uprchlíci

Podle odhadů se v Evropské unii nachází asi 650 tisíc Ukrajinců. Zhruba podobný počet lidí teď poptává ukrajinská armáda. Podle bývalého náčelníka Generálního štábu Armády ČR Jiřího Šedivého by se proto měli uprchlíci vrátit a bojovat. Řekl to pro Echo Pavla Štrunce. O potřebě mobilizace mluvil i pro CNN Prima NEWS.

Smutek i naděje na nový život. Ukrajinky, které utekly ze své rodné země před ruskou invazí a našly útočiště v České republice, vzpomínají na první roky ve zcela novém prostředí se slzami v očích. Jedna se snaží začít nový život, zatímco se obává o rodiče v Charkově, další už o své nejbližší přišla. „Ve Lvově na nádraží jsem se loučila se synem a manželem. Slíbili jsme si, že se ještě uvidíme, až vše skončí. O rok později jsem navštívila jejich hroby,“ smutní Marija Kovalenková.

Nekonečné měsíce protrpěla 67letá Galina Lebeděva v kasárnách v brněnských Židenicích. „Asi rok jsem tu s vnučkou musela žít v opravdu těžkých podmínkách. Ve stejné místnosti s mnoha ukrajinskými muži,“ stěžuje si uprchlice, která pečuje o školačku Veroniku. A dalších téměř 11 měsíců to nebylo o moc lepší, s vnučkou se musely vejít do těsné kasárenské ložnice s pěti nocležnicemi, naštěstí už jen ženami. Galinin syn přitom bojuje v ukrajinských ozbrojených silách a Putinovým vojákům brání v postupu k hranicím Evropské unie.

Z mé zkušenosti migranti před ničím neprchají, ale za něčím jdou, uvedl ve vysílání CNN Prima NEWS orientalista Petr Pelikán a vysvětlil, že tím hlavním, co je motivuje, je jakási zkreslená atraktivita Evropy, kterou prezentují jejich krajané.

Nemají se kam vrátit. „Naše město Vuhledar už neexistuje, prostě není,“ vypráví 48letý Jura Nikolajenko v humanitárním centru Blaho v ukrajinském Užhorodě. V ruinách Vuhledaru nedaleko Doněcka se stále bojuje. Každý den, a to stejně intenzivně jako třeba ve známější Avdijivce. „Máma už se návratu na Donbas nedočká, zemřela nám tady v uprchlickém zařízení,“ líčí Nikolajenko. Táborem Blaho, který vznikl v romské restauraci a penzionu Romani Jag v Užhorodě, už během ruské invaze prošlo na 2 500 romských uprchlíků, většinou z frontových zón. V jiných migračních zařízeních na Ukrajině je prý nepřijímají.

Německé úřady očekávají, že pokud Ukrajina zkolabuje, mohlo by do Evropy přijít dalších deset milionů uprchlíků, což by se citelně dotklo i České republiky. Informoval o tom web listu Die Welt s tím, že právě Německo by bylo jednou z cílových zemí. Podle zahraničněpolitického experta (CDU) Rodericha Kiesewettera by v takovém případě hrozilo, že se válka rozšíří i na území NATO.

Uprchlíci z Ukrajiny by mohli případně v příštím roce získat přístup do českého systému dávek. Umožnit to má digitalizace a dávková reforma. Novinářům to v pondělí řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Teď mohou příchozí z Ukrajiny s vízem k ochraně získat humanitární dávku, pokud má jejich domácnost příjem pod životním minimem a stanovenými náklady na bydlení. Žádat je možné digitálně. Ministerstvo práce postupně digitalizuje žádosti a vyřizování i u běžných dávek. Chystá také spojení příspěvku a doplatku na bydlení, příspěvku na živobytí a dětských přídavků do jedné podpory. Změny plánuje zavést za rok.

Státy Evropské unie a europoslanci se ve středu po mnoha letech neúspěšných snah shodli na nových migračních a azylových pravidlech evropského bloku. Oznámili to zástupci unijních institucí. Série norem počítá mimo jiné s efektivnějšími kontrolami migrantů i rychlejším vracením neúspěšných žadatelů o azyl do zemí původu. Zavádějí také povinnou solidaritu všech států, které přetíženým zemím pomohou buď přijetím části migrantů, finančně, nebo materiálně.

Finsko uzavře polovinu svých hraničních přechodů s Ruskem. Ve skandinávské zemi sílí obavy z rostoucího počtu žadatelů o azyl původem z Afriky a Blízkého východu. Ty podle finské vlády vybízejí k cestě na Západ přímo ruské úřady. Od finských politiků zaznívají slova o taktice hybridní války a odplatě za přistoupení do NATO. Rusko tvrdí, že taková prohlášení nejsou opodstatněná.

Evropa bojuje s neřízenou migrací, která ohrožuje bezpečnost místních obyvatel, shodli se v pořadu 360° na CNN Prima NEWS bývalý ministr spravedlnosti a europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09) a předseda hnutí Přísaha a bývalý elitní policista Robert Šlachta. Jediným způsobem, jak zabránit katastrofě, je podle politiků hlídání vnějších hranic a urychlené vracení lidí, kteří v Evropě „nemají co dělat“.

Hudebník Daniel Landa v sobotu oslavil 55. narozeniny. Patří mezi umělce, již svými názory budí kontroverze. Otec tří dcer, které má s rodilou Němkou, režisérkou a scenáristkou Mirjam, s níž letos v manželství oslavil třiatřicet let, se několikrát ve společnosti postaral o pořádné pozdvižení.

Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena plánuje i nadále rozšiřovat zeď na hranici USA s Mexikem, aby tak zabránila nelegálním přechodům migrantů. Informuje o tom stanice CNN. Aktuálně má jít zhruba o 30kilometrový úsek ve státě Texas. Biden přitom v minulosti sliboval, že pokud bude prezidentem, budování zdi, která je symbolem vlády jeho předchůdce Donalda Trumpa, zastaví.