Digitalizace jako strašák? Správný systém ušetří firmám stovky hodin měsíčně
Hostem pořadu Co na to vaše peněženka byl Matěj Štochl, obchodní ředitel ERP systému Byznys společnosti Seyfor, a. s., který detailně rozebral úskalí státní digitalizace, přínosy automatizace skladů a popsal, jak správně integrovaná umělá inteligence dokáže firmám ušetřit stovky hodin rutinní práce měsíčně. Zdroj: CNN Prima NEWS
Podnikatelské prostředí v České republice čelí dlouhodobému tlaku na snižování administrativní zátěže a zbytečné byrokracie ve vztahu k vládním aparátům. Přestože se stát snaží implementovat moderní digitální projekty, jejich zavádění do praxe často provázejí porodní bolesti, které pro firmy znamenají nečekaný kapacitní zásah. O tom, jak se s digitální transformací úspěšně popasovat, v čem spočívají největší rezervy trhu a jak může zapojení umělé inteligence změnit rutinní agendu, hovořil v pořadu Co na to vaše peněženka na CNN Prima NEWS Matěj Štochl, obchodní ředitel ERP systému Byznys společnosti Seyfor.
Státní projekty: Správná myšlenka s pokulhávající realizací
Vztah mezi českými podnikateli a státem stále nabízí obrovský prostor pro redukci papírování, neboť celá řada nejrůznějších hlášení a údajů se do státních systémů i nadále vykazuje duplicitně. Snaha o nápravu a digitalizaci je sice v posledních měsících patrná, což ilustrují i velké legislativní projekty, v praxi však narážejí na nepřipravenost. Příkladem jsou projekty spouštěné okolo poloviny roku, u nichž v momentě rutinního startu zůstala spousta nevydiskutovaných témat. Pro podnikatele to v aktuální fázi představuje spíše dodatečnou zátěž než kýžené usnadnění práce.
Značné rozdíly se projevují v tom, jak moc je konkrétní firma saturovaná moderními technologiemi a jak má nastavené interní procesy. Podle interních průzkumů společnosti Seyfor dopadá tato nepřipravenost nejtvrději na účetní segment. „Když se bavíme s účetními firmami, které jsou takový etalon v tom, jak dbají na to, aby nemuseli kliknout navíc, dozvíme se, že je to stojí v podstatě člověka navíc za měsíc. Bavíme se tak o 160, 200 hodinách měsíčně. Aktuálně je to nad rámec jejich běžných kapacit,“ upozorňuje Matěj Štochl na reálné dopady nedostatečně dotažené státní digitalizace. Naopak digitálně transformované společnosti si s novými povinnostmi dokáží poradit podstatně lépe a rychleji.
Účetní jako průkopníci, stavebnictví na hraně
Z hlediska celkového postupu digitalizace Česká republika sice zaostává za severskými zeměmi, které jsou tradičním vzorem, ale trh se dynamicky hýbe kupředu. Chystají se projekty jako eFaktura či nové formy online monitoringu tržeb, na které se progresivní firmy snaží připravovat s předstihem a nečekají pasivně na kroky státu. Míra digitalizace se však dramaticky liší obor od oboru. Účetní firmy pracují s obrovským množstvím dat a vstupních dokladů od klientů, což je přirozeně nutí k maximální automatizaci. Snaží se předbíhat dobu, aby byly připraveny na budoucí legislativní změny a mohly bez navyšování personálu nabírat nové zakázky. Naopak ve stavebnictví je situace zcela odlišná. Zpětná vazba z trhu ukazuje, že stavební firmy digitalizaci procesů velmi často řeší až v momentě, kdy je situace takzvaně na hraně a není zbytí.
Podle expertů ze společnosti Seyfor je klíčové, aby digitalizace nebyla ve firmě vnímána jen jako prázdný moderní pojem. Celý proces se nesmí uspěchat. Je nezbytné detailně analyzovat, kde firemní procesy nejvíce váznou, kde zaměstnanci ztrácejí nejvíce drahocenného času, a na tyto oblasti cílit postupnými kroky. Netřeba hned digitalizovat celou firmu od A do Z; ideální je začít elektronizací daňových dokladů, automatickým ukládáním dat a postupně přecházet ke složitějším operacím. Současným problémem firem už není nedostatek technologií, ale spíše jejich roztříštěnost, nepropojenost a absence datové konsolidace, což komplikuje manažerské rozhodování.
Umělá inteligence mění rutinní pracovníky v kontrolory
Investice do digitalizace a moderních ERP systémů se v konečném důsledku vždy pozitivně odrazí ve firemních financích. U menších projektů a jednodušší automatizace účetnictví se náklady pohybují v řádu nižších stovek tisíc korun, u velkých korporací s komplexními nepropojenými systémy jde o milionové investice. Správně implementovaný systém však dokáže měsíčně ušetřit kapacitu odpovídající jednomu pracovníkovi na plný úvazek. Firmy se přitom v době nedostatku kvalifikovaných lidí zaměstnanců nezbavují, ale alokují je na odbornější činnosti s vyšší přidanou hodnotou.
Obrovským akcelerátorem je v tomto směru umělá inteligence (AI), jejíž vnímání se u českých podnikatelů za poslední dva roky radikálně proměnilo. V pokročilé formě ji dnes využívá zhruba 10 % firem z portfolia společnosti Seyfor, přičemž ideální uplatnění nachází v opakovaných rutinních činnostech, jako jsou automatické faktury a zápis dat bez lidského přepisování. Případné obavy z chybovosti AI nebo ze ztráty kontroly nad účetnictvím jsou podle Štochla zbytečné, pokud se projekty správně fázují. Na začátku se do procesů pevně zasadí milníky, kde lidský faktor provede validaci dat. V budoucnu se tak pracovní pozice transformují z pouhých vykonavatelů na odborné kontrolory, zatímco AI bude vykonávat rutinu 24/7.
Kromě čistě softwarové inteligence zažívá boom také fyzická robotizace, zejména v logistice a skladovém hospodářství, kde se masivně nasazují automatické zaskladňovací systémy. Tyto technologie přinesou okamžitou úsporu zhruba 30 % času zaměstnanců, radikálně zrychlí dodávky i odbavení zakázek a posunou fungování firmy do zcela nové dimenze. Česká republika má díky silnému historickému IT podhoubí a úspěšným startupům skvělou startovní pozici a čeští experti v implementaci AI rozhodně celosvětově nezaostávají. Podnikům, které digitalizaci teprve plánují, experti doporučují jediné – nedělat zbrklá rozhodnutí a celý proces od počátku detailně konzultovat se svými prověřenými IT dodavateli.
