Nevidomí a slabozrací doufají v revoluci v internetovém bankovnictví. Dosud si drtivá většina z nich na správu svých účtů přes internet zkrátka netroufla. Potvrzuje to i průzkum, který si mezi 160 nevidomými a slabozrakými klienty tří českých TyfloCenter udělal Nadační fond FriendlyVox. Tuto bankovní službu používá pouze 28 z nich.
V České republice žije přibližně 100 tisíc zrakově postižených. Jenže internetové bankovnictví používá jen zlomek z nich. „Kvalita služeb, které český bankovní trh nevidomým nabízí, je nedostatečná. V důsledku toho používá internetové bankovnictví pouze několik set uživatelů,“ uvedl vedoucí katedry financí Fakulty ekonomických studií Vysoké školy finanční a správní Otakar Schlossberger.
Bohužel, aplikace vyvinuté bankami jsou pro odčítací programy, které zrakově postižení při práci s počítačem používají, příliš složité. To potvrdil i průzkum Nadačního fondu FriendlyVox. Kde ze 160 dotázaných nevidomých a slabozrakých lidí používá internetové bankovnictví pouze 28 z nich. Přitom zájem o tuto službu mělo dalších 103 osob. „Řešení by přinesla aplikace vyvinutá s ohledem na specifické potřeby zrakově postižených,“ upřesnil Robert Štěrba ze správní rady Nadačního fondu FriendlyVox.
Změnu přinese i nová směrnice EU
Navíc zásadní změnu přinesla i nová evropská direktiva o platebním styku (takzvaná PSD2), která vstoupila v platnost v lednu tohoto roku. Podle ní jsou banky povinny otevřít své systémy třetím stranám. „V praxi to znamená, že budeme schopni zrakově postiženým prostřednictvím našeho portálu nabídnout přístup do ‚jejich‘ banky. A to způsobem, který bez problémů zvládnou,“ vysvětlil Štěrba.
PSD2 znamená revoluci na poli bankovnictví a podnikání v oboru moderních finančních technologií. „Oba segmenty spolu musejí začít spolupracovat. Co se zrakově postižených týče, pro banku bude levnější umožnit vstup firmě, která takové rozhraní už nabízí. Odstranění bariér mezi zrakově handicapovanými je součástí společenské odpovědnosti firem,“ dodává Schlossberger.
Univerzální bankovní rozhraní bude uživatelům plnohodnotně sloužit pouze v případě, kdy bude součástí stávajícího a fungujícího systému asistivních technologií pro zrakově postižené. „Vytvoření jednotného rozhraní je bezesporu krok správným směrem. V případě slabozrakých a nevidomých je ale třeba myslet i na to, že kromě přátelštějších bankovních portálů musejí uživatelé umět používat ozvučený mobilní telefon kvůli potvrzovacím SMS či pracovat s e-mailem, aby si dokázali přečíst třeba smlouvu v PDF, kterou jim banka pošle,“dodal specialista na přístupnost Radek Pavlíček.