Viet Tran

Česko má za sebou jedny z nejvyhrocenějších oslav svátku 17. listopadu. Ušetřeni nebyli vládní ani opoziční politici, 35. výročí od sametové revoluce také doprovázely četné demonstrace a průvody hned z několika názorových proudů – ke slovu se dostali protivládní síly, podporovatelé Ukrajiny či klimatičtí aktivisté. Došlo na tiché piety i nadávky, dojemné projevy i bučení, koncerty i strkanice. Redakce CNN Prima NEWS vybrala 35 fotografií, které podtrhují, v jakém duchu se nesl letošní 17. listopad.

Opoziční hnutí ANO nadále kraluje v předvolebních průzkumech. V boji o sněmovní křesla by oslovilo třetinu voličů. U nedávno znovupotvrzené koalice Spolu se podle dat agentury STEM zatím nezdá, že by zopakovala svůj těsný vítězný triumf z roku 2021, za ANO zaostává o více než 10 procent, ukazuje exkluzivní model pro pořad Partie Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS. Již mimovládní Piráti by se tak tak dostali do Sněmovny, spolu s nimi ale také komunisté. V dolní komoře by se objevilo také hnutí STAN a SPD.

Ve společnosti nadále panuje „blbá nálada“. Polovina Čechů má z polistopadového vývoje v zemi nadále smíšené pocity. Třetina lidí pak přiznává silnou nespokojenost se životem v České republice, ukazuje exkluzivní průzkum agentury STEM pro redakci CNN Prima NEWS. Podle dlouhodobých trendů si více než polovina občanů myslí, že země nesměřuje správným směrem. Dojem, že je vše v pořádku, mají podle průzkumu jen voliči Pirátů či současné vládní čtyřkoalice.

Jak se vede severokorejským vojákům ve válce proti Ukrajině? Lépe, než by mnozí čekali, ovšem nikoliv na bojišti. Podle zajatých ruských vojáků si posily z KLDR užívají především svobody, které se jim doma příliš nedostávalo – například mohou jíst ve vojenském zázemí častěji maso, poslouchat korejský pop nebo koukat na pornografii. Redakci CNN Prima NEWS to popsali ukrajinští vojáci, kteří mají na starost ruské zajatce. A právě někteří z nich se do styku se svými novými severokorejskými spolubojovníky dostali. Nadšením ale prý nehýřili.

Druhá světová válka je plná zapomenutých hrdinských příběhů. Výjimkou nebyl ani československý odboj proti nacistickým okupačním silám. Nejen o tom bude chystaná hra Forgotten but Unbroken, v níž zazní také známé české hlasy, jmenovitě Marek Vašut a Petr Rychlý. V pořadu Enter si ji blíže představíme, nebude chybět ani výzkum Masarykovy univerzity o dopadech hraní her na psychiku či přehled technologických novinek. Relaci můžete sledovat každou sobotu na CNN Prima NEWS od 22:40 a v úterní repríze od 23:40. Archiv odvysílaných epizod najdete také na webu cnn.iprima.cz.

Američané definitivně rozhodli o novém prezidentovi Spojených států amerických. V dramatickém souboji o Bílý dům zvítězil Donald Trump, který „přebarvil“ nemalou část USA na republikánskou červenou a postaral se o velký comeback. Co mu pomohlo k porážce demokratické kandidátky a viceprezidentky Kamaly Harrisové? A čím nejspíše přesvědčil voliče, aby mu dali šanci na druhý prezidentský mandát? Popsali jsme šest klíčových faktorů, díky kterým se znovu stal hlavou USA.

Republikánský kandidát na prezidenta Donald Trump se prohlásil za vítěze voleb a novou hlavu USA. Před svými podporovateli vystoupil s projevem, ve kterém poděkoval všem voličům, svému týmu i rodině. „Pomůžeme, aby se naše země zahojila. Čeká nás zlatý věk Ameriky. Budu za vás všechny bojovat každou buňkou svého těla,“ vzkázal na pódiu Trump. Během projevu mimo jiné připomněl i svou první ženu Ivanu, která zemřela před dvěma lety. „Byla krásná zevnitř i zvenku,“ dodal.

Jak se rozhodovali Američané při volbě nového prezidenta? Hlavním faktorem byla jejich vlastní peněženka a životní úroveň. Podle rozsáhlého průzkumu agentury Associated Press (AP) se klíčovým tématem voličů stala socioekonomická situace v USA, která nechala daleko za sebou například potraty, klima, zahraniční politiku či zdravotnictví. Oproti hlasování v roce 2020 začali lidé mnohem výrazněji řešit také migraci. Co se demografického rozdělení společnosti týče, tam se překvapení nekoná – zatímco republikánskému kandidátovi Donaldu Trumpovi se dařilo na venkově, demokratická politička Kamala Harrisová bodovala spíše ve městech. Ta také podle průzkumu dokázala lépe oslovit menšiny.