uprchlíci

„Nejméně tisíc našich občanů teď žije v České republice,“ odhaduje Mychajlo Kalynyč, starosta obce Horinčovo (Горінчово) v Zakarpatské oblasti. Pod tuto střediskovou vesnici náleží i dalších 15 obcí, ve kterých celkově žije asi 12 tisíc lidí. „Obávám se, že naši uprchlíci se z Česka domů nevrátí ani po válce. Zvykli si na lepší životní podmínky, a pokud vůbec budou uvažovat o návratu, tak až jim doma nabídneme něco srovnatelného. To ale dlouho nebude možné,“ přemítá nešťastný starosta. Migrace totiž výrazně ohrožuje budoucí rozvoj Zakarpatí.

Někteří němečtí politici z frakcí CDU a FDP začínají přehodnocovat výši finančních příspěvků pro Ukrajince pobývající v jejich zemi. Zvláště se jim nelíbí dotování mužů, kteří by prý přitom mohli ve své vlasti bojovat. Uprchlíci podle televize Tagesschau pobírají v Německu nikoli dávky žadatelů o azyl, ale občanské dávky.

Podle místopředsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Martina Exnera (STAN) je současná podoba migračního paktu „lepší než nic“. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS zdůraznil, že díky dokumentu se například urychlí návratové procesy na hranicích. Situace kolem paktu se „vymkla z rukou“, nesouhlasila poslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO).

U migrantů a uprchlíků bychom měli rozlišovat nejen kvantitu, ale také jejich kvalitu. V pořadu Co na to vaše peněženka na CNN Prima NEWS to uvedl ekonom Štěpán Křeček. Ne všichni se nám totiž podle něj vyplatí.

Během návštěvy České republiky ji pobouřilo, kolik například v Brně potkává ukrajinských mužů. Chlapů v plné síle, tedy zřejmě i bojeschopných. „Cítím negativní emoce, když vidím, jak se u vás Ukrajinci schovávají před válkou. Myslím, že by se měli vrátit domů a bránit vlast,“ vyčítá běžencům 52letá Alla Luckaová, regionální politička a ředitelka odboru energetiky na radnici v ukrajinském velkoměstě Mykolajiv u Černého moře. V minulých dnech navštívila Česko na pozvání Nadace Partnerství.

Podle odhadů se v Evropské unii nachází asi 650 tisíc Ukrajinců. Zhruba podobný počet lidí teď poptává ukrajinská armáda. Podle bývalého náčelníka Generálního štábu Armády ČR Jiřího Šedivého by se proto měli uprchlíci vrátit a bojovat. Řekl to pro Echo Pavla Štrunce. O potřebě mobilizace mluvil i pro CNN Prima NEWS.

Smutek i naděje na nový život. Ukrajinky, které utekly ze své rodné země před ruskou invazí a našly útočiště v České republice, vzpomínají na první roky ve zcela novém prostředí se slzami v očích. Jedna se snaží začít nový život, zatímco se obává o rodiče v Charkově, další už o své nejbližší přišla. „Ve Lvově na nádraží jsem se loučila se synem a manželem. Slíbili jsme si, že se ještě uvidíme, až vše skončí. O rok později jsem navštívila jejich hroby,“ smutní Marija Kovalenková.

Nekonečné měsíce protrpěla 67letá Galina Lebeděva v kasárnách v brněnských Židenicích. „Asi rok jsem tu s vnučkou musela žít v opravdu těžkých podmínkách. Ve stejné místnosti s mnoha ukrajinskými muži,“ stěžuje si uprchlice, která pečuje o školačku Veroniku. A dalších téměř 11 měsíců to nebylo o moc lepší, s vnučkou se musely vejít do těsné kasárenské ložnice s pěti nocležnicemi, naštěstí už jen ženami. Galinin syn přitom bojuje v ukrajinských ozbrojených silách a Putinovým vojákům brání v postupu k hranicím Evropské unie.

Z mé zkušenosti migranti před ničím neprchají, ale za něčím jdou, uvedl ve vysílání CNN Prima NEWS orientalista Petr Pelikán a vysvětlil, že tím hlavním, co je motivuje, je jakási zkreslená atraktivita Evropy, kterou prezentují jejich krajané.

Nemají se kam vrátit. „Naše město Vuhledar už neexistuje, prostě není,“ vypráví 48letý Jura Nikolajenko v humanitárním centru Blaho v ukrajinském Užhorodě. V ruinách Vuhledaru nedaleko Doněcka se stále bojuje. Každý den, a to stejně intenzivně jako třeba ve známější Avdijivce. „Máma už se návratu na Donbas nedočká, zemřela nám tady v uprchlickém zařízení,“ líčí Nikolajenko. Táborem Blaho, který vznikl v romské restauraci a penzionu Romani Jag v Užhorodě, už během ruské invaze prošlo na 2 500 romských uprchlíků, většinou z frontových zón. V jiných migračních zařízeních na Ukrajině je prý nepřijímají.

Německé úřady očekávají, že pokud Ukrajina zkolabuje, mohlo by do Evropy přijít dalších deset milionů uprchlíků, což by se citelně dotklo i České republiky. Informoval o tom web listu Die Welt s tím, že právě Německo by bylo jednou z cílových zemí. Podle zahraničněpolitického experta (CDU) Rodericha Kiesewettera by v takovém případě hrozilo, že se válka rozšíří i na území NATO.

Uprchlíci z Ukrajiny by mohli případně v příštím roce získat přístup do českého systému dávek. Umožnit to má digitalizace a dávková reforma. Novinářům to v pondělí řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Teď mohou příchozí z Ukrajiny s vízem k ochraně získat humanitární dávku, pokud má jejich domácnost příjem pod životním minimem a stanovenými náklady na bydlení. Žádat je možné digitálně. Ministerstvo práce postupně digitalizuje žádosti a vyřizování i u běžných dávek. Chystá také spojení příspěvku a doplatku na bydlení, příspěvku na živobytí a dětských přídavků do jedné podpory. Změny plánuje zavést za rok.