AI v boji s hackery: Jak budovat globální firmu a dělit se o úspěch?
Ondřej Vlček, CEO a spoluzakladatel AISLE, ex-CEO Avast / Gen Digital, investor a akční filantrop, Jiří Vicherek, předseda České startupové asociace, odborník na komunikaci v oblasti IT a technologiích, startupový mentor, a moderátor Petr Suchoň. Zdroj: CNN Prima NEWS
Kybernetické hrozby vstupují do zcela nové éry, v níž lidské útočníky i obránce nahrazují autonomní systémy umělé inteligence. Zatímco útočníkům dnes díky AI nástrojům stačí k prolomení softwarové zranitelnosti hodiny či minuty, firemní procesy trvají v průměru až desítky dnů. V pořadu Start[up]ujeme na CNN Prima NEWS diskutovali bývalý šéf Avastu a dnešní CEO AI startupu AISLE Ondřej Vlček spolu s předsedou České startupové asociace Jiřím Vicherkem o tom, jak specializované AI modely chrání globální kritickou infrastrukturu, proč jsou zaměstnanecké akcie klíčové pro vznik nové generace úspěšných founderů a jak technologie šetří čas lékařům v nemocnicích.
Strojová rychlost útoků: Proč obránci zaostávají za AI agenty
S nástupem pokročilých nástrojů umělé inteligence dochází k dramatickému zrychlení kybernetických útoků. Zatímco v minulosti hackerům trvalo týdny či měsíce, než prozkoumali cílový systém a zneužili jeho slabiny, dnešní autonomní AI nástroje dokáží zranitelnost odhalit a využít v řádu hodin či minut. Odhaduje se, že do kyberzločinu je dnes celosvětově zapojeno kolem 10 milionů lidí, kteří často působí v organizovaných strukturách financovaných i státními aktéry. „To, co vidíme zejména od letošního jara, je radikální změna v rychlosti útoků. Dřív za nimi stáli lidé a trvalo jim týdny nebo měsíce se do systému dostat. Dnes díky AI probíhá všechno strojovou rychlostí. Útočníkům stačí přibližně jeden den na zneužití zranitelnosti, zatímco firmám trvá oprava v průměru 43 dní. Je to dáno zkostnatělými procesy a předáváním tiketů mezi bezpečnostními týmy, vývojáři a oddělením jakosti. Nasazení AI proto není jen o nových nástrojích, ale o změně firemních procesů a odstranění lidského faktoru z rutinních kroků,“ popisuje CEO a spoluzakladatel startupu AISLE Ondřej Vlček.
Obrovskou výzvou je přirozená nerovnováha mezi útočníkem a obráncem. Útočníkovi stačí k úspěchu najít jedinou nechráněnou skulinu v systému, zatímco obránce musí bezchybně zabezpečit celou infrastrukturu. Podle předsedy České startupové asociace Jiřího Vicherka sice v Česku bezpečnostní rizika hlídá NÚKIB a další instituce, ale zrychlující se digitalizace vyžaduje výrazné navýšení rozpočtů i pozornosti.
Globální startup z Prahy sází na specializované AI modely
Český startup AISLE, který Ondřej Vlček spoluzaložil mimo jiné s uznávaným AI výzkumníkem Stanislavem Fortem, se zaměřuje na vyhledávání skrytých zranitelností (takzvaných zero-day vulnerabities) a jejich autonomní opravování. Systém dokáže vyhodnotit reálné riziko chyby a zcela samostatně vytvořit bezpečnou opravu ještě předtím, než ji zneužijí útočníci. AISLE takto odhalil zásadní chyby například v linuxovém jádře nebo v systémech společnosti Amazon.
Na rozdíl od gigantů typu Anthropic nebo OpenAI, kteří vyvíjejí obří všeobecné jazykové modely, sází AISLE na menší, vysoce specializované modely natrénované čistě pro kyberbezpečnost.
„Výhodou menších doménových modelů je radikálně levnější provoz a možnost spouštět je lokálně u zákazníka. V oblastech, jako je obrana nebo finančnictví, firmy nechtějí sdílet svá citlivá data a zdrojové kódy s americkými datovými centry. Proto stavíme model, který bude v kyberbezpečnosti lepší než obří všeobecné modely. Ačkoliv vývoj probíhá v Praze, budovat globální firmu znamená poskládat tým z nejlepšího talentu ze světa – v padesáti lidech máme třináct národností a obchodní aktivity vedeme přímo v USA a Kanadě,“ vysvětluje Ondřej Vlček.
Podle Jiřího Vicherka chybí v Evropě jednotný trh 27 zemí, kvůli čemuž startupy neexpandují do Evropy jako celku, ale roztříštěně do jednotlivých států. Zároveň však zdůrazňuje, že Evropa má špičkový výzkum, což dokazuje nizozemská společnost ASML, na jejíž technologii litografie závisí výroba nejmodernějších čipů na světě.
Zaměstnanecké akcie jako motor ekosystému: Ze stáže k miliardovému exitu
Zásadním tématem pro rozvoj české startupové scény zůstává zavedení funkčního právního rámce pro zaměstnanecké akcie (ESOP). Tento motivační nástroj umožňuje klíčovým zaměstnancům získat podíl na budoucí hodnotě firmy. Když startup uspěje a dojde k prodeji či vstupu na burzu, ze zaměstnanců se stávají milionáři, kteří získaný kapitál a zkušenosti investují zpět do nových projektů. Samotný Ondřej Vlček je živoucím příkladem fungování tohoto konceptu. Do společnosti Avast nastupoval ještě jako student na brigádu a díky zaměstnaneckým akciím získal při pozdějším sloučení s firmou Norton (Gen Digital) majetek přesahující 200 milionů dolarů.
„Tato koncepce zcela mění chování lidí ve firmě. Zaměstnanci nechodí do práce jako žoldáci za hodinovou mzdu, ale mají pocit, že firma je tak trochu jejich, a podle toho se k ní chovají. V globálním startupovém světě je standardem vyčlenit 10 až 15 procent akciového poolu právě pro zaměstnance. V Česku sice od ledna platí novela, ale je omezená pouze na zaměstnance na HPP a pomíjí spolupracovníky na OSVČ, na čemž nyní v asociaci intenzivně pracujeme,“ uvádí Jiří Vicherek.
Start[up]ujeme sledujte každou sobotu ve 13.30 na CNN Prima NEWS. Brzy po odvysílání se oba pořady – kratší TV část i delší videopodcastová verze – objeví také na webu a jako audio na nejoblíbenějších podcastových platformách. Hlavním partnerem pořadu je společnost CSG, která už víc než 30 let rozvíjí průmyslový odkaz a posiluje obranyschopnost. Jde o globální holding s českými kořeny, který působí ve více než 70 zemích světa a zaměstnává přes 14 000 lidí. CSG nestaví jen na tradici, ale dívá se i do budoucnosti. Podporuje startupy a dává šanci novým nápadům v obraně, letectví i digitálních technologiích. Jejich skupina více než sta firem přispívá k tomu, aby byl svět bezpečnější.
