Ukrajinští rezervisté na vojenském cvičení
Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinští vojáci na frontě
Zdroj: Profimedia.cz
Mladý člen ukrajinské domobrany, která v posledních dnech zintenzivněla frekvenci výcviku.
Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinský voják na frontě v Doněcku
Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinský voják stráží na hranicích
Zdroj: AP
Ukrajinský voják
Zdroj: Profimedia.cz
Vojáci
Zdroj: ČTK
Ukrajinský voják na frontě hledí na území ovládané proruskými separatisty.
Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinští vojáci na frontové linii v Doněckém regionu
Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci na frontě bojují s proruskými separatisty.
Zdroj: Profimedia.cz
Ruské tanky musí používat poznávací znamení.
Zdroj: CNN Prima NEWS
Ukrajinský voják si na frontové linii připravuje jídlo.
Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinští vojáci hlídají své pozice na východní frontě.
Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinští vojáci, kteří se na východní frontě ostřelují s proruskými separatisty.
Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinský voják na frontové linii nedaleko města Avdijivka v Doněckém regionu
Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinský voják a zničený tank
Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajina patří Rusku. Anebo ne? Územní spor mezi dvěma národy se táhne už od dávného středověku, v listopadu se rozhořela jeho další etapa, když začal ruský prezident Vladimir Putin podle mnohých expertů plánovat invazi na Ukrajinu, kterou v únoru následujícího roku uskutečnil. Co ho k tomu mohlo vést? Proč je Ukrajina důležitá? A jakou roli v tom hraje Krym, plyn nebo Černé moře?
Proč začal územní konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou?
Kdyby byl svět jeden velký stát, Istanbul by byl jeho hlavní město, řekl kdysi Napoleon Bonaparte. Chtěl tím poukázat na fakt, že tureckým městem ležícím v pomyslném středu světa po staletí kráčely dějiny mnoha národů. A obdobným vývojem si prošlo i území na opačné straně Černého moře – Ukrajina.
Celý spor mezi dvěma státy na východě Evropy je prakticky založený na jediném historickém předpokladu Moskvy, že Ukrajina patří Rusku a nemá právo na územní sebeurčení. Historické spojení obou zemí dokládá už název jednoho z nejstarších středověkých států – Kyjevská Rus.
Ukrajinci se totiž podobně jako řada méně početných evropských národů dlouhé roky potýkali s absencí vlastního státu. Po rozpadu Kyjevské Rusi se o území Ukrajiny prala Litva i Polsko, a když už to pro Ukrajince vypadalo nadějně, pohltilo je carské Rusko i Habsburská monarchie (později Rakousko-Uhersko).
Šanci na vlastní stát proto Ukrajinci podobně jako Češi vycítili paradoxně až během první světové války, kdy byla během chaosu bojů a říjnové revoluce v Rusku založena v roce 1917 Ukrajinská lidová republika. Nádech svobody ale netrval dlouho, území za pár měsíců zabrala Rudá armáda a Ukrajinci museli na autonomní stát čekat znovu až do roku 1991, kdy půl roku před rozpadem Sovětského svazu vznikla 24. srpna konečně samostatná Ukrajina.
Mezitím Ukrajinci čelili krutovládě Josifa Vissarionoviče Stalina i dalších sovětských vůdců. Národ se potýkal s hladomorem i neustálou snahou o rusifikaci, tedy potlačení ukrajinské historie, jazyka i hodnot. Do vzájemných vztahů Ruska, Ukrajiny i Polska se promítá také odkaz děsivého Volyňského masakru, kdy ukrajinští nacionalisté v roce 1943 vyvraždili desetitisíce židovských občanů zejména z Polska. Temná etapa ukrajinských dějin tak dodnes nahrává ruské propagandě v narativu, že Ukrajina patří na východ a ne po bok zemí jako Polsko.
Proč Rusko v roce 2014 anektovalo poloostrov Krym?
