vědci

Kuchyň je plná nebezpečných plastů. Ať už jde o houbičky na mytí nádobí, o části příborů, mixéry a další spotřebiče či dokonce krájecí prkénka. Na první pohled užitečné nástroje se stávají nenápadným zabijákem. Při sekání, šlehání, škrábání nebo i ohřívání se do jídla dostávají drobné částečky umělé hmoty. Mikroplasty se poté hromadí v těle a mohou vyústit ve vážné zdravotní problémy.

Každá hodina strávená u obrazovky zvyšuje riziko krátkozrakosti o 21 procent, zjistili korejští vědci. Výsledky studie zveřejnili ve vědeckém časopise JAMA Network Open. Lidem doporučili chodit více ven a častěji se dívat do dálky.

Tvar vnitřního jádra Země se mění, a to rychleji, než se podle vědců dosud předpokládalo. Nová data prezentovaná v časopise Nature Geoscience ukazují, že kromě změny rotace dochází i k jeho deformaci, pravděpodobně vlivem tlaků z okolního tekutého jádra. Informuje o tom web CNN.

Sonda amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Parker Solar Probe se přiblížila ke Slunci na historicky nejkratší vzdálenost. S odvoláním na oznámení této americké vesmírné agentury o tom informují světová média.

Napříč celou lidskou civilizací se vine řada nejasností. V letošním roce se ale vědcům podařilo vysvětlit několik dosud nevyřešených záhad. Odborníci například zjistili, proč měl skladatel Ludwig van Beethoven zažívací problémy, dále vyřešili hádanku Vittrupského muže nebo ztraceného německého prince.

Stonehenge, ikonická památka nacházející se nedaleko města Salisbury ve Velké Británii, fascinuje vědce i laickou veřejnost od nepaměti. Dlouho byl důvod, proč byl tento monument před zhruba pěti tisíci lety vztyčen, nejasný, nyní však tým vědců z londýnské University College a univerzity v Aberystwythu přišel s možným vysvětlením. Stonehenge mělo podle jejich nové studie představovat symbol jednoty mezi třemi různými regiony Velké Británie, a to v době, kdy regiony Anglie, Skotsko a Wales ještě oficiálně neexistovaly, píše web The National.

Velikáni studených vod Atlantiku by jednoho dne mohli pomoci lidem žít výrazně déle než doposud. Samotný žralok grónský se dožívá stovek let – někteří z nich brázdí oceánské proudy od dob, kdy Turci obléhali Vídeň nebo Britové v Severní Americe bojovali s osadníky usilujícími o nezávislost. Atributy nejdéle žijících obratlovců nyní zevrubně zkoumají vědci a doufají, že cestou odemknou i tajemství jejich dlouhověkosti, píše americká CNN.

Čeští vědci, konkrétně výzkumná skupina pod vedením Dáši Bohačiakové z Ústavu histologie a embryologie Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, oznámili významný objev. Podařilo se jim ve spolupráci s dánskými kolegy popsat mutaci genu, která způsobuje Alzheimerovu nemoc. To by v budoucnosti mohlo vést k nalezení léku či terapeutických metod, které by zabránily propuknutí Alzheimera nebo zbrzdily jeho rozvoj.

Zajímavý počin se povedl skupině vědců zkoumající neobvyklé pohřebiště v severním Polsku. Před několika lety tam archeologové objevili zhruba 400 let starou kostru mladé ženy, která byla pohřbena poněkud netradičním způsobem. Nyní se vědcům podařilo díky vzorkům DNA z její kostry tuto mladou ženu digitálně oživit. Spousta otázek týkajících se okolností smrti a pohřbu nejen této mladé ženy však stále zůstává, jak píše CNN.

Trvalé získání přebytečné energie z jaderné fúze je jednou z největších vědeckých výzev, o kterou se snaží hned několik států po celém světě. K potenciálnímu zdroji nekonečné energie mají nejblíže USA a Čína. Podle CNN se Pekingu momentálně daří investovat do výzkumu mnohem více peněz, což se odráží v tom, že američtí vědci začínají ztrácet dech.

Vědci u pobřeží Irska a Velké Británie pátrají po velkém bílém žralokovi. S výzkumem začala nezisková organizace Ocearch, která chce dokázat, že tito predátoři v oblasti skutečně žijí. S informacemi přišel web Sky News.

Se znepokojivými daty přišli australští vědci, kteří se podíleli na studii zveřejněné začátkem srpna v časopise Cancer. Po analyzování případů a úmrtí mužů na 30 typů rakoviny ve 185 zemích v roce 2022 vytvořili prognózu pro rok 2050. Výsledek? Počet případů karcinomů celosvětově u mužů vzroste o 84 procent, úmrtnost o 93 procent. Nejvíce by měla být zasažena skupina mužů starších 65 let, u nichž se má počet úmrtí zvýšit o 113 procent. Nejčastěji indikovaným typem rakoviny stejně jako dosud zůstane karcinom plic.