Írán zvažuje útok na Evropu: Máme vytipované cíle. Zdroje odhalily, které země jsou v ohrožení
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Írán má zvažovat útoky na americké cíle v Evropě.
V hledáčku Teheránu je Bulharsko i britská základna.
Hrozí také poškození podmořských kabelů v průlivu.
Jsou íránské rakety schopné zasáhnout evropské území?
Írán hrozí, že v případě další eskalace války zaútočí na americké cíle i v Evropě. Podle zdrojů webu Financial Times Teherán zvažuje útoky na americká vojenská zařízení a také poškození podmořských kabelů v Hormuzském průlivu. Írán se totiž podle všeho připravuje na možnost, že válka se Spojenými státy znovu vypukne.
Pokud by se americký prezident Donald Trump rozhodl eskalovat válku s Íránem, zvážil by Teherán útoky na americké vojenské cíle v Evropě. Podle webu Financial Times to uvedli lidé obeznámení s děním uvnitř režimu.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Projektil zasáhl nákladní loď v Hormuzském průlivu. Plavba zůstává utlumená
Dva zdroje blízké íránskému režimu tvrdí, že íránské ozbrojené síly již prověřovaly možnost útoků na americká zařízení v jihovýchodní Evropě, například v Bulharsku, které minulý měsíc schválilo využívání letecké základny Bezmer americkými letouny určenými k doplňování paliva. Podle jednoho ze zdrojů by mezi možnými cíli mohl být také Kypr, kde se nachází britská vojenská základna. Íránské síly zároveň podle zdrojů zvažovaly možnost útoku na podmořské optické kabely v Hormuzském průlivu. Jejich poškození by totiž mohlo narušit část internetového a komunikačního provozu.
Čtěte také
Tyto hrozby ukazují na rostoucí odhodlání Teheránu. Mnozí představitelé íránského režimu totiž považují obnovení války za otázku času, nikoli za možnost, které by se dalo vyhnout, tvrdí zdroje.
Situace na Blízkém východě je momentálně napjatá. Jednání o znovuotevření průlivu se zastavila a íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Modžtabá Chameneí minulý týden povýšil zastánce tvrdé linie na nejvyšší bezpečnostní a vojenské posty. Trump mezitím v úterý prohlásil, že s Teheránem „neprobíhají ani nejsou naplánovány žádné rozhovory“.
Islámské revoluční gardy a další vojenští velitelé následně varovali, že v jakémkoli novém totálním konfliktu by Írán překročil svou předchozí strategii útoků na americké vojenské prostředky, energetická zařízení a další infrastrukturu na Blízkém východě a zaměřil by se na cíle ve vzdálenějších oblastech.
V červenci Írán zároveň pohrozil Spojenému království kvůli tomu, že Spojené státy využívají britské vojenské základny. Uvedl, že „jakákoli základna, která bude použita k zahájení útoku na íránské území, bude považována za legitimní cíl“.
Reálná, ale omezená hrozba
Sidharth Kaushal, výzkumný pracovník think-tanku Royal United Services Institute v Londýně, popsal hrozbu, kterou představují íránské rakety pro cíle v Evropě a jinde, jako „reálnou, ale omezenou“. Írán by podle něj mohl proti americkým cílům v jižní a jihovýchodní Evropě použít balistické rakety středního doletu, například z řady Šáhab, které by ale jen stěží způsobily větší škody. Zároveň ale upozornil, že by Írán mohl „pracovat prostřednictvím zástupců“, mezi které patří militantní skupiny, jako jsou šíitské milice v Iráku, Hizballáh v Libanonu a Hútíové v Jemenu.
Čtěte také
Druhý zdroj blízký režimu uvedl, že Írán v případě americké agrese „nestanoví žádné limity“ své reakce. „Pokud by USA zašly příliš daleko, Írán se bude bránit za každou cenu, půjde za hranice regionu a zasáhne i Evropu,“ uvedl zdroj.
Írán má na kontě několik úderů na vzdálené cíle
Írán již v minulosti prokázal svou ochotu útočit na vzdálené cíle. Poté, co USA a Izrael v únoru zahájily válku, Washington obvinil Teherán z odpálení několika raket na Diego Garciu, americko-britskou vojenskou základnu v Indickém oceánu vzdálenou asi 4 000 kilometrů. V březnu Turecko uvedlo, že protivzdušná obrana NATO zachytila několik balistických raket odpálených z Íránu, zatímco britská letecká základna v Akrotiri na Kypru byla ve stejném měsíci zasažena dronem. Západní představitelé uvedli, že mají podezření, že se jednalo o íránský dron odpálený regionálními zástupnými silami.
Podle zdrojů byl červencový útok na americkou základnu v Jordánsku, při kterém zahynuli tři američtí vojáci, dosud nejpřesnějším íránským úderem na velkou vzdálenost. Teherán tím podle nich zároveň ukázal, že dokáže zasáhnout cíle i ve větší vzdálenosti. „Byl to také vzkaz Evropě: íránské rakety ji mohou zasáhnout, a proto by měla dobře zvážit, na čí straně v této válce stojí,“ uvedl jeden ze zdrojů.
Čtěte také
„Údery, o které se letos pokusili na Diego Garciu, jsou svým způsobem ukazatelem toho, že mají zbraně s doletem větším než 2 000 kilometrů,“ sdělil Douglas Barrie z Mezinárodního institutu pro strategická studia. „Kolik jich vlastně mají a zda by byli ochotni použít byť jen hrstku k nějakému velkolepému činu, je jiná otázka. Riziko navíc spočívá v tom, že rakety selžou nebo budou sestřeleny, takže jaký by z toho mohli mít prospěch? Čím delší je dolet, tím těžší je být přesný,“ podotkl Barrie.
Válku 28. února zahájily útoky USA a Izraele na Írán, což vedlo Teherán k uzavření prakticky celého Hormuzského průlivu, kudy obvykle proudí významné dodávky ropy a zemního plynu. Boje ukončilo v polovině června memorandum o porozumění mezi Washingtonem a Teheránem. Naplňování dohody však začátkem července ztroskotalo a obě strany obnovily útoky.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Strach z íránské hrozby? Trump se při odletu z Ankary ukrýval v kontejneru na jídlo
vaclav.cerny@iprima.cz
