Afghánistán

Poslech hudby, kouření vodní dýmky nebo západní sestřihy – to vše a mnohem více Tálibán podle úterní zprávy OSN zakázal v Afghánistánu, největší restrikce se přitom týkají žen. Mravnostní policie omezuje lidská práva a vytváří „atmosféru strachu a zastrašování“, píše se v ní podle webu americké CNN.

Německo trápí dlouhodobě nezaměstnaní, kteří pobírají různé občanské dávky. Značný podíl těchto lidí tvoří také cizinci. Někteří lokální politici se proto odhodlali k ráznému kroku. Nezaměstnaným žadatelům o azyl nařídili platově ohodnocené veřejně prospěšné práce. Ti, kteří odmítli, přišli o část pobíraných dávek, informuje deník Bild. Tyto praktiky se ovšem příliš nezamlouvají německé levici.

Izraelská válka za změnu režimu v Gaze opakuje stejné chyby, kterých se dopustili Američané po útocích z 11. září 2001. Ve Foreign Affairs na to upozorňují bývalý velitel koaličních sil v Iráku a Afghánistánu David Petraeus, zástupkyně poradce pro národní bezpečnost v Iráku a Afghánistánu ve vládě prezidenta George W. Bushe Meghan L. O'Sullivanová a generální ředitel Centra pro novou americkou bezpečnost Richard Fontaine. Podle nich se ale Izrael může zároveň poučit z amerických úspěchů. Paralelu mezi oběma konflikty vnímá i zástupce velvyslankyně v Tel Avivu Cyril Bumbálek. Ten pro CNN Prima NEWS podotkl, že Izrael se z vnitropolitických důvodů nemohl dlouhé měsíce připravovat na konflikt s teroristy.

Obří investice typu nákupu stíhaček F-35 podle exministra obrany Lubomíra Metnara (za ANO) příliš zatěžuje rozpočet resortu. Naopak pro místopředsedu sněmovního výboru pro obranu Jana Hofmanna (ODS) je nákup bojem osvědčených moderních zbraní správný krok. Oba hosté se v pořadu Co na to vaše peněženka ve vysílání CNN Prima NEWS rovněž vyjádřili k nutnosti lepší výzbroje bezpečnostních složek.

Německo jedná s Uzbekistánem o migrační dohodě, která by mohla zahrnovat deportace afghánských žadatelů o azyl. To by Berlínu umožnilo vyhnout se uzavírání přímých dohod s afghánským radikálním islamistickým hnutím Tálibán. Informovala o tom dnes agentura Bloomberg s odvoláním na zdroje s tímto plánem obeznámené.

Radikálové a zločinci ze zahraničí, kteří v Německu hledají azyl a ochranu, do země nepatří, je proto nutné je deportovat i do států, jako jsou Afghánistán a Sýrie. Ve čtvrtek to v projevu k poslancům Spolkového sněmu prohlásil kancléř Olaf Scholz, který tak reagoval na nedávný útok nožem v Mannheimu, při kterém žadatel o azyl těžce zranil policistu. Policista následně zraněním podlehl.

Je hrdým vojákem i zápasníkem a na nadcházející akci spojí obojí. Dominik Humburger totiž nastoupí v hlavním duelu pondělního charitativního turnaje Fighters For Veterans, jímž chtějí bojovníci podpořit vojáky, kteří si prošli válkou. „Je to první akce tohoto typu a za mě super věc,“ pochvaluje si Humburger v rozhovoru pro CNN Prima NEWS, v němž prozradil, proč šel k armádě nebo co nejhoršího zatím ve službě zažil.

Americká CNN se dostala k exkluzivním záběrům z oblasti kábulského letiště v době teroristického útoku v roce 2021, k němuž došlo, když se západní vojáci stahovali z Afghánistánu. Investigativa CNN napadá oficiální vyšetřování Pentagonu, protože nové skutečnosti naznačují, že vojáci mohli střílet na civilisty.

Tálibán bude v Afghánistánu veřejně kamenovat a bičovat ženy, přestože se to Západu nelíbí. Podle britského deníku The Telegraph to prohlásil vůdce hnutí mulla Hajbatulláh Achúndzáda. Západní demokracie ve stejné řeči označil za zástupce ďábla.

O možné přípravě teroristického útoku v Krasnogorsku, za kterým zřejmě stál Islámský stát, věděli Rusové dopředu. Podle analytika CNN Petera Bergena dostali echo od americké ambasády. Vladimir Putin ale varování označil za provokaci a místo Islámského státu nyní hledá viníka v Ukrajincích.

Tálibánské úřady ve čtvrtek veřejně popravily dva muže odsouzené za vraždu. Před davem tisíců diváků jim bojovníci hnutí prostřelili záda. Na místě byli přítomni také rodinní příslušníci odsouzených, kteří odmítli nabídku udělit vrahům milost. Od roku 2021, kdy se tálibánští teroristé v Afghánistánu opět chopili moci, v zemi platí přísný výklad muslimského práva šaría, včetně známého „oko za oko“.

Ve válce, kterou proti Ukrajině rozpoutalo Rusko, zdaleka nebojují jen Slované. Moskva hojně rekrutuje i v zahraničí, mimo jiné v Nepálu. Americké CNN se podařilo získat svědectví muže, který kvůli vidině bohatého žoldu na Ukrajině nasazoval za okupanty život. Na frontu jej prý Rusové poslali jen s minimálním vybavením a po absolvování krátkého výcviku. Podle neoficiálních údajů bojuje v ruských řadách na Ukrajině až 15 tisíc Nepálců.