NATO

Rusové nezvládají ani situaci na Ukrajině, takže k napadení Polska by neměli sílu, odhadl spolupracovník CNN Prima NEWS v Moskvě Jiří Just. Žádosti Finska a Švédska o vstup do NATO jsou podle něj prohrou pro celé Rusko včetně prezidenta Vladimira Putina.

Rusko nemá problém s tím, když Finsko a Švédsko vstoupí do Severoatlantické aliance, přímou hrozbu to samo o sobě nepředstavuje. Řekl to v pondělí ruský prezident Vladimir Putin. Moskva by podle něj reagovala až na případné rozšiřování vojenské infrastruktury NATO do těchto skandinávských zemí. Ještě minulý týden Kreml uváděl, že vstup Finska do NATO bude pro Rusko hrozbou.

Švédsko se rozhodlo oficiálně požádat o členství v Severoatlantické alianci. Ve Stockholmu to v pondělí oznámila tamní premiérka Magdalena Anderssonová. Ta věří, že proces přijetí nebude trvat déle než rok. Švédsko si léta zakládalo na neutralitě, kvůli letošní ruské invazi na Ukrajinu ale během pár měsíců přehodnotilo svůj postoj. Do NATO ze stejného důvodu směřuje i sousední Finsko.

Finsko podá přihlášku do Severoatlantické aliance. Rozhodnutí Helsinek v neděli společně oznámili finský prezident Sauli Niinistö a premiérka Sanna Marinová. Podle finského velvyslance v Česku Jukky Pesoly země dramaticky změnila svůj postoj v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu. Pesola to řekl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS. Finsko dlouhodobě investuje zhruba dvě procenta HDP do obrany a má 280 tisíc vojáků, může tak být pro NATO velkým přínosem.

Ruský prezident Vladimir Putin záhadně zmizel i v předchozích letech. Pokud se z očí veřejnosti ztratí, může to spekulace o jeho zdraví potvrdit. Ve vysílání to řekl politolog a spolupracovník CNN Prima NEWS Jiří Just. Ten také popsal aktuální situaci v Rusku, kde podle něj panuje válečnická euforie.

Případný vstup Finska a Švédska do Severoatlantické aliance by byl vážnou chybou, se kterou by se Rusko jen tak nesmířilo, řekl v pondělí podle agentury Interfax náměstek ruského ministerstva zahraničí Sergej Rjabkov. Švédská vládní sociálně demokratická strana v neděli podpořila vstup země do NATO, již dříve se podobným způsobem vyjádřila i finská vláda. Obě severské země se k historickému kroku rozhodly po ruské invazi na Ukrajinu.

Rusko ve válce nedosáhlo svých strategických cílů a konflikt nepokračuje podle plánů Moskvy. Ruská armáda nedobyla Kyjev ani Charkov, prohlásil v neděli po jednání ministrů zahraničí členských zemí NATO generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg. Řekl také, že by vstup Finska a Švédska do NATO považoval za historický okamžik a důkaz, že agrese se nevyplácí.

Švédská vládní sociálně demokratická strana v neděli podpořila vstup země do NATO, uvedla agentura Reuters. Oficiální žádost by Švédsko podle premiérky Magdaleny Anderssonové mělo podat během několika dní.

Finský prezident Sauli Niinistö v telefonickém rozhovoru řekl ruskému protějšku Vladimiru Putinovi o plánech Finska vstoupit do NATO. Informovala o tom agentura Interfax. Putin podle ní prohlásil, že změna finské zahraniční politiky by měla negativní dopad na bilaterální vztahy. Podle úřadu finského prezidenta se telefonát uskutečnil z iniciativy Finska.

Válku nevyhrávají Rusové, ale ani Ukrajinci. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS to řekl exministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD). Spolu s ostatními hosty částečně rozporoval, že by Moskva během konfliktu táhla za kratší konec.

Finský prezident Sauli Niinistö a ministerská předsedkyně Sanna Marinová ve čtvrtek oznámili, že podporují vstup země do Severoatlantické aliance. Švédská ministryně zahraničí Ann Lindeová podle agentury Reuters vzápětí uvedla, že Švédsko při rozhodování o možném vstupu do Severoatlantické aliance vezme postoj Finska v úvahu. Rusko poté oznámilo, že se Finsko vstupem do NATO stane hrozbou.