Parlamentní volby na Ukrajině ovládla strana prezidenta Zelenského Zdroj: AP
Komik má teď v hrsti Ukrajinu. Strana prezidenta Volodymyra Zelenského vyhrála parlamentní volby. Do koalice s Porošenkem nepůjde, s rockovým zpěvákem zřejmě ano.
Mimořádné parlamentní volby na Ukrajině vyhrála strana Sluha lidu. Partaj nového prezidenta Volodymyra Zelenského získala podle předběžných výsledků 42,4 procenta hlasů a s přehledem převálcovala tradiční politické síly ukrajinské politické scény. Sluha lidu si připsal vítězství i v jednomandátových okruzích.
Druhé místo obsadila Opoziční platforma – Za život orientovaná na proruský východ země. Voliči jí dali zhruba 12,9 procent hlasů.
V Nejvyšší radě usednou poslanci strany Baťkivščyna politické matadorky a expremiérky Juliji Tymošenkové. Na třetím místě se umístila strana Evropská solidarita bývalého prezidenta Petra Porošenka, který vládl Ukrajině posledních pět let a prohrál v dubnu střet o prezidentský úřad právě se Zelenskym. Pětiprocentní práh pro zvolení ještě překročila strana Holos frontmana populární rockové skupiny Okean Elzy Svjatoslava Vakarčuka.
Ukrajina má, jak se zdá, nakročeno k vládě umělců. Několik minut poté, co se uzavřely volební místnosti a byly zveřejněny výsledky exit pollů, vystoupil ve štábu Sluhy lidu prezident Volodymyr Zelenskyj. Ve svém projevu uvedl, že by rád v parlamentu viděl koalici jeho strany se stranou Holos. „Zveme Vakarčuka na jednání,“ nechal se slyšet ukrajinský prezident. Jak ale zdůraznil, populární zpěvák premiérem rozhodně nebude.
V Nejvyšší radě tak zasednou převážně noví lidé. Do poslaneckých křesel se neprobojovaly strany předchozí vládní koalice, většina proruských sil, ani krajně pravicoví extremisté. To však neznamená, že radikálové zmizí z politického života země.
K vítězství strany Sluha lidu pomohla popularita prezidenta Zelenského. Sympatie k němu se sice od dubnových prezidentských voleb mírně snižují, avšak i nadále je symbolem změny, respektive protikladem starých pořádků.
Prezidentovi stoupence zatím příliš netrápí, že za prvních 60 dní vlády Zelenskyj nesplnil své předvolební sliby, ani Zelenského vazba na kontroverzního oligarchu Ihora Kolomojského.
K urnám přišlo pouze 49,84 procent voličů. Koncem dubna v druhém kole prezidentských voleb přitom hlasoval více jak 61 procent voličů.
Bez voleb to nešlo
Mimořádné volby inicioval prezident Zelenskyj. Během svého inauguračního projevu koncem května oznámil, že rozpouští Nejvyšší radu a vyhlašuje nové volby. Zelenskyj se zachoval jako jeho populární televizní alter ego, fiktivní prezident Vasilij Holoborodko ze seriálu Sluha lidu. Aby nemusel dlouhé měsíce bojovat s nepřátelsky naladěným parlamentem, raději ho rozpustil.
To potvrdil předseda strany Sluha lidu Dmytro Razumkov. Podle jeho slov prezident nečekal, že se k němu budou poslanci chovat tak lhostejně. Od svého zvolení měl Zelenskyj s vládní koalicí v Nejvyšší radě, tvořenou stranami blízkými k Petru Porošenkovi, napjaté vztahy.
„Před třemi měsíci došlo v zemi ke změnám a nyní se koná třetí kolo (prezidentských) voleb,“ prohlásil Razumkov přímo ve volební místnosti.
Pokud by se volby konaly v řádném termínu letos v říjnu, země by se propadla ještě do hlubší politické krize. Na Ukrajině totiž funguje poloprezidentský systém. Hlava státu, nehledě na vlivné postavení, potřebuje mít k prosazení své politiky loajální většinu v parlamentu.
Moc Sluhy lidu
Volební program vítězné strany Sluha lidu, logicky, kopíruje předvolební sliby Volodymyra Zelenského. Partaj slibuje ekonomický růst, sociální spravedlnost, boj proti korupci, dotažení reformy policie, prokuratury a soudnictví do konce. Ale třeba i zrušení poslanecké imunity. To má být jeden z prioritních zákonů pro Sluhu lidu.
