Kryty zamčené, sklepy plné. Ruští civilisté se před ukrajinskými drony nemají kde schovat
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Drony zasahují i vzdálené oblasti Ruska.
Obyvatelé si stěžují na zamčené a nefunkční kryty.
Varovné systémy často selhávají nebo chybí.
Poptávka po vlastních bunkrech prudce roste.
Ukrajinské dronové útoky už se pro část ruského obyvatelstva stávají běžnou součástí života, píše web Radio Svoboda. Mnozí ale tvrdí, že se nemohou spolehnout ani na varovné systémy, ani na dostupné kryty. Strach z útoků se navíc začíná objevovat i v oblastech daleko od ukrajinských hranic.
Ukrajinské útoky na Rusko se letos dotkly nejen pohraničních oblastí, ale i Tatarstánu, Povolží či Sibiře. Ukrajinské síly tvrdí, že se jedná výhradně o vojenské nebo průmyslové cíle, které však souvisejí s válkou, a že jde o reakci na ruské letecké údery na ukrajinská města. Civilisté nicméně při ukrajinských útocích umírají.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Putin dal jasně najevo, co od Ukrajiny chce. Analytici po jednáních zhodnotili šance na mír
Například 10. srpna při dronovém útoku na Nižněkamsk zemřelo 13 lidí a 78 jich bylo zraněno, zatímco 12. srpna po útoku v Novorossijsku zemřelo osmileté dítě a osm dalších lidí utrpělo zranění. V noci 9. srpna zasáhli Ukrajinci Belgorod. Útok si podle údajů regionálních úřadů vyžádal pět obětí a 25 zraněných, včetně dvou dětí ve věku čtyř a devíti let. Poškozeny byly desítky domů a budov.
Lidé v ostřelovaných městech už si prý na útoky zvykli, píše Rádio Svoboda. „Střílí se každý den. Když se spustí poplach, někteří lidé jdou do sklepa. Kamarádka pracuje v kantýně v továrně a říká, že alarm často úplně ignorují. Pokud se opravdu bojí a třesou se zdi, zalezou pod stůl nebo do spíže,“ popsala třicetiletá Gulzat, která pochází z Belgorodu, ale odešla do Kyrgyzstánu a jejíž jméno bylo z bezpečnostních důvodů změněno. „Teď tu postavili spoustu krytů. Ale nemyslím si, že by tam někdo utíkal. Lidé si už tak nějak zvykli. Někteří to už dávno vzdali: ať se stane cokoli, zemřeme,“ řekla Gulzat.
Čtěte také
Že lidé výzvy k odchodu do krytu mnohdy ignorují, dokazují i videa na sociálních sítích. Obyvatelé Belgorodské, Voroněžské a Rostovské oblasti pokračují ve svých běžných činnostech – například čistí koberce, zatímco houkají sirény. Ti, kteří se snaží najít úkryt, ho ale ne vždy najdou. V červnu zveřejnila obyvatelka Belgorodu Daria video s popiskem „Úkryt v Belgorodu pro elitu“. Na záběrech je vidět, jak její malý syn marně tahá za kliku zavřených kovových dveří do sklepa, zatímco v pozadí jsou slyšet sirény.
V červnu zveřejnila další obyvatelka Belgorodu video, na němž je vidět, jak se prochází s kočárkem a dvěma dětmi. Následně ale zazněl varovný signál před raketovým útokem. Její dům byl daleko a všechny blízké sklepy a úkryty byly zamčené. „V tu chvíli nevím, kam utéct,“ uvedla autorka videa.
Kryty a sklepy jsou podle obyvatel navíc mnohdy ve špatném stavu. V dubnu poslanec Státní rady Tatarstánu Albert Jagudin s odvoláním na údaje Ministerstva pozemků a majetku republiky uvedl, že z 838 krytů v regionu jich bylo pouze 443 v dobrém stavu. Prezident Tatarstánu Rustam Minnichanov po útoku na Nižněkamsk uvedl, že obětí by bylo méně, kdyby lidé šli do krytů. Během samotného útoku se však obyvatelé jedné z nižněkamských ubytoven marně pokusili ukrýt ve sklepě – podle jejich slov byly uvnitř odpadky, vlhko a silný zápach.
Na problémy ohledně krytů přitom již v roce 2024 upozorňoval článek Sergeje Fomenka a Valentina Vystropova publikovaný v roce 2024 ve sborníku článků Akademie managementu Ministerstva vnitra Ruska. Ten upozorňoval, že v Belgorodské a Kurské oblasti je „akutní nedostatek“ krytů. Autoři podotkli, že mnoho těchto objektů bylo postaveno za sovětské éry a je ve špatném stavu nebo nesplňuje současné bezpečnostní požadavky.
Čtěte také
Obyvatelé města Orel, které leží asi 160 kilometrů od rusko-ukrajinské hranice, se po sérii raketových úderů chtěli sejít s regionálním ministerstvem pro mimořádné situace. Později však uvedli, že žádost nepřinesla žádné výsledky. „Za posledních 24 hodin sirény houkaly asi šestkrát. Podle interaktivní mapy byly všechny sklepy označené jako ‚úkryt‘ pevně zamčené. Když jsme se s tím obrátili na ministerstvo pro mimořádné situace, zástupce náčelníka nám bez obalu řekl, že sklepy ve skutečnosti nejsou považovány za úkryty. Záchranáři za ně proto nenesou odpovědnost a jejich úkolem je pouze řešit následky útoků, například hasit požáry a odklízet trosky,“ popsali obyvatelé města s tím, že celou situaci považují za výsměch.
