
Bil jsem tě ze žárlivosti, měl psát Turek své expřítelkyni. V uniklých e-mailech se litoval
Překvapení, zmatek i nepochopení. Zástupci vietnamské komunity žijící v České republice zdvihají obočí nad vyššími koncesionářskými poplatky pro Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo). Někteří Vietnamci se díky svým „banánovým dětem“ (označení pro druhou generaci Vietnamců žijící v České republice) zaregistrovali včas, jiní až teď zjistili, že prošvihli termín. Několika z nich nefungoval registrační web. Nechybí ani údiv, že musí vůbec něco nahlašovat, když například ve večerce nemají televizi nebo sledují pouze zprávy z vietnamských kanálů. „Zákony samozřejmě respektujeme. Ale nerozumím tomu, proč bych měl platit za něco, co nesledujeme. Českým zprávám nerozumíme,“ řekl jeden z Vietnamců redakci CNN Prima NEWS.
Hnutí ANO stále dominuje, vládní koalice Spolu nesílí a Piráti těží ze spolupráce se Zelenými, uvádí nejnovější exkluzivní volební model ústavu STEM pro CNN Prima NEWS. Podle dat z červnového výzkumu by se do Poslanecké sněmovny nedostali nejen Motoristé sobě, ale také hnutí Stačilo!, které prožívá sešup ve volebních preferencích. Právě přítomnost menších stran na pětiprocentní hranici nejspíše rozhodne o podobě nové vlády po říjnových sněmovních volbách.
Schopnost vlády Petra Fialy (ODS) komunikovat složitá témata veřejnosti je asi jedním z jejích nejslabších míst, ohodnotil současný kabinet prezident Petr Pavel ve speciálním vysílání Partie Terezie Tománkové. Podle něj vláda například nedostatečně vysvětlovala politiku kolem emisních povolenek a Green Dealu. „Je to samozřejmě citlivé téma, proto asi bylo odsouváno. Možná i vymlčováno. Nemyslím si, že by se to do voleb podařilo vyřešit,“ konstatovala hlava státu v pořadu CNN Prima NEWS. Pavel se vyjádřil i k Andreji Babišovi (ANO), který odmítl pětiprocentní závazek vůči NATO, a nastínil, jaké názorové střety by mohly přijít po volbách s novou vládou.
Situace kolem bitcoinové aféry je jednak absurdní, jednak opravdu velice škodlivá, zhodnotil třaskavou kauzu prezident Petr Pavel ve speciálním vysílání Partie Terezie Tománkové. Podle něj měl stát k bitcoinovému daru přistupovat jinak a přijmout peníze až v momentě, kdy by si byl stoprocentně jistý jejich nezávadností. Vyjádřil také údiv nad tím, že o kryptoměnách v hodnotě několika miliard korun nevěděl dopředu šéf státní kasy Zbyněk Stanjura (ODS). „Tohle mi přijde natolik zásadní, že bych se divil, kdyby o tom ministr financí informován nebyl. Do svědomí mu sahat nemůžu, ani tam nevidím,“ poznamenal prezident pro CNN Prima NEWS.
Americký prezident Donald Trump je člověk, který má potřebu svým způsobem „provokovat“, zatímco Evropa naopak potřebuje popostrčit, řekl prezident Petr Pavel ve speciálním vysílání Partie Terezie Tománkové. Česká hlava státu popsala jednání na summitu NATO v Haagu i dění u „čestného stolu“, u kterého seděl kromě Pavla a Trumpa také nizozemský král coby „pořadatel“ či šéf Severoatlantické aliance. „Velice jednotně a kolektivně jsme ho přesvědčovali o tom, že nastal čas, abychom výrazně zvýšili ekonomický tlak na Rusko,“ prozradil prezident ve vysílání CNN Prima NEWS. V neposlední řadě upozornil, v čem představuje Moskva nebezpečí a jakým způsobem hájí anexi nového území.
