reklama

Když rozdíly mizí, 6. díl: Mazaná prasata – psa i tříleté dítě strčí do kapsy

Jsou prasata skutečně chytřejší než psi? Záleží, jak v čem. Inteligence není součástí soutěže, ale strategie přežití.

Čím více toho o jiných zvířatech víme, tím více nám dochází, že u všech forem života s mozkem existuje jistá úroveň inteligence. Každý druh je svým způsobem jiný a každý projevuje inteligenci jiným způsobem. O prasatech se říká, že jsou chytřejší než psi či tříleté děti. Toto zjednodušení nám pomáhá pochopit, kam si máme prasata na inteligenční škále zařadit. Pravdou však je, že v některých oblastech jsou prasata na stejné úrovni jako primáti.

reklama

Čím více toho o jiných zvířatech víme, tím více nám dochází, že u všech forem života s mozkem existuje jistá úroveň inteligence. Každý druh je svým způsobem jiný a každý projevuje inteligenci jiným způsobem. O prasatech se říká, že jsou chytřejší než psi či tříleté děti. Toto zjednodušení nám pomáhá pochopit, kam si máme prasata na inteligenční škále zařadit. Pravdou však je, že v některých oblastech jsou prasata na stejné úrovni jako primáti.

Kognici u prasat začali vědci poprvé zkoumat v roce 1998 ve Spojených státech. To, co zjistili, jim vyrazilo dech. Podrobili je úkolu, který do té doby zvládlo vykonat jen několik druhů opic. Prasatům poskytli speciálně upravené joysticky, kterými mohla ovládat kurzor na obrazovce a hrát jednoduchou počítačovou hru. A jak vědci následně zjistili, prasata se novým věcem učí poměrně rychle.

Dalším krokem bylo testování reakce na zrakové i čichové podněty. Zajímavostí je například skutečnost, že prasata dokážou rozeznat různé druhy máty. V jiných studiích vědci prokázali, že čich je pro prasata natolik důležitý, že pokud jim zakryjete určitou část obličeje, mají problémy s rozpoznáváním jedinců – přestanou totiž vydávat specifický feromon.

Prasata jsou bezesporu vnímavými, vědomými a emočně a společensky složitými tvory. A taky pěkně vyčůranými. Ne, že by byla přetvářka a lhaní ve zvířecí říši něčím zvláštním. U prasat, o kterých obvykle smýšlíme jen jako o strojích na maso, to ale mnohé lidi může překvapit. Podobně jako třeba šimpanzi dovedou v „boji“ o potravu vnímat i perspektivu svého „protivníka“ a za každou cenu se ho pokusí přechytračit a dostat se k jídlu dříve či ho mít co nejvíce jen pro sebe. V čem studie spočívala? Prasata byla umístěna v „aréně“, ve které bylo rozloženo několik kýblů. Jen jeden obsahoval jídlo. Při druhém pokusu plný kyblík zůstal na stejném místě, ale prase již nebylo do arény vypuštěno samo. Doprovodilo ho mnohem větší prase, které ale nevědělo, kde se kyblík s potravou nachází. Pokus se opakoval po několik dní, až většímu nevědomému praseti došlo, že není náhodou, že se menší prase k jídlu dostane vždy dřív. Větší prase tak upravilo své chování, okamžitě následovalo to menší přímo ke zdroji a pak využilo své síly k jeho vystrnadění. Menší prase tak nakonec utřelo rypáček.

Jenže… Menším prasatům po několika pokusech taky něco došlo a vědci, tak byli svědky toho, že prasata zřejmě skutečně dokáží lhát a oklamat druhého. Menší prasata se totiž ke kyblíku s potravou začala vydávat až ve chvíli, kdy se větší prase vydalo opačným směrem, nebo bylo otočeno zády.

Prasata dokáží najít cestu k potravě i domů, a to i z velké vzdálenosti. To jim třeba přijde vhod i při útěku před lidmi. Jako Tamwortské dvojce. Jde o bratra a sestru, kterým se podařilo společně utéct z wiltshirských jatek. Procpali se plotem, přeplavali řeku Avon a skryli se v křoví. Nakonec je někdo objevil na své zahradě a oba byli převezeni do azylu v Kentu.