Varování až útoku
Někteří obyvatelé si stěžují i na nedostatečné hlášení o hrozbě útoku. „Nežijeme. Přežíváme mezi útoky,“ říká obyvatelka Belgorodu Irina, jejíž jméno bylo také změněno. „Už dlouho se nespoléhám na textové zprávy od ministerstva pro mimořádné události. Aktuální informace dostáváme v rádiu, které máme vždy u sebe. Máme dvě frekvence, kde se v reálném čase dozvídáme, kam by mohla dopadnout bomba. Těmto rádiovým frekvencím říkáme UAV.FM. A když řeknou ‚zastavte provoz‘ na té a té ulici a vy jste poblíž, všeho necháte a hledáte úkryt,“ popsala Irina s tím, že neví, kdo to organizuje, ale že informace jsou zde vždy přesné.
Důkazem je i incident z 5. května, kdy dron narazil do několikapatrové budovy v Čeboksarech. Podle místních obyvatel nebylo vydáno žádné varování před nebezpečím. A v Omsku 10. srpna někteří lidé obdrželi informaci o hrozbě dronu až o dvě a půl hodiny později. „Mám přátele v Izraeli. Tam, když je ostřelování, dostanou 10 až 15 minut předem oznámení a schovají se v protileteckém krytu. Pak je informují, že útok skončil. Ale tady nám ráno pošlou zprávu: ‚Nebojte se!‘ Tak co mám dělat? Mám sedět celý den ve vaně, daleko od oken, a nedělat si starosti? Nebo mám prostě jít, a když mě zasáhne dron, ministerstvo pro mimořádné události mi řekne: ‚Varovali jsme vás, neměli jste sem chodit‘?“ stěžuje si obyvatel Nižněnovgorodské oblasti.
Bojí se i na Sibiři
Od července musí otázku úkrytů naléhavě řešit i Sibiř, která se dříve zdála kvůli své vzdálenosti od Ukrajiny relativně bezpečným místem – vzdálenost z Novosibirska k rusko-ukrajinské hranici činí vzdušnou čarou přibližně 3 200 kilometrů. V květnu úřady v Novosibirsku poprvé zveřejnily mapu dočasných přístřešků. Místní média informovala, že bylo vyznačeno 4 041 míst. Obyvatelka Novosibirska Olga říká, že při vyhledávání se jí ale zobrazovalo pouze 170 míst. „Mapa ukazovala 170 míst. Nejbližší úkryt byl asi 25 minut chůze. Novosibirsk má přes 1,5 milionu obyvatel a je tam jen 170 míst! Kolik lidí by měl každý kryt pojmout?“ uvedla Olga.
Čtěte také
Někteří obyvatelé napříč Ruskem si proto nechávají stavět vlastní bunkry. Nejde však o levnou záležitost. Cena závisí na provedení a vybavení. Podle výrobců stojí ocelový přístřešek od 2 milionů rublů (zhruba půl milionu korun), zatímco cena monolitického bunkru začíná na 5 milionech (1,2 milionu korun). Jiný výrobce nabízí plnohodnotný železobetonový kryt o rozloze zhruba 50 metrů čtverečních, jehož cena začíná na 30 milionech rublů (7,5 milionu korun). Pro většinu obyvatel pohraničních oblastí tedy zůstává vlastnictví bunkru nedostupným luxusem. „Četla jsem, že počet lidí, kteří si chtějí v Rusku koupit vlastní bunkr, dramaticky vzrostl. Ceny ale začínají na několika milionech rublů. Kdybychom měli tolik peněz, zůstali bychom tu a čekali na přílet dronu? Už dávno bychom odešli,“ uvedla Taťána, obyvatelka Starého Oskolu v Belgorodské oblasti.
Jiní volí levnější opatření. Lidé začali například častěji kupovat ochranné okenní fólie. Ty sice nechrání před přímým zásahem, ale mají udržet některé úlomky skla na místě, pokud se okno rozbije. „Viděla jsem byty, kde se okna s dvojitým zasklením roztříštila na tisíce drobných střepů, které se zasekávaly v každé škvírce. Sehnala jsem jednu roli 50 × 500 cm za 1 900 rublů (necelých 500 korun). Cena závisí na tloušťce. Vybrala jsem si střední a s manželem jsme ji nainstalovali,“ líčila obyvatelka Rostova nad Donem Elena.
Podle výpočtů agentury Kommersant, které vycházejí z denních zpráv ministerstva obrany, bylo od ledna do července 2026 nad 52 ruskými regiony zachyceno 54 500 ukrajinských dronů. V červnu armáda oznámila zničení 11 900 bezpilotních letadel a v červenci 13 200, což je nejvyšší měsíční počet od začátku roku.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Ukrajinci zapálili sklad Ozonu v Saratově. Záběry ukazují moment útoku, hustý dým i paniku lidí
vaclav.cerny@iprima.cz