Stačí dosavadní výdaje do obrany, nebo by do ní měla ČR investovat více peněz? Třetina Čechů si myslí, že do obranného rozpočtu není třeba více než aktuální dvě procenta HDP. Další třetina si ovšem stojí za názorem, že by se mělo investovat více – někteří se nebrání ani pěti procentům HDP, po kterých volá NATO. Vyplývá to z exkluzivního výzkumu analytického ústavu STEM pro redakci CNN Prima NEWS. Na opačné straně názorového spektra pak stojí 19 procent lidí, kteří výdaje na obranu považují za zbytečnost a prostředky by přesunuli jinam.
Partie Terezie Tománkové směřuje k prázdninové pauze. Ještě před letní přestávkou ale přinesla nedělní diskuzní pořad exkluzivního hosta – prezidenta Petra Pavla. Česká hlava státu se vyjádřila nejen k vyšším výdajům na obranu a sestavování vlády po volbách, ale také zhodnotila posuny v kauze Čapí hnízdo či třaskavé bitcoinové aféře. „Tohle mi přijde natolik zásadní věc, že bych se divil, kdyby o tom ministr financí informován nebyl,“ řekl prezident Pavel na konto šéfa státní kasy Zbyňka Stanjury (ODS), který tvrdí, že se o bitcoinovém daru dozvěděl až zpětně. Na Partii Terezie Tománkové se můžete podívat v úvodním videu tohoto článku.
Skončilo druhé kolo přijímacího řízení a tisíce dětí se opět dozvěděly nepříjemný výsledek – nebyly z kapacitních důvodů přijaty ke studiu na vyhlédnutých středních školách. Startuje tak třetí kolo přijímacího řízení. Možnosti, kam mohou uchazeči poslat svou přihlášku, jsou ale nyní velice omezené, ne každá škola se navíc plánuje pustit do dalšího kola přijímaček. Kde ještě mají volné lavice a jak takovou informaci vydolovat z jednotlivých krajů? Podívejte se do rozcestníku redakce CNN Prima NEWS.
Zavolal vám policista, že je váš bankovní účet v ohrožení? Měli byste zbystřit, s největší pravděpodobností jde o podvodníka. Případů, kdy náhodným lidem zavolá falešný „kriminalista“ z Plzně či Prahy, rapidně přibývá. O svou zkušenost se podělila i čtenářka CNN Prima NEWS. „Zněl věrohodně – oznámil mi, že se mám dostavit do Plzně a ptal se na detaily ohledně banky a přihlášení do internetového bankovnictví,“ popsala reportérovi. Policie upozorňuje, aby byli lidé obezřetní. V momentě, kdy jim někdo pošle služební průkaz, jde o silný signál, že se jedná o podvodníka. „Tohle policisté nikdy za žádných okolností nedělají,“ zdůraznila mluvčí libereckých strážců zákona Dagmar Sochorová.
Boj o místa na středních školách se dostává do poslední fáze. V úterý bude jasno, kolik dětí se nevyhne třetímu kolu přijímacího řízení. Možnosti mají výrazně omezené, většina škol už totiž zaplnila své kapacity. Navíc se třetí kolo přijímacích zkoušek výrazně liší jak způsobem podání přihlášek, tak jednotlivými kritérii, která jsou v gesci ředitelů škol. Na které termíny by si měli uchazeči dát pozor, dokdy musí podat přihlášku a kdy vyhlížet výsledky? Podívejte se na přehled, který připravila redakce CNN Prima NEWS.
Americký bombardér B-2 Spirit je asi nejdražší vojenské letadlo, které kdy vstoupilo do řadové služby. Každý z jedenadvaceti exemplářů přišel na víc než dvě miliardy dolarů. „Neviditelný“ letoun, jehož prototyp poprvé vzlétl 17. července 1989, tak trochu doplatil na konec studené války. Podle původních plánů mělo totiž výrobní linky opustit 130 strojů, nakonec ale Pentagon objednal necelou šestinu, mezi kterou se rozpočítaly enormní náklady na vývoj. Schopnosti netradičně vypadajícího bombardéru se ovšem využily nejen během války v Jugoslávii, ale také dříve na Blízkém východě či nyní – při útoku na íránská jaderná zařízení.