NATO

Rusko je agresor, má to dokonce ve svých genech. V nedělní Partii na CNN Prima NEWS to řekl Miloš Zeman s tím, že Rusku nedůvěřuje od roku 1968. Exprezident se během vysílání rozpovídal o výhodách, které Česku přináší členství v NATO a EU. V případě Evropské unie Zeman zmínil, že „jenom totální idiot by se vzdal tohoto struku, z něhož prýští tak dobré mléko“.

Nejbohatší muž světa a blízký poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa Elon Musk se v neděli na své sociální síti vyjádřil pro vystoupení Spojených států z NATO. Zároveň poznamenal, že USA by neměly Evropě platit její obranu. Napsala o tom agentura Bloomberg. Muska, který se narodil v Jihoafrické republice a má také kanadské a americké občanství, Trump pověřil vedením skupiny pro zefektivnění státní správy.

Na letní summit NATO hodlám jet za Česko se závazkem tří procent HDP na obranu, řekla v pořadu K věci na CNN Prima NEWS ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Podotkla, že k cíli má pomoct usnesení vlády, které toto navýšení zakotví v rozpočtu pro příští rok. Černochová rovněž věří, že Evropa a administrativa Donalda Trumpa opět najdou společnou řeč u jednoho stolu.

Jaké bezpečnostní záruky by měla Ukrajina dostat od západních zemí, aby mohl být případný mír s ruským agresorem skutečně trvalý? Touto otázkou se nyní zabývají evropští lídři i ukrajinští politici. Například podle tamního poslance Romana Kostěnka musí být bezpečnostní záruky velmi konkrétní, přičemž by měly zahrnovat i připravenost Francie a Velké Británie použít jaderné zbraně proti Rusku.

Pro někoho disident a neúnavný bojovník za demokracii, pro jiné zase exot a blázen. Ať už je Petr Cibulka jakýkoliv, v případě předpovědí o ukrajinsko-ruském konfliktu měl leckdy pravdu. Škoda, že západní lídři tohoto politika – vyzbrojeného siderickým kyvadlem – neposlouchali již v roce 2014. Už tenkrát zmiňoval vyslání jednotek NATO na ukrajinsko-ruskou hranici. I proto nyní někteří čeští uživatelé na sociálních sítích s nadsázkou uvádějí, že Cibulka byl před deseti lety vizionářem rozumnějším než celý zbytek Evropy.

Jsme silným štítem Evropy, naše zkušenosti s moderní válkou jsou pro NATO nedocenitelné. U příležitosti tříletého výročí ruské invaze to na sociálních sítích uvedlo ukrajinské ministerstvo obrany. Kromě jiného zmínilo, že západní podpora Kyjeva musí pokračovat, dokud zemi neopustí poslední ruský okupant. Ukrajinští představitelé zároveň pochválili Českou republiku, a to za dodávku samohybných houfnic Dita.

Evropští státníci kvůli nevypočitatelnému přístupu amerického prezidenta Donalda Trumpa zvažují razantní kroky. Britové přemýšlejí o vyslání vlastních mírových vojáků na válkou zmítanou Ukrajinu. A nemusí být osamoceni. Deník The Washington Post hlásí, že by spojené evropské spojené síly měly v zemi až 30 tisíc vojáků. Tamní prezident Volodymyr Zelenskyj však už dříve označil takový počet za nedostatečný.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je aktuálně ve slovní při se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem, který jej označil za „diktátora bez voleb“. Navíc v době, kdy se rozhoduje jednak o míru, jednak o americké podpoře Ukrajiny. Co by měla ukrajinská hlava státu udělat, aby ji měla šanci dosáhnout navzdory pošramoceným vztahům se šéfem Bílého domu?

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa podle CNN ustoupila Kremlu, když označila vstup Ukrajiny do NATO za nereálný. Spojenci v Alianci teď řeší, jak se vyrovnat s americkou změnou postoje. Washington mezitím znovu zatlačil na státy NATO, aby zásadně zvedly vojenský rozpočet.

Americký ministr obrany Pete Hegseth řekl, že nevidí návrat Ukrajiny do hranic před rokem 2014 jako reálný. V rámci mírového plánu si východoevropskou zemi ani neumí představit v Severoatlantické alianci (NATO), chtěl by ale místo toho přítomnost zahraničních jednotek jako bezpečnostní záruku, informovala agentura Reuters.

Rakušané už na Čechy nenahlížejí jako na zloděje a na ty, kteří jim kradou práci, ale naopak jako na oblíbené sousedy a vážené zákazníky. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to řekl český velvyslanec u našich jižních sousedů Jiří Šitler. Kromě toho popsal rakouskou neutralitu a jejich názor na obranu nejen své země, ale i svých sousedů. Podle průzkumů by totiž drtivá většina Rakušanů nechtěla bránit ani svůj vlastní stát, naopak by ale požadovala, aby jim pomohli ostatní. Šitler se také vrací k otázce jaderných elektráren Temelín a Dukovany a popisuje, jak se změní politika Rakouska s novou vládou pod vedením Svobodných (FPÖ).