reklama

Když rozdíly mizí, 6. díl: Mazaná prasata – psa i tříleté dítě strčí do kapsy

Čím více toho o jiných zvířatech víme, tím více nám dochází, že u všech forem života s mozkem existuje jistá úroveň inteligence. Každý druh je svým způsobem jiný a každý projevuje inteligenci jiným způsobem. O prasatech se říká, že jsou chytřejší než psi či tříleté děti. Toto zjednodušení nám pomáhá pochopit, kam si máme prasata na inteligenční škále zařadit. Pravdou však je, že v některých oblastech jsou prasata na stejné úrovni jako primáti.

reklama

Čím více toho o jiných zvířatech víme, tím více nám dochází, že u všech forem života s mozkem existuje jistá úroveň inteligence. Každý druh je svým způsobem jiný a každý projevuje inteligenci jiným způsobem. O prasatech se říká, že jsou chytřejší než psi či tříleté děti. Toto zjednodušení nám pomáhá pochopit, kam si máme prasata na inteligenční škále zařadit. Pravdou však je, že v některých oblastech jsou prasata na stejné úrovni jako primáti.

Kognici u prasat začali vědci poprvé zkoumat v roce 1998 ve Spojených státech. To, co zjistili, jim vyrazilo dech. Podrobili je úkolu, který do té doby zvládlo vykonat jen několik druhů opic. Prasatům poskytli speciálně upravené joysticky, kterými mohla ovládat kurzor na obrazovce a hrát jednoduchou počítačovou hru. A jak vědci následně zjistili, prasata se novým věcem učí poměrně rychle.

Dalším krokem bylo testování reakce na zrakové i čichové podněty. Zajímavostí je například skutečnost, že prasata dokážou rozeznat různé druhy máty. V jiných studiích vědci prokázali, že čich je pro prasata natolik důležitý, že pokud jim zakryjete určitou část obličeje, mají problémy s rozpoznáváním jedinců – přestanou totiž vydávat specifický feromon.

Prasata jsou bezesporu vnímavými, vědomými a emočně a společensky složitými tvory. A taky pěkně vyčůranými. Ne, že by byla přetvářka a lhaní ve zvířecí říši něčím zvláštním. U prasat, o kterých obvykle smýšlíme jen jako o strojích na maso, to ale mnohé lidi může překvapit. Podobně jako třeba šimpanzi dovedou v „boji“ o potravu vnímat i perspektivu svého „protivníka“ a za každou cenu se ho pokusí přechytračit a dostat se k jídlu dříve či ho mít co nejvíce jen pro sebe. V čem studie spočívala? Prasata byla umístěna v „aréně“, ve které bylo rozloženo několik kýblů. Jen jeden obsahoval jídlo. Při druhém pokusu plný kyblík zůstal na stejném místě, ale prase již nebylo do arény vypuštěno samo. Doprovodilo ho mnohem větší prase, které ale nevědělo, kde se kyblík s potravou nachází. Pokus se opakoval po několik dní, až většímu nevědomému praseti došlo, že není náhodou, že se menší prase k jídlu dostane vždy dřív. Větší prase tak upravilo své chování, okamžitě následovalo to menší přímo ke zdroji a pak využilo své síly k jeho vystrnadění. Menší prase tak nakonec utřelo rypáček.

Jenže… Menším prasatům po několika pokusech taky něco došlo a vědci, tak byli svědky toho, že prasata zřejmě skutečně dokáží lhát a oklamat druhého. Menší prasata se totiž ke kyblíku s potravou začala vydávat až ve chvíli, kdy se větší prase vydalo opačným směrem, nebo bylo otočeno zády.

Prasata dokáží najít cestu k potravě i domů, a to i z velké vzdálenosti. To jim třeba přijde vhod i při útěku před lidmi. Jako Tamwortské dvojce. Jde o bratra a sestru, kterým se podařilo společně utéct z wiltshirských jatek. Procpali se plotem, přeplavali řeku Avon a skryli se v křoví. Nakonec je někdo objevil na své zahradě a oba byli převezeni do azylu v Kentu.

Ty jsi sebevědomý jako prase!

Prasata jednoznačně vykazují i známky sebe-vědomí i rozdílných osobních charakteristik. Jelikož jsou prasata velice společenskými bytostmi, zřejmě nás nepřekvapí, že mají i mnoho společného se slony – konkrétně skvělou paměť a úspěch v zrcadlovém testu. S pomocí zrcadla jsou schopná najít i skrytou potravu. Prasata dokáží rozeznat stovky tváří, a to nejen prasečích, ale i těch lidských. Jsou to vnímavé bytosti – cítí radost, samotu, strach i bolest. Stejně jako gorily a další druhy truchlí pro své blízké. V kalifornském azylu pro „hospodářská“ zvířata vypráví příběh o prasince Hope a jejím selečím kamarádovi Jonnym. Hope už měla svůj věk a navíc četná zranění. Jonny se k ní každou noc tulil a během dne jí nosil jídlo a pití. Hope nakonec umřela stářím a malý Jonny byl k neutišení. O dva týdny později zemřel i on. Smutkem.