S Krymem je to složité. Poloostrov v Černém moři totiž historicky plánům Ukrajiny na vlastní stát příliš nefandil a o jeho území se v minulosti krom Ukrajinců prali právě Rusové či ještě dříve Tataři. Krym patřil Rusku od roku 1783 až do roku 1954 (nebyl tedy součástí ukrajinských lidových republik), kdy ho sovětský vůdce Nikita Chruščov přenechal Ukrajincům.
Na Krymu je přes 50 procent obyvatel ruské národnosti, což nahrává směřování této oblasti politicky spíše na východ než na západ. Geografická schizofrenie se musela řešit kompromisem i v roce 1991, kdy vedle Ukrajiny vznikla Autonomní republika Krym, která právně spadala pod Ukrajinu, ale fakticky už to bylo podstatně složitější.
Jestliže tedy Putin věří, že Ukrajina historicky patří Rusku, tak u Krymu je takové přesvědčení dlouhodobě nejsilnější. Ruský prezident svůj sen o obnově Sovětského svazu začal realizovat v roce 2014, kdy využil politického chaosu na Ukrajině, spolu s proruskými separatisty poloostrov Krym obsadil vojáky a zahájil okupaci.
Co znamenají pojmy Doněcká a Luhanská lidová republika?
Ukrajinci v chaosu kolem invaze na Krym a pádu proruského prezidenta Viktora Janukovyče přišli fakticky nejen o slavný poloostrov, ale rovněž o dost podstatnou část na východě země. Proruští separatisté na východě Ukrajiny využili nepřehledné situace a za podpory Ruska vyhlásili v roce 2014 dva samozvané státy Doněcká lidová republika a Luhanská lidová republika, čímž se mapa Ukrajiny ještě více roztříštila.
Motivace k tomuto kroku byly podobné jako u Krymu, východ Ukrajiny politicky i národnostně delší dobu tíhne k Rusku. Národnostní složení je pestré, Ukrajinci tu tvoří zhruba polovinu obyvatelstva, což v oblasti po převratu proruských separatistů vyvolává neustále napětí.
Za poslední roky došlo mezi samozvanými proruskými státy (které zároveň utvořily konfederaci Novorusko podporovanou Ruskem) a zbytkem Ukrajiny k několika ozbrojeným střetům. Na pomezí oblastí vznikla regulérní vojenská fronta, kde denně hlídkují ukrajinští vojáci v zákopech jako vystřižených z první světové války. K vzájemnému ostřelování došlo i na podzim loňského roku, kdy Ukrajina použila v Donbasu proti separatistům drony nakoupené v Turecku. Putin v únoru roku 2022 uznal autonomii obou republik a podnikl invazi do regionu, po které započala válka mezi Ruskem a Ukrajinou.
Jak se vyvíjel poslední spor mezi Ruskem a Ukrajinou?
Na konci roku 2021 se u hranic Ukrajiny a Ruska začalo stupňovat největší napětí od invaze na Krym. Kyjev obvinil Moskvu z toho, že plánuje na Ukrajině vojenský převrat. Kreml to popřel, začal ale k hranicím Ukrajiny přesouvat vojáky a vzájemné vztahy obou zemí se ještě více vyhrotily. Rusko navíc podniklo řadu vojenských cvičení, bylo aktivní na Krymu a organizovalo operace i v Bělorusku, čímž obklíčilo Ukrajinu ze tří stran. Celkem mělo být u hranic východoevropské hranice téměř 200 tisíc ruských vojáků.
Ukrajinští rezervisté na vojenském cvičení
Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinští vojáci na frontě
Zdroj: Profimedia.cz
Mladý člen ukrajinské domobrany, která v posledních dnech zintenzivněla frekvenci výcviku.
Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinský voják na frontě v Doněcku
Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinský voják stráží na hranicích
Zdroj: AP
Ukrajinský voják
Zdroj: Profimedia.cz
Vojáci
Zdroj: ČTK
Ukrajinský voják na frontě hledí na území ovládané proruskými separatisty.
Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinští vojáci na frontové linii v Doněckém regionu
Zdroj: AP
Ruské tanky musí používat poznávací znamení.
