle agentury Reuters a serveru Ukrajinska pravda. Kyjev by měl vystřízlivět a uvědomit si nesmyslnost politiky, kterou prosazuje, i příčiny, které vedly k nynějšímu konfliktu, reagoval podle agentury Reuters mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Generální tajemník NATO Mark Rutte nemůže říct, že podporuje celý plán Ukrajiny na vítězství. Některé otázky jsou stále obtížné, řekl nový šéf aliance na tiskové konferenci v Bruselu.

Pokud Rusko zaútočí na Polsko či pobaltské státy, odpověď přijde okamžitě. Na bezpečnostní konferenci Defending Baltics, která proběhla 8. a 9. října v litevském Vilniusu, to řekl polský generál a tamní bývalý náčelník generálního štábu Rajmund Andrzejczak. Deník Bild dále uvedl, že spojenci jsou v takovém případě podle něj připraveni udeřit přímo na Petrohrad.

Novým generálním tajemníkem NATO se stal bývalý nizozemský premiér Mark Rutte. Nahradil Nora Jense Stoltenberga, který byl ve funkci deset let. Stoltenberg mu během slavnostního zasedání Severoatlantické rady symbolicky předal slavnostní kladívko, které šéf NATO používá při zahájení jednání. Severoatlantická rada je nejvyšším orgánem aliance.

Západ by měl dát Ukrajině zelenou k provádění úderů střelami dlouhého doletu na vojenské cíle na ruském území. S pohodlnou většinou se na tom ve čtvrtek shodli europoslanci. Markéta Gregorová (Piráti) upozornila, že západní podpora Kyjevu slábne. Politička v tomto ohledu zmínila Německo. Francii pak zkritizovala za nerozhodnost. Evropští zákonodárci rovněž chtějí, aby se západní spojenci zavázali k pravidelné a dlouhodobé vojenské pomoci Ukrajině, která se před ruskou invazí brání již třetím rokem.

V posledních týdnech přibývá incidentů, kdy se ruské drony zapojené do války na Ukrajině – ať už záměrně nebo omylem – objevují ve vzdušném prostoru států NATO. Takové případy hlásí Polsko, Lotyšsko nebo Rumunsko. NATO proto jedná o tom, že by jeho síly ruské střely a drony v takovém případě automaticky sestřelovaly. Informoval o tom web Deutsche Welle.

Lidé v lotyšském městě Rēzekne nalezli v sobotu trosky ruského vojenského bezpilotního letounu. S odvoláním na tamní ministerstvo obrany o tom informovala lotyšská média. Dron měl přiletět z Běloruska, které Moskvě v případě ruské invaze na Ukrajinu poskytuje logistickou podporu.

Armáda není připravena efektivně utratit peníze a aby naplnila stanovené kvóty, hrozí, že bude kupovat předraženou techniku, která není úplně potřeba. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS to uvedl místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD). Kvůli členství v NATO musí Česká republika na obranu vydávat dvě procenta HDP, podle Hrnčíře by to ale šlo „obejít“.

Liknavý postoj některých spojenců Ukrajiny kritizoval v sobotu v Praze estonský ministr obrany Hanno Pevkur na bezpečnostní konferenci Globsec. Omezení určitých typů západních zbraní pro ukrajinskou armádu v boji proti ruským okupantům přirovnal k boxování s Mikem Tysonem pouze jednou rukou. Zároveň vyzval k jasné definici, jak by měl konflikt podle Západu skončit.

Během léta došlo na různých místech Finska k sérii podezřelých pokusů o vniknutí a vloupání do vodárenských věží a dalších areálů kritické infrastruktury. Okolnosti včetně motivů tamní úřady vyšetřují. Reportér CNN Prima NEWS ve finsko-ruském pohraničí zjišťoval, jakým způsobem v současnosti funguje vzájemné soužití mezi někdejšími ekonomickými partnery.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zveřejnil na sociálních sítích video, v němž oficiálně potvrdil, že americké stíhací letouny F-16 jsou na Ukrajině, přičemž již plní bojové mise. Ukrajině, která se třetím rokem brání rozsáhlé ruské invazi, zmíněné stroje přislíbili spojenci z řad států Severoatlantické aliance. Stíhačky F-16 Kyjevu zatím dodaly Spojené státy, ale i Dánsko a Nizozemsko.

Americký exprezident Donald Trump znovu v kampani mluví o stejném tématu jako téměř před dekádou, kdy poprvé bojoval o Bílý dům, a sice o zbrojení. Opět hovoří o tom, že státy Severoatlantické aliance (NATO) musí vynakládat mnohem více finančních prostředků na obranný rozpočet. Není to náhoda. Trump si tím jednak získává sympatie svých voličů, kteří preferují izolacionismus, a pomáhá zbrojařským firmám, které často patří mezi republikánské sponzory. Zároveň by tak nemusel být ohrožen vývoz zbraní pro Ukrajinu.