Domů volby

volby

Výpis příspěvků ke štítku „volby“

Pražské volby by vyhrálo ANO, ukazuje průzkum. Do zastupitelstva by se dostali i Motoristé

Komunální volby v Praze by na začátku září podle průzkumu volebních preferencí vyhrálo hnutí ANO se ziskem 23,3 procenta hlasů. Těsně za ním by skončilo hnutí STAN, které by volilo 22,6 procenta voličů. Třetí koalice Spolu pro Prahu (ODS a TOP 09) by získala 13,9 procenta, Prahu Sobě by volilo 12,9 procenta lidí, Piráti by dostali 10,8 procenta hlasů. Do zastupitelstva hlavního města by se dostala ještě vládní SPD s 5,4 procenta hlasů a Motoristé s pěti procenty, což je hranice potřebná pro získání mandátu. Pětina voličů je stále nerozhodnutá, ukázal průzkum agentury Median pro server PrahaIN.cz. Volby se konají 9. a 10. října.

Česko bude makat, slibuje ANO před kampaní. Schillerová chválila Babiše a kopla si do Fialy

Aktualizováno

Hnutí ANO v pondělí odpoledne zahájilo kampaň do komunálních a senátních voleb. Na akci vystoupili mimo jiné premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová. Ta předsedu vlády označila za „největší motor hnutí, který nikoho nenechá vydechnout“. Babišova předchůdce Petra Fialu (ODS) naopak označila za „premiéra bank“.

ANALÝZA: Úspěch krajní pravice v Německu je signál pro celou Evropu. Klíčový bude příští rok

Krajní pravice v Evropě dál posiluje a její představitelé mají stále blíž k moci, píše deník The New York Times. V Německu nyní AfD slaví historické vítězství v Sasku-Anhaltsku, výraznou podporu má i Marine Le Penová ve Francii, ve Španělsku sílí strana Vox a v Británii Reform UK. Úspěch krajní pravice ale není zaručený – ukazuje se, že i její představitelé mohou doplatit na vlastní skandály nebo nespokojenost voličů.

Drtivé vítězství AfD v Sasku-Anhaltsku může přinést politický pat. Na tahu je proruská BSW

Strana Alternativa pro Německo (AfD) vyhrála s velkým náskokem volby ve východoněmecké spolkové zemi Sasko-Anhaltsko, v novém parlamentu ale nemá většinu. Získala 43,8 procenta hlasů, ukazují úplné výsledky nedělního hlasování. Díky tomu obsadí 39 z 83 křesel. Do zemského sněmu se těsně dostala i strana Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW), která by se svými pěti mandáty mohla umožnit vznik první zemské vlády AfD. Sasko-anhaltskou organizaci AfD považuje zemská tajná služba od roku 2023 za prokazatelně pravicově extremistickou.

AfD získala v Sasku-Anhaltsku 44 procent. Ani drtivé vítězství však na většinu zřejmě nestačí

Volby ve východoněmecké spolkové zemi Sasko-Anhaltsko vyhrála v neděli strana Alternativa pro Německo (AfD), kterou zemská tajná služba považuje od roku 2023 za prokazatelně pravicově extremistickou. Podle prognóz veřejnoprávních stanic ARD a ZDF dostala 44 procent hlasů. Většinu 42 mandátů v zemském sněmu ale AfD podle nynějšího odhadu nezískala. ZDF i ARD jí připisují 39 křesel. Do sněmu se ovšem zřejmě dostane strana Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW), která dříve uvedla, že by umožnila vznik menšinové vlády AfD.

Rebelie ve vládě? Babiš se vydírat nenechá. Motoristé si jen zachraňují tvář, míní Šaradín

Rozpočet s téměř 400miliardovým schodkem začíná otevírat první výraznější spory uvnitř vládní koalice. Motoristé a SPD volají po úsporách, zároveň ale hledají, kde konkrétně by se dalo šetřit. Podle politologa a poradce ministryně financí Pavla Šaradína zatím nejde o zásadní vládní krizi. Motoristé si podle něj především potřebují zachovat tvář před vlastními voliči.

Opozice se kvůli rozpočtovým pravidlům obrátí na Ústavní soud. Chce zrušit část nového zákona

Strany sněmovní opozice v pátek předají Ústavnímu soudu v Brně návrh na zrušení části zákona o rozpočtové odpovědnosti, který prosadila vláda Andreje Babiše (ANO). Po přehlasování veta prezidenta vládní většinou minulý týden zástupci ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09 avizovali, že podání se bude týkat procedury i jádra změn. Ty mají podle vládní koalice umožnit sestavení odpovědného a realistického rozpočtu. Tiskové konference opozice v Brně se podle pozvánky zúčastní vedle zástupců opozičních stran i advokát Pavel Uhl.

Opozice vůbec nesmí do voleb, rozhodl nikaragujský parlament. Argumentuje hrozbou pučistů

Nikaragujské Národní shromáždění v noci na středu schválilo ústavní reformu, která opozičním stranám zakazuje účast ve volbách a prodlužuje funkční období prezidenta ze šesti na sedm let. Oznámil to podle agentury AFP nikaragujský předseda parlamentu Gustavo Porras. Tato iniciativa již dříve vyvolala kritiku ze strany Spojených států a dalších zemí v regionu.