Zdroj: CNN Prima NEWS
Ukrajinští vojáci na frontě bojují s proruskými separatisty.
Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinský voják si na frontové linii připravuje jídlo.
Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinští vojáci hlídají své pozice na východní frontě.
Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinští vojáci, kteří se na východní frontě ostřelují s proruskými separatisty.
Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinský voják na frontové linii nedaleko města Avdijivka v Doněckém regionu
Zdroj: Profimedia.cz
Situace se zdramatizovala v půli ledna roku 2022, kdy ukrajinské a americké zpravodajské služby došly k závěru, že se na území Ukrajiny již pohybují ruští sabotéři, kteří mají spáchat takzvanou operaci pod falešnou vlajkou. Tito lidé řízení Kremlem se mají údajně pokusit o eskalaci napětí, ze které by Moskva obvinila Kyjev, a mohla tak ospravedlnit vlastní invazi na Ukrajinu. Operací pod falešnou vlajkou začala v minulosti i druhá světová válka, kdy Němci převlečení za polské agresory zinscenovali útok na vysílačku v Gliwicích.
Překotný vývoj událostí ještě přiživil rozsáhlý hackerský útok, který zasáhl ukrajinské instituce včetně několika vládních webů. Výpočetní agresi provázela jasná protiukrajinská rétorika. Kyjev pár dní po útoku oznámil, že stopy podle něj vedou do Ruska. Mezitím začaly nad švédským ostrovem Gotland v Baltu létat neznámé drony. Obavy z nejhoršího se potvrdily na konci února, kdy Rusko vyhlásilo speciální válečnou operaci na Ukrajině.
Je Ukrajina součástí NATO? Jaký je postoj Ruska a USA?
Ukrajina není součástí Severoatlantické aliance ani Evropské unie a neměla proto žádnou záruku, že by jí v případě otevřeného konfliktu s Ruskem přispěchaly západní mocnosti na pomoc. Například Velká Británie už na rovinu řekla, že na pomoc nepřijde. Ačkoli na východ Evropy posílá jako ostatní státy dodávky zbraní.
V absolutních číslech samozřejmě Ukrajina nemůže Rusku konkurovat, přesto se může pochlubit nezanedbatelným množstvím těžké techniky. Kyjev má pod palcem 2,5 tisíce tanků či zhruba 12 tisíc obrněných vozidel. Největší mezeru má Ukrajinu v letectvu, vojenských letounů je na letištích ani ne 300. Kyjev navíc disponuje pouze 25 válečnými loděmi, Rusko jich má přes 600. V konečném důsledku je vhodné připomenout, že Ukrajina na rozdíl od Ruska nevlastní žádné jaderné zbraně.
Může mít Rusko postranní motivace? Jde o plyn a moře?
Ta dáma protestuje až příliš, píše se ve slavném Hamletovi Williama Shakespeara. Fráze se v anglicky mluvících zemích využívá pro popsání situace, kdy člověk až příliš okatě zaujímá určité stanovisko, kvůli čemuž je v podezření, že skrývá postranní úmysly.
Není tajemstvím, že k takovým situacím dochází i ve vrcholné mezinárodní politice. Rusko mohlo mít k invazi na Ukrajinu vesměs tři důvody. Tím prvním je naplnění historického předpokladu, že Kyjev kdysi Rusku patřil.
Dalším důležitým atributem ve hře o moc na východě Evropy je plyn. Ukrajina byla dlouhé roky klíčovou tranzitní zemí při vývozu ruského plynu na západ Evropy, což vedlo k řadě ekonomicky motivovaným sporům. Moskva se proto rozhodla obejít Ukrajinu jako obchodního partnera a vybudovala plynovody Nord Stream 1 a 2, které dostanou přes Balt plyn do Německa a dál na západ Evropy bez potřeby tahanic s Kyjevem.
Ukrajina se mezitím snaží vymanit ze závislosti na ruském plynu čerpáním z vlastních nalezišť a hledáním jiných obchodních partnerů. Kdyby Rusko uskutečnilo invazi na Ukrajinu, popsané problémy s prouděním plynu by pochopitelně nemusela řešit.