Prasata ale vyjadřují i opačné spektrum emocí. Ráda si hrají a spoustu věcí dělají jen pro své vlastní potěšení. Válení se v blátě patří mezi ně. Jasně, má to i praktické dopady – prasata se tak ochlazují a chrání se před spálením od sluníčka. Nicméně se ráda prasí v blátě i ve chvílích, kdy je chladno.

Není proto divu, že prasata jsou považována za páté nejinteligentnější zvíře této planety. Většina výzkumu se však až donedávna soustředila jen na jejich welfare – tedy životní pohodu ve velkochovech a laboratořích. Prasata si od nás však zaslouží mnohem víc. V mnohém jsou nám totiž podobná. A my to moc dobře víme. Ale myslíme na to jen v okamžicích, kdy se nám to hodí – když je můžeme využít na biomedicínské experimenty a vivisekci. V jiných okamžicích, když o nich přemýšlíme jako o jídle, jsou to jen hloupá, špinavá zvířata bez emocí.

Dnes však již víme, že prasata opravdu jsou vnímavými a citlivými bytostmi. A to, i když se někdy chovají vypočítavě a prohnaně. Ani v tom se od nás přeci neliší.

KOMENTÁŘ: Proč se ČSSD nedostane do Sněmovny a ODS neporazí Babiše
Názory

KOMENTÁŘ: Proč se ČSSD nedostane do Sněmovny a ODS neporazí Babiše

Je léto, politika nikoho stejně nezajímá, řekli si zřejmě šéfové některých partají a odjeli na dovolenou. Není o nich vidu ani slechu. A co dělá premiér Andrej Babiš? Otvírá D1, jezdí do krajů. Navíc ohlásil, že letos zůstane v úřadu i o vládních prázdninách. A potom se opozice diví a fňuká, že nemá v médiích dostatek prostoru a ANO stále kraluje předvolebním průzkumům.

Zlaté deblistky: Můžeme být na sebe jen pyšné. Krejčíkové se z Tokia vůbec nechce
OH 2021

Zlaté deblistky: Můžeme být na sebe jen pyšné. Krejčíkové se z Tokia vůbec nechce

Společně se staly světovými jedničkami, dvakrát vyhrály Roland Garros, jednou Wimbledon. A teď i olympijské hry v Tokiu. Tenisové deblistky Kateřina Siniaková s Barborou Krejčíkovou si za velkého dojetí navzájem předaly zlaté medaile. „Budeme si to připomínat. Na každém turnaji si řekneme: Pamatuješ si, zlato, jak jsme byly na olympiádě? Doufám, že nás to bude spojovat dál,“ vyprávěla Krejčíková.

Tragická nehoda u Karlových Varů má dvě oběti. Zemřela matka s dítětem, další jsou zranění

Při tragické nehodě dvou osobních aut u Karlových Varů v neděli zemřelo dítě a jeho matka. Další tři lidé se při střetu zranili, dva z nich přepravil vrtulník do plzeňské nemocnice. Silnice číslo 6 směrem na Prahu u střelnice je kvůli nehodě v obou směrech uzavřená, informoval krajský policejní mluvčí Jakub Kopřiva. Podle webu dopravniinfo.cz bude silnice uzavřena přibližně do 14:30.

Živě
ON-LINE desátý den olympiády: České tenistky braly zlato. Králem sprintu se stal Ital

Aktualizováno

České tenistky Barbora Krejčíková a Kateřina Siniaková to dokázaly. Ovládly finále čtyřhry a stávají se olympijskými vítězkami. Duel o zlato proti švýcarské dvojici Belinda Bencicová-Viktorija Golubicová vyhrály díky dvěma získaným setům. První po urputném boji vybojovaly poměrem 7:5. Druhý set již Češky přepnuli na vyšší výkonnostní stupeň a ovládly jej 6:1. Do jisté míry tak Bencicové vrátily sobotní finále dvouhry, které švýcarská tenistka vyhrála proti jiné české reprezentantce Markétě Vondroušové.

reklama

Domácí zpravodajství

Je libo prohlídku lachtanů či vakcínu? V pražské zoo se můžete o víkendu nechat očkovat

Lidé, kteří o víkendu navštíví pražskou zoologickou zahradu, se mohou nechat v areálu očkovat bez registrace. Praha připravila očkovací autobus, který stojí hned za vstupem do zahrady a podle primátora Zdeňka Hřiba (Piráti) se vydá i na další místa v Praze, kde se předpokládá velká koncentrace lidí. Za sobotní dopoledne možnost využilo už několik desítek lidí.

Život bez roušek i restrikcí. Rozvolníme, když to v září půjde dobře, slibuje Vojtěch

Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (ANO) nehrozí povinné očkování hasičům, zdravotníkům ani policistům. Ti, kteří by se chtěli očkování vyhnout, by totiž mohli ze svého povolání odejít, což by představovalo značný problém. Vojtěch také v rozhovoru MF Dnes řekl, že pokud bude v září situace s covidem v Česku dobrá, rozvolní se jako ve Velké Británii. Tam už neplatí téměř žádné restrikce.

reklama