Spojené státy zrušily chystaný budapešťský summit prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem kvůli tomu, že se ruská strana držela svých maximalistických požadavků ohledně Ukrajiny. Na svých internetových stránkách o tom píše deník Financial Times s odvoláním na lidi obeznámené s touto věcí.
Ruský prezident Vladimir Putin chce získat Donbas. A když to nejde vojensky, zkouší to přes politický nátlak, který vyvíjí na Donalda Trumpa. Ten měl na posledním setkání se svým ukrajinským protějškem naléhat, aby se Ukrajina vzdala Donbasu výměnou za mír. Takový návrh ale Kyjev odmítá. Donbas totiž býval „hospodářským motorem“ země, navíc jeho obyvatelé, i když řada z nich mluví rusky, nechtějí s Kremlem nic mít. Informoval o tom web The Kyiv Independent.
Americký prezident Donald Trump při páteční schůzce v Bílém domě opakovaně naléhal na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby přijal ruské podmínky příměří. S odvoláním na zdroje obeznámené s obsahem jednání to napsal server listu Financial Times (FT). Trump ukrajinskému lídrovi sdělil, že pokud Kyjev nepřistoupí na Putinovy podmínky, šéf Kremlu jeho zemi zničí.
Americký prezident Donald Trump se chystá v pátek přivítat v Bílém domě svého ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského, napsal na sociální síti X kyjevský zpravodaj listu Financial Times (FT) s odvoláním na tři informované zdroje.
Putinovo Rusko při tzv. speciální vojenské operaci naprosto selhalo, vítězem vleklé války je už nyní Ukrajina. Ve svém sloupku pro britský list The Financial Times to tvrdí izraelský uznávaný historik a filozof Juval Noach Harari, podle kterého se Kreml po invazi zatím ani nepřiblížil ke splnění svých skutečných cílů.
Pokud by EU na technologické giganty uvalila zamýšlenou jednotnou daň z digitálních služeb ve výši pěti procent, mohla by ročně přinést do společného rozpočtu až 37,5 miliardy eur. To představuje zhruba pětinu letošního rozpočtu sedmadvacítky. Na tyto peníze ale mohou evropské státy zapomenout. Donald Trump totiž hrozí, že pokud by se Unie rozhodla proti „americké brilantnosti“ zakročit, spustí další vlnu cel.
Americká investiční společnost GTCR kupuje českého výrobce léků Zentiva. Napsal to list Financial Times (FT) s odkazem na informované zdroje. Podle nich se GTCR s dosavadním vlastníkem, firmou Advent International, dohodla na převzetí za 4,1 miliardy eur (100 miliard korun). Vyjádření firmy Zentiva se snažíme získat.
Evropa je slabá a americký prezident Donald Trump ji ještě více ponížil. S takovým komentářem přišel deník The Financial Times, který se domnívá, že evropské státy musely ustoupit v mnoha ohledech. S velmi kritickým postojem polemizuje někdejší ministr financí Miroslav Kalousek, podle kterého by nesouhlas se cly znamenal obchodní válku a zrušení trhu.
Nizozemsko se potýká s nečekanými problémy kvůli dodávkám elektřiny. Tamní rozvodná síť je velmi přetížená, protože se země snaží urychleně dekarbonizovat a splnit přísné klimatické cíle. Na připojení do sítě přitom čekají další tisíce podniků a domácností. Brzdí to ekonomický růst Nizozemska a potřebné investice do nových vedení a rozvoden mají dosahovat astronomických 200 miliard eur. Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy je nizozemský příklad ukázkou fiaska Green Dealu, ze kterého se musí ostatní státy poučit.
Rusko se chystá ovládnout další evropskou zemi — a to v Moldavsku. Naznačuje to tamní premiér Dorin Recean v rozhovoru pro list Financial Times. Předseda moldavské vlády hlásí, že Moskva se chystá posílit svoji přítomnost v Podněstří, separatisty kontrolované oblasti náležící Moldavsku, a to až o 10 tisíc vojáků. Taková síla by podle Receana mohla v Kišiněvě nastolit proruskou vládu.
Energetická závislost Evropy na Rusku skončí s rokem 2027. Tak zní návrh, který v úterý představila Evropská komise. Pro evropské firmy to znamená možný termín, do kdy musí přerušit všechny zbývající energetické smlouvy s Ruskem a přejít na jiné zdroje včetně USA. Návrh ještě čeká schvalovací proces napříč členskými státy a europoslanci.
Investoři od minulého týdne sčítají těžké ztráty. Po uvalení cel Spojenými státy na ostatní země došlo k velké panice na burze. Klesají jednotlivé akcie firem, ale i akciové indexy. Velký „výplach“ zažily i speciální pákové ETF fondy, které jsou vysoce rizikové. Přinášejí totiž i několikanásobně lepší zhodnocení než běžné ETF fondy. V případě krize se ale propadají velmi hluboko. U tohoto sektoru se jedná o nejtěžší krizi mezi obchodovatelnými nástroji na burze.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
playboy
lajk
prima-living