Dalším důležitým faktorem může být Černé moře. Rusko totiž i přes svou rozlehlost kvůli zamrzlým vodám na severu historicky postrádá kvalitní přístav, který by mu usnadnil expanzi válečného loďstva. Černé moře se proto jeví jako logická spojnice mezi vnitrozemím Evropy a Středozemním mořem. Že má Rusko o Středozemní moře zájem, dokládá i aktivita Moskvy na Blízkém východě, zejména v občanské válce v Sýrii.
Mimoto je samozřejmě možné, že se Putin snaží napětím kolem Ukrajiny odvést pozornost od docela jiných úmyslů.
Spojené státy by byly ochotny vojensky zasáhnout v případě útoku na ostrov Tchaj-wan, který si Čína nárokuje jako součást svého území. Na tiskové konferenci v Tokiu to uvedl americký prezident Joe Biden. Agentura AP hovoří o jednom z nejsilnějších vyjádření podpory Tchaj-wanu z posledních desetiletí. Peking podle očekávání Bidenova slova ostře kritizoval a zdůraznil, že americký prezident nemá „podceňovat jeho odhodlání“.
Rýpání, osobní útoky i trefné poznámky. Nedělní Partie s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS) a jeho předchůdkyní a současnou šéfkou poslanců ANO Alenou Schillerovou byla opět plná hlášek a ostrých výroků. Přečtěte si ty nejzajímavější a nejzábavnější.
Válka podle Ukrajiny přešla do dlouhodobé fáze. Podle Ukrajinců ruská armáda také soustředí své síly u Severodoněcku. Počet obětí v Kyjevské oblasti se od začátku invaze blíží 1 300, informovaly tamní úřady. Ukrajinský parlament schválil zákon, který označuje Rusko za teroristický stát. Prezident Zelenskyj dále podepsal zákon umožňující zabavovat majetky přívrženců invaze.
V pondělí se do České republiky opět vrátí bouřky. Ty se mohou objevit i ve zbytku týdne. Ve čtvrtek také počítejme se silným větrem. Počasí bude většinou oblačné. Informoval o tom Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Ministerstvo školství poslalo kontrolu do Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat). Vadí mu jeho smlouva na tisk materiálů týkajících se přijímacích zkoušek na střední školy a maturit, informuje iDNES.cz.
Snížit množství komunálního odpadu v popelnicích? Jde to. Kromě barevných kontejnerů na plast, papír, sklo či nápojové kartony jsou v ulicích Českého Těšína, Prostějova, Znojma, Českých Budějovic a dalších českých měst k vidění i hnědé popelnice na bioodpad. Tam všude služby odpadového hospodářství zajišťují firmy FCC v ČR. Obyvatelé hnědé nádoby je poctivě využívají a odkládají do nich bioodpad ze zahrad i domácností.
Hejtman Ústeckého kraje Jan Schiller (ANO) v Partii na CNN Prima NEWS zopakoval, že ve svém regionu už nechce přijímat další romské uprchlíky z Ukrajiny. Podle něj nejde o žádný rasismus, ale důvodem jsou specifické potřeby, které tito běženci mají. Kraj na to ale nemá zejména personální kapacitu.
Jeden muž zemřel a další utrpěl vážná zranění při nedělním požáru rodinného domu v Kopřivnici na Novojičínsku. Příčinu požáru ještě policisté neznají, s největší pravděpodobností se ale na jeho zavinění nepodílel nikdo cizí. Při dohašování požáru se pak odpoledne zranil i jeden hasič, řekla policejní mluvčí Eva Michalíková.
Ve veřejném prostoru se stále častěji objevuje argument, že kdyby Česká republika už dávno vyměnila korunu za euro, nemusela by nyní trpět pod jhem třicetileté inflace. A zastánci této myšlenky odkazují na údaje Eurostatu, podle nichž je míra růstu cen v eurozóně asi poloviční než u nás. Problém je v tom, že propagátoři eura v lepším případě podléhají přílišnému zjednodušení, v horším dokonce záměrně manipulují fakty.