Ty jsi sebevědomý jako prase!

Prasata jednoznačně vykazují i známky sebe-vědomí i rozdílných osobních charakteristik. Jelikož jsou prasata velice společenskými bytostmi, zřejmě nás nepřekvapí, že mají i mnoho společného se slony – konkrétně skvělou paměť a úspěch v zrcadlovém testu. S pomocí zrcadla jsou schopná najít i skrytou potravu. Prasata dokáží rozeznat stovky tváří, a to nejen prasečích, ale i těch lidských. Jsou to vnímavé bytosti – cítí radost, samotu, strach i bolest. Stejně jako gorily a další druhy truchlí pro své blízké. V kalifornském azylu pro „hospodářská“ zvířata vypráví příběh o prasince Hope a jejím selečím kamarádovi Jonnym. Hope už měla svůj věk a navíc četná zranění. Jonny se k ní každou noc tulil a během dne jí nosil jídlo a pití. Hope nakonec umřela stářím a malý Jonny byl k neutišení. O dva týdny později zemřel i on. Smutkem.

Prasata ale vyjadřují i opačné spektrum emocí. Ráda si hrají a spoustu věcí dělají jen pro své vlastní potěšení. Válení se v blátě patří mezi ně. Jasně, má to i praktické dopady – prasata se tak ochlazují a chrání se před spálením od sluníčka. Nicméně se ráda prasí v blátě i ve chvílích, kdy je chladno.

Není proto divu, že prasata jsou považována za páté nejinteligentnější zvíře této planety. Většina výzkumu se však až donedávna soustředila jen na jejich welfare – tedy životní pohodu ve velkochovech a laboratořích. Prasata si od nás však zaslouží mnohem víc. V mnohém jsou nám totiž podobná. A my to moc dobře víme. Ale myslíme na to jen v okamžicích, kdy se nám to hodí – když je můžeme využít na biomedicínské experimenty a vivisekci. V jiných okamžicích, když o nich přemýšlíme jako o jídle, jsou to jen hloupá, špinavá zvířata bez emocí.

Dnes však již víme, že prasata opravdu jsou vnímavými a citlivými bytostmi. A to, i když se někdy chovají vypočítavě a prohnaně. Ani v tom se od nás přeci neliší.

Prima Mazlíček
Prima Mazlíček
reklama
reklama

Další hlavní zprávy

Školství

Blatný rodiče nepotěšil. Návrat dětí do škol je nadále nejistý, závisí na epidemii

Blatný rodiče nepotěšil. Návrat dětí do škol je nadále nejistý, závisí na epidemii

Přestože by se díky chystaným úpravám epidemiologického systému PES mohly do škol vrátit alespoň závěrečné ročníky základních a středních škol, návrat dalších školáků je značně nejistý. Ve čtvrtém stupni, ve kterém se přitom Česko už podle indexu nachází řadu dní, se do lavic vrátí žáci prvního stupně základních škol. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) však nadšení mírní. Podle něj by nejdříve musel výrazně klesnout počet hospitalizovaných s nemocí COVID-19.

Kubek: Vláda není schopná zajistit vakcíny. Zdravotníci o ně přitom mají zájem
Boj Navalného s Putinem pokračuje. Natočil a ukázal prezidentův palác za 29 miliard
Turistka bloudila po Krušných horách v sandálech. Mám ponožky s membránou, bránila se
PŘEHLEDNĚ: Vědci odhalili šest rozdílných průběhů covidu. Jaké jsou jejich příznaky?
reklama
reklama
Kvóty na potraviny jsou nesmysl, říká najednou Babiš. Poslanci ANO je ale podpořili

Andrej Babiš

Domácí zpravodajství

Zemřela pražská zastupitelka ODS Jaroslava Janderová. Podlehla covidu, bylo jí 70 let
Podívejte se, jak bude vypadat modernizovaná železnice z Prahy do Kladna
Další články
reklama
reklama