vědci

Devítiletá samice Jakei se stala šéfkou téměř 700členné tlupy makaků červenolících, která žije v přírodní rezervaci na japonském ostrově Kjúšú. Stalo se tak poprvé za 70 let existence rezervace a v opičím světě jde o zřídka vídaný fenomén, informoval zpravodajský server The Guardian.

Už týden si v Británii užívají prakticky úplného uvolnění koronavirových opatření, denní přírůstky přitom paradoxně stále klesají. A vědci tápou proč. V půlce července totiž považoval kdekdo britského premiéra Borise Johnsona za blázna kvůli tomu, že chtěl i přes zhoršující se situaci dopřát své zemi hluboký nádech. Zatím se mu to vyplácí.

Ideální rozestup mezi oběma dávkami proticovidové vakcíny firem Pfizer a BioNTech je osm týdnů, řekli serveru BBC News autoři nově publikované studie. Ve svém výzkumu dospěli k závěru, že prodloužení intervalu mezi první a druhou dávkou vytváří více protilátkových odpovědí.

Čeští vědci publikovali výsledky výzkumu, ze kterého vyplývá, že si pstruzi v českých řekách a rybnících mohou vytvořit závislost na pervitinu. Stopy těžké drogy se mohou do jejich přirozeného prostředí dostat z odpadních vod. Ryby posléze, pokud s drogou nejsou v kontaktu, pociťují abstinenční příznaky.

Vědci z USA a Austrálie zjistili, že koronavirus řádil na naší planetě už v pravěku. Epidemie, se kterou se lidstvo poslední rok a půl potýká, prý vypukla před 20 tisíci lety v oblasti východní Asie. Jak na to odborníci přišli? Pandemie byla natolik ničivá, že u lidí, kteří v místě jejího řádění dnes žijí, zanechala evoluční otisk v jejich DNA. Současná populace by se tak měla nechat očkovat, aby předešla ještě větší katastrofě.

Již od vypuknutí pandemie se spekuluje o možné nákaze covidem od domácích zvířat. Podle studie univerzity v nizozemském Utrechtu se však právě mazlíčci nakazí od svých majitelů. Pravděpodobnost, že by zvířata následně mohla nemoc přenášet, je minimální, míní vědci.

Vakcíny využívající technologii takzvané mediátorové RNA (mRNA) poskytnou očkovaným lidem ochranu před vážnou formou onemocnění covidu řadu let. K takovému závěru dospěla nová studie amerických vědců, jež v pondělí vyšla v časopise Nature. Britští vědci pak zjistili, že další dávka vakcíny od společnosti AstraZeneca ještě posiluje odezvu imunitního systému u již plně naočkovaných osob.

Přestože je na některých místech na ústupu, celý svět se nadále potýká s koronavirovou pandemií. K tomuto strašáku navíc přibyl ještě další. Kromě zákeřných mutací je to houba Candida auris, které se také přezdívá „superhouba“. Spouštěč kvasinkové infekce zvané kandidóza je totiž odolný vůči mnohým lékům a dezinfekčním prostředkům. S informací přišli brazilští vědci.

Existuje sice spousta babských rad a domácích léků na škytavku, tým amerických vědců ale nyní uvádí, že našel novou odpověď. Konkrétně se jedná o pevné plastové brčko ve tvaru písmene L, které má na jednom konci náustek a na druhém nastavitelné víčko s tlakovým ventilem.

Vědci z Akademie věd ČR na jihozápadě Angoly objevili dva nové zástupce skupiny arenavirů a odhalili i nový kmen již známého arenaviru. Všechny viry byly v poměrně malé oblasti nalezeny u hlodavců. Nový objev poukazuje na vysokou rozmanitost virů, které jsou známé tím, že mohou přecházet ze zvířete na člověka, v jednom regionu.

Americká kartografická společnost National Geographic změní atlasy světa, na kterých nově přibude pátý oceán. Moře kolem Antarktidy nyní ponese pojmenování Jižní oceán, uvedla společnost na Twitteru.

Mikroskopický mnohobuněčný organismus nalezený na Sibiři se probral k životu po 24 tisících letech, které strávil zmražený v tamní řece. Vědci si dosud mysleli, že podobné organismy dokáží v zamrzlém stavu strávit kolem deseti let, nyní se však domnívají, že je jejich schopnost přežít v podstatě neomezená.