Želvuška (tardigrada) Zdroj: @astrobiology / Twitter
Nejodolnější živočich na světě přežije extrémní horko, zimu, radiaci nebo dokonce vakuum ve vesmíru. Seznamte se s želvuškou. Její odolnost zkoumají vědci a americká armáda nyní doufá, že se od těchto živočichů přiučí jejich tvrdosti. Informaci přinesla agentura AP.
Pod mikroskopem vypadá želvuška (tardigrada) jako kombinace buclatého medvídka a jednookého vetřelce. Tito drobní živočichové přežijí arktickou zimu, 150stupňové horko, nedostatek kyslíku, vody nebo třeba vliv radiace.
Odolnější potraviny, délší výdrž krve nebo efektivnější opalovací krémy
Jejich odolnost může být podle vědců vodítkem například pro potraviny odolnější vůči suchu, pro lepší a dlouhodobější uchování krve a léků nebo efektivnější opalovací krémy. Když přijde na drsné podmínky, želvušky se skroutí, vyschnou a čekají v nečinné fázi pro přežití zvané „kryptobióza“. Jakmile se životní podmínky zlepší a získají vodu, znovu „obživnou“. Podle vědců mohou zůstat v této fázi až po desetiletí.
Na světě existuje asi 1200 druhů želvušek, které obývají prakticky celou Zemi: od vrcholků hor, přes hlubiny oceánů až po roviny. Ne všechny přitom mají schopnost kryptobiózy. Podle experta na želvušky, biologa z kansaské univerzity Randy Millera, jde nejspíše o první živočichy na Zemi, kterým se vyvinuly nohy, resp. končetiny. Zadní dvě končetiny směřují dozadu, zatímco šest předních směřuje kupředu. Tvorečci nemají oběhovou soustavu ani kostru.
#Tardigrad 200x 🔬 pic.twitter.com/AXOJTqkEWx
— Biyoloji Günlüğü (@BiyolojiGunlugu) December 28, 2018
Grant v hodnotě 113 milionů korun od ministerstva obrany
V roce 2007 vědci v rámci pokusu vložili dva druhy želvušek do speciálních kontejnerů, které na oběžné dráze otevřeli, aby je vystavili zimě, prostoru bez kyslíku a plné salvě sluneční a hvězdné radiace. „Kdybyste byli vystaveni stejným podmínkám, vybuchli byste,“ uvedl Miller.
Ministerstvo obrany USA poskytlo v rámci svého dlouhodobého výzkumu v prosinci grant biologovi ze severokarolínské univerzity Thomasu Boothbymu v hodnotě zhruba pěti milionů dolarů (v přepočtu asi 113 milionů korun). Vědec má vyzkoumat, jak mohou geny želvušek pomoci lidskému zdraví.
Boothby například doufá, že by mohl přijít s delší výdrží krve v termoboxech (než je současných šest týdnů) – kterou by pak například vojáci mohli nosit přímo u sebe.
