Bojovníci Talibanu - Foto southasiavoice Zdroj: Southasiavoice
Rozhovory mezi USA a Talibanem, které pokračují v katarském Dauhá, podle všeho dosáhly významného průlomu. Spočívá v americkém slibu odsunu jednotek z Afghánistánu, výměnou za což Taliban slibuje, že na svém území po válce nestrpí ani Al Kajdu, ani Islámský stát.
Rozhovory podle dostupných zpráv nabírají na dynamice, přičemž jejich vedení za Taliban převzal jeden ze zakladatelů hnutí, mulla Abdul Ghání Barbar, který byl nedávno propuštěn z pákistánského vězení. Do delegace rebelů byli nově kooptováni rovněž „stínoví guvernéři“ několika afghánských provincií, aby Taliban „vyjednávání se Spojenými státy posílil a správně vedl“, cituje zdroje Talibanu katarská televize Al Džazíra.
Wall Street Journal připomíná, že ústupek ohledně budoucího působení Al Kajdy, Islámského státu a dalších sunnitských teroristických organizací je významný, neboť v mnohém překračuje obavy některých polních velitelů Talibanu, že se tak jejich hnutí může – například ve vztahu k Al Kajdě – ocitnout na straně Washingtonu. Spojené státy nicméně dlouhodobě razily tezi, že musejí v okupaci Afghánistánu pokračovat, aby se země neproměnila v baštu mezinárodních teroristických skupin. Nový slib Talibanu tak tuto obavu do značné míry odstraňuje, tím spíš, že už nyní oddíly Talibanu v bojích s Islámským státem v Afghánistánu odvedly „více práce“ než kdokoli jiný.
Z pohledu Talibanu je zase důležité zajistit, že američtí vojáci po více než 17 letech okupace skutečně odejdou. Uplynulá kola rozhovorů v Dauhá se přitom několikrát dostala do slepé uličky, a to kvůli americkému požadavku ponechat si i po válce v Afghánistánu „dlouhodobé základny“. Taliban tuto vizi odmítal tak rázně, že hrozil ukončením mírových jednání.
Fakt, že Spojené státy v této otázce ustoupily, jen dokresluje, že to s odsunem vojáků z Afghánistánu myslí vážně. Donald Trump sliboval konec okupace už před svým zvolením a nyní se tak jen vrací k původním postojům. Nynější kolo rozhovorů v Dauhá mělo původně trvat dva dny, jedná se ale už čtvrtý den. Není proto vyloučeno, že nakonec budou nynější rámcově pojaté dohody ještě konkretizovány.
Na okupaci Afghánistánu se podílí i Česká republika a celá mise přišla naposledy na přetřes loni, kdy v Afghánistánu zahynuli tři čeští vojáci. Politická reprezentace „napříč spektrem“ se tehdy shodla, že Česká republika musí v Afghánistánu zůstat, neboť tam bojuje proti Talibanu a tím i terorismu. „Jsme odsouzeni k tomu tam zůstat v zájmu naší civilizace, chcete-li euroamerické civilizace, která není založena na náboženské nenávisti, která se nesnaží vraždit nevěřící a civilní obyvatelstvo,“ prohlásil tehdy například prezident Zeman s tím, že „ústup z Afghánistánu by byl nejenom zbabělostí, nejenom popřením našeho národního zájmu, ale také zbytečnou, zmarněnou obětí našich vojáků.“
Tereza Spencerová
