Drony, stíhačky nebo hackerské útoky nejsou jedinými nástroji hybridní války, které Rusko využívá proti státům Evropské unie a Severoatlantické aliance (NATO). Zařadit se mezi ně mohou i útoky v rámci organizovaného zločinu či zranitelných komunit. Jde o fyzické útoky, přímé sabotáže, žhářství a dokonce i atentáty. Vyplývá to ze studie think-tanku GLOBSEC a Mezinárodního centra pro boj proti terorismu (ICCT).
NATO ani Česká republika nejsou na dronovou hrozbu připraveny. Stále jsme nevystoupili z myšlenkových schémat války, která nikdy nebude. V pořadu Nový den na CNN Prima NEWS to řekl bezpečnostní analytik Milan Mikulecký. Podle něj se musíme poučit z války na Ukrajině, protože jinak by dronová válka dokázala Severoatlantickou alianci ekonomicky rychle rozložit.
Na jakoukoliv agresi proti Rusku bude následovat rozhodná odpověď, prohlásil v sobotu před Valným shromážděním OSN v New Yorku ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, podle něhož je Západ posedlý strategickou porážkou Ruska. Ve svém projevu kritizoval zahraniční politiku západních zemí i v řadě dalších regionů, včetně Blízkého východu nebo Latinské Ameriky.
Superdebata pražských lídrů na CNN Prima NEWS vyvolala několik názorových sporů mezi Karlem Havlíčkem (ANO) a Olgou Richterovou (Piráti). Ta svému kolegovi z vedení Sněmovny vyčítala negativní postoj ANO k české muniční iniciativě, která pomáhá Ukrajině v boji proti ruskému agresorovi. Havlíček zase Richterové připomněl některé kontroverzní kroky dlouholetého předsedy Pirátů Ivana Bartoše z minulosti.
Země NATO by podle amerického prezidenta Donalda Trumpa měly sestřelit ruské letouny, pokud vniknou do vzdušného prostoru členských států aliance. Šéf Bílého domu to řekl novinářům před setkáním se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Podle Trumpa bude podpora Spojených států členským zemím NATO při takovém kroku záviset na konkrétních okolnostech, informovaly agentury Reuters a AFP.
Rusko eskaluje napjatou geopolitickou situaci, upozorňuje NATO. Provokacemi ve vzdušném prostoru podle společného prohlášení členů aliance riskuje životy lidí v Evropě a „musí s nimi přestat“. Aliance tak odpovídá na výzvy k ráznějším reakcím, ke kterým ji po Polsku vyzvalo také Estonsko.
Ruské narušování vzdušného prostoru Severoatlantické aliance (NATO) drony či stíhačkami zatím členské státy přimělo jen ke konzultacím, ale je možné, že přece jen přijde silnější reakce. Jednu konkrétní zmínili Poláci. Jejich prezident Karol Nawrocki v rozhovoru pro francouzskou televizi LCI prohlásil, že by rád ve své zemi uvítal spojenecké jaderné zbraně.
Dny NATO jsou největší bezpečnostní přehlídkou v Evropě. Své dovednosti i vybavení na nich představují armádní, bezpečnostní a záchranářské jednotky. Podle pořadatelů na letiště nedaleko Mošnova dorazilo za oba dny 150 tisíc lidí. Akci doprovázely komplikace v dopravě.
V neděli odpoledne musely znovu do akce stíhačky NATO. Ze základny Rostock-Laage v severním Německu vzlétly k ruskému průzkumnému letounu Il-20. Letěl nad Baltským mořem a neměl zapnutý odpovídač. Informovala o tom v neděli agentura DPA s odvoláním na prohlášení německého letectva.
V krátkém sledu dvě evropské země formálně požádaly o aktivaci článku 4 smlouvy o Severoatlantické alianci. Nejprve Polsko kvůli narušení svého vzdušného prostoru ruskými drony, o deset dní později Estonsko poté, co jeho vzdušný prostor narušily tři ruské stíhačky MiG-31. Co aktivace článku 4 znamená a v čem se liší články 4 a 5?
Rusko v sobotu popřelo, že by jeho stíhačky v pátek narušily estonský vzdušný prostor. Šlo prý o plánovaný let z ruské oblasti Karélie na letiště v ruské exklávě Kaliningrad, uvedlo ministerstvo obrany na Telegramu. Tallinn už kvůli incidentu požádal spojence o konzultace podle článku 4 smlouvy o Severoatlantické alianci.
Obrněná vozidla CV90 jsou světová a špičková třída, která budou velkým přínosem pro Armádu ČR. V exkluzivním rozhovoru pro CNN Prima NEWS to řekl švédský ministr obrany Pal Jonson. Podle něj se na užitečnost těchto obrněnců stačí zeptat Ukrajinců. Ti totiž CV90 ve velké míře využívají ve válce s Ruskem a to i na nejostřejších místech fronty. Jonson v rozhovoru rovněž popsal svůj pohled na dnešní Rusko a také varoval, kam se síly Moskvy mohou přesunout po skončení bojů na Ukrajině.
Ruský autoritářský vládce Vladimir Putin svou provokací s drony v Polsku zesměšňuje amerického prezidenta Donalda Trumpa a testuje si nás. Americké stanici CNN to řekl polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski. Ačkoliv Moskva odmítá, že by šlo o cílený přelet přes hranice, šéf polské diplomacie má jasno a průnik považuje za cílený. Uvnitř Severoatlantické aliance (NATO) se mezitím má čím dál více řešit ožehavá otázka, zda by členské státy měly sestřelovat ruské drony už nad územím Ukrajiny.
Severoatlantická aliance je euroatlantický mezinárodní vojenský pakt, který byl založen 4. dubna 1949 Spojenými státy americkými, Kanadou, Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska, Francií, Portugalskem, Belgií, Lucemburskem, Nizozemskem, Dánskem, Norskem, Itálií a Islandem. Sídlo má v belgickém Bruselu. V roce 1999 se k NATO připojila i Česká republika. Hlavním cílem uskupení je obrana území členských států.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
playboy
lajk
prima-living