Sluha lidu slibuje také posílení armády a obnovení územní celistvosti Ukrajiny a konec války. Přitom naznačuje, že by chtěla být vstřícnější ke vzbouřeným oblastem na východě země. Přinejmenším v otázce používání ruského jazyka.
Bez vůle vzbouřenců z Doněcka a Luhanska, a především Moskvy však válka na východě Ukrajiny neskončí. Ačkoliv během voleb bylo vyhlášeno příměří, na frontě zněly výstřely. Z porušení klidu zbraní se navzájem obviňují obě strany.
Naděje na změnu, nikoliv politickou, ale především v oblasti ekonomiky, vyprovodil z Nejvyšší rady nejen staré politické síly, ale také partaje spojené s režimem Petra Porošenka. Ukrajinci jsou unaveni starými tvářemi a svůj osud chtějí delegovat silám, které je ještě nezklamaly.
Jak ukazuje volební mapa, strana Sluha lidu absorbovala jako houba hlasy v drtivé většině ukrajinských regionů. Na svou stranu přitáhla striktně vlastenecky a proevropsky naladěný západ země, ale i proruský a postkomunistický východ. Evropská solidarita exprezidenta Porošenka si nikde neškrtla.
Zelenskyj versus Porošenko
Parlamentní volby završily výměnu režimu na Ukrajině. Poražen nebyl Majdan nebo snad proevropské směřování Ukrajiny, k nimž se, byť s menší korekcí, Zelenskyj hlásí. Prohru utrpěl osobně exprezident Porošenko a síly spojené s jeho režimem.
Ačkoliv Porošenko na povolební tiskové konferenci prohlásil, že jeho strana chce být vlivnou silou a plánuje navrhnout svého kandidáta na předsedu vlády, se vší pravděpodobností Evropskou solidaritu čeká v novém parlamentu role opozičních kverulantů. Ale to není to nejhorší, s čím se exprezident může setkat.
Někdejší hlava Ukrajiny se zvolením do parlamentu do jisté míry vyhnula politickému pronásledování. Ale jakožto opoziční poslanec s minimální podporou v parlamentu jen stěží bude prosazovat a bránit své obchodní zájmy.
Dva dny před volbami Národní protikorupční kancelář provedla prohlídku v několika firmách s vazbou na Petra Porošenka. Firmy mají být zapleteny do korupce. Konkrétně jde o společnost Bohdan Motors, která je spojovaná s podezřelou dodávkou sanitních vozů ukrajinské armádě, a investiční společnost Investment Capital Ukraine zapojené do uhelného skandálu Rotterdam Plus, na němž vydělal oligarcha Rinat Achmetov a údajně i sám Porošenko.
Další ataky na byznys oligarchy a nyní pouhého poslance Porošenka mohou po volbách následovat. Prezident Zelenskyj se nechal slyšet, že plánuje vyšetřit, jestli se Porošenko a představitelé jeho někdejší vlády ve svých předchozích funkcích nezákonně neobohatili.
Ruský zásah do voleb
Vítězství Sluhy lidu na parlamentních volbách neznamená zásadní změnu v napjatých vztazích mezi Ukrajinou a Ruskem, které panují posledních pět let. Snad s jedinou výjimkou, že Putin je ochoten se Zelenským hovořit, na rozdíl od Porošenka. Svědčí o tom nedávný telefonní rozhovor mezi prezidenty obou zemí, který inicioval Zelenskyj.
Strana Sluha lidu prosazuje mír na východě země, nikoliv však na úkor ukrajinských zájmů. Zelenského partaj se také nemíní vzdát Ruskem anektovaného Krymu. Přesto ke konfliktu na Donbase mají přední představitelé prezidentovy strany umírněnější postoj.
Kreml ve volbách vsadil na jiné politického hráče. Na Opoziční platformu – Za život. Ta svou orientaci na Moskvu neskrývá. Přímo v programu má strana obnovu ekonomických a dokonce politických vazeb na Rusko. Její vlivný představitel Viktor Medvedčuk má blízký vztah s ruským prezidentem, s nímž se často veřejně setkává. Vladimir Putin je navíc kmotr jeho dcery.
Prostřednictvím Opoziční platformy se Kreml snažil nepřímo zasáhnout do předvolebního boje. Začátkem července ruských premiér Dmitrij Medveděv jednal s předsedou strany Jurijem Bojko o možných dodávkách plynu na Ukrajinu. Vláda země přitom importovat ruský plyn odmítá.
Jiří Just
