Prezident Miloš Zeman se ve svém posledním vánočním projevu rozloučil s občany i svou politickou funkcí. Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Prezident Miloš Zeman se v posledním vánočním poselství rozloučil nejen s občany, ale také se svou politickou funkcí. Podle svých slov bude po skončení mandátu číst zajímavé knížky a „vzpomínat, jak se jako každý politik občas setkával i se závistivými a zakomplexovanými nulami“. Vzápětí podotkl, že na tyto nuly hodlá v první den důchodu zapomenout. „Bylo to krásné a bylo toho dost. Sbohem a šáteček,“ dodal na závěr Zeman.
První část svého tradičního projevu věnoval prezident událostem, které se staly za uplynulý rok. Znovu zdůraznil podporu Ukrajině, která čelí ruské agresi. Podle Zemana je válkou na východě Evropy ohrožena také bezpečnost České republiky. Kriticky se opět vyjádřil k Zelené dohodě pro Evropu (Green Deal) a inflaci.
Poté přešel ke zhodnocení své polické kariéry, která trvala 32 let. „Za doby normalizace jsem byl spíše objektem než subjektem politiky. Za své názory jsem byl několikrát vyhozen z práce,“ pokračoval Zeman. Připomněl, že byl po sametové revoluci zvolen poslancem.
„Na jaře jsem byl zvolen předsedou sociální demokracie. Tato strana měla tehdy sedm procent podpory. Během pěti let se nám podařilo zvýšit podporu na 32 procent, v roce 1996 jsme uspěli ve volbách a byl jsem zvolen předsedou Poslanecké sněmovny. V roce 1998 jsem se stal předsedou vlády. Splnil jsem svůj slib, že sociální demokracie vkročí do vládní budovy hlavním vchodem, ne vchodem pro služebnictvo,“ vyjmenoval své další klíčové milníky a připomněl úspěchy za doby své vlády.
Pozastavil se i nad profesionalizací armády, vstupem ČR do Severoatlantické aliance či uzákonění přímé volby prezidenta.
„Po 8. březnu odejdu do starobního důchodu, budu číst zajímavé knihy a tak trochu budu vzpomínat. Jako každý politik jsem se občas setkával, přímo nebo zprostředkovaně, i se závistivými a zakomplexovanými nulami, ať už mezi politickými komentátory, mezi neúspěšnými politiky i jinde. Na tyto nuly zapomenu první den svého starobního důchodu. A naopak budu vděčně a s úctou vzpomínat na všechny ty, s nimiž jsem měl tu čest pracovat pro republiku,“ neodpustila si končící hlava státu rýpnutí směrem ke svým početným kritikům.
„Je čas se rozloučit – jak jinak než slovy básníka: A kdybychom se víckrát neviděli, bylo to krásné a bylo toho dost. Sbohem a šáteček,“ zakončil Zeman úryvkem z Nezvalovy básně svůj desátý a poslední vánoční projev a pozvedl svou číši.
