Prezident Miloš Zeman přednesl svůj poslední vánoční projev. Zdroj: Miloš Zeman
Prezident Miloš Zeman přednesl svůj desátý a poslední vánoční projev. Opět zdůraznil pomoc Ukrajině, kterou podle svých slov podporuje. Rovněž věří, že Rusko dříve nebo později pod tlakem jiných svobodných zemí opustí ukrajinské území. Dotkl se také energetické krize a stejně jako vloni kritizoval Zelenou dohodu pro Evropu (Green Deal). Rozmluvil se i o inflaci a vysokém deficitu státního rozpočtu.
„Dobrý den, vážení a milí spoluobčané. Setkáváme se už podesáté u vánočního poselství prezidenta republiky. A protože je to podesáté, je to také naposledy,“ řekl Zeman na úvod svého tradičního svátečního projevu, který tentokrát rozdělil do dvou částí.
„V té první bych se jako obvykle chtěl věnovat aktuálním tématům uplynulého roku. Ale v té druhé bych chtěl shrnout 32 let v politickém životě, protože to pokládám za svou samozřejmou povinnost, abych vám složil účty,“ pokračovala končící hlava státu. Posléze se omluvil, že bude projev delší, než bývalo doposud zvykem.
Ekonomika musela ustoupit bezpečnosti
Dle očekávání se vyjádřil k situaci na Ukrajině. Ačkoliv sám přiznal, že byl vždy stoupencem ekonomických vztahů s Ruskem – zejména kvůli relativně levným dodávkám energetických surovin – Putinova invaze mnohé změnila.
„Jsou situace, kdy ekonomické zájmy musí ustoupit zájmům bezpečnostním. A celosvětová bezpečnost, tedy i bezpečnost České republiky, je touto agresí ohrožena. Proto plně podporuji pomoc Ukrajině a věřím, že tlak svobodných zemí, dříve nebo později, přiměje Rusko, aby území Ukrajiny opustilo,“ sdělil národu Zeman.
Na zakomplexované nuly zapomenu, budu si číst. Sbohem a šáteček, loučil se Zeman v projevu
Prezident Miloš Zeman se v posledním vánočním poselství rozloučil nejen s občany, ale také se svou politickou funkcí. Podle svých slov bude po skončení mandátu číst zajímavé knížky a „vzpomínat, jak se jako každý politik občas setkával i se závistivými a zakomplexovanými nulami“. Vzápětí podotkl, že na tyto nuly hodlá v první den důchodu zapomenout. „Bylo to krásné a bylo toho dost. Sbohem a šáteček,“ dodal na závěr Zeman.
Jako druhý velký problém, se kterým se Češi museli potýkat, vnímá energetickou krizi. Třebaže i tu do jisté míry ovlivnila ruská agrese na Ukrajině, klíčovým faktorem za zdražováním energií vidí také evropský Green Deal, který označil za „zelený fanatismus“.
Podobně se vyjadřoval už během loňského vánočního projevu. „Pokusy zakázat auta se spalovacími motory, pokusy omezit nejen uhelné, ale jak ukazuje příklad sousedního Německa, i jaderné elektrárny, a v poslední době i pokusy rozšířit emisní povolenky, které rovněž výrazně zvyšují cenu energie,“ vypočetl několik ze svého pohledu problematických ekologických aktivit obsažených v tzv. Zelené dohodě.
Poté okomentoval vlnu zdražování a jeho faktory. „Jedním z nich, jak upozornil profesor (Jan) Švejnar, je i zvyšování úrokových sazeb centrální bankou, protože úroky jsou náklad, a náklad se promítá do ceny. Právě proto jsem využil svého zákonného oprávnění a volil jsem jak guvernéra, tak členy bankovní rady z řad odborníků, kteří byli oponenty zvyšování úrokových sazeb,“ otevřel ekonomické téma Zeman.
Zkritizoval rovněž výši státního dluhu. „Vetoval jsem novelu zákona o státním rozpočtu na rok 2022 se šíleným deficitem 375 miliard korun. Domnívám se, že zejména na příjmové straně musí vláda přijmout návrhy ekonomů, které se týkají zejména daňové oblasti,“ opřel se do kabinetu Petra Fialy (ODS).
