Země NATO by podle amerického prezidenta Donalda Trumpa měly sestřelit ruské letouny, pokud vniknou do vzdušného prostoru členských států aliance. Šéf Bílého domu to řekl novinářům před setkáním se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Podle Trumpa bude podpora Spojených států členským zemím NATO při takovém kroku záviset na konkrétních okolnostech, informovaly agentury Reuters a AFP.
Rusko eskaluje napjatou geopolitickou situaci, upozorňuje NATO. Provokacemi ve vzdušném prostoru podle společného prohlášení členů aliance riskuje životy lidí v Evropě a „musí s nimi přestat“. Aliance tak odpovídá na výzvy k ráznějším reakcím, ke kterým ji po Polsku vyzvalo také Estonsko.
Ruské narušování vzdušného prostoru Severoatlantické aliance (NATO) drony či stíhačkami zatím členské státy přimělo jen ke konzultacím, ale je možné, že přece jen přijde silnější reakce. Jednu konkrétní zmínili Poláci. Jejich prezident Karol Nawrocki v rozhovoru pro francouzskou televizi LCI prohlásil, že by rád ve své zemi uvítal spojenecké jaderné zbraně.
Dny NATO jsou největší bezpečnostní přehlídkou v Evropě. Své dovednosti i vybavení na nich představují armádní, bezpečnostní a záchranářské jednotky. Podle pořadatelů na letiště nedaleko Mošnova dorazilo za oba dny 150 tisíc lidí. Akci doprovázely komplikace v dopravě.
V neděli odpoledne musely znovu do akce stíhačky NATO. Ze základny Rostock-Laage v severním Německu vzlétly k ruskému průzkumnému letounu Il-20. Letěl nad Baltským mořem a neměl zapnutý odpovídač. Informovala o tom v neděli agentura DPA s odvoláním na prohlášení německého letectva.
V krátkém sledu dvě evropské země formálně požádaly o aktivaci článku 4 smlouvy o Severoatlantické alianci. Nejprve Polsko kvůli narušení svého vzdušného prostoru ruskými drony, o deset dní později Estonsko poté, co jeho vzdušný prostor narušily tři ruské stíhačky MiG-31. Co aktivace článku 4 znamená a v čem se liší články 4 a 5?
Rusko v sobotu popřelo, že by jeho stíhačky v pátek narušily estonský vzdušný prostor. Šlo prý o plánovaný let z ruské oblasti Karélie na letiště v ruské exklávě Kaliningrad, uvedlo ministerstvo obrany na Telegramu. Tallinn už kvůli incidentu požádal spojence o konzultace podle článku 4 smlouvy o Severoatlantické alianci.
Obrněná vozidla CV90 jsou světová a špičková třída, která budou velkým přínosem pro Armádu ČR. V exkluzivním rozhovoru pro CNN Prima NEWS to řekl švédský ministr obrany Pal Jonson. Podle něj se na užitečnost těchto obrněnců stačí zeptat Ukrajinců. Ti totiž CV90 ve velké míře využívají ve válce s Ruskem a to i na nejostřejších místech fronty. Jonson v rozhovoru rovněž popsal svůj pohled na dnešní Rusko a také varoval, kam se síly Moskvy mohou přesunout po skončení bojů na Ukrajině.
Ruský autoritářský vládce Vladimir Putin svou provokací s drony v Polsku zesměšňuje amerického prezidenta Donalda Trumpa a testuje si nás. Americké stanici CNN to řekl polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski. Ačkoliv Moskva odmítá, že by šlo o cílený přelet přes hranice, šéf polské diplomacie má jasno a průnik považuje za cílený. Uvnitř Severoatlantické aliance (NATO) se mezitím má čím dál více řešit ožehavá otázka, zda by členské státy měly sestřelovat ruské drony už nad územím Ukrajiny.
Rusko se na akci s vlnou dronů, které ve středu vyslalo do Polska a následně byly zčásti sestřeleny, připravovalo delší dobu. Uvádí to ukrajinský portál Military Defense. Jako možný důkaz jmenuje nalezené SIM karty v některých sestřelených dronech na Ukrajině, které zdejší obránci zničili během července. Obsahovaly totiž polské a v jednom případě i litevskou kartu. Litva by tak mohla být další zemí, která by se měla mít na pozoru kvůli ruským dronům.
Lotyšsko uzavřelo vzdušný prostor na hranicích s Ruskem a Běloruskem. Reaguje tím na opakované narušení polského vzdušného prostoru, kam se v noci na středu dostalo několik dronů, podle Poláků ruských. Informuje o tom agentura DPA, podle níž bude opatření platit na týden s možností dalšího prodloužení. V následujících dnech se v Bělorusku u hranic s NATO uskuteční masivní vojenské cvičení Moskvy a Minsku. Vlastní armádní akce v reakci na to plánují také alianční země.
Sestřelení ruských dronů, které pronikly na polské území, je skvělým znamením posunu Severoatlantické aliance (NATO) k efektivní obraně. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to řekl bývalý velvyslanec České republiky při NATO Jakub Landovský. Podle jeho mínění podobné situace s Rusy zažíval už v době, kdy byl ve funkci ambasadora, a nejde tak o nic nového. Nepočítá, že by v nadcházejících dnech mělo dojít k eskalaci mezi Ruskem a státy NATO.
Polsko po sestřelení ruských dronů nad svým územím aktivovalo článek 4 smlouvy NATO. Ten znamená konzultace a případnou podporu státu, který jej svolá, řekl CNN Prima NEWS bývalý velvyslanec při Severoatlantické alianci (NATO) Jakub Landovský. Někdejší ambasador a diplomat rovněž nastínil, jaké scénáře lze nyní po incidentu s Rusy očekávat.
Severoatlantická aliance je euroatlantický mezinárodní vojenský pakt, který byl založen 4. dubna 1949 Spojenými státy americkými, Kanadou, Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska, Francií, Portugalskem, Belgií, Lucemburskem, Nizozemskem, Dánskem, Norskem, Itálií a Islandem. Sídlo má v belgickém Bruselu. V roce 1999 se k NATO připojila i Česká republika. Hlavním cílem uskupení je obrana území členských států.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
V hlubinách moře našli Chewbaccu. Prohlédněte si unikátního tvora, který se jmenuje podle chlupáče ze Star Wars
Najednou byl ve Vegas. Kontroverzní experiment s opilci zkoumal, co se děje s pamětí, když se zlijete pod obraz
Vzácné ztracené obrazy se našly v Americe. Zmizely během druhé světové války a mají obrovskou cenu
prima-fresh
prima-cool
playboy
lajk
prima-living