Dvacetiletý mladík přežil srážku s osobním vlakem, když usnul v noci na neděli po cestě z taneční zábavy na kolejích ve Štítné nad Vláří na Zlínsku. Mladík utrpěl těžké zranění, srážku s vlakem ale přežil, sdělila v pondělí v tiskové zprávě policejní mluvčí Monika Kozumplíková.
Dcera bývalého amerického prezidenta Ivanka Trumpová se při pobytu v Krakově a Varšavě setkala s ukrajinskými rodinami v polském exilu, uvedla stanice BBC na svém ruskojazyčném webu. Ivanka na Twitteru napsala, že je vděčná za poslední dny a za to, že se mohla stát svědkem lásky, síly a odhodlání ukrajinských rodin.
Dezinformace jsou hojně šířené a v době války na Ukrajině či pandemie koronaviru to platí ještě více. Mocně se objevují například u nás a také na Slovensku. Situace u našich východních sousedů je natolik závažná, že si jí všimli i američtí kongresmani. Ti nyní apelují na internetovou společnost Meta, provozovatele sociální sítě Facebook či Instagram, aby s dezinformacemi na svých platformách na Slovensku něco dělala.
Opičí neštovice se dál šíří západními zeměmi. Nákazu již potvrdily Velká Británie, Německo, Švýcarsko, Španělsko, Švédsko, Itálie, Belgie, Nizozemsko, Francie, USA, Kanada či Austrálie. Jak moc je třeba se tohoto virového onemocnění obávat?
Ukrajinské úřady zveřejnily záběry z ruského raketového útoku na kulturní dům ve městě Lozovaja v Charkovské oblasti. Masivní výbuch, který zaznamenaly bezpečnostní kamery, si vyžádal sedm zraněných včetně jednoho dítěte.
Policisté z Litoměřicka pátrají po neznámém pachateli, který se vydává za bankéře. Ze svých obětí dokázal vylákat i desítky tisíc korun. Podobným podvodníkům v poslední době naletěli nejen senioři, ale také mladí a vysokoškolsky vzdělaní lidé.
Česko čelí největšímu zdražování od devadesátých let. Inflace by však v budoucnu mohla vystoupat ještě výš. Co by měla vláda udělat, aby krizi co nejefektivněji čelila? O tomto tématu budou diskutovat v superdebatě na CNN Prima NEWS ministři Marian Jurečka (KDU-ČSL) a Martin Kupka (ODS) i šéfové opozičních poslaneckých klubů Alena Schillerová (ANO) a Radim Fiala (SPD). Speciál za přítomnosti diváků ve studiu můžete sledovat ve čtvrtek 26. května od 21 hodin na CNN Prima NEWS nebo v tomto článku.
Do České republiky od začátku ruské agrese na Ukrajině přišlo již více než 300 tisíc utečenců a řada z nich již dostala příležitost si v Česku nalézt zajímavou práci. Například ukrajinské vědkyně se zapojily do řady výzkumných projektů především v oboru vodohospodářství či v energetice. O podpoře 14 milionů korun na zapojení ukrajinských vědců, kterou nabídla Technologická agentura ČR, se pro CNN Prima NEWS rozhovořil její předseda Petr Konvalinka.
V babyboxu v Českých Budějovicích v neděli někdo odložil novorozeného chlapečka. Dítě bylo zabalené v ručníku a je zdravé. Dostalo jméno Jaromír Jirsa, sdělil zakladatel sítě babyboxů Ludvík Hess. Letos bylo do těchto speciálních schránek v Česku odloženo zatím sedm dětí a celkově od vzniku jejich sítě 238, z toho 130 dívek a 108 chlapců.
O češtině jako noční můře letošních maturit, jsme vám už v týdnu říkali. Ukázalo se, že za nižší úspěšností maturantů při zkouškách z mateřského jazyka stojí nejen pocovidový návrat do škol, ale i náročné testy. Mnoho studentů mělo například problém i s tím pochopit zadání některých otázek.
