Moldavsko

Nedělní druhé kolo prezidentských voleb v Moldavsku vyhrála stávající prezidentka a prozápadní politička Maia Sanduová. Ukazují předběžné výsledky. Po sečtení 99 procent okrsků má Sanduová náskok deset procentních bodů nad svým protivníkem Alexandrem Stoianogloem. Rozhodující pro její úspěch byly hlasy ze zahraničí. Sanduové již začaly přicházet gratulace od evropských politiků.

Gruzie a Moldavsko chtěly do Evropské unie, ale brány na západ jim zřejmě budou minimálně po nějakou dobu ještě zavřené. Zatímco kavkazský stát má za sebou volby, ve kterých uspěli proruští politici a západní svět je považuje za zmanipulované, pod vlivem Moskvy se může ocitnout i další stát s podobnou historií. Moldavsko rovněž náleželo do ruské sféry vlivu, ze které se před lety vymanilo. Nyní se však do ní může vrátit. Vše se bude odvíjet od toho, kdo se v zemi stane prezidentem.

Moldavsko má za sebou první kolo prezidentských voleb a také hlasování o tom, zda zakotví vstup do Evropské unie do své ústavy. Zatímco o budoucí hlavě státu rozhodne až druhé kolo, o směřování státu je již jasněji. Proevropská vláda současné prezidentky Maiy Sanduové může slavit – Moldavci velmi těsně rozhodli o tom, že do Evropy chtějí. Rusko tak ostrouhalo.

Moldavané v referendu rozhodli o ústavním zakotvení budoucnosti své země v Evropské unii. Na síti X to v pondělí oznámila moldavská prezidentka Maia Sanduová. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová vzápětí obyvatelům Moldavska a také prozápadní prezidentce Sanduové pogratulovala.

V prezidentských volbách v Moldavsku žádný z kandidátů zřejmě nezískal více než 50 procent hlasů. Zemi tak pravděpodobně 3. listopadu čeká druhé kolo. V referendu o ústavním zakotvení vstupu do EU jako cíle země se podle předběžných výsledků po sečtení necelé čtvrtiny hlasů vyslovilo zhruba 57 procent voličů proti a přibližně 42 procent pro. Informovala o tom agentura Reuters.

Obchodní řetězec Albert stáhl z prodeje slunečnicová semínka vlastní značky. Důvodem je preventivní opatření na základě informace od dodavatele, píše řetězec na svých stránkách. Zákazníci mají možnost výrobek vrátit a získat své peníze zpět.

Rumunsko je jednou z mála stabilních zemí na Balkánu, která má s Českem společnou pohnutou historii a je zároveň velmi blízko ruské agresi na Ukrajině. Tak svoji novou štaci popisuje český velvyslanec Martin Košatka v exkluzivním rozhovoru pro CNN Prima NEWS. Zároveň ale zmiňuje, že k diplomacii mu pomáhá i třeba takový fotbal, který je v Rumunsku velmi populární. Ačkoliv to hned při příjezdu vypadalo na zhoršení vztahů, když pražská Sparta vyřadila bukurešťský FCSB.

Velvyslanci zemí EU se v pátek v Bruselu shodli na vyjednávacích rámcích pro věcné zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou a Moldavskem. Mezivládní konference s oběma zeměmi je předběžně plánována na 25. června, informovalo stálé zastoupení ČR při EU. Shodu musí ještě formálně potvrdit členské státy. Podle diplomatických zdrojů se tak stane na jednání unijních ministrů financí příští pátek v Lucemburku.

Patří mezi nejpopulárnější MMA bijce v Česku. Největší základnu podporovatelů má přitom David Kozma v Ostravě, do pražského Edenu se i kvůli tomu na sobotní turnaj Oktagon 58 určitě sjede mnoho fanoušků Baníku. Jejich oblíbenec se totiž vrací do klece po devíti měsících. Soupeřem mu bude Moldavan Ion Surdu. Půjde o mimořádně zajímavou bitvu. „Když jsem si představil, že i ta plocha bude plná diváků… Bude to opravdu masakr,“ těší se v rozhovoru pro CNN Prima NEWS na unikátní atmosféru na stadionu rodák z Karviné.

Někteří členové rusko-běloruské rockové skupiny Bi-2, která vystupuje proti ruské agresi na Ukrajině, získali moldavské občanství. Podle agentury AFP o tom v pondělí informoval šéf úřadu moldavské prezidentky Maii Sanduové. Zástupce skupiny upřesnil, že občanství dostalo devět lidí, protože považovali cestování s ruským pasem za nebezpečné.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj věří tomu, že se sen o vstupu do Evropské unie brzy stane skutečností pro Ukrajinu i balkánské státy, Moldavsko či Gruzii. Řekl to v úterý ve videozdravici během konference na Pražském hradě věnované 20 letům Česka v EU. Svým protějškům – Petru Pavlovi a německému prezidentovi Franku-Walteru Steinmeierovi – poděkoval za to, že jejich státy podporují Ruskem napadenou Ukrajinu.

V gruzínském parlamentu v pondělí opět padaly rány, zatímco poslanci znovu projednávají sporný návrh zákona o zahraničním vlivu. Informovaly o tom portál Nexta a agentura Reuters, která poznamenala, že rokování zákonodárců této kavkazské země bývají bouřlivá a potyčky parlament zažil i v minulosti. Jedna z nich se strhla loni v březnu, při jednání o v podstatě stejném návrhu zákona. Večer před sídlem parlamentu v Tbilisi demonstrovaly tisíce Gruzínců; agentura Reuters odhadla jejich počet na více než pět tisíc, agentura AFP na 10 tisíc.