Telefon, počítač a televize. Oči dostávají zabrat, největší problém ale není modré světlo
Mýty a fakta o modrém světle Zdroj: Alensa
Pálení očí, rozmazané vidění nebo problém přečíst titulky v televizi. První signály, že zrak potřebuje kontrolu, nemusí být nijak dramatické. Oči navíc každý den zatěžujeme počítači, telefony a dalšími obrazovkami. Optometristka Kristýna Štěbetáková upozorňuje, že nejde jen o tolik diskutované modré světlo. Problémem je především dlouhé zaostřování na blízko. A zvláštní pozornost si zaslouží děti.
Většina lidí si změny zraku všimne nejprve v běžných situacích. Typicky při řízení, ale také doma u televize. Pokud člověk začne mít problém přečíst titulky nebo rozeznat detaily na větší vzdálenost, může to být signál, že je čas nechat si zrak zkontrolovat.
„Spousta lidí si toho všimne právě za volantem, ale také doma u televize. Ne každý má obrovskou obrazovku a někteří lidé už mají problém přečíst titulky,“ popisuje optometristka Kristýna Štěbetáková.
Právě podobné nenápadné změny není podle ní dobré dlouhodobě přehlížet. Zrak se může měnit postupně a člověk si na horší vidění může do určité míry zvyknout.
Největší problém není modré světlo
Počítač, mobil, tablet a večer ještě televize. Obrazovky jsou dnes součástí téměř každého dne. Často se přitom mluví především o modrém světle. Podle Štěbetákové ale představuje větší zátěž něco jiného. „Modré světlo se řeší hodně, ale pro mě není tou největší zátěží. Ta je především v tom, že dlouho koukáme do blízka,“ vysvětluje.
Ještě důležitější je podle ní věnovat pozornost dětem. Jejich oči se stále vyvíjejí a dlouhé soustředění na krátkou vzdálenost může být větší zátěží než u dospělých.
Mýty a fakta o modrém světle Zdroj: Alensa
Nejjednodušší rada? Na chvíli všechno vypnout
Pokud člověk tráví celý pracovní den u počítače a po práci pokračuje telefonem nebo televizí, oči prakticky nemají možnost si odpočinout. Pomoci přitom může překvapivě jednoduchá věc – na chvíli přestat sledovat cokoli zblízka. „Vypnout, nekoukat na nic do blízka a ideálně jít ven. Projít se, mít trochu přirozeného světla a nebýt pořád jen pod umělým osvětlením,“ doporučuje odbornice.
Jak dlouho takový odpočinek potřebujeme, se podle ní liší člověk od člověka. Někdy může stačit půlhodina, jindy je potřeba pořádný spánek. „U každého je to jiné. Záleží na tom, s čím pracujeme a na co se díváme. Pro někoho je to třicet minut, jiný potřebuje klidně jen jít spát – a tam už může jít třeba o osm hodin,“ říká Štěbetáková.
Kontaktní čočky nejsou jen o správných dioptriích
Velkou pozornost bychom měli věnovat také kontaktním čočkám. Nestačí totiž pouze vědět, jaké máme dioptrie. Důležité je, aby čočka správně seděla a odpovídala konkrétnímu oku. „Nejvíc mi vadí, když si člověk čočky aplikuje sám podle toho, co si přečte na internetu. Jde totiž také o správné usazení,“ upozorňuje optometristka.
Problém může nastat například při sportu. Čočka se může posouvat nebo dokonce vypadnout. V některých situacích to může být velmi nepříjemné, například při rychlém pohybu nebo na lyžích.
A pak je tu hygiena. Právě její zanedbání může být podle odbornice velkým problémem.
Usnout s čočkami? Riziko představuje hygiena
Kdo někdy usnul s kontaktními čočkami, možná si řekl, že se vlastně nic nestalo. Z hlediska očí ale nejde o návyk, který by měl být běžnou součástí používání čoček. „Na čočce se každý den hromadí velké množství bakterií. Pokud se nevyčistí a zůstane v oku, mohou vzniknout infekce,“ vysvětluje Štěbetáková.
Současně je potřeba dodržovat dobu, po kterou je konkrétní typ čoček určen k používání. Některé čočky jsou sice konstruované i pro přespání, neznamená to ale, že je možné jejich doporučenou dobu nošení libovolně prodlužovat.
Brýle, nebo čočky? Záleží na člověku
Na otázku, zda obecně doporučuje spíše brýle, nebo kontaktní čočky, nemá optometristka jednu univerzální odpověď. „Jak komu. Většinou spíš brýle. Je to také o hygieně,“ říká.
U vysokých dioptrií ale mohou být kontaktní čočky pro některé lidi praktičtější. Silné brýlové čočky mohou být těžké, výrazné a méně komfortní. Ani kontaktní čočky však podle Štěbetákové nejsou řešením, které by měl člověk nosit bez omezení.
Rozhodnutí proto podle ní vždy záleží na konkrétních potřebách, hodnotách zraku i způsobu života.
Děti potřebují především ven
Zvláštní pozornost si zaslouží dětský zrak. Oko se totiž stále vyvíjí a právě v dětství je nejcitlivější.
Jedním z jednoduchých způsobů, jak dětem dopřát podmínky pro zdravý vývoj zraku, je pravidelný pobyt venku. Přirozené světlo podle Štěbetákové hraje důležitou roli při vývoji oka a může pomáhat oddalovat nárůst krátkozrakosti. „Venku na přirozeném světle se oko díky dopaminu vyvíjí trochu jinak a nemělo by se tolik prodlužovat. Předpokládá se tedy, že bychom tím mohli nárůst krátkozrakosti trochu oddálit,“ vysvětluje.
Podle odbornice je oko ve vývoji dlouho, přičemž nejcitlivější období je zhruba do 15 let. U mladších dětí je proto při podezření na problém se zrakem důležité obrátit se především na oftalmologa.
Co dělat každý den pro zdravější oči?
Pokud bychom měli z doporučení odbornice sestavit jednoduchý každodenní návod, není nijak složitý. Především méně času trávit nepřetržitým sledováním obrazovek zblízka a pravidelně očím dopřát změnu. „Více odpočívat. To je nejdůležitější. Méně koukat do blízka a když už koukáme, na chvíli od toho vypnout,“ shrnuje Štěbetáková.
Pomoci může také prosté přeostření do dálky, pravidelné přestávky během práce u počítače a pobyt venku. A samozřejmě pravidelná kontrola zraku. „Aspoň jednou za dva až tři roky,“ doporučuje optometristka.
Světový den zraku, který připadá na 8. října, tak není jen připomínkou významu oční péče. Je také příležitostí zamyslet se nad tím, kolik času denně trávíme pohledem do obrazovek – a jestli svým očím vůbec dopřáváme dostatek času na odpočinek. Více informací o péči o zrak najdete na oficiálním webu Alensa.
