Sibiř

Šest mrtvých a devět zraněných si v neděli večer vyžádal výbuch plynu v ruském městě Nižněvartovsk na Sibiři. Informoval o tom v pondělí ve svém ruskojazyčném vydání zpravodajský server BBC News s odvoláním na ruské ministerstvo pro mimořádné situace. Osud sedmi dalších lidí je neznámý.

O příběhu 35leté Vlaďky jsme na CNN Prima NEWS informovali. Podruhé za tři roky bojovala s rakovinou, se zákeřnou nemocí si však čeští lékaři už neuměli poradit. Poslední naději představovala cesta na Sibiř za tamními léčiteli, kvůli náhlým komplikacím ale musela Vlaďka zpět domů. Pomocnou ruku nabídlo více než 10 tisíc lidí, kteří pomohli vybrat potřebnou částku. Dne 10. listopadu však od jejího manžela přišla smutná zpráva: statečná žena svůj boj prohrála.

Permafrost, zmrzlá vrstva půdy, která se nachází pod velkou částí Ruska, Kanady či Aljašky taje znepokojujícím tempem. Globální důsledky v nadcházejících desetiletích jsou nepředvídatelné, mohou však hrát v klimatických změnách zásadní roli. Již dnes je pociťují lidé žijící poblíž polárních regionů. Okolí jejich domovů začínají totiž pohlcovat bažiny a dochází v nich k sesuvům půdy.

Munice, výzbroj a uniformy. To jsou jediné artikly, které ruští branci dostanou při narukování. Vyplývá to z videa, na kterém armádní důstojnice diriguje nově mobilizované rekruty. Říká jim, ať si po vlastní ose seženou léky a škrtidla, a radí jim pořídit si vložky do bot či dokonce tampóny.

V ruské Rjazani se pokusil upálit muž, který podle svědků křičel, že nechce bojovat na Ukrajině. Není jasné, v jakém je nyní zdravotním stavu. Podle serveru YA62.ru má drobná zranění, regionální verze listu Novaja Gazeta v pondělí psala o popáleninách na 90 procentech těla. Policie v ruské Irkutské oblasti na jihovýchodě Sibiře v pondělí také zadržela mladého muže, který střílel na místním vojenském komisariátu, uvedl oblastní gubernátor Igor Kobzev. Střelec vážně zranil komisaře, který je nyní v nemocnici v kritickém stavu. Informace o útočníkově motivu nejsou k dispozici.

Vyhlášená částečná mobilizace v Rusku vyvolala velkou vlnu nevole napříč celou federací. V řadě měst, ať už na Sibiři nebo v západních vyspělých městech jako Moskva či Petrohrad, vypukly demonstrace, které bezpečnostní složky prezidenta Vladimira Putina tvrdě potíraly. Daleko horší situace je však v kavkazském Dagestánu. Místní protesty a násilný odpor je totiž mnohem ostřejší, než se kterým se Rusové setkali jinde. Při střetech s policisty byly zraněny desítky lidí a už se rozjela i série zatýkání.

Ruský prezident Vladimir Putin na Východním ekonomickém fóru pohrozil, že Rusko nebude dodávat energii Evropě vůbec, pokud nebude plnit jeho podmínky. Při proslovu použil i citát z ruské bajky – Mrznout, mrznout, vlčí chvoste, informuje Ukrajinska pravda.

Před třemi lety si nyní 35letá Vlaďka vyslechla krutou diagnózu: měla rakovinu děložního čípku. Šance na miminko, o něž se s manželem snažili, zmizely. Přesto se Vlaďka nevzdala a díky podpoře nejbližších rakovinu porazila. Před několika měsíci se však nemoc vrátila, a to v podobě metastáze na levé plíci. Lékaři v Česku jí pomoci nemohli, a tak odcestovala na Sibiř. Dva dny po příjezdu však ochrnula od prsou dolů. Co nejdříve se musí vrátit domů, jenže převoz je velmi nákladný.

Война на Украине может стать одной из причин распада России, вместо федерации могли бы возникнуть десятки отдельных государств. Бывший посол Чехии в РФ Петр Коларж и бывший генеральный консул в Санкт-Петербурге Владимир Вотапек считают, что это реалистичный сценарий. Оба сходятся во мнении, что тенденции к отторжению в разных уголках самого территориально большого государства мира существуют уже долгие годы. Конфликт на Украине и ослабление позиций президента Владимира Путина могли бы привести к противостоянию с Москвой.

Rusko může i kvůli válce na Ukrajině čekat rozpad, přičemž by namísto federace vznikly desítky nových států. Za reálnou možnost to označují bývalý velvyslanec České republiky v Rusku Petr Kolář i bývalý generální konzul v Petrohradu Vladimír Votápek. Oba se shodují, že odstředivé tendence v různých koutech rozlohou největšího státu na světě panují již dlouhá léta. Konflikt na Ukrajině a slábnoucí pozice prezidenta Vladimira Putina by tyto oblasti mohly vést k odporu proti Moskvě.

Ruský prezident Vladimir Putin se na Ukrajině pokouší rozšířit území své federace, ale brzy by místo toho mohl řešit opačné problémy. Do hry totiž vstupuje otázka, zda se mu vůbec podaří udržet současné území Ruské federace. Ta je totiž tvořená řadou různých nesourodých národů, které by čím dál více mohly začít projevovat separatistické tendence. Ruská opozice v Praze navíc před časem představila návrh konkrétní „dekolonizace“ Ruska. Podle nich by současnou Ruskou federaci zvládly nahradit desítky nových států.

Konflikt na Ukrajině se táhne už pátým měsícem a ani zdaleka to nevypadá, že by se blížil jeho konec. Válka tak může klidně pokračovat i následující měsíce. Podle vojenského analytika Lukáše Visingra by takové pokračování konfliktu mohlo ve finále totálně zruinovat Rusko, které už nyní sahá k až zoufalým krokům. Kromě toho, že na Rusy ještě více dolehnou ekonomické sankce, se podle něj může stát, že se proti Kremlu začnou stavět dokonce celé oblasti, zejména na okraji rozlohou největšího státu na světě.