Migranti Zdroj: AP
Číst bosenské noviny je v poslední době zajímavé pro sledování vývoje islámu a událostí s ním spojených. Na to se váže problém migrace do Evropy. Balkán a Bosna jsou migrací nyní nejvíce postiženi.
Jeden z bosenských komentátorů Branimir Vidmarović se snaží přijít na kloub tomu, co je příčinou vymírání křesťanské Evropy a tvrdí, že muslimové za to nemohou. Téma zajímavé, vraťme se k němu na závěr.
Bosna v epicentru migrační krize
Ještě před rokem byla situace na bosensko-chorvatské hranici pro migranty přijatelná. To znamená celkem průchozí. Od podzimu minulého roku se vše změnilo, když Chorvatsko zahájilo důslednou kontrolu své hranice. Nyní je chorvatská policie opět ve velké pohotovosti, neboť se ví, že u hranic v Bosně se pohybuje kolem dvaceti tisíc utečenců (viz). Počasí začíná být pro utečence navíc příznivější a dá se očekávat ještě větší příliv. Balkánská cesta se mění. Dříve migranti cestující z Turecka pluli do Řecka, dále do Makedonie, Srbska a odtud buď do Bosny a Hercegoviny nebo přímo k chorvatské hranici. V letech 2015 a 2016, kdy došlo k uzavírání balkánské trasy, utečenci přesměrovali svoji trasu z Řecka přes vysoké hory a husté lesní porosty do Albánie, odkud putovali do Černé Hory a Bosny. Tato malá a chudá země se ocitla v epicentru migrační krize, kdy si neví rady a ani nemá pomoci v problémech s utečenci, kterých se tu hromadí každým dnem více a více. V Bosně se v současnosti nachází čtyři utečenecké tábory, kde jsou podmínky katastrofální, neboť oficiálně jsou tyto tábory označeny za dočasné. Pro představu - tábor Borić není nic jiného než panelák - třípatrová budova, kde skla oken jsou rozbitá a v budově nejsou dveře. Utečenci jsou uvnitř ubytováni ve stanech. Pro změnu jiný tábor Bira představuje budovu charakteru leteckého hangáru s plechovou střechou, kde uvnitř jsou opět stany, které mají jejich obyvatele uchránit před zimou. Jeden ze syrských utečenců říká, že místo krve má v těle ledovou tříšť. Zpočátku obyvatelé Bosny měli pochopení nejen proto, že polovina zdejších obyvatel jsou muslimové, ale mnozí z nich během bosenské války byli rovněž utečenci v Chorvatsku. Nyní, po několika letech, se jim život s utečenci zajídá. Navíc se kriminalita zvýšila o deset procent. Nejvíce se jedná o znásilnění a útok na veřejnou osobu. Velký problém v Bosně je v tom, že jednak je země rozdělena na dvě části - federaci a Srbskou republiku. Federální část Bosny je navíc rozdělena kantonálně, a to vše vytváří problém, že politickou odpovědnost za utečence je těžké někomu přiřadit, neboť politická a etnická moc je v Bosně roztříštěná. Jedinou útěchou zdejším obyvatelům je skutečnost, že utečenci nemají zájem v Bosně setrvat a chtějí se dostat do zemí EU.
Fake news o otevření balkánské cesty
Poslední zpráva z Bosny uvádí, že bosenská vláda uvažuje o zavedení zvýšené vojenské ostrahy své východní hranice, neboť navíc začal větší příliv utečenců ze Srbska. Tato zpráva také uvádí i národní rozložení čtyř tisíc utečenců chystajících se překročit hranici do Bosny: 30 procent je z Pákistánu, 11,9 procent ze Sýrie, 11,8 procent z Iráku, 10,7 procent z Alžírska a 8,9 procent z Maroka.
Jak vidno, informace o utečencích nacházejících se na Balkáně jsou poměrně přesné a je zmapován i jejich pohyb. To vysvětluje reakci Maďarska, které předevčírem vyslalo na jih 15 terénních vozidel na ostrahu hranic Srbska se Severní Makedonií a dalších 30 vozidel na hranice s Řeckem. Jedná se o policejní akci, ve které již delší dobu Maďarsko spolupracuje se zeměmi Balkánu, aby se zabránilo přílivu uprchlíků do EU. Vozidla jsou vybavena i zařízením pro noční vidění.
Můžeme jen spekulovat, že Maďaři rychle zareagovali na již několik dní se šířící falešné zprávy po sociálních sítích, že bude cesta na sever pro uprchlíky otevřená. Dnes na tyto zprávy zareagovali v Řecku uprchlíci, kdy stovky z nich opustily záchytné tábory a vydaly se na cestu směrem k severním hranicím. Došlo ke střetům s policií u Soluně, kde je tábor Diavata a rovněž přímo v Aténách, kde bylo hlavní nádraží dokonce mimo provoz. I v Turecku se dali utečenci na pochod - agentura Reuters píše o 1200 migrantech, kteří se vydali na cestu do Řecka.
Pochopíme příčiny?
V úvodu zmíněný bosenský komentátor Branimir Vidmarović se opírá o statistické údaje a snaží se nám vnutit myšlenku, že křesťané na tom nejsou špatně, neboť je jich stále na Zemi mnohonásobně více než muslimů. Problém je jen v tom, že se soustřeďujeme na Evropu, kde křesťanů rapidně ubývá a přibývá muslimů. Důvody jsou známé, je to v porodnosti. Komentátor nás upozorňuje, že ale za situaci muslimové nemohou, oni nás nenutí mít méně dětí. Důvodem je především to, že křesťané se masově zbavují své víry a vyhledávají individualitu – agnostismus. Jsou to především západoevropské země, kde až 28 procent populace přestává být věřícími. Vidmarović tvrdí, že ve Východní Evropě je identita s křesťanstvím daleko silnější. Dále uvádí sociology Inglehearta a Welzela, kteří tento trend připisují na vrub modernizaci života, přechodu z industriální do postindustriální společnosti. Dnes i jednotlivec bez pomocí kohokoli může být relativně ekonomicky a fyzicky soběstačný. Tradice, rodina nebo víra ztrácí svůj význam.
