
Na Velehradě jsem před 40 lety pomohla vypískat komunisty. Od dětství mě šikanovali za víru
Nový závazek NATO ve výši pěti procent HDP na výdaje do obrany považuji za symbol. Myšlenka celé věci by měla být opačná – nejdříve potřebujeme ekonomický růst, porcovat se může až poté. To je názor guvernéra České národní banky (ČNB) Aleše Michla na aktuální dění v Severoatlantické alianci. Výrok předsedy vlády Petra Fialy (ODS) na toto téma vnímá šéf centrální banky jako klišé, řekl v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS.
Americký prezident Donald Trump je člověk, který má potřebu svým způsobem „provokovat“, zatímco Evropa naopak potřebuje popostrčit, řekl prezident Petr Pavel ve speciálním vysílání Partie Terezie Tománkové. Česká hlava státu popsala jednání na summitu NATO v Haagu i dění u „čestného stolu“, u kterého seděl kromě Pavla a Trumpa také nizozemský král coby „pořadatel“ či šéf Severoatlantické aliance. „Velice jednotně a kolektivně jsme ho přesvědčovali o tom, že nastal čas, abychom výrazně zvýšili ekonomický tlak na Rusko,“ prozradil prezident ve vysílání CNN Prima NEWS. V neposlední řadě upozornil, v čem představuje Moskva nebezpečí a jakým způsobem hájí anexi nového území.
Stačí dosavadní výdaje do obrany, nebo by do ní měla ČR investovat více peněz? Třetina Čechů si myslí, že do obranného rozpočtu není třeba více než aktuální dvě procenta HDP. Další třetina si ovšem stojí za názorem, že by se mělo investovat více – někteří se nebrání ani pěti procentům HDP, po kterých volá NATO. Vyplývá to z exkluzivního výzkumu analytického ústavu STEM pro redakci CNN Prima NEWS. Na opačné straně názorového spektra pak stojí 19 procent lidí, kteří výdaje na obranu považují za zbytečnost a prostředky by přesunuli jinam.
Po summitu Severoatlantické aliance se hojně diskutuje o postoji generálního tajemníka NATO Marka Rutteho k americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi. „Taťka občas musí sáhnout k peprnějším výrazům,“ omlouval Rutte jeho ostré výroky týkající se íránsko-izraelského konfliktu. Později však uvedl, že šlo o metaforu, nikoliv o přímé titulování amerického prezidenta. Podle analýzy CNN byl Rutte během setkání lídrů schopen udělat cokoliv, aby pohladil Trumpovi ego a zachránil mu tvář.
Americký prezident Donald Trump, jehož přístup k ruskému autoritářskému prezidentovi Vladimiru Putinovi je předmětem diskusí, měl na summitu v Haagu prohlásit, že se rusko-ukrajinský konflikt vymyká kontrole. Podle analýzy webu Financial Times se postoj šéfa Bílého domu k lídrům Ukrajiny a Ruska mění.
Generální tajemník NATO Mark Rutte se na summit v Haagu připravil – snaží se, aby se americký prezident Donald Trump cítil co nejlépe, popsal ve vysílání CNN Prima NEWS šéfredaktor webu Aktuálně.cz Matyáš Zrno. S šéfem Bílého domu je prý nutné pracovat jako „s přerostlým dítětem“.
Členské státy NATO se na summitu v Haagu shodly na navýšení obranných výdajů. Místo dosavadních dvou procent HDP se země zavázaly nově vydávat pět procent. Český prezident Petr Pavel na tiskové konferenci oznámil, že všechny státy se zavázaly, že cíl splní do roku 2035. „Dohodnuté zvýšení výdajů není úlitbou americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi,“ zdůraznil generální tajemník NATO Mark Rutte.
Česká republika je připravená na navýšení výdajů na obranu na pět procent hrubého domácího produktu (HDP), řekl ve středu novinářům po jednání vlády premiér Petr Fiala (ODS). Předpokládá, že navýšení bude na summitu Severoatlantické aliance (NATO) v Haagu přijato. Mandát české delegace schválený vládou byl, že s navýšením může souhlasit, uvedl Fiala. Jednání prezidentů a premiérů členských zemí NATO začalo v Nizozemsku ve středu dopoledne.
Rusko nepředstavuje skutečnou hrozbu, protože NATO je mnohem silnější. To jsou slova maďarského premiéra Viktora Orbána, která pronesl ve středu na summitu Severoatlantické aliance (NATO) v nizozemském Haagu. Za jeho slova se mu vysmál litevský prezident Gitanas Nauseda, Rusko pak za hrozbu naopak považuje také třeba německý kancléř Friedrich Merz a varování přidal i končící polský prezident Andrzej Duda.
NATO po navýšení obranných výdajů k pěti procentům HDP bude velmi silné. Prohlásil to americký prezident Donald Trump před novináři při setkání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Sešli se krátce před středečním jednáním summitu aliance v Haagu. Bez Trumpovy iniciativy by se podle Rutteho navýšení výdajů nestalo. Vizi amerického prezidenta ocenili i další spojenci, například litevský prezident Gitanas Nauseda.
Summit NATO v Haagu bude podle finského prezidenta Alexandera Stubba historický, aliance se totiž podle něj vrací ke kořenům fungování jakožto kolektivního a komplexního obranného systému k odstrašení Ruska. Navýšením obranných výdajů se vrací na úroveň z dob studené války, uvedl. Podle něj je zřejmé, že věk dominance Západu je u konce.
Podle generálního tajemníka NATO Marka Rutteho neexistuje jiná alternativa než zvýšení výdajů na obranu. „Důvodem je nejen hrozba ze strany Ruska, ale i bezpečnostní situace ve světě,“ řekl tajemník na tiskové konferenci před začátkem jednání členských států. Zmínil také roli amerického prezidenta Donalda Trumpa. Díky jeho nástupu do úřadu prý země, které neplnily závazek dvou procent HDP na obranu, začaly reagovat.
Na summitu NATO v nizozemském Haagu jsou stále cítit ve vzduchu otazníky – slíbí americký prezident Donald Trump další pomoc Ukrajině, která se přes tři roky brání ruské invazi? Kvůli nejasnému postoji šéfa Bílého domu se údajně představitelé NATO snaží, aby se na summitu pokud možno nesetkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, píše web The Washington Post. Podle informací CNN Prima NEWS se také vedly spory o podobě rezoluce mezi americkou a evropskou diplomacií.
Severoatlantická aliance je euroatlantický mezinárodní vojenský pakt, který byl založen 4. dubna 1949 Spojenými státy americkými, Kanadou, Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska, Francií, Portugalskem, Belgií, Lucemburskem, Nizozemskem, Dánskem, Norskem, Itálií a Islandem. Sídlo má v belgickém Bruselu. V roce 1999 se k NATO připojila i Česká republika. Hlavním cílem uskupení je obrana území členských států.